Vladimír Darida: „Sníme o finále na Olympijském stadionu!“

Vladimír Darida: „Sníme o finále na Olympijském stadionu!“

Jeho fotbalová kariéra má trvalý progres. Zvládl přestup z mistrovské Plzně do bundesligového Freiburgu, ve kterém odehrál dvě sezony v základní sestavě. Po loňském dost smolném sestupu chtěl český reprezentační záložník VLADIMÍR DARIDA zůstat i nadále mezi německou klubovou elitou. Vybral si nakonec nabídku berlínské Herthy a udělal dobře, protože se ihned stal jedním ze základních stavebních kamenů nečekaného vzestupu slavného klubu z hlavního města, který se po velmi úspěšném podzimu dokonce vyhřívá na bronzové příčce a může reálně pomýšlet na evropské poháry!

V poslední době dáváte dost často rozhovory českým médiím. Je tomu tak i v Německu?

„Nemám problém mluvit s novináři hned po zápasech nebo i třeba do televizní kamery, protože většinou dostáváte podobné otázky k průběhu utkání a také na ně používáte ty nejfrekventovanější odpovědi. Když jsem přišel do Německa, tak jsem tyhle fotbalové fráze postupně odposlechl od spoluhráčů nebo trenérů, kteří je rovněž používají.“

Zdá se mi, že vás trochu ale rozladily opakující se otázky novinářů na vaše běžecké dispozice a podzimní bundesligový primát v počtu uběhnutých kilometrů v utkání…

„Když je to hned první otázka, tak si spíš připadáte jako běžec-vytrvalec a ne fotbalista… Samozřejmě běhání k fotbalu patří, ale ten se skládá ze spousty dalších schopností, které musíte ovládat - práci s míčem, dobrou přihrávku a střelu, důraz v osobních soubojích, mít taktické a fotbalové myšlení.“

Takže o zimní dovolené jste si sám od sebe nebyl zaběhat?

„Čtyři nebo pět úvodních dnů jsem vůbec nic nedělal, pak jsem jen odběhal to, co od nás požadoval kondiční trenér, abychom během dovolené nevypadli z tempa.“

Sám jste se zmínil, že na neúnavném běhání může mít částečně i podíl vaše bezlepková dieta. Jak ji dodržujete třeba při reprezentačních či klubových výjezdech?

„Vedoucí týmu vždycky upozorní hotel, ve kterém budeme ubytovaní, že ve výpravě je jeden hráč s bezlepkovou dietou. Týká se to ale jen těstovin a chleba, další potraviny včetně masa nebo brambor
můžu jíst normálně.“

V létě jste vyměnil provinční a klidný Freiburg za hlavní město Berlín. Jak jste se s touto výraznou změnou prostředí vyrovnal?

„Byla to pro nás s přítelkyní velká změna, kterou jsme ale zvládli bez nějakých aklimatizačních potíží. Freiburg je krásné město, ale v Berlíně je mnohem víc možností, jak trávit volný čas. Chtěl jsem bydlet ve čtvrti, odkud bych to neměl daleko na Olympijský stadion, abych nemusel cestovat na tréninky v ranních dopravních zácpách. To se podařilo zajistit, cesta mi autem trvá jen pět nebo deset minut. A protože v této berlínské čtvrti máme na dosah opravdu všechno, co potřebujeme, ani jsem v jiných moc často nebyl a v některých ještě vůbec.“

Když už jsme zmínili váš bývalý klub, tak z něj po sestupu odešlo včetně Pavla Krmaše, vracejícího se zpátky do Česka, dalších sedm hráčů za lepším. Přesto je po podzimu na postupové druhé příčce!

„Je to úžasné, jak skvěle si na podzim vedli! Spíš jsem předpokládal, že se po tolika změnách v kádru budou chtít v první druholigové sezoně nejprve dát do kupy a že jim nějaký čas bude trvat, než budou pomýšlet na postup zpátky. Freiburg do bundesligy patří a budu mu na jaře držet palce, aby jeho přestávka trvala jen pouhý rok.“

Ve dvou předchozích sezonách jste v bundeslize střílel branky většinou z penalt, nyní v dresu Herthy je ale dáváte ze hry. Je to posunutím v sestavě víc dopředu a ofenzivními úkoly od trenéra Dardaie nebo jste v nájezdech do koncovky či při střelbě odvážnější?

„Řekl bych, že od každého něco. Nastupuji na ofenzivnější pozici než předtím ve Freiburgu, dostávám také superpřihrávky od spoluhráčů do koncovky, které se snažím přesnou střelou zužitkovat.“

Přezimovali jste na velmi lichotivém třetím místě za dominujícím tandemem Bayern-Dortmund, což by na konci sezony zajišťovalo přímý postup do Ligy mistrů!

„Takhle vysoko se ještě nedíváme, před sezonou jsme si za cíl vytkli získat co nejdřív čtyřicet bodů. To je hranice, kdy máte definitivní jistotu záchrany v bundeslize, a můžete hrát v klidu, protože
již nejste pod žádným tlakem. Máme nyní už 33 bodů, takže se ke zmíněné situaci postupně blížíme a doufám, že se to pozitivně projeví i na našem herním projevu. A druhým naším cílem bylo postoupit co nejdál v Německém poháru.“

Kudy by mohla být snazší cesta do pohárové Evropy? Z bundesligy nebo z Německého poháru, ve kterém máte i ve čtvrtfinále po Norimberku opět soupeře z druhé bundesligy Heidenheim?

„Do konce letošní bundesligy zbývá ještě spousta jarních kol, která mohou výrazně zamíchat stávající tabulkou. Proto nemá cenu přemýšlet, jak v ní skončíme, a jestli to bude stačit na evropské poháry. Na začátku února nás v Heidenheimu čeká těžký zápas na ne zrovna ideálním terénu, také počasí může být všelijaké. Kdybychom postoupili, tak by nám zbýval již jen poslední krok k naplnění našeho velkého letošního snu - zahrát si doma v Berlíně na vyprodaném Olympijském stadionu finále Německého poháru! Ale v dalších třech čtvrtfinálových dvojicích jsou ještě velmi silní soupeři - Bayern, Dortmund nebo Leverkusen, na které bychom pak mohli narazit.“

V sobotní jarní premiéře jste uhráli na Olympijském stadionu jen bezbrankovou remízu s Augsburgem, což je i první nerozhodný výsledek Herthy v této sezoně. Byl spravedlivý?

„I když jsme byli lepší na míči, měli jsme ho snad 65 procent v držení, tak jsme se do šancí moc nedostávali, chyběla nám kvalitnější finální fáze. Proto si myslím, že remíza byla spravedlivá.“

Nedávno jsem mluvil s vaším manažerem Ondrejem Chovancem, který mi řekl, že jste loni v létě chtěl původně jít právě do Augsburgu…

„Je to tak, Augsburg byl jednou z variant, kam bych mohl z Freiburgu přestoupit. Lákalo mě, že bude hrát evropské poháry, ale kluby se nedohodly na podmínkách odstupného. Dnes jsem moc rád, že jsem se tehdy nakonec rozhodl pro Herthu!“

Nyní vás čekají zápasy se soupeři z opačných pólů tabulky - v sobotu hrajete v Brémách se zachraňujícím se Werderem a potom hostíte doma rozjetý druhý Dortmund!

„Brémy se postaraly o jedno z největších překvapení prvního jarního kola, když vyhrály na Schalke, nezlomil je ani brzy inkasovaný gól. Díval jsem se na jejich nedělní podvečerní zápas v televizi. V sobotu nás u nich nečeká lehký zápas, ale chceme přivézt tři body, abychom se pak ve větším klidu chystali na ještě těžší domácí utkání s Borussií Dortmund.“

Co musíte především eliminovat, abyste mohli pomýšlet na bodový úspěch?

„Borussia má super poskládaný tým, je ohromně silná ve středu hřiště a na míči, všichni hráči jsou skvěle technicky vybavení, takže servírují neuvěřitelně rychlým útočníkům ideální časované přihrávky buď za obranu, nebo kolmým prostrčením, jak se jim to nyní také dařilo v Mönchengladbachu. A v koncovce jsou nebezpeční snad všichni dortmundští hráči, kteří najíždějí i zezadu do koncovky nebo se prosazují při výtečně zahrávaných standardních situacích. Však také nastříleli nejvíc branek ze všech týmů bundesligy, v tomhle směru mají navrch i nad Bayernem.“

Branku Borussie hájí v této sezoně váš bývalý spoluhráč z Freiburgu Roman Bürki!

„V podzimním zápase v Dortmundu mně vychytal jednu, myslím si, že gólovou střelu. Tak jsem mu po utkání z legrace řekl, že v jarní berlínské odvetě by mi to mohl oplatit, že nějakou moji ránu pustí!“

První reprezentační sraz bude až za měsíc, kdy národní tým čekají zápasy v Praze se Skotskem a potom ve Stockholmu se Švédskem. Jak moc už myslíte na červnové EURO ve Francii?

„To je ještě hodně daleko, především se koncentruji na ligové a pohárové zápasy, které nás s Herthou čekají. Když je odehraji v dobré formě a také ve zdraví, tak věřím, že by mě snad neměla nominace do Francie minout. Rád bych si tam ale zahrál ještě víc než před čtyřmi roky na EURO v Polsku.“

Jako jediný jste nastoupil ve všech utkáních úspěšné kvalifikace, kterou jste v Rize korunoval premiérovým postupovým gólem. Čekal jste na něj ale hodně dlouho…

„Už jsem si v duchu říkal, že se ho snad nedočkám… V předchozích zápasech jsem ke gólu měl několikrát blízko, ale nikdy to tam nepadlo až v září v Rize. Důležitost téhle první reprezentační branky mě trochu odškodnila, že jsem na ni tak dlouhou marně čekal. Snažím se ke střelbě z dvaceti metrů dostávat co nejčastěji, myslím si, že je to moje docela silná stránka. Doufám, že k tomu loňskému prvnímu ještě nějaké přidám a hlavně na ně nebudu takovou dobu zase čekat!“

Na předchozí evropský šampionát v roce 2012 jste se dostal do nominace opravdu až na poslední chvíli a zažil jste s národním týmem přes úvodní krutou porážku s Ruskem nakonec postup do čtvrtfinále! Jak vysoko sahají české ambice letos?

„Nejsme zrovna v nejlehčí skupině a nepatříme mezi favority na postup, což by nám mohlo vyhovovat. Hrát se ale dá s každým, také postupový klíč ve Francii je příznivější než před čtyřmi roky. Věřím, že do osmifinále postoupíme a bude jedno, jestli to bude z prvního, druhého nebo ze třetího místa. A pak se uvidí, co dál! Postup ze skupiny je také hranicí mezi úspěchem a neúspěchem.“

VLADIMÍR DARIDA

Narozen: 8. srpna 1990. Výška: 171 cm. Váha: 66 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Alžběta. Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: Viktoria Plzeň (1995-2011), Baník Sokolov (2011), Viktoria Plzeň (2011-2013), SC Freiburg (Německo, 2013-2015), Hertha BSC Berlín (Německo, 2015-?). Reprezentace: 30 zápasů / 1 gól. Největší úspěchy: postup do čtvrtfinále EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, postup na EURO 2016 do Francie, postup do osmifinále Evropské ligy (2013), postup do základní části Ligy mistrů (2011, 2013), mistr české ligy (2011, 2013), vítěz Ondrášovka cupu (2010), vítěz Superpoháru (2011).