Má v sobě německou školu, od patnácti se rozvíjel v mládeži Dynama Drážďany. Po roce a půl ve druhé české lize v Prostějově se teď dynamický záložník VASIL KUŠEJ chystá na první starty ve Fortuna lize. Nejvíc ho oslovila Mladá Boleslav, i když měl nabídku i z Portugalska. „To mi teď nedávalo smysl,“ vypráví Kušej.

„Rozhodoval trenér i sportovní stránka“

„Jeden z hlavních faktorů, proč jsem přišel do Boleslavi, byl trenér Hoftych. Mluvil jsem s ním jako s prvním, jednali jsme spolu intenzivněji, známe se delší dobu. Pak rozhodovala sportovní stránka. Vím, že Boleslav chce hrát fotbal a že chce hrát nahoře. Je to tradiční klub v lize. Chtěl jsem být i blíž rodině. Samozřejmě to pro mě bude skok, první ligu jsem ještě nehrál. Čekám, že bude náročnější, fotbalovější, soubojovější, rychlejší. Budu muset rychleji přemýšlet a ještě víc na sobě pracovat. Doufám, že do toho dobře vstoupím a že mi kluci pomůžou.“

„Portugalsko mi teď nedávalo smysl“

„Nabídek jsem měl víc. Olomouc tlačila, abych tam šel, ale kluby se mezi sebou nemohly domluvit. Ozval se Baník, jehož nabídka Prostějov hodně oslovila. Na poslední chvíli splnila podmínky Prostějova i Boleslav. Pak už bylo rozhodnutí na mně a vybral jsem si Boleslav. Měl jsem nabídku i z Portugalska, ale to mi momentálně nedávalo smysl. Nemám zkušenosti s první ligou a hned ji hrát v Portugalsku? To ne. Chci se nejdříve prosadit tady a pak můžu přemýšlet co dál.“

„Rok a půl v Prostějově byl zásadní“

„Musím říct, že jsem zatím spokojený. Doufám, že jsem zapadl dobře. Snažím se a myslím, že i kluci vidí, že makám, že mi to jde. Jestli se cítím na základní sestavu? Pokud mám odpovědět, tak asi ano, ale musím o místo bojovat, nebude jednoduché se chytit. Ve finále je rozhodnutí na trenérech, já se mohu cítit, jak chci. Musím jen pracovat. Rok a půl v Prostějově pro mě byl zásadní, prožil jsem tam asi zatím nejlepší období v kariéře. Nejdříve mi dal velký prostor trenér Jarošík. Pak přišel pan Šustr, jemu také vděčím za velký kus práce.“

„Jít do Drážďan? Dobré rozhodnutí“

„Už v patnácti jsem odešel do Drážďan, bylo to dobré rozhodnutí. Dojížděl jsem z domova, německá škola je úplně jiná. Tam jsou všichni nastavení tak, že chtějí hrát fotbal, přizpůsobuje se tomu škola, všechno. Třeba i na zápasy se sedmnáctkou jsme jezdili den předem. Byl jsem rád, že jsem to prožil. Navíc Drážďany mají skvělé fanoušky, na každé utkání áčka chodí třicet tisíc. Na každý jeho trénink postává za plotem dvě stě lidí, na devatenáctku taky přišly na derby s Lipskem třeba dva tisíce lidí.“

„V zahraničí bych si chtěl zahrát“

„Nikomu nezazlívám, že jsem za áčko nehrál. Jasně, chtěl jsem si zkusit zahrát před těmi třiceti tisíci, ale nevyšlo to. Druhá bundesliga je o výšce, soubojích a já jsem vysoký tak, jak jsem, s tím už nic neudělám. Navíc mi bylo sedmnáct osmnáct. Ale i na tribuně to byl zážitek. Navíc bylo neuvěřitelné, že mě tam lidé poznávali a chtěli se se mnou fotit. Pořád bych si chtěl zahrát v zahraničí. Je mi jedno, jestli to bude v Portugalsku, Španělsku nebo Německu. Ale na to teď nekoukám. Soustředím se na Mladou Boleslav. Nejdřív se musím prosadit tady.“