V létě se upsal na dva roky Jablonci, jenže úvod nové ligové sezony VÁCLAV PILAŘ nestihl, protože kurýroval zadní stehenní sval. Zdravotní problémy bohužel dlouhodobě limitují kariéru dvaatřicetiletého bývalého reprezentanta, který po uzdravení trvale zakotvil v základní sestavě Severočechů. V sobotním domácím duelu s Plzní však strávil na trávníku pouze první poločas, neboť za nepříznivého stavu 0:2 ho trenér Petr Rada ještě s dalšími dvěma spoluhráči vystřídal.

Byl to o přestávce v kabině od trenéra větší slovní fén než nedávno po nepovedeném domácím zápase s Brnem, při kterém chyběl kvůli COVID-19?

„Řekl bych, že to bylo srovnatelné. Jediný rozdíl byl, myslím, v tom, že jsme dostali zasloužený kartáč od trenéra za Brno s desetidenním zpožděním, protože při utkání se Zbrojovkou byl v karanténě. Teď to bylo hned, jak jsme přišli z placu. Ale jako vždycky mluvil férově k věci, všichni jsme věděli, že jsme nepředvedli to, co jsme měli a čeho jsme schopni.“

Co vám nejvíc vytýkal?

„Zbytečně moc jsme zalezli, u většiny balonů jsme tak byli pozdě, takže nás Plzeň, která v první půli hrála velmi dobře, dostala pod tlak a vytvořila si dvoubrankový náskok.“

Tušil jste, že půjdete také dolů?

„Moc jsem mančaftu směrem dopředu nepomohl, neměl jsem ani tolik balonů jako obvykle. Spíš jsem jen bránil útočícího krajního beka Havla.“

Který moment dal impulz k nevídanému vítěznému obratu ve druhé půli? Kontaktní gól Martina Doležala, který se trefil přesně po roce?

„Přesně tak, „Doly“ (Martin Doležal) na něj čekal hrozně dlouho, trefil se v pravý čas a celý mančaft to ještě víc nakoplo. Naopak viktoriáni vypadli úplně z role, bylo znát, že na nich leží deka nepovedených předchozích utkání. Asi se začali podvědomě bát, že můžou přijít i o dobře rozehraný zápas s námi.“

Na lavičce to pro vás musela být mnohem větší muka!

„Žili jsme s kluky na hřišti, střídání výkon týmu oživila. Byli jsme i efektivní v koncovce, protože další dvě branky, které vývoj zápasu definitivně otočily, padly po skrumážích kolem plzeňské šestnáctky.“

V Plzni jste strávil největší část své prvoligové kariéry. Mluvil jste s některými viktoriány?

„Před zápasem jsem se bavil s „Limbou“ (Davidem Limberským), prohodil jsem pár slov i s dalšími kluky. Po utkání už ne, protože jsme slavili cennou výhru v kabině a jim by taky moc nebylo do řeči.“

Po utkání jistě panovala obrovská euforie, protože Jablonci se na Plzeň dlouhodobě v lize moc nedaří…

„To je pravda, navíc proti tak kvalitnímu týmu se za poločas jen málokdy povede otočit výsledek z 0:2 na 3:2. Ohromně se radoval i trenér Rada, který je naším dvanáctým hráčem. Ve druhé půli už byl ve varu a zase jen ve svetru, poskakoval u lajny jako čertíček a dával klukům na hřišti neustále pokyny.“

Prodloužením vítězné sérii jste poskočili na druhou příčku, po nedělní výhře Sparty na Slovácku jste spadli zpátky na tu třetí!

„Shora je to vždycky příjemný pohled pod sebe. Když uděláte ze čtyř zápasů plný počet dvanácti bodů, tak letíte tabulkou. Doma s Brnem, proti kterému jsme podali nejhorší výkon za poslední dobu, jsme prohráli zaslouženě. Bylo dobře, že hned další zápas jsme hráli derby v Liberci, kde Jablonec v lize vyhrál do té doby snad jen jednou a nám se to povedlo podruhé. Vítězství nás nakoplo, zvládli jsme také těžký odložený zápas Bohemkou, udrželi jsme vítězství i po jejím kontaktním gólu na 2:1.“

Teď máte před sebou další anglický týden – v úterý hrajete v Karviné, v sobotu doma s Českými Budějovicemi a dva dny před Štědrým dnem zavítáte do Olomouce, odkud jste do Jablonce přišel…

„Máme o den volna méně, proto jsme po nedělním regeneračním tréninku podstoupili i další testy na COVID-19, protože po pondělním tréninku jsme už vyrazili k úternímu zápasu do Karviné. Je to dlouhá štreka, kterou si krátíme v autobuse hlavně kartami. O něco kratší to pak bude do Olomouce. Mezitím ale musíme zvládnout doma České Budějovice, které se také rozjely a pravidelně bodují.“

Pravidelně nastupujete v základní sestavě, takže to byl od vás v létě dobrý krok, ne?

„Jsem v Jablonci spokojený, v mančaftu je pohoda nejen teď, když se nám daří vyhrávat, ale celkově držíme při sobě. Na hřišti je to pak znát, při nabitém programu se musí se sestavou rotovat, takže je velmi důležité, jak je kvalitní a také vnitřně nastavená lavička. Proti Plzni se to jasně ukázalo!“

Jak pendlujete mezi rodným východem Čech a severem?

„Bydlíme s rodinou v Liberci, dokud hraju ligu, tak se chci maximálně koncentrovat na fotbal a mít taky potřebný čas na regeneraci. Při dojíždění dál by to asi dost dobře nešlo dohromady. Máme šestitýdenního druhého syna Matěje, i z tohoto důvodu je lepší, že jsme všichni pohromadě, protože do Jablonce a zpátky to mám jen pár kilometrů. Šestiletého Jakuba jsem už přihlásil na fotbal v Liberci, ale bylo by pro něj mnohem lepší, kdyby se mohl jít proběhnout s dalšími kluky někam za barák, jenže nyní většinou kvůli koronavirovým opatřením nikdo nikde není… Je to další kluk do rodiny, dokonce jsme včetně dědy, který bohužel letos umřel, dokázali dát dohromady jedenáctku Pilařů!“