Jeho fotbalový styl je založený na maximální bojovnosti, kterou jako kapitán vyžaduje i od svých spoluhráčů v týmu. Zkušený stoper TOMÁŠ ZÁPOTOČNÝ, který získal český i turecký titul, však přiznává, že z postu stopera je toto „kočírování“ dost složité. A servítky si nebere i při pojmenování hlavních příčin strmého jarního pádu Příbrami, která se až po krk namočila do sestupové bažiny…

Po dvou letech zase zažíváte s Příbramí boj o udržení mezi elitou, i když podzimní bodový zisk tomu příliš nenasvědčoval. Proč vás postihl takový propad oproti loňské úspěšné sezoně?

„Je to, myslím, hlavně v kvalitě hráčů a výrazné obměně kádru. V minulé sezoně tady byli Zeman, Deli, Fillo, Nitrianský, Fořt… Třeba Martin (Zeman) snad v každém zápase poslal deset výborných centrů do šestnáctky soupeře, profitovali jsme proto i ze standardních situací, které většinou právě on zahrával. Dalším tahounem naší ofenzívy byl „Filous“ (Martin Fillo), který dokázal na hřišti jako správný fotbalový vůdce strhnout i ostatní kluky. Teď nám tenhle jeho přístup citelně chybí, ze stopera toho moc nedokážete uřvat. Samozřejmě by měla mnohem lépe fungovat také zkušená osa mančaftu, kterou tvoří „Hrušoun“ (Aleš Hruška), já, Pilík, „Réza“ (Jan Rezek) a Roman Bednář.“

Do základní sestavy včetně obranné čtveřice ve velkém naskakovali mladí odchovanci, kterým pochopitelně chybějí nejen ligové zkušenosti, ale také ty záchranářské…

„Z příbramské „devatenáctky“, která si skvěle vedla v juniorské Lize mistrů, přišli do ligového týmu tři obránci – Krameš, Tregler a Chaluš. Mladí kluci si aspoň dají říct a poslechnou, když po nich chci, aby plnili svoje defenzivní úkoly. O některých spoluhráčích, kteří mají v lize už něco odkopáno, to ale bohužel říct nemůžu. Čekal jsem taky víc od kluků, kteří přišli do Příbrami na hostování z Plzně, že se budou chtít u nás ukázat v co nejlepším fotbalovém světle, aby si je Viktorka v létě stáhla zpátky…“

Hlavně doma u Litavky, která vždycky bývala těžko dobyvatelnou pevností, jste rozmařile rozdávali body. Které mrzí nejvíc?

„Jen pět jarních bodů, které jsme na jaře získali, mluví za všechny komentáře. A to jsme ještě tři přivezli z Jihlavy! Takovou bídu jsem dosud nezažil… Rozdali jsme doma body skoro ve všech zápasech – s Bohemkou, Slováckem, Mladou Boleslaví, nad kterou jsme vedli už 2:0, i s beznadějně posledním Baníkem, i ten u Litavky otočil zápas ve svůj prospěch. Mohli jsme mít minimálně o sedm-osm bodů víc a tím pádem i klid do jarního finiše, který právě kvůli těmto ztrátám bude pořádně hektický!“

V sobotním domácím utkání s Duklou to dlouho vypadalo na další, tentokrát už fatální výprodej!

„Všichni jsme před zápasem moc dobře věděli, že potřebujeme nutně vyhrát, ale přístup na hřišti tomu vůbec neodpovídal! Pustili jsme Duklu do dvoubrankového vedení a v tu chvíli jsme byli na dně, protože nás jasně přehrávala. Ještě víc mě ale mrzela ta apatie, i když do konce bylo přes půl hodiny.“

V závěru jste se dokonce vysunul na hrot útoku!

„Už jsem se na to prostě nemohl zezadu dívat a začal jsem hrát spíš defenzivního záložníka než stopera. Trenér na mě od postranní čáry volal, co blázním, ale pak jsme se domluvili, že tam zůstanu a budu chodit ještě víc dopředu na nakopávané balony do hlavičkových soubojů. Vrátil jsem se tak o hezkých pár let zpátky, kdy jsem ještě v Liberci za trenéra Grigy hrával hrotového útočníka místo Filipa Hološka nebo podhrota. Tam mě to také mnohem víc bavilo než v obraně, i pár gólů jsem vstřelil.“

Předposlední Olomouc vám už těsně dýchá na záda, los v posledních třech kolech máte hodně těžký…

„Řeknu to takhle. Kdybychom doma s Duklou prohráli, tak bychom si tím pod sebou sami podřízli prvoligovou větev, že bychom se už nezvedli. Věřím, že vydřená remíza 2:2 a získaný bod budou pro nás impulzem do zbývajících třech zápasů. Hrajeme dvakrát venku a mezi tím máme doma Slavii. Musíme to bodově urvat nyní ve Zlíně, který se na jaře trápí podobně jako my, a vůbec si po skvělém nováčkovském podzimu asi nepřipouštěl, že by se po roce mohl vrátit zpátky do druhé ligy. Ani já po tom netoužím, viděl jsem pár druholigových zápasů, v nichž se to pořádně mydlilo a sledovalo to jen pár stovek diváků… Věřím, že dotírající Olomouc dokážeme odrazit, máme kromě bodu navíc s ní i lepší bilanci vzájemných zápasů. Ale nerad bych se zachraňoval až v posledním kole v Jablonci…“