Tomáš Petrášek: „Titul je jednoznačný cíl!“

Tomáš Petrášek: „Titul je jednoznačný cíl!“

Působí sedmým rokem v polském Rakówu Čenstochová, prožil jízdu ze třetí nejvyšší soutěže až na vrchol elitní Ekstraklasy. Český obránce TOMÁŠ PETRÁŠEK má teď jasný cíl - polský titul. „Začínáme si zvykat na roli favorita, už se toho nebojíme,“ vypráví třicetiletý stoper. Raków je rozjetý, ligu vede o sedm bodů před Legií Varšava, soupeře drtí. Petrášek je spokojený, že se vrátil po zdravotních problémech. „Mám ještě velké ambice a chci si je splnit,“ říká. V Čenstochové má smlouvu do konce sezony, co bude dál, neví. Nebrání se ničemu.

O víkendu jste rozstříleli Wislu Plock 7:1. Byl to dokonalý zápas?

„Šlo o historický výsledek, Raków takovým rozdílem nikdy nevyhrál. Zapsali jsme se do historie klubu, což je úžasné. Navíc náš útočník Vladislavs Gutkovskis vstřelil nejrychleji čtyři góly někdy od třicátých let. A hlavně jsme ukázali sílu. Věděli jsme, že Wisla Plock je od jara ve výborném rozpoložení, hraje intenzivní fotbal, ale u nás narazila. Jsem rád, že nám to takhle šlape. Za posledních devět ligových kol máme skóre 22:2, jsme ve skvělé formě.“

 

Cítíte, že tým je v nejlepší formě za dobu, co jste v Čenstochové?

„Určitě. A je nejsilnější. Jsem tu od třetí nejvyšší soutěže, prošel jsem tu různými kádry, je to pořád lepší a lepší. Teď se všechno stabilizovalo. Jsme sehraní, máme výbornou atmosféru v kabině a týmového ducha. Podle toho výsledky taky vypadají.“

 

Sledujete podobné milníky a rekordní zápisy?

„Detailně ne. Ale teď jsem viděl tabulku od našeho postupu do ligy, za tři a půl sezony v ní máme asi třicet bodů náskok na Legii, což ukazuje, jak konzistentní jsme. Ve skříni máme dva poháry, dva Superpoháry, dvě druhá místa a je tam místo pro trofej nejcennější. Tu v téhle sezoně chceme přidat, musíme mít nejvyšší cíle.“

 

Titul je tedy jasným cílem?

„Ano, už to neskrýváme a ani nemůžeme. Po vypadnutí z pohárů je to náš jednoznačný cíl, a tak to i bereme. Myslím, že si docela začínáme zvykat na roli favorita, přestává nám to vadit, už se toho nebojíme. V tom cítím sílu.“

 

V čem se tohle vnímání mění?

„Když jsme byli nováčci, útočilo se nám líp z pozice outsidera. Teď jsme přijmuli, že jsme favoriti. Pracujeme s mentální složkou, v trenérském štábu máme i mentálního kouč. Hráči tady jsou čím dál vyspělejší, věří ve své schopnosti. Ale hlavní je samozřejmě těžká práce.“

 

Jak jste v létě vstřebali vypadnutí v posledním předkole Konferenční ligy se Slavií?

„Byla to obrovská zkušenost. Vypadli jsme s týmem, který hrál předtím pětkrát za sebou základní skupinu evropských pohárů. Teď se do ní dostal pošesté. To ukazuje jeho sílu a velikost. Sportovně jsme si to ale se Slavií chtěli rozdat. Jsem strašně rád, že k tomuhle souboji došlo. Nakonec jsme museli uznat sílu Slavie, která nás porazila. Ale myslím, že i oni cítili, že máme sílu. Po dvojzápase přiznali, že jsme byli těžkým protivníkem, mluvil o tom trenér Trpišovský, což pro nás byla velká poklona. Chtěli jsme postoupit, což se nám bohužel nepovedlo, ale věříme, že při dalším pokusu už budeme úspěšní.“

 

Vy jste proti Slavii nemohl hrát. Jak jste to kousal?

„Strašně moc mě to mrzelo, po dlouhé době jsem se mohl ukázat proti českému týmu a přijet domů s mužstvem, se kterým jsem to vytáhl až na vrchol. Ale oba zápasy jsem sledoval z hlediště, musím říct, že to byl veliký zážitek, i když s hořkým koncem pro nás.“

 

Mimo hru jste byl několik měsíců kvůli problémům se šlachou. Jak náročné tohle období bylo?

„Dost. Ještě těžší to bylo ve chvíli, kdy už jsem byl skoro zpátky a zranění si obnovil. Celou proceduru jsem musel absolvovat znova. Každý, kdo něco takového zažil, ví, jak složité to je. Ale člověka to posílí mentálně, má čas si zapracovat na některých věcech a naučit se něco o svém těle. Je potřeba to přijmout a situaci využít jako příležitost posunout se dál.“

 

Problémy se šlachou jste definitivně odstranil?

„Ano, vše je v pořádku.“

 

V Rakówu Čenstochová působíte sedmou sezonu. Dovedete si představit, že byste hrál jinde?

„Jasně, že jo. Dovedu si představit, že budu hrát jinde stejně jako že tu budu působit dál. Pokud vše bude pokračovat stejným směrem, mám pořád motivaci v Čenstochové být. Rozjezd mé fotbalové kariéry byl pomalejší, najednou jsem dosáhl takové úrovně, že bych si rád zahrál evropské poháry. Najednou to mám na dosah se svým týmem, rád by to dokázal. Na druhou stranu mám necelý rok do konce kontraktu. Probíhají jednání. Klubu jsem řekl své stanovisko, cítím tu energii a chci tu dál být. Uvidíme, jestli dál najdeme společnou cestu. Pokud ne, tak za to, co jsem s klubem dokázal a doufám, že ještě dokážu do konce sezony, bychom si mohli s čistou hlavou podat ruce a mohl bych jít jinam. Věřím, že ve třiceti můžu sklízet ovoce. Obránci potřebují zkušenosti, cítím se ve skvělé sportovní formě, rozhodně mám ještě veliké ambice a chci si je splnit.“

 

Láká vás si vyzkoušet jinou zahraniční ligu?

„Dokážu si představit spoustu věcí. S partnerkou čekáme miminko, což je pro nás nejdůležitější a budeme se na to muset dívat. Ale vše musí jít ruku v ruce se sportovní stránkou, doufám, že se vše podaří skloubit. Dokážu si představit hrát kdekoliv, kde budu šťastný, kde budu mít o co bojovat, kde budu cítit zápal a bude to dávat smysl. Do toho se musí rodina cítit dobře.“

 

Do historie Rakówa jste se zapsal už nesmazatelně. Jak často slýcháte, že jste klubovou legendou?

„Musím přiznat, že to slýchám hodně často, ale snažím se si to nepřipouštět. Snažím se pořád soustředit a být hladový. Musím svou pozici neustále obhajovat. Z kádru ze třetí nejvyšší soutěže jsem tu zůstal jako jediný, nebylo jednoduché celou tu proměnu přečkat a stát se jedním z kapitánů a stěžejním hráčem. To, jak mě lidé berou, mě moc hřeje. Doufám, že jim zavdám ještě důvod, aby si mě cenili ještě víc. Mám i jeden aktuální nádherný zážitek.“

 

Povídejte.

„V neděli mě pozvala na oběd legenda Rakówa - pan Robert Zaleski. Hrál dvacet let za Raków. Když to řeknu trošku neskromně, setkaly se dvě legendy na obědě, bylo to opravdu úžasné.“

 

Nedávno proběhl los kvalifikace o mistrovství Evropy. Český tým má ve skupině Polsko. Potěšilo vás to?

„Jasně. V týmu máme reprezentanta Polska Patryka Kuna a věřím, že i další kluci se do nároďáku brzy podívají. Upřímně si myslím, že Marek Papszun (trenér Rakówa) bude v nedaleké době novým trenérem Polska. Kdybychom se postavili proti sobě, bylo by to neuvěřitelné. Ale to je všechno daleko. Teď jsou před námi všemi aktuální cíle, tohle jsou zatím sny.“

 

Polsko se chystá na mistrovsví světa. S jakými ambicemi do Kataru vyrazí?

„Na polský reprezentační tým je opravdu velký tlak, je obrovsky sledovaný a jsou na něj veliké nároky. Velkou mírou k tomu přispívá Robert Lewandowski. Cítím, že lidé jsou bohužel docela skeptičtí, nedaří se jim udělat větší úspěch na závěrečných turnajích. Ale sílu ukazují, když se na ně dokážou kvalifikovat. Věří si. Budu na ně zvědavý a budu jim fandit. I proto, že náš hlavní fyzioterapeut tam s týmem jede, věřím, že v nominaci bude i Patryk Kun. Moc bych jim přál úspěch.“

TOMÁŠ PETRÁŠEK

Narozen: 2. března 1992. Výška: 199 cm. Váha: 99 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Kateřina. Fotbalový post: obránce. Kariéra: AFK Častolovice (1998-2001), Rychnov nad Kněžnou (2001-2006), SK Náchod (2006-2007), FC Hradec Králové (2007-2011) SK Hlavice (2012), SK Roudnice nad Labem (2013-2014), FK Kolín (2014), SK Převýšov (2014-2015), Slavoj Vyšehrad (2015-2016), Viktoria Žižkov (2016), Raków Čenstochova (Polsko, 2016-?). Reprezentace: tři zápasy / žádný gól. Největší úspěchy: vítěz Polského poháru (2021), vítěz polského Superpoháru (2021), polský vicemistr (2021, 2022), postup do polské Ekstraklasy (2019), český dorostenecký mistr (2011).