I když původně odcházel loni v létě z Mladé Boleslavi do Jablonce na roční hostování, „Bolka“ si TOMÁŠE LADRU mohla v zimě stáhnout, což také učinila. Třiadvacetiletému středopolaři se totiž na severu Čech fotbalově dařilo a nevzít ho zpátky, když po podzimu balancujete nad sestupovou bažinou, by byl lehkovážný hazard.

Podzimní hostování v Jablonci vám fotbalově očividně prospělo. Bylo obtížné se v zimě vracet do Mladé Boleslavi, která se nečekaně pohybovala v pásmu ohrožení sestupem?

„Ani ne, všechny kluky v kabině jsem znal, věděl jsem, do čeho jdu. Jablonec se sice snažil, abych pokračoval dál, ale bylo jasné, že na to klub nekývne. Věřil jsem, že jaro úspěšně zvládneme.“

Start do jara se „Bolce“ nepovedl, dlouho marně čekala na vítězství. Proč, když se kádr během zimy ještě víc zkvalitnil?

„Bylo to obtížné hlavně v hlavách. Věděli jsme, že se musíme semknout, taky jsme si vyříkali, co na podzim nefungovalo.“

Co především?

„Že se dostávaly góly v posledních minutách a zbytečně se tak ztrácely body, takže se postupně propadalo tabulkou dolů.“

I velezkušený trenér Karel Jarolím po nezvládnutých zápasech nevěřícně kroutil hlavou!

„I on sám přiznával, že tak dlouhé období bez výhry jako trenér ještě nezažil. Byl na tom pocitově podobně jako my. Když se čekání protahuje, tak je to víc a víc deprimující, zvlášť když nezvítězíte v dobře rozehraných zápasech.“

Zažil jste ho při předchozím působení v klubu, než převzal v roce 2016 českou reprezentaci?

„Vytáhl si mě v šestnácti letech z dorostu do „áčka“, znám dobře jeho tréninkové metody, i na co klade největší důraz. Nebylo to pro mě nic nového, když jsme se v zimě spolu znovu potkali. Je to výborný trenér.“

Která bodová ztráta bolela nejvíc?

„Asi doma s Olomoucí, kdy jsme pár minut před koncem vedli 1:0, ale udělali jsme v zápase druhou zbytečnou penaltu, ze které Sigma vyrovnala na 1:1.“

Černou sérii bez výhry se povedlo zlomit až doma s Karvinou a vzápětí potvrdit i v neděli v Českých Budějovicích…

„V zimě přišlo hodně nových hráčů, muselo si to herně sednout, ustálit základní sestava. Potřebovali jsme se chytit výhrou, odpočinout si v hlavách od narůstajícího okolního tlaku. Asi všichni jsme ale čekali, že tři body za vítězství získáme dřív než až s Karvinou.“

Na jaře jste ke dvěma jabloneckým gólům přidal tři boleslavské. Sestavou poměrně dost cestujete, kde se osobně cítíte nejlépe?

„Na podhrotu jako desítka, tam jsem, myslím, i pro mančaft nejprospěšnější.“

Proti Dynamu jste v neděli nenastoupil ze zdravotních důvodů, nebyl jste ani na lavičce náhradníků. Co vám přihodilo?

„Od středy jsem měl zablokovaná záda, s maséry jsme se snažili je dát do kupy, ale nestihlo se to zvládnout. Nemělo cenu jet do Budějovic a být připravený jen na padesát procent. Na Slavii bych už měl být úplně zdravotně v pořádku.“

Výhra na jihu Čech se zrodila až v nastaveném čase, když předtím domácí po vyrovnání na 1:1 šli za vítězstvím. Jaké to byly pro vás nervy?

„Díval jsem se na zápas doma a kopal na dálku s kluky. Nebylo to nic příjemného, ale naštěstí to mělo dobrý konec pro nás.“

Odskočili jste sestupovým příčkám, před reprezentační přestávkou hostíte mistrovskou Slavii a jedete do vršovického „Ďolíčku“, kde má azyl pardubický nováček…

„V naší situaci, která po dvou vítězství částečně vylepšila, se nedíváme, s kým zrovna hrajeme. Chceme uspět i v neděli proti Slavii, která bude mít v nohách čtvrteční zápas Evropské ligy s Glasgow Rangers v Edenu a před odvetou ve Skotsku. Na poslední ligové výhry nad Slováckem a doma s Baníkem, který hrál skoro celý zápas o deseti, se hodně nadřela. Věřím, že i s námi to nebude mít jednoduché a popereme se s ní o dobrý výsledek. To samé platí i o tom dalším utkání s Pardubicemi, které se jsou coby nováček velmi nepříjemným soupeřem a nasbíraly už nečekaně hodně bodů.“