Do finiše sezony může Slavia a její trenérský štáb plnohodnotně počítat s kapitánem TOMÁŠEM HOLEŠEM, který červenobílým i české reprezentaci kvůli vleklým zdravotním problémům citelně scházel. Čerstvě třicetiletý defenzivní univerzál, který je pevným pilířem středové řady a v případě personální nouze zaskakuje ve stoperské dvojici, zvedl minulou středu na Letné nad hlavu pohár pro vítěze MOL Cupu a rád by si tento rituál zopakoval i s tím mistrovským po skončení ligové nadstavby.

Čím to, že jste málem vypadli v semifinále MOL Cupu doma s Bohemkou a v neděli jste nasázeli „Klokanům“ šest branek!

„V poháru jsme dvakrát inkasovali a doháněli výsledek. I když jsme vyrovnali až v poslední nastavené minutě a vynutili si prodloužení, v něm jsme si zajistili postup do finále, neustále vládne v týmu bojovná atmosféra. Cítím, že mančaft drží spolu. Teď jsme šli do vedení a hráči Bohemky věděli, že to budou mít těžké znovu v Edenu uspět. Je v tom i schopnost připravit se na soupeře, poučit se z chyb, kterých jsme se dopustili v minulém utkání.

Takže jste si nepřipouštěli, že by vás mohli znovu potrápit?

„Očekával jsem podobný zápas, jako když jsme Bohemku v lize porazili 3:0. Neměla nás čím překvapit, věděli jsme, co bude hrát. Šlo jen o to zase dát gól, a hlavně ho nedostat.“

Vy jste v sestavě chyběl. Proč?

„Z jednoho souboje na Spartě se mi trošku prohnulo pravé koleno, kosti byly na sebe a druhý den mi oteklo. Na doporučení lékařů jsem do nedělního zápasu s Bohemkou nešel. Už je to ale v pohodě, v pondělí jsem byl běhat.“

Sobotní ligové derby opět na Letné tedy stihnete?

„Měl bych být na něj připravený.“

Bude to rozhodující duel v nadstavbě o titul?

„Myslím si, že jo. Kdyby se nám na Letné nepodařilo vyhrát nebo jsme dokonce se Spartou prohráli, tak bude její náskok už tak velký, že si nenechá titul ujít. A naopak pokud my dokážeme v sobotu vyhrát, tak se před Spartu v tabulce dostaneme a věřím, že vedení udržíme až do konce. Sparta může pak i v dalších zápasech zaváhat, protože to bude mít i mentální dopad. Je to klíčový zápas o titul!“

Pohár už od středy máte. Co byl klíčový faktor, že jste měli ve finále herně navrch? Správně zvolená a dodržovaná taktika?

„Poučili jsme se z dubnového ligového zápasu na Letné. Ukázali jsme si věci, které by měly platit, a další, kterých bychom se měli vyvarovat. Ze dvou situací, které se nechaly uhrát líp, jsme inkasovali. V takovém zápase je důležitý první gól. Když jsme ho dali, viděl jsem, že na výrazu sparťanů bylo znát, že nevěří, že by to mohli otočit. Zlomový první gól a od nás takové výborné mentální nastavení. Šli jsme do zápasu s tím, že ho zvládneme, a vůbec jsme nepochybovali, že by se nám to nepovedlo.“

Vypadalo to, že hlídáte hlavně Haraslína, který byl v předchozích zápasech tahounem sparťanské ofenzívy. Na vás si ale moc nekopl a byl střídaný…

„Viděl jste to správně. Hráli jsme, dá se říct, jeden na jednoho a na mě vycházel Haraslín. Myslím si, že jsem ho ubránil, i když těch situací tolik nebylo. Kluci nahoře to výborně odpresovali, takže Sparta neměla skoro vůbec mezihru, a my vzadu jsme to odsoubojovali. Hlavně Ogbu s Kuchtou vyhrával všechny souboje, což nám hodně pomohlo, a nedostali ho prakticky do hry.“

Za bezbrankového stavu jste několik slibných šancí promarnili. Co vám v tu chvíli problesklo vzadu hlavou? Věřil jste, přijdou další? Neobával jste, abyste tím neurazili fotbalové štěstí?

„Když jsem na to koukal zezadu, tak mě štvalo, že to neproměnili. Traoré měl velkou šanci. Ale myslím si, že na celém týmu bylo vidět, že jsme zůstali trpěliví a soustředění. Nebyli jsme zbrklí a v panice jako třeba v některých minulých zápasech, že nevedeme. Čekali jsme na další šanci.“

Také pojistku vedení 1:0 jste mohli přidat hned po vedoucím gólu Douděry!

„To byla také velká šance, do které jsme se dostali hned po vedoucím gólu z rychlého protiútoku. To by pro sparťany byla určitě velká rána, kdybychom zvýšili na 2:0. Nakonec se nám stejně podařilo dát druhý gól. I když byl vlastní. Oproti dubnovému derby na Letné, které skončilo remízou 3:3, jsme měli potřebné štěstí v tomhle vlastním gólu domácích i při jejich největší šanci, kdy se balon odrazil od tyče a jel po brankové lajně. V minulém derby se nám to odrazilo od tyče do branky.“

Sparťané měli ke kontaktní brance blízko až v samém závěru, kdy dvakrát za brankářem Kolářem zazvonila tyč…

„Nechtěli jsme inkasovat kontaktní gól na 2:1, to je vždycky nepříjemné. Pak to jsou přesně situace, ze kterých jsme v dubnu dostali branku na 3:3. Jsou tam závary, létají centry do vápna, může z toho být vlastňák nebo nějaká standardka z dobré pozice. Protože se o výsledek bojíte, chytí se fanoušci soupeře, kteří chtějí svému týmu pomoct. Sparťané hráli druhou půli ve finále na svůj kotel. Když vedete o dvě branky, tak dohráváte zápas celkem v pohodě.“

Kdy jste začal věřit, že zvednete jako kapitán vítězů pohár nad hlavu?

„Viděl jsem na projevu sparťanů, že si tolik nevěří jako v tom dubnovém ligovém derby. Cítil jsem, že to zvládneme. Jak jsme přežili tu šanci po hlavičce Ládi Krejčího, tak jsem věřil, že výhru a pohár nám už nic nevezme.“

Atmosféra na stadionu byla při finále unikátní, protože jeho kapacita byla rovnoměrně rozdělena mezi fanoušky obou týmů. Zažil jste něco podobného při tak prestižním venkovním zápase, jakým derby je?

„To jsem fakt nikdy nezažil! Byla to neuvěřitelná atmosféra, hlavně od našich fanoušků, co tam předváděli po celý zápas. Chorea a všechno, neskutečný. Udělalo to finálový zápas ještě výjimečnější. Mělo to řád na hřišti, žádné strkanice, i mezi fanoušky. Bylo to o fotbale a takhle by to mělo být.“

Jestlipak víte, že kdyby se pohárové derby hrálo i za rok, tak by bylo finále v Edenu!

„Jo? Jak je to možný? To nevím!“

Aktualizováním pětiletého koeficientu, který má nyní Slavia o bod nižší než Sparta…

„Aha! Tak proč finále za rok nezopakovat v Edenu?“

Když jste na pódiu měl přebírat pohár, tak jste se málem sám obsloužil a nečekal, až ho oficiálně dostanete! To jste byl tak nedočkavý a natěšený?

„Všichni na mě křičeli: „Vem ho, vem ho!“ Tak jsem po poháru sáhl, ale pan Fousek mě zastavil, ať počkám na předání.“

Jak vypadaly červenobílé oslavy? Šampaňské už teklo proudem na trávníku při čekání na trofej! Měli jste ještě třetí poločas?

„Užili jsme si to. Všichni jsme jeli na dobrou večeři i s vedením Slavie do naší restaurace, do které po zápasech chodíme. Tam jsme si něco k finále ještě řekli, dali jsme si i pivo. Nijak se to nepřehánělo kvůli nabitému programu, ve čtvrtek jsme měli volno a trénink byl až v pátek.“

Jednu trofej už máte, co double? Láká ještě víc?

„Pohár jsme chtěli určitě vyhrát, pro mě je vítězství v lize ale daleko víc, protože je to dlouhodobá soutěž. Zápasů je hrozně moc, stojí za tím spousta bitev, tréninků. Pohár je naopak nejjednodušší cesta do Evropy, protože zápasů je málo. Když tři-čtyři vyhrajete, tak máte trofej. Moc bychom si všichni přáli udělat „double“. Když už jsme se sami dostali do takové situace, že jdeme do nadstavby z druhého místa, tak to musíme teď zachránit. Bodů jsme poztráceli zbytečně dost.“

Které ztráty vás nejvíc mrzí?

„Když si vybavím jarní zápasy, tak mě určitě štve, že jsme nezvládli utkání v Liberci, kde jsme dostali gól v poslední minutě. Na Spartě jsme také inkasovali v poslední minutě. Nepovedl se nám také na začátku jara zápas v Teplicích, kde jsme sice vyrovnali na 1:1, ale promarnili jsme dvě-tři vyložené šance a nevyhráli. Kdybychom jen tyhle tři zápasy zvládli, tak teď už možná slavíme mistrovský titul…“

Ve druhé polovině června čeká český národní tým pokračování kvalifikace o postup na EURO 2024 na Faerských ostrovech. Liga končí v závěru května, už máte představu, jak strávíte tohle mezidobí po klubové sezoně?

„Odjedeme s rodinou na týdenní dovolenou k moři do Itálie. Pojedeme autem, protože máme sedmiměsíční miminko, aby to cestování bylo pohodlnější a na pohodu. Druhý týden po návratu domů pak už začnu běhat, abych se udržoval v kondici a v pondělí je reprezentační sraz na Faery. Musíme se poučit z březnového zápasu v Moldavsku, vstřelit brzy branku. Kdyby se nám to tam podařilo, tak věřím, že jsme vyhráli větším rozdílem!“

TOMÁŠ HOLEŠ Narozen: 31. března 1993. Výška: 177 cm. Váha: 82 kg. Stav: ženatý, manželka Monika, dcery Nela (3,5), Ema (7 měsíců). Fotbalový post: obránce nebo defenzivní záložník. Hráčská kariéra: SK Polička (2001-2008), FC Hradec Králové (2008-2017), FK Jablonec (2017-2019), Slavia Praha (2019-?). Reprezentace: 19 zápasů / dva góly. Největší úspěchy: postup do čtvrtfinále EURO 2020 (2021), postup do skupiny A Ligy národů (2020), postup do základní skupiny Ligy mistrů (2019), postup do čtvrtfinále Evropské ligy (2019, 2021), český mistr (2020,2021), vítěz MOL Cupu (2021, 2023).