V neděli musel se Zlínem zkousnout nepříjemnou porážku na půdě Teplic, po které uvízl tým kouče Pavla Vrby v kritické situaci. Tři kola před koncem nadstavby o záchranu ztrácí z posledního místa, z něhož se přímo sestupuje, čtyři body. Zkušený záložník ROBERT HRUBÝ však věří, že Moravané nakonec zůstanou prvoligoví.

Jak jste vstřebal porážku v Teplicích?

„Je samozřejmě hodně nepříjemná. Šlo o klasický zápas na konci sezony, kdy to není ani tak o fotbale, ale o tom, urvat body. Musím říct, že pro fanoušky nebylo utkání atraktivní, nicméně šance byly na obou stranách. My jsme svoje neproměnili, Teplice hned z první daly gól.“

Trenér Pavel Vrba byl po utkání pořádně rozzlobený kvůli výrokům hlavního arbitra Lukáše Nehasila i videorozhodčích. Nelíbilo se mu, že neuznali gól Libora Kozáka v závěru, navíc nechápal, že sudí nenařídil pro Zlín penaltu za ruku teplického Štěpána Chaloupky. Jak jste viděl tyto situace vy?

„Spoluhráči se na ně dívali. Já je neviděl. Ani jsem nechtěl, protože bych byl ze zápasu ještě otrávenější. Z reakcí kluků, vedení i trenéra Vrby usuzuju, že tam nebylo všechno, jak mělo být. Při prvním neuznaném gólu Libora Kozáka ofsajd pochopitelně byl, tohle vůbec nikdo neřešil. Ale nepísknutá ruka teplického hráče a na konci náš druhý neuznaný druhý gól kvůli ruce...“

Podle vás se o ruku nejednalo?

„Vždyť hráči Teplic vůbec neprotestovali, nikdo nic nehlásil. Najednou se něco začalo hledat na videu... Jasně, mohl tam být dotek, ale také nemusel. Myslím, že kdyby do toho VAR nevstupoval, nikdo by nic neřešil ani by nikdo neprotestoval. Nebylo poprvé, co rozhodnutí VAR šlo proti nám. Přijde mi to až smutné. Mluvil jsem s lidmi, co se na utkání dívali. Říkali mi, že už je moc na ligu koukat nebaví, když vidí, jak je VAR občas nefér.“

Cítíte velkou křivdu?

„Nechci brečet, měli jsme si výsledky uhrát sami. Ale když vám pořád někdo podráží nohy, je těžké vyhrávat. Cítili jsme se tedy poškození, ale zároveň jsme věděli, že náš výkon nebyl ideální. Druhou půli jsme se zlepšili, měli jsme šance za nerozhodného stavu. Například jsme mohli kopat vzpomínanou penaltu. Bohužel rozhodčí se na tu situaci ani nešel podívat k monitoru.“

Navíc vám nenahrála ani výhra předposledních Pardubic v Brně. Ztrácíte na Východočechy a čtrnácté Brno tři kola před koncem čtyři body...

„Bohužel. Je nepříjemné, že nemáme svůj osud ve vlastních rukách. Musíme všechno vyhrát a doufat, že buď Pardubice nebo Brno někde ztratí. Šance na záchranu pořád je, v žádném případě neskládáme zbraně. Jedeme teď do Pardubic, když vyhrajeme, ztráta bude jen jeden bod. Poslední kolo hrajeme v Brně, které cestuje dvakrát za sebou ven.“

Klíč k účasti Zlína alespoň v baráži leží v Pardubicích?

„Stoprocentně. Prostě musíme přivézt tři body.“

Kalkulujete, jestli si zajistit baráž spíš na úkor Brna, kterému se poslední týdny nedaří?

„Brno je psychicky hodně dole. Chtělo se vyhnout baráži, jenže už se jí vyhne stěží. Brněnští teď spíš přemýšlejí, aby nespadli pod nás. Nedaří se jim, mají na sobě deku, musíme toho využít.“

Co se dá dělat před posledními třemi zápasy, kdy už není kam uhnout? Plánujete například v týdnu společný pobyt někde v přírodě, takzvané stmelování týmu?

„Nad tím se nyní hodně přemýšlí. Myslím, že teď už to není o trénování, ale o hlavě. Pokusíme se s kluky semknout, nachystat se na závěr ligy. Nemáme vlastně už co ztratit, třeba nám tohle pomůže, budeme hrát víc uvolněně a dokážeme pro Zlín první ligu zachránit.“