Petr Chalupecký: „Fotbal v Kataru zakoření!“

Petr Chalupecký: „Fotbal v Kataru zakoření!“

Česká ambasáda v katarské metropoli Dauhá ještě voní novotou, neboť byla oficiálně otevřena na sklonku léta, pár měsíců před letošní největší sportovní událostí mistrovstvím světa ve fotbale, které v neděli skončilo. Pro velvyslance PETRA CHALUPECKÉHO to tedy byl nadmíru ostrý diplomatický start v nové funkci.

Jak dlouho jste věděl, že povedete novou českou ambasádu v Kataru?

Zhruba počátkem léta jsem se dozvěděl, že budu velvyslancem v Kataru. Potom jsem sem přijel koncem léta. Doba tedy nebyla dlouhá, měl jsem i jiné možnosti a nabídky. Byla to pro mě výzva nejen kvůli mistrovství světa ve fotbale. Nikdy tady rezidentní ambasáda České republiky nebyla, předtím se to řešilo z Kuvajtu. Jsem historicky prvním českým ambasadorem v Kataru. To s sebou přináší spoustu výhod. Můžete si to dělat po svém, nastavovat procesy, jak vám vyhovují, ale současně si teprve budujete síť kontaktů, která vám v začátcích chybí. Je tady ještě hodně práce na jejím rozšiřování včetně do krajanské komunity.“


Jinak mise vypadá zvenčí a jinak když jste už uvnitř. V čem se třeba vaše původní představy rozcházely s realitou?

Je to tak, jak jsem si představoval. Už jsem tady zhruba před osmi lety byl. Země Zálivu obecně včetně Kataru se otevírají světu, nejen technologicky a hospodářsky, ale i trošku sociálně a kulturně. Míra tolerance zde zvolna roste. Tento otevírací trend není možná tak viditelný jako v některých sousedních zemích, ale Katar zvolil trošku jinou cestu. Souběžně s otevíráním se snaží zachovávat si svoji vlastní identitu. Vůči euroamerickým státům i sousedům v Zálivu. O tom jsem věděl, proto mě to nepřekvapilo. Totéž platí i o nesmírně rychlém technologickém rozvoji, do něhož Katar investuje obrovské finanční prostředky na základě vize, kterou má na základě rozvoje ekonomiky a společnosti.“


Vzájemné česko-katarské vztahy v poslední době akcelerují – návštěva emíra v Praze, otevření ambasády atd. Jaké další úkoly vás v nejbližší době čekají?

V brzké době by měla být otevřena katarská ambasáda v Praze, mělo by to být v první polovině příštího roku. Politické vztahy se rozvíjejí poměrně dynamicky. Návštěva emíra v Praze jako nejvyššího představitele státu byla velmi hodnotná z hlediska dalšího rozvoje vzájemných vztahů. O pár týdnů později zde byl náš ministr zahraničí při formálním otevření ambasády. Plyn je jedním z velkých témat, o kterém se bavíme v souvislosti s válkou na Ukrajině a situací na globálních trzích obecně, kde jsou narušené řetězce a panuje poměrně velká nestabilita. Jedním z našich velkých úkolů je dobře prozkoumat a poradit potencionálním českým nákupčím případného katarského plynu z jejich nalezišť. Z těch stávajících je v obrovské míře již dlouhodobě kontrahován, takže tam není žádná velká rezerva objemu. Katar nám nemusí pomoci jen svým vlastním plynem, ale má výrazné podíly i v zahraničních terminálech včetně Spojených států.“


Hodně se spekulovalo, jaký budou mít Katařané zájem o mistrovství světa ve fotbale. Všechny zápasy byly prakticky vyprodané, je to i pro vás překvapení?

Ani mě to moc nepřekvapilo! Katařané šampionátem žili už mnoho měsíců a let, než vlastně začal. A protože stát je relativně malý a počet obyvatel nízký, tak každý obyvatel Kataru věděl, kde je jeho místo. Všichni se na to těšili. Velké společnosti směřovaly svoje aktivity k šampionátu posilováním komunikačních sítí a infrastruktury obecně. Nadšení tady existovalo daleko dřív, než byl první výkop. Katařané, i když nepatří k největším fanouškům fotbalu, tak na zápasy chodili, brali to i ze společenského hlediska jako hodnotnou zábavu a vůbec mě nepřekvapilo, že zde byla tak masivní návštěvnost fanoušků prakticky z celého světa. Infrastruktura pro ně byla připravená, prostředí bylo přátelské z hlediska logistiky, pohybu po městě. Kombinace výborného marketingu s dobře připravenou infrastrukturou a relativní otevřeností přispěla k vydařené atmosféře šampionátu.“


Nemalý podíl na tom měli i tisíce dobrovolníků v ulicích, v metru, před stadiony či přímo na nich, kteří zahraniční návštěvníky na každém kroku navigovali správným směrem…

Byla tady během šampionátu spousta dobrovolníků, jak Katařanů, tak z jiných zemí, hodně ze zdejšího regionu, ale i odjinud. Byli nadšení, že mohli přispět k naplnění vize šampionátu, jak bylo město i díky jejich pomoci připravené, zářilo spoustou barev.“


Jak vnímali Katařané kritiku, která se odehrávala v zahraničních médiích ohledně pracovních podmínek, dodržování lidských práv, postavení žen a chování k nim, LBGT+…

Byli trošku zklamaní z toho, že jim byly vyčítány věci, které v jiných zemích nejsou kritizovány s takovou intenzitou jako zde. Kontrovali svoji vlastní, hodně vysvětlovací kampaní. V oblasti pracovního práva udělali ohromný pokrok včetně podmínek pro zahraniční pracovníky. Zavedli minimální mzdu, lepší pracovní pojištění, lepší přístup k pracovně-právním sporům. Není to sice ještě úroveň západní Evropy, ale pokrok je to ohromný.“


Změnila se vaše běžná agenda s kolegy velvyslanci v průběhu šampionátu?

Řešili jsme konzulární věci ohledně fotbalu. V minulém týdnu jsme zase se všemi evropskými velvyslanci opět poseděli na naší ambasádě. Shrnuli jsme přitom naše čerstvé zkušenosti v období šampionátu, aby i jeho konec se vydařil a byl bezproblémový. Nemuseli jsme řešit nějaký konkrétní případ. Českých fanoušků na šampionát nedorazilo tolik jako z jiných zemí, jejichž národní týmy v Kataru startovaly. Navíc naši lidé jsou zkušení, dokáží si sami poradit a ambasádu vlastně nepotřebují, i když vědí, že zde pro ně je.“


Troufnete si odhadnout, jestli může fotbal jako globální sport v Kataru zakořenit, jako tomu je ve většině arabských zemí?

Myslím si, že mistrovství světa k tomu výrazně pomůže.“


To znamená, že budou nyní následovat masivní investice do fotbalové infrastruktury?

Najímají trenéry i pro děti, snaží se kopírovat evropské dětské programy včetně zahraničních trenérů. Stavějí se tréninkové komplexy, problémem bude, aby ta stávající k mistrovství světa nezdegradovala po jeho skončení. Stadion 974, který byl postavený z obřích kontejnerů, rozeberou. Další kapacitně zredukují nebo přestavějí na nákupní centra, která jsou v době největších veder oázami pro obyvatele. Katar nechce dopadnout jako monokomoditní ekonomika, snaží se svoje hospodářství diverzifikovat. Rozvíjejí spoustu dalších odvětví, biotechnologie, potravinářství, farmacii, zdravotnictví. Paradoxně jim k tomu částečně pomohla blokáda okolních zemí, kdy museli investovat neuvěřitelné finanční prostředky, aby se dokázali postavit na vlastní nohy a naplňovat svoje vize.“