Patrizio Stronati: „Vstřelený gól byl bonus při debutu!“

Patrizio Stronati: „Vstřelený gól byl bonus při debutu!“

Na první reprezentační sraz byl povolán už v roce 2018, ale premiérového startu se dočkal až ve středu v Olomouci proti Faerským ostrovům, den před svými osmadvacátými narozeninami, k nimž si dal dvojnásobný fotbalový dárek. Stoper maďarského klubu Puskás Akadémia PATRIZIO STRONATI si debut vyšperkoval i vstřeleným gólem, kterým završil vysoké české vítězství 5:0.

Byl to už můj pátý reprezentační sraz. Věřil jsem a doufal, že budu mít větší šanci se aspoň na chviličku na hřiště dostat, protože to byla přátelská utkání. Jsem za to samozřejmě rád, že se to opravdu povedlo. Vstřelený gól už byl takový bonus. Asistent mi před střídáním řekl, abych chodil na standardky a u rohů že mám být na zadní tyči. Tak jsem se snažil to dodržovat. První roh Faeřané odvrátili, ale zůstal jsem na pozici u zadní tyče. Tonda Barák to krásně nacentroval, balon jsem si našel a pěkně ho umístil do branky. Stačilo to jen přesně trefit. Ve čtvrtek 17. listopadu jsem dostal po obědě dort, zpívali všichni kluci, trenéři i celý realizační tým. Přáli mi a byla u toho i fontána. Na reprezentaci jsem zažil už druhé narozeniny, tak jsem tušil, co mě může čekat.


DOPŘEDU NÁM TROCHU CHYBĚLA ODVAHA…“

V sobotu v Gaziantepu proti Turecku jsem šel na hřiště na poslední dvě minuty. Nevím, jestli Alda (Aleš Matějů) už nemohl fyzicky. Trenér se mě zeptal, jestli tu chvilku zvládnu levého beka, tak jsem samozřejmě přikývl. Dvakrát jsem to tam pobořil a rozhodčí pískl konec. Myslím si, že jsme neodehráli špatný zápas. Ale trochu nám chyběla odvaha směrem dopředu a zakončovat. Byly tam některé situace, ze kterých se dalo střílet, jenže jsme to zbytečně přihrávali ještě do strany. Mohli jsme se snažit víc ohrožovat tureckou branku, zvlášť když Venca Černý střelou, která nevypadala moc prudká, vyrovnal. Domácí také moc šancí neměli, vedoucí gól nám dali z jediné, do které se v první půli dostali. Po přestávce tam bylo pár závarů, ale jejich branka padla, když jsme měli míč, ale před naší šestnáctkou jsme ho ztratili. Atmosféra na stadionu byla parádní, užíval jsem si ji i na lavičce.


PODZIM UKONČÍME V ANGLII S BRENTFORDEM!“

S letošním rokem jsem fotbalově spokojený, v klubu jsem kopal pravidelně. Měli jsme mít ale o čtyři-pět bodů víc, což by nás posunulo na druhé místo za Ferencváros. Připsal jsem si i první reprezentační start a gól. Z Turecka jsme se vrátili v neděli nad ránem, přespal jsem v Praze na hotelu a navečer jsme s přítelkyní vyrazili autem do Ostravy, kde zůstaneme celý tento týden. Čeká mě ještě dodatečná oslava narozenin s rodinou, protože jsme ji kvůli nominaci do nároďáku odložili. Začínáme opět trénovat od pondělí 28. listopadu. Končíme 15. prosince, kdy bychom měli hrát přátelské utkání v Anglii proti Brentfordu, na což se samozřejmě těším. Bude to určitě zážitek! Pak budeme mít dovolenou až do třetího nebo čtvrtého ledna. Až v polovině prosince teprve uvidíme, jestli s rodinou pojedeme ještě někam na dovolenou, nebo zůstaneme v Ostravě.


HLEDAL JSEM BYDLENÍ NA KRAJI BUDAPEŠTI…“

Jezdívám domů často, protože míváme po zápase většinou volno a tréninky máme druhý nebo až třetí den odpoledne. Ze stadionu to mám, když jedu vpodvečer po zápase, tři a půl hodiny. Jsem strašně rád, že to mám takhle blízko, i když jsem v zahraničí. Kdyby se něco stalo nebo se objevil nějaký problém, tak sednu do auta a do čtyř hodin jsem v Ostravě. Fotbalové podmínky jsou v klubu na skvělé úrovni. Žiju v Budapešti, odkud to je na tréninky a domácí zápasy 35 až 40 kilometrů do Felcsútu. Bydlíme ale na kraji metropole, který je blíž ke stadionu, takže to zvládnu za dvacet-pětadvacet minut. Mohl jsem bydlet v centru, které ale bývá asi jako ve všech hlavních městech dost často ucpané, tak jsem to nechtěl prožívat každý den. Dal jsem na radu kluků, kde si mám hledat bydlení.


OPCI MÁM UŽ Z 80 PROCENT SPLNĚNOU!“

Naše česká minikolonie se trochu rozpadla. Kuba Plšek si v březnu přetrhl křížový vaz, už začal individuálně trénovat a mohl by se snad v lednu připojit k týmu. Bude hlavně záležet na něm, jak se bude cítit. Minulou sezonu s námi byl Libor Kozák a musím říct, že mi tady chybí. Škoda, že odešel, ale takový je fotbalový život. V létě mi končí smlouva, ale je v ní opce na prodloužení, když odehraji za sezonu určitý počet zápasů. Mám už to asi z 80 procent splněné. Česká liga je hodně běhavá a taktická i kompaktní. Mančafty se umějí semknout a týmově bránit, kvalitně se posouvat, takže je těžké jejich defenzívu dobývat. Maďarská liga až tak taktická nebo kompaktní není, bývá více okének, jak se do defenzívy dostat. Ale v ofenzivní fázi jsou na tom hráči individuálně lépe, jsou šikovní a kreativnější ve hře jeden na jednoho. Pro obránce, tedy i pro mě, je složitější tyhle situace řešit, ale zároveň se při nich můžu fotbalově zlepšovat. Stadion máme podobný jako v Karviné. Záleží na soupeři, který přijede. Na Ferencvárose je vyprodáno, na papírově slabší tým dorazí 1500 diváků…


ZA 180 MINUT JSME BYLI Z EVROPY VENKU…“

Celou loňskou sezonu jsme bojovali o účast v evropských pohárech, třetí místo v lize nás poslalo do předkola Evropské konferenční ligy. Chytili jsme asi jednoho z nejtěžších soupeřů portugalskou Vitórii Guimaraes. Byli jsme sice rádi, že se s ní můžeme poměřit, ale za 180 minut jsme byli z Evropy venku… Osobně bych radši narazil na lehčího soupeře a ty těžší si nechal až do skupiny. Nyní přezimujeme na čtvrté příčce, na druhé místo ztrácíme jen bod. Kdybychom pár podzimních zápasů zbytečně nepodělali a místo remíz je vyhráli, mohli jsme ještě víc prohánět vedoucí Ferencváros. V Maďarsku má podobně dominantní postavení jako v Rakousku Salcburk. Minulou sezonu mi ale přišel víc zranitelnější než v té současné, kdy chytil Ferencváros výbornou formu a potvrzuje to nejen v maďarské lize, ale i v Evropské lize, kde postoupil do jarní vyřazovací fáze. Je o level lepší než vloni.“

PATRIZIO STRONATI

Narozen: 17. listopadu 1994. Výška: 192 cm. Váha: 90 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Sabina, synové Marek (7) a Maurizio (2,5). Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: FC Hlučín (2002-2010), Zbrojovka Brno (2010-2012), FC Hlučín (2012-2013), Baník Ostrava (2013–2015), Austria Vídeň (Rakousko, 2015–2016), Mladá Boleslav (2017), Austria Vídeň (Rakousko, 2018), Baník Ostrava (2018-2021), Puskás Akadémia (Maďarsko, 2021-?). Reprezentace: 2 zápasy / jeden gól. Největší úspěchy: účast na EURO hráčů do 21 let (Polsko 2017), třetí místo v maďarské lize (2022).