Dalo by se říci, že si s mladším bratrem Michalem, který po vypršení smlouvy odešel na jih Čech, podali kliku od dveří boleslavské kabiny. Ambiciózní klub a jeho majitel Josef Dufek si nechtěli znovu prožít hektické záchranářské práce jako v loňské sezoně, a tak trenéru Karlu Jarolímovi přivedli v letní přestávce plejádu ostřílených hráčů i reprezentantů. Pětatřicetiletý kanonýr MILAN ŠKODA, který se po roce a půl vrátil z angažmá v tureckém Rizesporu, by měl týmovou práci gólově završovat, což se mu od úvodních kol v dresu „Bolky“ stejně jako předtím v červenobílých barvách spolehlivě daří.

Co bylo hlavním důvodem, že jste se rozhodl k návratu domů?

„Těch důvodů bylo mnohem víc, ale v hlavě jsem měl nastavené, že se mi už nechce do zahraničí.“

 

Byl ve hře kromě Mladé Boleslavi i jiný český ligový klub? Prý měl zájem Jablonec!

„Mladá Boleslav byla jediným klubem, který se mi osobně ozval. Mluvil jsem s trenérem Jarolímem i majitelem klubu panem Dufkem, takže jsem chtěl jít do „Bolky“. Vím, že manažer ještě něco řešil s Jabloncem, ale já jsem tomu nebyl nakloněný.“

 

O Slavii jste asi podobně jako váš nový spoluhráč v „Bolce“ Marek Suchý příliš reálně neuvažoval…

„Já jsem o tom uvažoval, ale Slavia už tolik ne, nebo spíš vůbec…“

 

Zmínil jste se o nabídkách z dalších zahraničních klubů, konkrétně z Kypru. Jak moc byly žhavé?

„Měl jsem nabídky z Turecka, které jsem odmítl. Byla nabídka z Kypru, kterou jsem už měl podepsat. Myslím, že manažer i kyperský klub věřili, že to podepíšu. Ale já jsem na poslední chvíli řekl, že nikam odcházet nechci a z transferu, který byl hodně žhavý, nakonec cukl.“

 

Za Rizespor jste dal za rok a půl devatenáct branek. To je slušné číslo, ne?

„Devatenáct gólů je hodně dobré číslo. Ale byl jsem trochu zklamaný z posledních tří měsíců, kdy jsem prodělal COVID-19 a potom se ideálně zpátky do dřívější formy nedostal. Už jsem toho tolik nenahrál a mrzelo mě, že jsem gólů nedal ještě víc. Myslím, že kdybych nepromarodil deset dnů, tak jsem ještě nějaké další vstřelil.“

 

Sledujete, jak stoupáte v historickém pořadí Klubu ligových kanonýrů týdeníku GÓL? Už dýcháte na záda Josefu Kadrabovi a brněnskému Karlu Kroupovi, máte na dostřel sparťanskou legendu Václava Maška či slávistickou předválečnou ikonu Antona Puče!

„Dřív jsem to docela dost sledoval, teď jsem se pro změnu na statistiku dlouhou dobu nekoukal. Po návratu do české ligy jsem vstřelil tři branky, tak jsem asi v pořadí posunul nahoru. Ale úplně přesný přehled o tom, jak si aktuálně stojím, nemám.“

 

Do Turecka jste šel ve zralém věku. Jakou fotbalovou nebo životní zkušenost jste si odtud odvezl?

„To byl asi problém, proč se mi tam tolik nelíbilo. Přišel jsem tam na konci kariéry a v tu dobu zrovna vypukl koronavirus, což nás s rodinou docela vycvičilo. Kdyby mi bylo třeba pětadvacet, tak na to koukám úplně jinak. V mých letech jsem už chtěl být v pohodě a doma.“

 

Vylepšil jste si v klubovém Babylonu jazyků svoji angličtinu?

„Angličtinu jsem si hodně zlepšil. Když jsem do Turecka přicházel, tak jsem neuměl skoro nic. Když jsem odcházel, už jsem se dokázal na všem se všemi domluvit, normálně se anglicky bavit, což bylo super. Myslím, že bych ještě potřeboval tak rok, dva, aby se mi to úplně dostalo pod kůži. Teď když angličtinu zase nebudu pravidelně používat, tak bych ji asi postupně zapomněl. Ale musím udělat něco proto, aby se mi to nestalo. Byla by to škoda.“

 

Po třech odehraných kolech máte průměr gól na zápas…

„Jsem rád, že jsem se trefil hned v prvním zápase v Plzni, i když nám branka body nepřinesla. Nemusel jsem čekat, kdy se mi povede dát gól, mám to už za sebou. Ve druhém utkání doma s Jabloncem moje dva góly už vedly k vítězství, za což jsem byl rád.“

 

Váš mladší bratr Michal, kterému to v minulé sezoně v Mladé Boleslavi náramně pálilo, naopak zatím drží v Českých Budějovicích gólový půst. Probíráte to spolu?

„Nebojím se, že by brácha góly nedával. Přišel jako nový do Budějovic a zvyká si na odlišný styl Dynama, které hraje trochu jinak než Boleslav. Brácha na sobě pracuje, maká a věřím, že za to bude brzy gólově odměněný. Bavíme se spolu skoro pořád, voláme si po zápasech, jak to vypadalo, co se dělo. Nebo si pogratulujeme a vzájemně se povzbudíme.“

 

V „Ďolíčku“ jste mohl proti Pardubicím také skórovat, ale trefil jste jen tyč…

„Mohl jsem dát gól, ale bohužel mi střelu gólman vytáhl na tyč, takže z toho nic nebylo. Celkově nám ve finální fázi v tomhle zápase vždycky něco scházelo. Buď lepší centr, nebo lepší finální řešení, že jsme si balon ve vápně nenašli, takže nám zápas úplně nevyšel, jak jsme si představovali.“

 

Nastupujete na hrotu s mladíkem Fílou, nechá si od vás při utkání poradit?

„Určitě si nechá poradit, ale nedělám nějakého chytrého. Vždycky si něco spolu řekneme, když se něco nepovede, tak se ho snažím povzbudit, protože někdy si to mladí hráči berou víc, než je potřeba. Proto se ho snažím spíš uklidnit, že se nic neděje.“

 

Jak zvládáte dojíždění z hlavního města do města automobilů?

„Je to v pohodě, dá se zvládnout. Boleslav je fakt kousek od Prahy, takže mi dojíždění problémy nedělá. Myslím, že kdybych musel jezdit dál, už by to tak dobré nebylo.“

 

Mladá Boleslav se přes léto výrazně posílila, což s sebou nese i potřebu postupného sehrávání. Jak aktuálně funguje součinnost se středovou řadou, v níž rovněž nastupují zkušení fotbalisté?

„Celkově se jako mužstvo sehráváme. Myslím, že dopředu je to celkem dobré, protože máme středovou řadu velice kvalitní, i podpora beků je velká. Proto jsme v ofenzívě pro soupeře nebezpeční, ale pořád je co zlepšovat. Musíme ale zapracovat na tom, abychom byli od útočníků až po obránce kompaktnější směrem dozadu.“

 

V sobotu vás čeká neprestižnější ligový zápas – doma proti Slavii! Hodíte do placu nějakou speciální motivaci v případě úspěšného výsledku s mistrem? Máte s kým z červenobílých se na dálku hecovat?

„Klukům do kabiny samozřejmě něco slíbíme. Když zápas se Slavií zvládneme, tak si určitě něco zaslouží. Momentálně si nedovedu představit, jak to bude probíhat, na hecování ani nemám chuť.“

 

Chystáte se do Edenu na úterní odvetu třetího předkola Ligy mistrů s Ferencvárosem? Jak vidíte její postupové šance po nečekané porážce 0:2 v Budapešti?

„Ještě nevím, jestli se na stadion dostanu, ale zápas bych chtěl vidět. Slavia šanci na postup má, v Budapešti do chyby „Koliho“ (Ondřeje Koláře) byla lepší než Ferencváros, líp držela balon, kombinovala a dostupovala domácí. I když si Slavia nevypracovala úplně vyložené šance, byl to specifický zápas do toho vlastního gólu. Potom na začátku druhé půle dostala druhý gól z penalty, pak už to byla trochu křeč. Měla taky smůlu, když některé šance neproměnila, nastřelila tyčku. V Edenu to bude úplně jiný zápas, Ferencváros přejede a postup udělá. Ale samozřejmě úplně lehké to nebude.“

 

MILAN ŠKODA Narozen: 16. ledna 1986. Výška: 190 cm. Váha: 86 kg. Stav: ženatý, manželka Tereza, synové Samuel (4) a Matias (2). Fotbalový post: útočník. Hráčská kariéra: ČAFC Praha (1992-2000), Bohemians 1905 (2001-2012), Slavia Praha (2012-2020), Caykur Rizespor (Turecko, 2020-2021), Mladá Boleslav (2021-?). Reprezentace: 19 zápasů / 4 góly. Největší úspěchy: účast na EURO 2016 ve Francii, postup do základní skupiny Ligy mistrů (2019), postup do čtvrtfinále Evropské ligy (2019), český mistr (2017, 2019, 2020), vítěz MOL Cupu (2018, 2019), člen Klubu ligových kanonýrů týdeníku GÓL (2020).