Michal Kadlec: „Věřím, že finále vyhrajeme!“

Michal Kadlec: „Věřím, že finále vyhrajeme!“

Podobných těžkých zápasů sehrál ve svojí dlouhé a úspěšné kariéře spousty, jak v klubovém, tak v reprezentačním dresu. Jenže ve středu večer ve finále MOL Cupu proti pražské Spartě, za kterou odkopal při dvou angažmá sedm sezon, to bude i pro sedmatřicetiletého stopera MICHALA KADLECE úplně jiné utkání. Protože se hraje doma v Uherském Hradišti a Slovácko, klub z nejmenšího ligového města, může dosáhnout na historický triumf.

Po loňském čtvrtém místě v lize a postupu do evropských pohárů se mluvilo o historickém úspěchu i vrcholu současného týmu Slovácka. Letos jste obojí zopakovali, a ještě můžete přidat i první velkou klubovou trofej! Napadlo vás, že se tohle všechno může stát?

Minulou sezonu bral člověk jako vrchol, že už to lepší asi být nemůže. Je to pro nás nádhera, i když největší cíl máme ještě před sebou. Zopakování čtvrtého místa v lize a účasti v pohárové Evropě jsou skvělé, ale chceme ve středu získat pohárovou trofej.“


Kde se ve třicátnících, mezi které patříte a kterých je v kádru dost, pořád bere ta ohromná chuť získat nějaký úspěch?

Je to partou, která chce něčeho dosáhnout. Jsme tam sice třicátníci, ale kluci toho moc v evropských pohárech neodkopali, nevyhráli tituly ani národní poháry jako my s Milanem Petrželou. Mají hlad a chuť po úspěchu, jsou tady ve Slovácku dlouho a určitě nepočítali, že by na něco takového mohli dosáhnout. Kromě party je to i trenér, realizační tým, všechno si to prostě sedlo. Daří se nám a zopakování čtvrtého místa je bomba, když si vezmete, jaké týmy jsme nechali za sebou! Slovácko je klub z nejmenšího města v lize, za poslední dva-tři roky se tady udělal obrovský kus práce. Nyní to člověk ani neocení, spíš to přijde až časem.“


Fyzicky stačíte soupeřům individuálně i jako tým…

Makáme v přípravách, na trénincích, máme jasně dané technické a taktické věci, když se chystáme na soupeře. Musíme to pak přenést do zápasů, jsou tady inteligentní hráči, kteří chápou, co po nich trenér chce, a snaží se to na hřišti co nejlépe plnit.“


Sezona ještě nekončí, ale z pohledu Slovácka bude úspěšná. S jakými úskalími se tým musel během ní vyrovnat? Mám na mysli smolné vypadnutí s Plovdivem na penalty, odchod nejlepšího střelce Jana Klimenta do Wisly Krakow, zimní dusno kolem končící smlouvy Václava Jurečky…

Byl tam i další věci. COVID-19, který pár hráčů dostalo, z toho pak pramenily i svalové problémy, což se táhne až do současné doby. Potýkali jsme se jako každý ligový celek se zraněními. Nehrálo jen deset-jedenáct hráčů, přispěli k tomu všichni, kdo nastupovali, protočilo se to až na úplně nejmladší kluky, kteří v mančaftu jsou, protože kádr přece jen nemáme extra široký. Klobouk dolů před všemi za ty dvě čtvrtá místa v lize.“


S Baníkem jste odehráli zápas dvou rozdílných poločasů, proč to v tom prvním herně Slovácku drhlo?

V prvním poločase jsme byli úplně gumoví, nevím, jestli za to mohla změna počasí. Když jsme vylezli na hřiště, byli jsme daleko a všude pozdě, prohrávali jsme souboje, necítili jsme se dobře jako obvykle. Měli jsme toho plné kecky a druhou půli ještě před sebou…Trenér na nás o přestávce v kabině, když viděl, že jsme vydudaní, ani moc neřval, spíš se snažil na některé věci, které nám nefungovaly, upozornit. Udělal jedno výborné střídání. I mezi sebou jsme si něco v kabině řekli. Pak jsme vyšli na hřiště, nadechli se, i vzduch byl lepší. Rozběhali jsme se, dostali do tempa a předváděli výborný fotbal prakticky na jednu branku, takže jsme gólů mohli dát ještě víc. Na druhou stranu v prvním poločase jsme naopak měli štěstí, že jsme neprohrávali větším rozdílem. Byl to fakt zápas dvou rozdílných poločasů, ale celkově jsme zaslouženě zvítězili. Když porazíte a necháte v tabulce za sebou takový celek, jako je Baník, tak je to obrovský úspěch. Jeho roční rozpočet, zázemí, fanoušci, to všechno je mnohokrát vyšší než ve Slovácku, proto jsou asi na nás zdravě naštvaní…“


Neuvažoval trenér Martin Svědík, že by někoho z klíčových hráčů na finále pošetřil?

Zvažovali jsme různé varianty, seděli jsme a debatovali o tom, ale rozhodli jsme se pro variantu nastoupit proti Baníku v nejsilnějším složení. Myslím si, že je to dobře, že jsme si ten poločas na rozběhání vybrali proti němu, a ne třeba ve středu se Spartou. Bylo lepší o víkendu hrát, než jenom trénovat. Tím, že jsme zápas otočili, tak nás to na středeční pohárový zápas povzbudilo.“


Dívali jste se potom na utkání Sparty s hradeckým nováčkem na Letné, nebo jste vyrazili domů?

Někteří se dívali, někteří šli domů a třeba se koukali tam. Hráli jsme s nimi nedávno, další příprava na Spartu přijde až před středečním pohárem. V neděli jsme měli pozápasový výklus a od pondělí se už chystáme na finále MOL Cupu.“


Utkání skončilo remízou 1:1, takže sparťané se na rozdíl od vás zrovna ideálně na středeční finále MOL Cupu nenaladili…

Středeční zápas bude o něčem jiném, ligové víkendové zápasy nebudou hrát žádnou zásadní roli. My se soustředíme sami na sebe, že jsme zvládli porazit Baník je fajn, ale nic to neznamená.“


V ligovém duelu jste doma Spartu na podzim deklasovali 4:0. Je to pro Slovácko pozitivní impulz pro reprízu?

Je to jeden zápas, Sparta z hlediska historie velkoklubu je favoritem, ale hraje se u nás doma. Sparta samozřejmě ví, že prohrála v lize u nás, my naopak nedávno na Letné. Chceme zvítězit, uděláme maximum pro to, aby pohár jako první velká klubová trofej zůstal v Hradišti.“


Střídající Václav Jurečka se hattrickem prostřílel do čela ligových kanonýrů. Pamatuje na to sazebník kabiny?

To ví Petr Reinberk, který drží kasu. Ať dá gólů co nejvíc a pak nás sám rád někam pozve na večeři!“


Není žádným tajemstvím, že v létě zamíří po vypršení smlouvy jinam. Bude složité ho nahradit?

To jsme si vloni o Klimentovi říkali taky, ale přišel Venca a dal gólů ještě víc než on. Je to jeho rozhodnutí, nevím, jestli má něco podepsané nebo ne. Třeba se může stát, že zůstane, ale to je spíš nepravděpodobné. Ve fotbale, dokud není podepsáno, tak se může stát cokoliv. Beru to tak, že je pořád hráčem Slovácka, máme společné cíle, které chceme dosáhnout, a uvidíme, co bude potom.“


Vy s Milanem Petrželou naopak kontrakty prodloužíte. Už je hotovo? Na rok, na dva?

Já nemám nic podepsaného a za Milana mluvit nemůžu, jak je na tom on. Necháváme tomu volný průběh, soustřeďujeme se na závěr sezony. Kdybych měl prodloužit, tak by to byl finální rok. Sám jsem se ještě ani nerozhodl, poradím se s blízkými lidmi a potom s vedením klubu, jak to vidí dál.“


Kdy jste začali cítit šanci na pohárový triumf?

Vždycky jsem tvrdil, že nejsnadnější cesta do Evropy a k zisku nějaké trofeje je z národního poháru. Poprvé jsme o tom začali uvažovat, když jsme jeli hrát do Mladé Boleslavi semifinále proti Hradci. Měli jsme předtím i trošku štěstí, to k tomu patří. Karvinou jsme vyřadili až v prodloužení, Olomouc na penalty. S Hradcem jsme vyhráli, věděli jsme, že finále bychom pak hráli doma v Hradišti ať se Spartou, nebo s Jabloncem, což byla druhá dvojice. To nás taky motivovalo.“


Věříte, že fanoušci Slovácka budou pověstným dvanáctým hráčem?

Finále neorganizuje Slovácko, ale FAČR, takže se i vstupenky dělí mezi oba finalisty. Myslím si proto, že na finále přijede i hodně sparťanských fanoušků. Nebude to tedy jako normální ligový zápas. Doufám, že budeme mít domácí atmosféru, že naši příznivci nebudou na stadionu v menšině, že spíš oni koupí vstupenky od těch sparťanských, než aby tomu bylo naopak. Věřím, že potvrdíme formu na domácím hřišti a finále vyhrajeme!“


Finále je beznadějně vyprodané. Kolik žádostí, abyste sehnal vstupenky, jste vyřizoval?

Rychle jsem to vyřešil a pokrátil. Spíš jsem pamatoval na svoje blízké a lidi, co pro mě něco udělali, než na ty, kteří se ozvali třeba po roce, že chtějí lístky.“


Je jasné, že v hledišti nebude chybět váš otec. Půjde se na tátu podívat i malý Michael, i když se hraje od 19 hodin?

Má to v plánu, lístek má. Když u toho neusne… Byl i na Baníku, říkal, že půjde i na Spartu. Hraje se sice v sedm večer, tak půjde odpoledne spát, snad ho ta atmosféra uchvátí a vydrží celý zápas, pokud se nestane něco nepředvídatelného. Teď chodí pravidelně, předtím byla zima nebo byl nastydlý. V sobotu se hrálo odpoledne, bylo i teplo.“


Jaký bude mít Slovácko předzápasový program? Nepojedete třeba na krátké soustředění?

Bude to klasika jako před domácím ligovým zápasem.“


O penaltovou exekuci se v ligových zápasech přetahují forvardi Cicilia s Jurečkou. Trénujete i vy ostatní pokutové kopy pro případný rozstřel?

Zatím jsme penalty netrénovali, nebylo to na pořadu dne. Možná si jich ale pár kopneme.“


Dovedete si představit, co by se na stadionu a v Uherském Hradišti dělo, kdybyste ve středu večer zvedli pohár nad hlavu?

Takové jako v Trabzonu, který vyhrál po osmatřiceti letech tureckou ligu, to asi nebude… Když to dopadne, bude to spontánní a velká oslava!“


Třikrát v řadě jste pohárový triumf zažil se Spartou, když jste do ní přestoupil z tehdejšího Synotu. Vybavujete si to po tolika letech?

Moc už ne, jednou jsme slavili se Spartou double, tak to bylo takové divoké. Tenkrát jsem byl mladý, teď už jsem starý. Když vyhrajete se Spartou, tak se to trochu očekává. Se Slováckem to je úplně jiná situace, je to obrovská šance klubu na historický triumf, která se dlouho nemusí opakovat.“


Otce Miroslava jste překonal v počtu reprezentačních startů, pokud budete v prvoligové kariéře pokračovat, tak ho věkově trumfnete i v nejvyšší soutěži, kterou hrával v Brně v 38 letech…

Kvůli tomu ligu hrát rozhodně nebudu… Jde mi o to, aby mě mladý viděl hrát v době, kdy už to bude vnímat. Že táta, když jde na stadion, tak jde kopat do balonu. Vloni, když jsem odcházel z domova, tak ještě nevěděl, která bije. Teď už to ví.“

MICHAL KADLEC

Narozen: 13. prosince 1984. Výška: 183 cm. Váha: 73 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Klára, syn Michael (2,5). Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: SV Avsenborn (Německo, 1991-1993), 1. FC Kaiserslautern (Německo, 1993-1998), Slovácká Slavia/FC Synot (1998-2000), 1. FC Synot/1. FC Slovácko (2000-2004), AC Sparta Praha (2004-2008), Bayer 04 Leverkusen (Německo, 2008-2013), Fenerbahce SK (Turecko, 2013-2016), AC Sparta Praha (2016-2018), 1. FC Slovácko (2018-?). Reprezentace: 67 zápasů / 8 gólů. Největší úspěchy: postup do čtvrtfinále EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, účast na EURO 2008 v Rakousku a Švýcarsku, účast na EURO 2016 ve Francii, účast na mistrovství Evropy hráčů do 21 let (Nizozemsko 2007), bronz z mistrovství Evropy hráčů do 19 let (Lichtenštejnsko 2003), mistr české ligy (2005, 2007), mistr turecké ligy (2014), vicemistr německé bundesligy (2011), vítěz Poháru ČMFS (2006, 2007, 2008), vítěz tureckého Superpoháru (2014).