Když v zimě přebíral Jihlavu, od klubového vedení dostal jasný úkol: zachránit Vysočinu v Synot lize. Trenér MICHAL HIPP si v tomto směru vede solidně, náskok na předposlední Olomouc během jara navýšil z jednoho na pět bodů. Někdejší obránce československé reprezentace mohl dokonce svůj cíl s předstihem splnit. Stačilo, aby jeho tým porazil o víkendu doma Bohemians 1905. Jenže z výhry 2:1 se radovali Klokani. Ještě v neděli odpoledne, kdy Hipp cestoval domů na Slovensko, byl z porážky mrzutý.

Sobotní zápas s Bohemians 1905 byl pro oba týmy velice důležitý. Mrzí vás prohra o to víc, že jste mohli být v případě úspěšného výsledku prakticky zachráněni?

„Jsem zklamaný, že jsme umožnili soupeři utkání otočit. V závěru vyrovnané první půle jsme si nechali dát vyrovnávací gól, brzy po přestávce druhý. Je však třeba říct, že druhý poločas byla Bohemka fotbalovější než my. Prohra mě mrzí samozřejmě i kvůli tomu, že jsme se mohli dostat do klidnějších vod. Do nich místo nás zapluli Klokani.“

Na patnáctou Olomouc máte, čtyři kola před koncem soutěže, náskok pěti bodů. Je to hodně, nebo málo?

„Nemyslím, že to je výrazný náskok. Nejsme v tom ale jenom my s Olomoucí, do záchrany je namočených víc mužstev. O to to bude zajímavější. Je možná i varianta, že o druhém sestupujícím se rozhodne až v posledním kole. Věřím pevně, že my jím nebudeme.“

Páteční výhra Mladé Boleslavi nad Olomoucí vás jistě musela potěšit. Na výkonu týmu se to ovšem příliš pozitivně neprojevilo...

„Samozřejmě jsme výsledek z Boleslavi zaregistrovali, byl pro nás příznivý. Bohužel i tak jsme v prvních fázích zápasu působili nervózním dojmem.“

Která porážka na jaře vás nejvíc mrzí?

„Kdybych měl udělat pomyslný žebříček, největší zlost mě přepadla po domácí prohře s Příbramí. A potom jsem byl nesmírně smutný z porážky na Slovácku, kde jsme byli víc než vyrovnaným soupeřem.“

Jihlava se pod vaším vedením prezentuje kombinačním fotbalem, který se líbí. Je to součást vaší trenérské filosofie?

„Ano, kombinace je jedna z věcí, které se s týmy, které vedu, věnuji. V Jihlavě v ní máme stále rezervy, výkony jsou kolísavé. Hrát kombinačně, to není běh na krátkou trať. Potřebujete vhodné typy hráčů, i čas, aby si všechno sedlo. Aby hráči pochopili filozofii trenéra. Jsem v Jihlavě pouhé čtyři měsíce, a za tři týdny je konec soutěže.“

Kde má mužstvo největší nedostatky?

„Když jsem v zimě přišel, avizoval jsem dopředu svoje požadavky na tým. Snažíme se stále zvyšovat fyzickou připravenost. Právě zde byl asi největší deficit. Zlepšili jsme se, ale je těžké to po tak krátké době hodnotit, vždyť ještě před čtyřmi měsíci jsem tým vlastně neznal. Dávám si také záležet na přechodové fázi, na přešaltování z obrany do útoku a naopak. Mužstvo vedu i k týmovosti. To je další oblast, kde potřebujete čas.“

Nakolik vám chybí útočník Muris Mešanovič, který v zimní přestávce přestoupil do pražské Slavie?

„Pokud máte v kádru hráče, který za podzim vstřelí osm gólů, a ofenzíva mužstva je na něm víceméně závislá, tak chybět musí. Takový jedinec by chyběl každému klubu. Muris odešel za lepšími podmínkami. Přímá odpověď na vaši otázku tedy zní: ano, chybí nám.“

Jak ho nahrazujete?

„Existují dva způsoby. Ten první je, že do vytvořeného herního systému dosazuji hráče, který by mu mohl být typologicky nejvíc podobný. Anebo vycházím z typologie kádru a přizpůsobím mu herní model. Zatím se mi však nepovedlo najít typického útočníka, na hrotu se to často mění. Kluci, kteří na jaře vepředu hráli, nedali ani jeden gól.“

Budete se po posilách do útoku poohlížet na Slovensku?

„Uvidím nejprve, jak dopadnou jednání o prodloužení smlouvy. Od zimy jsme domluvení, že si po závěrečném kole s vedením klubu sedneme. Tudíž nechci nic dopředu vyhlašovat. Ovšem i pokud v Jihlavě nezůstanu, kádr potřebuje oživení, novou krev. Teď se ale maximálně soustředím na poslední kola, abychom zvládli záchranu.“