Oprášil někdejší plzeňskou spolupráci s trenérem Pavlem Vrbou, který v zimě převzal Zlín, aby ho dovedl k záchraně. Záložníkovi MARTINU FILLOVI, ale i jeho parťákům jde změna kouče k duhu. Fastav na jaře neprohrál, ze tří zápasů získal pět bodů. V sobotu porazil v důležitém utkání Teplice, Fillo k výhře přispěl trefou z penalty.

Museli jste si oddechnout, že jste Teplic porazili, že?
„Vstoupili jsme do utkání výborně, soupeř nám to trochu usnadnil, protože po patnácti minutách jsme vedli o dva góly. Celá první půle byla z naší strany hodně dobrá. V té druhé jsme ubrali nohu z plynu. Jednalo se o hodně důležité utkání, hrálo se o šest bodů. Celý týden jsme si vtloukali do hlavy, tento zápas musíme zvládnout za tři body. Proto jsme možná po kontaktním gólu Teplic znervózněli. Ale nakonec jsme to zvládli.“

V zimě přišel k týmu nejúspěšnější český trenér poslední dekády Pavel Vrba. Dle herního projevu i pětibodovému zisku změna jednoznačně k lepšímu.
„Přišel nejen pan Vrba ale celý realizační tým. Všechno se změnilo. Naše hra má nyní vyšší parametry. Ani první dva zápasy na jaře, které jsme zremizovali, jsme neodehráli špatně. S Baníkem jsme měli štěstí, v Jablonci jsme prohospodařili dvoubrankové vedení. Třetí duel jsme zvládli. Takže vstup je dobrý, doufám, že nám to vydrží.“

Vyhráli jste poprvé od října. Bude pro Zlín tento triumf psychicky důležitým faktorem?
„Série bez výhry pro nás byla frustrující, v našem mužstvu není nikdo, kdo by tomu nedával na hřišti maximum. Máme za sebou těžké období, kdy jsme makali, ale dřina se nám výsledkově nevracela. Ale myslím, že taková období nejen ve sportu ale i v životě přicházejí a zase odcházejí. Strašně nás toto posílí do budoucna. Věřím, že tvrdá práce, která se předtím nezúročila, začne nyní nést ovoce a začneme tabulkou stoupat.“

Po deseti letech jste se setkal s koučem Vrbou, pod kterým jste získal v Plzni historický titul a byl jste u postupu do Ligy mistrů. Změnil se v něčem?
„Zůstal úplně stejný. Jako člověk i jako trenér.“

Má v DNA ofenzívní pojetí. Nicméně ve Zlíně hrajete o záchranu. Lze hrát otevřený fotbal a užívat si ho?
„Z fotbalu můžete mít radost i když hrajete o záchranu. Hrajeme každý zápas o hodně, což mě rajcuje. Pod trenérem Vrbou budeme hrát dobrý fotbal.“

Je znát, že prahne po úspěchu?
„Jak jsem řekl, nezměnil se. Do trénování měl vždycky chuť velkou, má ji stále. Každý zápas silně prožívá.“

Proměněná penalta proti Teplicím byla vaším třetím gólem v této sezoně. Tolik branek jste vstřelil v uplynulých třech sezonách dohromady...
„Příchodem do Baníku jsem změnil pozici, z křídla mě stáhli dozadu, gólů jsem moc nedával. Ve Zlíně sice občas taky hraju beka, ale často na křídle. Což je fyzicky o hodně náročnější, ale mě to víc baví. Jsem odjakživa spíš ofenzivní hráč, chci dávat góly.“

Je vám sedmatřicet, držte si stále vysokou výkonnost. Jak dlouho chcete ještě hrát na nejvyšší úrovni?
„Cítím se skvěle, zdraví mi drží. Změnou realizačního týmu se změnily tréninky, což mi prospívá. Spousta kluků v mém věku už ukončila kariéru, ale já chci pořád hrát. Dokud budu zdravý a budu cítit, že mám týmu co dát. Fotbal miluju, chci pokračovat. Do budoucna ale nekoukám. Teď mám jasnou prioritu zachránit Zlín v lize. Co bude dál, se uvidí.“

K metě 400 ligových startů vám chybí 21 zápasů. Je pro vás velkou motivací ji zdolat?
„Tohle je pro mě obrovská motivace. Odehrát v lize čtyři sta zápasů zvládlo jen několik hráčů v historii. Lhal bych, kdybych řekl, že nechci tuto metu pokořit.“

Motivuje vás zlínský spoluhráč Václav Procházka? Je jen o rok starší než vy a míří už k hranici 450. startů.
„Prochy se mnou začínal v Plzni před devatenácti lety. Všude, kde byl, hrával, vyhýbala se mu zranění. Proto mu naskákaly starty do extrémního čísla. Tenkrát jsme si říkali, že kdo z nás dvou dá v lize stovku, tak je král. On už natočil čtyřstovku. Klobouk dolů před ním. Netroufnu si odhadnout, kde se zastaví. Držím mu palce, aby dal pět set.“