V jedenačtyřiceti válí, ostatně o víkendu vystřihl parádní asistenci, kterou připravil gól pro Vasila Kušeje. Záložník Mladé Boleslavi MAREK MATĚJOVSKÝ sklízí komplimenty za to, jak vitální a přínosný pro tým je. „Vždycky jsem říkal, že fotbal miluju. To platí pořád. Mám ho rád, baví mě. Snažím se dělat maximum pro to, abych se udržoval,“ říká Matějovský. O tom, zda bude pokračovat v kariéře i v další sezoně, začne přemýšlet a jednat, až ta probíhající skončí.

O víkendu jste porazili Baník Ostrava. Uklidnila vás výhra z pohledu postavení v tabulce?

„Samozřejmě nás povzbudila, protože jsme ji potřebovali. Jestli nás však uklidnila, to se uvidí až po následujících dvou kolech.“

 

U jediné branky zápasu, kterou vstřelil Vasil Kušej, jste si připsal hezkou asistenci. Jak jste situaci na hřišti vyhodnocoval?

„Viděl jsem, že obrana Baníku špatně zareagovala a na naší pravé straně se tam udělala mezera. Vasilovi jsem to tam dal a jen jsem na něj volal, ať si míč pustí a jde rovnou do zakončení. Naštěstí vše klaplo a Vasil dal gól.“

 

Kušej je kometou jarní části sezony, v zimě přišel do Mladé Boleslavi z druholigového Prostějova. Jaký na vás dělá dojem?

„Je to velmi talentovaný a pracovitý hráč, který má všechno před sebou. Řekl bych, že do ligy naskočil velmi dobře, i když si myslím, že zkušenosti musí pořád získávat. Ukazuje, že může být platným a do budoucna velmi zajímavým hráčem.“

 

Pozorujete na něm, že se pozvolna lepší v koncovce? V jednom z prvních zápasů zahodil několik nájezdů.

„Jak jsem řekl, je to o zkušenostech. Má velikou rychlost, které využívá k tomu, aby se do šancí dostal. Obecně si myslím, že rychlí hráči mívají problém s koncovkou. Není to nic výjimečného. Postupem času se může jen zlepšovat.“

 

V kádru máte rychlých hráčů hodně, kromě Kušeje mezi ně patří Tomáš Ladra, Martin Suchomel nebo Jakub Fulnek. Jak se vám s nimi hraje?

„Vždycky jsem tvrdil, a platí to pořád, že ke svému stylu hry potřebuji tyhle hráče. Myslím, že oni stejně tak potřebují mě. Mám tyhle typy rád. Když se vše spojí, napojíme se na sebe fotbalovým myšlením, může vše dobře fungovat. Ve všech klubech, ve kterých jsem byl, jsem takhle týmu pomáhal. Vždycky se v kádru našly takovéto typy hráčů, se kterými jsem si na hřišti rozuměl.“

 

Cítíte, že i souhra mužstva se postupem času zlepšuje?

„Čas vždycky pomůže, když přijdou noví hráči a když se poznáváte. Je to zcela přirozený vývoj. Věřím, že vše bude pokračovat ve prospěch týmu a celého klubu, abychom byli úspěšnější.“

 

Čekají vás poslední dva zápasy základní části, hrajete v Teplicích a přivítáte Zlín. Jaký máte cíl?

„Cíl je jasný. Bylo by hodně troufalé a složité dostat se do skupiny o titul, ale určitě se chceme udržet v té prostřední skupině, abychom nemuseli hrát ve skupině o záchranu. Uvidíme, jak se vše vyvine.“

 

Navíc liga má před sebou vložené kolo v úterý a ve středu. Jaké pro vás jsou anglické týdny?

„S přibývajícím věkem je to náročnější, ale já si na nic nestěžuji. Musím zaklepat, že zdraví drží. S trenérem pravidelně konzultujeme následující utkání, říká mi, jak to vidí. Nechávám to na něm. Cítím se dobře, takže to jen musím zaklepat.“

 

Slýcháte hodně obdivu za to, jak po čtyřicítce v lize válíte?

„Člověk něco slýchá. Ale vždycky jsem říkal, že fotbal miluju. To platí pořád. Mám ho rád, baví mě. Snažím se dělat maximum pro to, abych se udržoval. Pak vždy záleží na rozhodnutí lidí okolo, jestli mě ještě chtějí, nebo ne. Samozřejmě je to čím dál tím těžší, fotbal je víc atletický. Ale většina trenérů, která mě vedla, chtěla, abych pokračoval.“

 

Jaký máte vztah s trenérem Pavlem Hoftychem?

„Troufnu si říct, že nadstandardní. Jako jeden z mála trenérů si mě pravidelně volá a nemá problém mi do očí říct, co se mu nelíbí. Že mu třeba v daném zápase přijde lepší, když hrát nebudu a když do něj naskočím třeba v průběhu. V minulosti jsem takové jednání ne vždy zažíval. Vážím si toho, že se mnou mluví na rovinu.“

 

Víte hned, na čem jste.

„Přesně tak. On zase na druhou stranu ví, že jsem v týmu proto, abych kabině pomáhal. A ne abych honil čísla a svoje ego. Chci, aby se týmu dařilo, a je mi jedno, v jaké roli budu. Myslím, že vše máme velmi dobře vyjasněné. Zatím to funguje.“

 

Za čísly a rekordy se nehoníte, přesto nekoukáte na některé mety? Tomáš Hübschman, který je o pár měsíců starší, se nedávno stal nejstarším střelcem v historii samostatné ligy.

„Vnímám to. Tomáši jsem gratuloval, klobouk dolů před ním. Ale abych to měl v hlavě nebo se za tím honil? To určitě ne. Pro mě je na prvním místě tým, tak jsem to měl vždycky. Nikdy jsem nemyslel na své statistiky nebo na to, abych měl třeba víc gólů. To nikdy nebylo na pořadu dne. Řídím se tím pořád.“

 

Společně s Hübschmanem a Josefem Jindřiškem z Bohemians jste tři hráči, kteří hrají ligu po čtyřicítce. Jaký spolu máte vztah?

„Velmi dobrý. S oběma kluky jsem měl možnost být v týmu, známe se. Hübšákovi jsem gratuloval, myslím, že si tenhle primát za vše, co fotbalu obětoval, zaslouží. Pepa Jindřišek je takový buldok, jeho musí ocenit každý. V předchozím kole jsme se pozdravili na Bohemce, ačkoliv jsem nenastoupil. Říkal jsem mu, že mu držím palce. Myslím, že u nás třech je to hlavně o zdraví, také si ho vždy, když se potkáme, přejeme.“

 

Asi ještě neřešíte, jestli budete pokračovat i v další sezoně?

„Vůbec. Mám dohodu s vedením klubu, že to budeme řešit až po sezoně. Pořád je o co hrát, nemá smysl se o tom teď bavit. Až budeme vědět, jak sezona dopadla, můžeme si sednout, vyhodnotit ji a říct si, kdo má jaké představy. Podle toho pak můžeme udělat nějaké rozhodnutí.“

 

Asi bude hodně záležet na vašem pocitu a na tom, jak vám bude držet zdraví a tělo.

„Přesně tak. Je to hlavně o zdraví, o tom, jak se člověk cítí. Zároveň už při jednáních o posledních dvou smlouvách jsem s vedením řešil další věci. Zajímalo mě, jak bude tým vypadat, abych věděl, že klub má pořád nějaké ambice. Že si nepůjdu jen tak zahrát.“

 

Dá se říct, že jste boleslavský patriot, máte ke klubu pevný vztah. Jak se vám líbí procesy, které se v klubu nastartovaly, především investice do mládeže a akademie?

„Investice do mládeže jsou vždy ku prospěchu. Asi každý si přeje, aby děti měly ke klubu nějaký vztah. Aby to tak bylo a ony se mohly zlepšovat, musíte jim vytvořit podmínky. Myslím, že klub se tohle snaží hodně vylepšit. Je to vidět. Nicméně áčko vždy zůstane takovou výkladní skříní. Musíme se snažit dělat klubu co nejlepší reklamu, aby děti měly chuť a touhu se do klubu přidat.“

MAREK MATĚJOVSKÝ Narozen: 20. prosince 1981. Výška: 181 cm. Váha: 76 kg. Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: Slavoj Stará Boleslav (1986-1990), Alfa Brandýs nad Labem (1990-1994), FK Mladá Boleslav (1994-2000), FK Jablonec (2000-2002), FK Mladá Boleslav (2002-2007), Reading FC (Anglie, 2008-2010), Sparta Praha (2010-2016), FK Mladá Boleslav (2016-?). Reprezentace: 15 zápasů / 1 gól. Česká liga: 396/19. Největší úspěchy: účast na EURO 2008 v Rakousku a ve Švýcarsku, český mistr (2014), vítěz českého poháru (2014), vítěz Superpoháru FAČR (2010, 2014).