Ve středu sparťanské obrany museli v minulé sezoně trenéři Václav Kotal a po jeho jarním odvolání i Pavel Vrba hodně improvizovat. Citelně jim scházel základní stavební kámen ve stoperské dvojici, řada adeptů byla na marodce. Nejdéle ten nejzkušenější a nejdůraznější LUKÁŠ ŠTETINA, který se zpátky na ligové i evropské trávníky vrátil až po plnohodnotném absolvování letní přípravy.

Prakticky o celou minulou sezonu vás připravilo vážné zranění v zářijové Lize národů v Bratislavě po střetu se sparťanským spoluhráčem i kapitánem Bořkem Dočkalem, který nebyl a není žádným „brouskem“!

„Byla to taková nepříjemná shoda náhod. Bořek dohrával běžný souboj u postranní čáry, ani mě nijak důrazně nedošlápl. Bohužel v tu chvíli jsem měl špatnou koordinaci pohybu.“

Můžete připomenout tehdejší fatální diagnózu?

„Přetržený přední křížový vaz a hodně natržený postranní vaz v pravém koleně.“

Bylo vám jasné, že vás po operaci čeká dlouhá rekonvalescence…

„Těžko jsem to vstřebával, začal jsem za Spartu pravidelně nastupovat, vrátil jsem se do slovenského nároďáku. Hodně mi v tu dobu pomohla manželka, potom se přidali fyzioterapeuti a kondiční trenéři, kteří se mnou prakticky denně pracovali.“

Nechtěl jste vše urychlit a naskočit v závěru jara kvůli nominaci na EURO 2020?

„Vůbec jsem na to nemyslel, protože abych se dostal případně do nominace, tak bych musel kopat pravidelně ve Spartě. Chtěl jsem být co nejdřív zase zdravý a připravený naskočit do nové sezony. V závěru jara jsme uvažovali, že bych nastoupit v jednom nebo ve dvou posledních kolech, ale potom jsme to po dohodě s Tomášem Rosickým a fyzioterapeuty stopli. Bylo to správné rozhodnutí.“

Jak jste kousal letní přípravu?

„Po tak dlouhé době jsem z devadesáti procent absolvoval všechny tréninky s mančaftem, potřeboval jsem taky správně nastavit i hlavu do zápasového zatížení.“

Ještě před ligovým startem čekal Spartu ve druhém předkole Ligy mistrů ve Vídni Rapid, nad kterým jste brzy vedli 1:0, ale domácím se povedlo po přestávce výsledek otočit…

„Ve Vídni jsme v první půli podali dobrý výkon a měli jsme vést větším rozdílem. V té druhé jsme dostali dva hloupé góly, které otočily výsledek ve prospěch Rapidu. Ale z týmu bylo cítit odhodlání, že domácí odvetu zvládneme a postoupíme. Myslím si, že jsme si postup zasloužili, měli jsme zápas na Letné pod kontrolou a Rapid měl až v samém závěru za stavu 2:0 jedinou šanci, kterou neproměnil. Spravedlnost nebyla slepá.“

Po závěrečném hvizdu vypukla na trávníku obrovská euforie, do které se aktivně zapojili i trenér Pavel Vrba a sportovní ředitel Tomáš Rosický!

„Bylo to srovnatelné s finále MOL Cupu, který jsme vloni v Liberci nad Slovanem vyhráli. Nyní to navíc bylo před sparťanskými fanoušky na letenském stadionu, který mohl být už z poloviny zaplněný. Za ty čtyři roky, co jsem ve Spartě, se tady protočila spousta hráčů i trenérů. Ale teprve nyní se objevují konkrétní faktory, že se mistrovskému titulu, který je naším hlavním cílem, opravdu přibližujeme. Že o něj můžeme reálně bojovat až do konce sezony.“

Vyřazením Rapidu už máte jistotu skupiny Evropské ligy, na kterou jste se vloni jen díval…

„To bylo pro mě největší zklamání, že jsem si kvůli zranění nemohl zahrát proti špičkovým evropským týmům, které jsme měli v základní skupině.“

Do dvojzápasu předkola Ligy mistrů byla vložená premiéra domácí nejvyšší soutěže na Letné s Olomoucí. Hned v úvodu vám hrozila červená karta po faulu na unikajícího Matouška!

„Můj skluz nebyl ideální. Míč mi totiž přejel přes nohu. Nechtěl jsem olomouckého hráče faulovat, ale zároveň se snažil udělat maximum, aby se nedostal do samostatného nájezdu. Viděl jsem kolem sebe i další spoluhráče, tyhle situace se na trávníku odehrávají ve zlomku okamžiku a v emocích. Záleží vždycky na rozhodčím, jak to ze svého pohledu posoudí. Kdyby mi dal červenou kartu, nemohl bych taky nic říct. Byl jsem samozřejmě rád, že jsem vyfasoval jen žlutou, protože jít do deseti takhle brzy by byla velká komplikace pro celý mančaft.“

Vaše sobotní absence v Liberci byla plánovaná s ohledem na blížící se zápas s Monakem?

„Ve středeční odvetě s Rapidem mě někdy mezi šedesátou a sedmdesátou minutou píchlo v pravém lýtkovém svalu, bylo to jen takové kousnutí. Nechal jsem si bolavé místo obstříknout a zápas normálně dohrál. Ale potom se ukázalo, že je třeba, abych si krátce odpočinul, proto jsem v sobotu v Liberci nehrál. Před utkáním s Monakem to půjdu zkusit rozběhat a pak uvidíme, jak se budu cítit.“

Většinou jste se na body v Liberci nadřeli, tentokrát jste si od Nisy odvezli rekordní výhru 5:0!

„Samozřejmě, že nikdo takhle vysoké vítězství nečekal. Podali jsme dobrý týmový výkon, zápas se zlomil po vyloučení Gebre Selassieho. Byl nejméně dramatický zápas, jaký jsem v Liberci předtím s Duklou a nyní se Spartou zažil. Jindy to bývalo pořádné maso. Naladili jsme se výborně na Monako.“

Jaké jsou sparťanské šance uspět proti třetímu týmu francouzské ligy?

„Bude to nejtěžší prověrka, favoritem rozhodně nejsme. Myslím si, že by v náš prospěch mohla hrát větší zápasová praxe, než má aktuálně Monako. Hrát se nechá s každým sebezvučnějším soupeřem. Pokud podáme výkon jako doma proti Rapidu, mohli bychom uhrát dobrý výsledek do odvety.“

V dalším ligovém programu přivítáte doma Karvinou a potom vyrazíte na malé pražské derby do vršovického „Ďolíčku“…

„Bylo by fajn, kdyby se nám povedl takový rozjezd jako vloni na podzim, udrželi stoprocentní bodovou úspěšnost do reprezentační přestávky a pohybovali se na špici tabulky. Každé zbytečně ztracené body se pak těžko honí zpátky.“

Na Letné jste otevřel už pátou sezonu. V čem se Sparta oproti minulým letům změnila?

„Změnili se lidé ve vedení klubu. Hodně pomohl příchod Tomáše Rosického, který má rád jednání na rovinu a čisté vztahové záležitosti. I v mančaftu si dokážeme říct nepříjemné věci z očí do očí a netrousit je postranně. Je to jedna z důležitých věcí, která se pak následně projeví i na hřišti.Postupně šplháme nahoru, nejedná se o nějaký krátkodobý překotný vývoj, ale o přirozený proces.“

Jsou jiné noty trenéra Pavla Vrby, než byly za Václava Kotala pro defenzívu?

„Trenér preferuje útočný fotbal a případná okénka vzadu mu nevadí, pokud dokážeme dát o jeden gól víc, než soupeř. Chce po nás kombinační fotbal už obránců a zabezpečovat volné prostory vzadu.“

Po uzdravení Filipa Panáka a návratu Ondřeje Čelůstky bude možná ve stoperské dvojici přetlak!

„Konkurence je dobrá, když se někdo zraní, tak za něj může další ihned zaskočit. Zažil jsem ve Spartě období, kdy jsem nehrál a čekal na šanci. Když přišla, tak jsem se ji snažil maximálně využít. Každý fotbalista chce hrát a nevysedávat na lavičce náhradníků nebo na tribuně. Je důležité, jestli dokážete spoluhráčům, kteří jsou na trávníku, fandit a přát. Myslím si, že nyní to ve Spartě takhle funguje, v tom se pozná vnitřní síla týmu, která se pak projeví i v mezních situacích při zápasech. Když hrajete domácí ligu a evropské poháry, je nutné mít zdvojené všechny posty v sestavě a širší hráčský kádr.“

Je už jasné, že budete mít stejně jako vloni na podzim nabitý zápasový program. Vyhovuje vám to?

„Je potřeba kvalitně regenerovat, věřím, že jsme připraveni obě soutěže zvládnout. Režim je časově náročný, ze sedmi dnů v týdnu jsme čtyři pryč. Ale fotbalová kariéra není dlouhá, tak se tomu musíme přizpůsobit a takhle na to nahlížet.“

Co váš návrat do slovenské reprezentace?

„Reprezentaci neřeším, soustředím se na Spartu, abych za ni pravidelně nastupoval a byl pro ni platným hráčem.“

V Praze už žijete téměř deset let…

„Mám ji moc rád, bydlíme na Praze 6 kousek od Dukly, odkud to máme deset minut na Letnou nebo na strahovské tréninkové centrum Sparty. Bydlí se nám s rodinou fajn a cítíme se tady jako doma.“

Životní třicítku jste oslavil minulou středu v den postupu přes Rapid!

„Byla to nádherná oslava třicetin. Škoda jen, že člověk nemládne… Určitě to byl můj největší zážitek, co jsem ve Spartě!"

LUKÁŠ ŠTETINA Narozen: 28. července 1991. Výška: 185 cm. Váha: 88 kg. Stav: ženatý, manželka Martina, syn Samuel (2). Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: FC Nitra (2009-2011), Metalist Charkov (Ukrajina, 2011-2013), Tatran Prešov (2012), Dukla Praha (2012-2017), Sparta Praha (2017-?). Reprezentace: 4 zápasy, jeden gól. Největší úspěchy: postup do skupiny Evropské ligy (2020, 2021), vítěz MOL Cupu (2020).