Zápas s Anglií pro něj začal smolně. V páté minutě vyrobil pokutový kop a favorit v Edenu vedl. Záložník LUKÁŠ MASOPUST se ale z nešťastného momentu rychle oklepal, výborným výkonem přispěl k senzačnímu obratu. Třešničku na dortu přidal v závěru přihrávkou na vítěznou trefu.

Skalp Anglie. Jak vám to zní?

„Samozřejmě nádherně. Po zápase byla velká euforie. Vždyť Anglii se podařilo porazit po více než deseti letech, v kvalifikacích neprohrála čtyřicet tři zápasů v řadě. Ještě v neděli se mě na zápas ptali kamarádi a známí, mluvilo se o něm stále v médiích.“

Co jste prožíval vy osobně po závěrečném hvizdu rozhodčího?

„Neskutečnou radost. Tým, vlastně i celý národ, na něco takového dlouho čekaly. Všem se splnilo přání Anglii porazit, se kterým jsme do zápasu vstupovali.“

Utkání ovšem začalo nepříjemně, Anglie brzy z pokutového kopu vedla. Měl jste černé myšlenky?

„Upřímně přiznávám, že ano. Byl to ten nejhorší možný začátek, jaký jsme si mohli představit.“

Nečekal jste, že Sterling namísto střely zpomalí a míč si zasekne?

„Byla to moje hloupost. Počítal jsem, že když má před námi, kteří ho stíhali, takový náskok, že bude střílet. Chtěl jsem situaci zachránit, zachoval jsem se zbrkle. Měl jsem si hlídat, aby nezaseknul, namísto toho jsem chtěl hrát míč.“

Věděl jste hned, že bude penalta?

„Rozhodčí sice chvíli váhal, ale já věděl, že je zle. Zákrok sice nebyl tolik intenzivní, ale Sterlinga jsem trefil. Je nesmírně cenné, že jsme se dokázali bleskově oklepat. Je vidět, že v mužstvu je velká vnitřní síla. Bylo hodně důležité, že jsme během pěti minut vyrovnali. Celkově jsme hráli od začátku dobře, měli jsme určitý tlak. Dostávali jsme se do pološancí, závarů.“

Vyrovnávací gól Jakuba Brabce slavil tým u lavičky, jen vy s Tomášem Součkem jste zůstali na polovině Angličanů. Utěšoval vás kvůli penaltě?

„Ne, ne. Brába (Brabec) běžel na lavičku, všichni za ním utekli ze hřiště. Se Sukem (Součkem) jsme radši zůstali na půlce Angličanů, aby nemohli rychle rozehrát. Takže to bylo z taktického důvodu.“

Jakou zkušenost jste si odnesl celkově ze setkání s rychlíkem Sterlingem, na kterého jste vycházeli společně s Vladimírem Coufalem?

„S Cufem (Coufalem) jsme si vzájemně pomáhali. Sterling patří v současné době mezi nejlepší fotbalisty světa, zároveň mezi nejrychlejší. Přistupovali jsme k němu s velkým respektem, ale nechtěli jsme mu dopřát kousek prostoru. On by toho hned využil. Jako při akci před penaltou, kdy dostal míč do volného prostoru za obranu. Pak už není šance ho chytit.“

Sterlinga jste ale zaměstnávali do defenzívy, Coufala musel při průniku dokonce dvakrát faulovat.

„Byla potřeba zaměstnat ho do obrany. Většinou to tak bývá, že hráčům, kteří jsou nadstandardní do ofenzívy, se nechce příliš bránit. V tom byla trošku naše výhoda, když jsme měli míč.“

Po jarním zápase ve Wembley, kde jste inkasovali pět gólů, neměli jste obavy z dalšího výprasku?

„Měli jsme jasný cíl, prezentovat se jinak než v Anglii. Pochopitelně i výsledkově. Řekli jsme si, jak do toho půjdeme, s jakým odhodláním. A uvidíme, co z toho bude. Povedlo se Anglii porazit, nádhera.“

Vycítil jste už po pár minutách, že je to právě ten zápas, ve kterém Albion můžete porazit?

„Musíte vždycky věřit, že porazit se dá každý soupeř. Pomohlo nám, že jsme rychle vyrovnali. I způsob, jakým jsme se prezentovali. Byli jsme neustále nebezpeční, Anglie se musela mít pořád na pozoru. Což pro nás bylo jedině dobře.“

V závěru utkání přišla vítězná tečka, kterou jste nachystal pro střídajícího Zdeňka Ondráška. Hledal jste ho před brankou od první chvíle?

„Měl jsem poměrně dost času, abych se rozmyslel, kam a komu přihraju. Celou dobu jsem koukal do vápna. Hodně práce udělal Vláďa Darida, který s sebou strhnul dva hráče, Zdeněk na penaltě zůstal úplně volný. Stačilo mu jen přesně přihrát. Uklidil to s přehledem do protipohybu brankáře.“

Jak debutant Ondrášek zapadl do týmu?

„Výborně. Na to, že přiletěl přes půl světa z Ameriky, na něm ani nebylo poznat, že by byl unavený. Sálala z něj obrovská energie, byl pořád pozitivně naladěný. Pro něj je to neuvěřitelný příběh. V premiéře v nároďáku ze svojí vůbec první střely rozhodl zápas s Anglií.“

Do sestavy reprezentace vás, slávistů, proniká stále víc a víc. Přenesli jste do ní z Edenu vítězný duch?

„Nedávno jsme odehráli těžká utkání v Lize mistrů, na Interu a doma s Dortmundem. Stáli jsme proti top hráčům. Zjistili jsme, že se proti nim dá normálně hrát, dají se vypracovat šance. Myslím, že jsme si pohodu do nároďáku přenesli, proti Anglii to bylo vidět.“

Spousta fanoušků i expertů tvrdí, že jim herní styl proti Anglii připomínal ten slávistický. Odvážný, s vysokým napadáním, fyzicky náročný...

„Je to i tím, že nás, slávistů, je nyní v reprezentaci víc. Jsme běhavé typy, k tomu když se přidá Vláďa Darida, který má fantastickou fyzičku a fotbalové kvality... Od toho by se naše výkony měly odrážet. Nejsme top individuality, ale pokud zahrajeme týmově, jsme hodně silní.“

S výhrou nad Anglií se příliš nepočítalo, o kolik se zvýšili šance na přímý postup na EURO?

„Tři body s Anglií jsou bonusové, ale zase jsme tři ztratili v září v Kosovu. Souhlasím s Tomášem Vaclíkem, který po Anglii říkal, že pro nás se vlastně tolik nemění. Klíčové pro nás bude stejně domácí utkání s Kosovem v listopadu. To musíme zvládnout.“

Po zimním příchodu do Slavie stoupáte nahoru. Mistrovský titul, Liga mistrů, nyní skalp Anglie. Štípete se, jestli se vám to nezdá?

(směje se) „Hodně mi pomáhá tým. Když se daří celému mužstvu, můžou z něj potom vylétnout jednotlivci. Jedno je spojené s druhým. Člověku také pomáhají zkušenosti z těžkých utkání.“

Další vaší velkou výzvou bude příští týden v Lize mistrů Barcelona?

„Pro mě, kluka z vesnice, je to něco neuvěřitelného. Máme před zápasy taktickou přípravu a chystáme se na Inter Milán, na Dortmund, teď na Barcelonu s Messim. Připadám si jako v pohádce, něco úžasného.“

Troufáte si i na Barcelonu?

„Proč by ne? Máme určitě kuráž. S Dortmundem i v Miláně jsme si dokázali, že můžeme čelit i takovým klubům. Jdeme do každého zápasu s tím, že ho chceme vyhrát. S ničím jiným na hřiště nemá smysl chodit.“

Jste tedy zklamaní, že po dvou duelech ve skupině máte jenom bod?

„Po průbězích zápasů je bod opravdu malá odměna. Možná platíme nová

kovskou daň, v klíčových situacích jsme zbrklejší. Dortmund měl v Edenu dvě šance, dal dva góly. Ukázal obrovskou kvalitu. My jsme měli dvě tutovky, nedali jsme žádný.“

LUKÁŠ MASOPUST Narozen: 12. února 1993. Výška: 179 cm. Váha: 75 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Hana, syn Jakub (rok a 4 měsíce). Fotbalový post: záložník. Česká liga: 168 zápasů / 27 gólů. Reprezentace: 8 zápasů / 10 gólů. Hráčská kariéra: Sokol Božejov (1997-1999), Slovan Kamenice nad Lipou (1999-2004), Vysočina Jihlava (2004-2015), FK Jablonec (2015-2018), Slavia Praha (2018-?). Největší úspěchy: účastník základní skupiny Ligy mistrů (2019), čtvrtfinalista Evropské ligy (2019), mistr české ligy (2019), vítěz MOL Cupu (2019), postup do skupiny Evropské ligy (2018), účastník EURO U21 (2015).