Na Kypru je osmý měsíc, někdejší kapitán Slavie JOSEF HUŠBAUER už na vlastní kůži zažil nespokojenost místních horkokrevných fanoušků. Ti jsou ale teď poměrně v klidu, Anorthosis je totiž nadále ve hře o mistrovský titul. Byť z důležitého víkendového duelu v Nikósii vyválčil jen bod.

Berete remízu z půdy mistrovské Omonie?

„Remíza na hřišti obhájce není špatná, pro nás je ale přece jenom málo. Ztrácíme na Omonii docela dost bodů, potřebovali jsme ji porazit. Na druhou stranu bod úplně zlý není, pořád žijeme.“

Cílem Anorthosisu je titul?

„Ano, měli jsme za cíl titul. Pořád se ale věří, že ho můžeme získat. Samozřejmě dobře víme, že na první místo máme manko sedmi bodů. Do konce je ale osm zápasů, týmy ze špičky budou hrát proti sobě, takže ztrátu pořád dohnat lze. Nikdo z elitních mužstev nás nepřehrál, měli jsme proti nim smůlu, neproměňovali jsme šance. Zremizovali jsme spoustu utkání, která jsme měli vyhrát.“

V Omonii působí dvojice Čechů Michael Lüftner a Jan Lecjaks. Měl jste možnost si S nimi poklábosit?

„Nejvíc jsem si popovídal se Slovákem Michalem Ďurišem, bývalým útočníkem Plzně. Také nehrál od začátku. S českýma klukama jsem se setkal po zápase.“

Můžete se s nimi setkávat i mimo trávník?

„Moc ne. Opatření ohledně koronaviru jsou na Kypru přísná. Opustit bydliště můžeme jen dvakrát denně, z důvodu nákupu nebo na krátký výlet. Musíte ale pokaždé poslat esemesku příslušnému úřadu. Napíšete v ní, kam jedete a proč. Takže šancí potkat se s kamarády je minimum.“

Mrzí vás, že turisticky atraktivní Kypr nemůžete poznávat?

„Rozhodně. Dny jsou jeden jako druhý. Po snídani hodím děti do školky, vrátím se domů, potom jedu na trénink. Po něm vyzvednu děti a valíme domů. Jsme tedy většinu času doma, příliš jiných možností není. Je velká škoda, že jsme toho od konce července, kdy jsme na Kypr dorazili, moc neprojeli. Snažíme se dětem vymýšlet alespoň nějaký program, bohužel k moři jezdit tolik nejde.“

Fungují restaurace, obchody?

„Kdepak, všechno je zavřené. Vláda zamýšlí otevřít restaurace ke konci března. Kypr žije z turismu, turisty prostě potřebuje. Sezona tady začíná v dubnu, v květnu. Uvidíme, jestli se rozjede.“

Kdy naposledy jste viděl rodiče?

„Byli za mnou nedávno. Neviděli jsme se předtím sedm měsíců. Byli jsme na Kypru sami, což nebylo ideální. Hlavně pro děti, které dlouho neviděli babičku a dědu. Byl to těžký půlrok. Ale tahle situace je složitá pro všechny.“

Smí na ligová utkání alespoň omezený počet diváků?

„Hrajeme před prázdnými tribunami. Asi jako ve většině soutěží na světě. Do konce sezony se na tom pravděpodobně nic nezmění. Po mém příchodu na Kypru bylo povoleno třicet procent kapacity stadionu, ale tento stav vydržel jen pět kol.“

Litujete, že jste neměl možnost poznat horkokrevné kyperské fanoušky?

„Právě, že jsem možnost měl.“

Mimo stadion?

„Před Vánoci jsme neměli dobrou sérii, soupeři se nám v tabulce vzdálili. Dovolená byla krátká, hned po svátcích se začalo trénovat. Na začátku nového roku nás čekal další mistrovský zápas, den před ním dorazili fanoušci na trénink.“

Co se dělo?

„Chtěli po nás vysvětlení, proč se nám před Vánoci nedařilo. Komunikace s nimi nakonec nedopadla. Když jsme pak jeli druhý den na zápas, zastavili kvůli nám celou dálnici. Dvacet aut. Neuvěřitelný.“

Zaútočili na autobus?

„Vystoupili z aut, někteří kopali do našeho autobusu, jiní na nás řvali. A další zapálili dýmovnice. Všichni měli masky, neviděli jsme jim do tváře. Autobus byl plný dýmu, nedalo se moc dýchat. Museli jsme otevřít střešní okna.“

Jak incident dopadl?

„Museli jsme na utkání dojet. Trenér tedy řekl řidiči, ať prostě jede. Tak jsme to projeli. Zajímavá zkušenost. Ale nechtěl bych si ji už zopakovat.“ (směje se)

Co vám říkali spoluhráči?

„Že jsou takové scény na Kypru normální, že už jich zažili hodně. Lidé jsou tu hodně impulzivní, divocí. Když se nevyhrává, fanoušci vám dají jasně najevo, že se jim takové výsledky nelíbí.“

Další incident snad nehrozí, jste nadále ve hře o titul.

„Anorthosisu fandí na Kypru hodně lidí. Takže možnost podobných projevů nespokojenosti je poměrně velká. Klub neměl dlouhá léta výsledky. Některé sezony hrál o záchranu, jiné ve středu tabulky. Teď se hraje přece jen v tabulce výš. Ale fanoušci Anorthosisu mají vysoké nároky.“

Jakou úroveň kyperská liga má?

„Když ji mám srovnat s českou, je hodně jiná. Nepraktikuje se tu klasický evropský styl. Týmy ale mají kvalitu. Na Kypru působí velké množství cizinců. Především Brazilci, Portugalci, Španělé. Kypřanů tady moc nehraje. Mužstva jsou takové směsky. Upřímně, když jsem na Kypr dorazil, myslel jsem si, že celky ze spodku tabulky budou kvalitativně slabší. Musím však říct, většina zápasů je vyrovnaných.“

Množství cizinců v mužstvu svádí k vytváření skupinek, sázka na týmovost je pak složitá. Jaké zkušenosti máte v tomto směru v Anorthosisu?

„Zahraničních hráčů je plná kabina. Skupinky se tedy pochopitelně tvoří i u nás. Oproti českému prostředí jde o značnou změnu. Tady to o partě tolik není. Když je tady cizinec sám, má těžké se do nějaké skupinky dostat.“

Vaším trenérem je gruzínská legenda Temur Ketsbaia, který hrál pět let Premier League. Jaký je?

„Hodně náročný, nemazlí se s tím. Co má na jazyku, řekne. Je hodně impulzivní, umí pořádně zvýšit hlas. Dost lpí na disciplíně, Kontroluje váhu, včasné příchody a tak. Leckdo si asi řekne: Kypr, tam si půjdu dohrát kariéru. Kdepak, tak to určitě nefunguje. Tedy alespoň ne pod naším koučem.“

Také na Kypru se zavedl projekt videorozhodčího. Funguje?

„Myslím, že docela dobře. Občas se ale stane, že to není úplně ono. Jako během předposledního zápasu. V utkání s Apollonem byly dvě situace, které zkoumal VAR. Jednalo se o možné nařízení penalty a o případné vyloučení. Jenže prodleva byla strašně dlouhá. Když jsme druhý den měli hodnocení a zápas si pouštěli, zjistili jsme, že se druhou půli nehrálo sedmnáct minut. Rozhodčí měl nastavit kvůli zkoumání situací minimálně deset minut, nastavil jen čtyři. Což je docela vtipný.“

Sledujete po očku, jak se daří Slavii? Co jste říkal jejímu postupu přes Leicester v Evropské lize?

„Slavii sleduju, co můžu. Postup přes Leicester je fantastický úspěch. Je vidět, že Slavia má obrovskou kvalitu, v české lize nemá konkurenci. Je výkonnostně úplně jinde než ostatní, každého převálcuje.“

V osmifinále Evropské ligy ji čekají Glasgow Rangers. Vyřadí i je?

„Byla lepší než Leicester, který patří mezi nejlepší týmy Premier Legue. Tak proč by nemohla postoupit přes Rangers? Pokud neudělá zbytečná chyby, může dojít v Evropské lize hodně daleko.“

Co říkáte na působení vašich bývalých spoluhráč z Edenu Tomáše Součka a Vladimíra Coufala ve West Hamu?

„Jedním slovem super! Klobouk dolů před nimi. Anglická liga je jedna z nejlepších soutěží na světě, oni se s West Hamem perou o Ligu mistrů. Oba mají v týmu zásadní roli. Je vidět, že Slavia jde delší čas po správné cestě. Tým, který jsme měli za mého působení, kdy jsme hráli Ligu mistrů a čtvrtfinále Evropské ligy, byl neskutečný.“

JOSEF HUŠBAUER Narozen: 16. března 1990. Výška: 182 cm. Váha: 72 kg. Stav: manželka Petra, synové Josef (6,5) a Jan (4). Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: Sparta Praha (1996-2007), Vysočina Jihlava (2007-2008), Viktoria Žižkov (2008-2009), 1.FK Příbram (2009-2010), Baník Ostrava (2010-2011), Sparta Praha (2011-2015), Cagliari Calcio (Itálie, 2015), Sparta Praha (2015-2016), Slavia Praha (2016-2020), Dynamo Drážďany (2020-?). Reprezentace: 21 zápasů / jeden gól. Česká liga: 282 / 62. Největší úspěchy: čtvrtfinalista Evropské ligy (2019), účastník Ligy mistrů (2019), mistr české ligy (2014, 2017, 2019), vítěz Českého poháru (2014, 2018, 2019), vítěz Českého superpoháru (2014), nejlepší střelec Gambrinus ligy (2014).