Během podzimu se trenér JINDŘICH TRPIŠOVSKÝ možná musel štípat, jestli se mu to všechno nezdá. Pár měsíců předtím totiž řešil ve druholigovém Žižkově neuvěřitelné věci. Tým byl čtyři měsíce bez výplat, někteří hráči měli existenční starosti, kabinou létaly návrhy na bojkot zápasů. Letním přestupem do Liberce však nastal totální obrat. Slovan, který se v uplynulé sezoně zachraňoval, dokázal prvoligový nováček Trpišovský vrátit bleskově mezi českou elitu a vtiskl mu atraktivní tvář. Navíc si prožil premiéru i v Evropské lize, kde se Severočechy bojoval do posledního zápasu o postup ze skupiny.

Jak jste úspěšný podzim strávil?

„Samozřejmě příjemně, spousta věcí mi však došla až o dovolené, kdy byl klid. Na podzim to byl hrozný kolotoč, když už jsem se začal s něčím srovnávat, přišlo něco dalšího. Pro mě, prvoligového nováčka, to byl obrovský zlom. První ligový zápas, pohárová kvalifikace, poté základní skupina Evropské ligy. Do toho ocenění Trenéra měsíce Synot ligy. Každý týden něco přišlo. Byl to bezpochyby nejhezčí půlrok v mém životě, se vším všudy. Když se k tomu přidá kontrast s působením na Žižkově, kde bylo prostředí lidsky i fotbalově podobné Liberci, ovšem existovaly finanční problémy...“

O to víc si úspěchů ve Slovanu vážíte?

„Určitě. Pomohlo mi to, jsem zocelený. Všichni se stále ptali, jestli nejsem z tak výrazného kariérního skoku nervózní. Pokud zažijete situace, kdy hráči nemají peníze na žití, tak vám otázka na nervozitu přijde bezpředmětná.“

S čím jste vlastně do Liberce přicházel?

„Upínal jsem se především k začátku ligy. Liberec měl za sebou složitou uplynulou sezonu, kdy se zachraňoval, kádr nebyl ideálně složený. Kabinu zasáhly problémy, existovaly v ní různé party. Do toho v létě přicházela spousta nových hráčů. Pro mě osobně bylo největším cílem změnit herní styl. Měl jsem přání, aby se mi ve Slovanu povedlo to samé, co na Žižkově. O Viktorce se říkalo, že je nepříjemná, důrazná, agresivní a že vede zákopovou válku. Na konci druhého roku mého působení na Žižkově se nám dařilo předvádět poměrně hezký fotbal.“

Je pro vás tedy prvořadé, aby měl Liberec svojí tvář?

„Přesně tak. Cílem bylo vytvořit jednolité prostředí a pokusit se jít vlastní cestou. Aby, když někam Liberec přijede, všichni věděli, jak bude hrát. A jakým způsobem jde za úspěchy. Netajím se, že mým českým vzorem je trenér Pavel Vrba. Tím, co dokázal v Plzni. Přestože soupeři věděli, jakým stylem se Viktoria prezentuje, stejně tomu nedokázali čelit. My v takové roli ještě nejsme. Když jsme hráli se Spartou, s Plzní nebo s Marseille, hru jsme upravili. Ještě na to nejsme silní.“

Defenzivní fotbal je vám cizí?

„Moje krédo zní: pokud chci být pravidelně a dlouhodobě úspěšný, musím mít svůj styl. Jestliže v utkání vyčkáváte, čekáte na chyby soupeře, je to sice účinné, ne však pokaždé. Na Plzni se mi líbilo, že se zakousla do každého týmu. Bylo to pouze o její kvalitě, jestli se jí zápas podaří. Samozřejmě, ne vždy se povede vyhrát, ovšem z dlouhodobého hlediska je to účinnější než čekat, co protivník pokazí.“

Jste překvapený, jak rychle do sebe hráči vstřebali vaše myšlenky?

„Musím říct, že ano. Letní příprava se nám totiž úplně nepovedla, nehráli jsme dobře. Ani výsledkově to nebylo úspěšné. Zlom nastal v prvním kole s Boleslaví, kdy jsme vítězství doslova ubojovali. Pak už to šlo rychle. Na druhou stranu jsem měl výhodu, že jsem si mohl přivést několik hráčů, se kterými jsem už spolupracoval. V Liberci jsem po fotbalové stránce našel spoustu inteligentních fotbalistů, to pak jde všechno snáz.“

Evidentně jste si získal kabinu. Studujete psychologii?

„Nikdy jsem ji nestudoval. Myslím, že tyto věci musí mít člověk v sobě. Musíte mít vlohy a rozvíjet to.“

Jde to z vás samo?

„Doufám, že to tak je. (smích) Komunikace s hráči je na trenérství nejdůležitější činnost. Jste s nimi každý den, lze to srovnats klasickou prací, kde má prakticky každý svého šéfa. I pokud je sebelepším člověkem, za měsíc ho máte plné zuby. Není jednoduché přijímat časté výtky, poslouchat, co děláte špatně. Mám své věci, kterými se snažím dosáhnout úspěchu. Hodně mi v tom pomáhají moji spolupracovníci.“

Přemýšlíte už s nimi, co udělat, aby Slovan šlapal i na jaře?

„Jsme v roli, že se nám něco povedlo, jsme za to chváleni. Jenže nyní přijdou očekávání, zda to potvrdíme. Dostáváme se tudíž do těžší role. V Liberci to máme postavené na rodinné atmosféře, na kolektivu, na týmovém pojetí. Opíráme se samozřejmě o individuality, které když na hřišti chybí, je to znát. Pro jaro máme dva zásadní úkoly.“

Jaké to jsou?

„Abychom dělali všechno, co doposud, abychom nepolevili. A také vhodně doplnili tým.“

Budete na hráče apelovat, aby se neuspokojili?

„Už ke konci podzimu měl sportovní ředitel Honza Nezmar proslov, aby těmto věcem předešel. Při mém příchodu do Liberce byli všichni vděční za každý bod v lize. Dnes pokud vyhrajeme o gól, a herně to není ono, už to nestačí. S jídlem pochopitelně roste chuť. Máme mladé mužstvo, které musí být připraveno na těžké chvíle.“

Jste připravený, že větší tlak bude i na vás?

„Připravený jsem, jak se s tím však srovnám, ukáže až čas. Připravovat se můžete na všechno. Na Marseille v Evropské lize jsme se také chystali, pak jsme ho, jak trefně pronesl Honza Nezmar, na šedesát minut zamkli do našeho velkého vápna.“

Můžou týmu na jaře v těžkých chvílích pomoct zkušenosti z Evropské ligy?

„Doufám v to. Musíme se ale vyhnout tomu, aby nám, v uvozovkách, nesmrděly obyčejné zápasy, jako se nám to někdy stalo na konci podzimu. Tím, že už v Evropě nejsme, to na jaře přímo nehrozí, jde však o to, abychom si vážili každého utkání. Tím, že kluci v pohárech nastupovali proti vynikajícím hráčům, jaké má například Marseille, výkonnostně rostli. S nabitými zkušenostmi je ovšem třeba správně naložit.“

Co dala konfrontace na evropské scéně vám?

„Strašně moc, viděl jsem velké fotbalisty v akci na vlastní oči. Připravujete se na ně, v reálu pak vidíte, že oni si na trávníku udělají, co chtějí. To mi jenom potvrdilo, že nejdůležitějším faktorem jsou hráči na hřišti. Potěšila mě také slova kluků, že jsou hrdí, že jsme dokázali být v Evropě v některých zápasech vyrovnaným týmem. Liberec byl v minulých letech i úspěšnější, postoupil do jarní fáze, jenže hráči říkali, že letos se nám povedlo být i lepším mužstvem. A aspoň v některých fázích sekundovat špičkovým klubům. Ukazuje se, že při správném koktejlu hráčů, kteří splní nejmodernější prvky, se dá týmově na této úrovni uspět. Přesně jak to převedl s Plzní Pavel Vrba.“

Měl jste s trenérem Vrbou možnost mluvit osobně?

„Neodvážil bych se ho vyhledat, naštěstí vyhledal on mě, za což jsem strašně moc rád. Zavolal mi krátce poté, co jsem naskočil ve Slovanu. Od té doby jsme spolu několikrát mluvili po telefonu, jednou dokonce i osobně. Je to člověk, který v Česku dokázal neskutečnou věc, moc si ho vážím. Nechci Plzeň urazit, ale z provinčního klubu dokázal s pomocí ostatních lidí vytvořit fungující fotbalovou mašinu. Můžeme se od něj všichni učit. Nedávno mi nabídl tykání, mám radost, že mu můžu i sám zavolat a poradit se s ním.“

Točí se vaše debaty kolem libereckých reprezentantů, nebo se Vrby vyptáváte také na jeho práci?

„Šlo především o kontakty ohledně hráčů Slovanu směrem k nároďáku. Zeptal jsem se ho i na pár zajímavých věcí, ale že bych ho obtěžoval detaily, to si ještě netroufnu.“ (směje se)

Nakolik věříte, že se vám v Liberci povede to, co Vrbovi s Plzní?

„Každý člověk má mít sny, já právě takový mám. Pevně věřím, že se stane realitou. Liberec je krásná fotbalová adresa, lidé tu fotbalem žijí, dělají ho srdcem. Bude záležet jen na nás, jak budeme šikovní v doplnění kádru, jestli se udržíme nahoře v tabulce. Sparta i Plzeň jsou nyní někde jinde, pokud však budeme dělat fotbal jako doposud, budeme schopní jim dlouhodobě konkurovat.“

JINDŘICH TRPIŠOVSKÝ Narozen: 27. února 1976. Trenérská kariéra: Sparta Praha (mládež), Bohemians 1905 (mládež), Viktoria Žižkov (asistent, 2010-2013), SK Horní Měcholupy (farma Viktorie Žižkov, 2011-2013), Viktoria Žižkov (hlavní trenér, 2013-2015), Slovan Liberec (2015-?). Největší úspěchy: postup do základní skupiny Evropské ligy (2015), 2x Trenér měsíce Synot ligy (srpen 2015, říjen 2015), 4. místo ve druhé lize (2014/2015).