Se stoickým klidem řeší sebezapeklitější herní situace na trávníku a stejný přístup nejspíš vyznává, když s ním trenéři posouvají v sestavě podle aktuálních týmových potřeb. Třicetiletý univerzál JAROSLAV ZELENÝ je ve své premiérové letenské jedním ze základních stavebních kamenů pražské Sparty, která jede na vítězné vlně a v ligové tabulce už dýchá na záda svým největším rivalům.

Na Letnou jste přestupoval vloni téměř ve třiceti letech. Pomohla vám předchozí zkušenost ze Slavie?

„Když už člověk má něco za sebou, bere to jinak. I s věkem jste klidnější, víte, co vás může čekat.“

Musel jste si zvyknout i na dánského kouče Briana Priskeho!

„To mě vůbec nevadilo, s angličtinou nemám problémy. Jsem spokojený a příjemně překvapený, jaký mají přístup k fotbalu a celkově k trenérské profesi jako takové. Moc se mi líbí jejich mentalita.“

Čím si s odstupem času vysvětlujete, že Sparta na podzim hodně bodově ztrácela? Bylo to nesehraností, nevěděli jste přesně, co od vás trenér chce. Nebo to byly individuální a taktické chyby, které vás výsledkově srážely?

„Asi od všeho něco. Myslím si, že sehranost nebo spíš nesehranost hraje roli, přece jenom trenéři přišli do pro ně úplně nového prostředí a nikdo z nich neměl s českou ligou zkušenosti. Vždycky to chce čas, neplatí to jen o zahraničních trenérech, ale i když přijde jakýkoliv nový kouč jiného českého klubu, tak mu aklimatizace nějakou dobu trvá, než to začne líp fungovat. Tohle byl velký faktor, začínali úplně od píky, lidé se musejí teprve poznat, protože se předtím nikdy neviděli.“

Co považujete za zlom? Podzimní výhru v Plzni, kde se Spartě dlouhodobě nedařilo?

„Dalo by se to tak říct. Byl to hodně důležitý zápas, který se nám povedlo zvládnout, takže nám Plzeň bodově ještě víc neutekla, a naopak jsme její náskok snížili. Podařily se nám výsledkově i zbývající zápasy do listopadové přestávky, na které jsme na jaře navázali.“

Na rozdíl od největších rivalů jste nehráli skupinovou fázi evropských pohárů…

„Když bojujete na více fotbalových frontách tak vás to může ovlivnit. Na Plzni v tomhle zápase to bylo, myslím, znát. Připadala mi taková bez náboje. Asi na nich ta únava mohla podepsat, což trochu hrálo v náš prospěch. Slavia má velký kádr, může si dovolit točit se sestavou, mají hodně alternativ. My jsme měli sice jenom ligu, ale taky jsme klopýtali. Někdy vám ale naopak pomůže, že máte zápasové vytížení neděle-středa-neděle, jste v tempu a jedete.“

Pendloval jste také sparťanskou sestavou, od stopera přes levého obránce až na krajního záložníka. Kde se cítíte nejprospěšnější pro tým?

„Těžko říct. Vystřídal jsem pár pozic, teď se to docela ustálilo. Zatím to celkem funguje, že se nám daří jak herně, tak výsledkově. Na wingbackovi to není úplně špatné. Nevím, jestli přesně řeknu, kde jsem nejprospěšnější, ale když se nám daří, tak bych do toho nesahal a zůstal na téhle pozici.“

Na trávníku působíte až flegmatickým dojmem. Je to jen maska?

„Nevnímám se jako flegmatik, ani to není maska. Takhle je pro mě přirozené se tvářit.“

Co vás dokáže vytočit?

„Spolehlivě se vytáčím za volantem, víc než při fotbale. V Praze je hodně těžké udržet v dopravě nervy na uzdě.“

Po úvodní jarní remíze v Olomouci jste rozjeli vítěznou sérii, a protože slávisté s viktoriány naopak body ztráceli, nyní jim už dýcháte v tabulce na záda. Že se to povede takhle rychle, asi málokdo čekal!

„Takhle rychle se to může zase třeba otočit ve prospěch někoho jiného. Dá se říct, že v tuhle chvíli to mají všechny tři týmy ve svých rukou, sehrají ještě vzájemné zápasy, ve kterých se mohou obrat o body. Doufejme, že nám forma vydrží a že naopak týmy nad námi nějaký další bodík ztratí. Teď hraje Plzeň na Slavii a jsem zvědavý, jak to dopadne. Ale základ je, abychom zvládali naše zápasy. Kdybychom koukali jen na soupeře a sami taky kazili, tak by nám to bylo k ničemu. “

Během několika dnů jste úspěšně zvládli ligu v zachraňujícím se Zlíně, kde jste málem promarnili tříbrankové vedení, a čtvrtfinále MOL Cupu v Liberci, které rozhodl po prodloužení až penaltový rozstřel. Vyrovnávací gól na 2:2 jste inkasovali v nastaveném čase. Bylo těžké se znovu hlavně psychicky zvednout?

„Když dostanete gól takhle ke konci a zvlášť v poháru, ze kterého můžete vypadnout, tak je to hodně nepříjemné. Pro mě osobně byl horší celý průběh zápasu, protože jsme inkasovali klasicky zase hrozně brzy. Celý zápas jsme se pak honili alespoň za vyrovnáním a když vidíte, jaké máme šance, kdy nám zblokují tři rány nebo vykopnou balon z brankové čáry, tak si říkáte, že nedáte gól ani za dva dny. Spíš jsem měl proto strach, aby se nám povedlo dát alespoň jeden gól, nakonec se nám podařilo výsledek otočit, což byla velká euforie. Celkově byl pohárový zápas v Liberci hodně důležitý v tom, že se nám ho podařilo zvládnout. Penalty jsou už vabank. Zapadá to do našeho nastavení, že jsme zápasy zvládli, což se nám v nedávné minulosti úplně nedařilo. Platilo to i ligovém zápase ve Zlíně, vedli jsme 3:0, měli jsme to skvěle rozjeté a málem jsme body ztratili. Ale výhru 3:2 jsme udrželi.“

Kolikátý jste měl jít na penaltu, kdyby se po pěti exekutorech pokračovalo dál?

„Byl jsem určený jako sedmý, takže jsem držel palce klukům, aby na mě nepřišla řada… Kopali to fakt skvěle, s přehledem a všichni proměnili.“

Trénovali jste pokutové kopy?

„Den před zápasem si kluci nějaké penalty zkusili, ale když jsem to viděl, tak jsem si dělal legraci, že doufám, že to v Liberci nedojde do penaltového rozstřelu. Buď nám střelu brankář chytil, nebo to letělo nad branku. Platilo, že to byla špatná generálka, ale vydařená premiéra.“

V pátek se losuje semifinále MOL Cupu, v osudí budou tři pražské kluby a českobudějovické Dynamo. Koho byste si přál nebo naopak nepřál?

„Žádné přání říkat nebudu, už jsou to poslední čtyři týmy a může to dopadnout jakkoliv. Papírově nejtěžší soupeř by byla Slavia, kterou ale v neděli v lize porazily Budějovice, takže tam by to asi taky nebylo jednoduché. To samé platí i o Bohemce, nedávno se nám sice povedlo dát jí hodně gólů, ale zápasy v „Ďolíčku“ jsou vždycky strašné těžké. „Klokani“ mají dobré fanoušky a když se chytí, tak dostanou svoje hráče do varu.“

V letošní ligové sezoně máte na kontě čtyři asistence, ale žádný vstřelený gól, i když pravidelně chodíte na standardní situace…

„Když konečně trefím bránu, tak mi to sebere spoluhráč… Doufám, že si góly šetřím, až přijde nějaká situace, kdy to nebudeme moct prorvat a já se ukopnu, až to bude nejvíc potřeba. Zatím to za mě úspěšně berou ostatní kluci.“

Ofenzíva Sparty má viditelně vzestupnou tendenci, už jste se přehoupli přes padesátku vstřelených gólů. V defenzívě se ale stále objevují chyby, které nabízejí šanci soupeřům. Co s tím?

„Párkrát se nám stalo, že jsme si góly úplně nepohlídali. Jestli je to nekoncentrovaností jednotlivce, to si musí každý vyhodnotit sám. Je ale pravda, že několika gólům, které jsme obdrželi, se nechalo předejít. Po každém zápase si to samozřejmě ukazujeme, jak vstřelené, tak inkasované branky. Abychom si řekli, co se nechalo udělat líp, a vyvarovat se toho do budoucna. Tohle je naše klasika v této sezoně, že dostaneme gól buď na začátku, nebo naopak na konci poločasů. Zatím se nám to nedaří odstranit. Jak se bude blížit konec soutěže a nebude bodový rozdíl tak velký, doufám, že si tyhle situace začneme víc hlídat, protože případné následky a ztráty by se pak hůř doháněly.“

Před reprezentační přestávkou cestujete dvakrát ven – do Ostravy na Baník a do Mladé Boleslavi, kde mají azyl hradečtí „votroci“…

„S Baníkem to je vždycky vyhecovaný zápas. Na podzim se jim podařilo na Letné dát z jediné střely gól a odvézt si bod. Byla to jedna z remíz, kdy jsme si nepohlídali aspoň ten nejtěsnější výsledek. Čekám, že to v Ostravě bude ještě těžší, protože má také skvělé fanoušky, kteří dokáží povzbuzovat celý zápas. Obě utkání před reprezentační pauzou budou hodně stěžejní, měli bychom v nich využít současnou pozitivní vlnu a vyhrát je. Baník i Hradec jsou nevyzpytatelné týmy, jednou vyhrají 5:0, potom se v tom začnou zase plácat. Ale proti Spartě se vždycky chtějí vytáhnout. Hradec na podzim hrál na Letné velmi dobře, musím říct, že byl lepší než my, ale vyhráli jsme 2:1. Teď sice nepůsobí tak konzistentně, ale zápas se mu může zase povést. Nečeká nás ani v jednom zápase nic lehkého.“

Sledujete průběžně, jak roste v Hradci Králové nový stadion?

„Mám kamaráda z Hradce, který tam trénuje mladé kluky, s ním jsem hodně v kontaktu. Jednou za čas ho vyzpovídám, jak to vypadá se stadionem, jestli se staví nebo co se tam děje. Když jsem v Hradci před lety hrával, tak už se mluvilo o tom, že by se měl stadion postavit. Jsem strašně rád, že se to konečně povedlo a doufám, že se to dotáhne do zdárného konce. Hradec si jako město i fotbalově stadion zaslouží! Těším se, jak bude vypadat.“

Hradecký klubový šéf Richard Jukl se netají záměrem, že by na něj rád v blízké budoucnosti přilákal zpátky z ostatních ligových klubů hradecké odchovance včetně vás!

„Bylo by hezké, kdyby se nám povedlo se v Hradci sejít. Některé kluky jsem dlouho neviděl, brankáře Tomáš Koubka, jsem za tu dobu, co jsem pryč, potkal jednou nebo dvakrát. Člověk ale nikdy neví, jak se to bude vyvíjet. Určitě je ale tahle představa fajn.“

Na jak dlouho máte ve Spartě smlouvu?

„Do léta 2025.“

Slavii i Plzeň přivítáte v závěrečných kolech základní části na Letné. Jak velká to je výhoda?

„Myslím si, že v těchto zápasech to určitě přidá tomu týmu, který hraje doma, protože fanouškovská základna je velká u všech tří klubů. Domácí prostředí opravdu pomůže!“

Na podzim 2020 jste si odbyl v Olomouci proti Skotsku premiéru v reprezentačním „áčku“, když se kvůli covidové karanténě narychlo tvořil náhradní výběr. Zatímco většina vašich tehdejších spoluhráčů už další pozvánku nedostala, vy jste si vloni připsal dalších pět startů za národní tým!

„Ve fotbale nejde dosáhnout víc než se dostat do reprezentace. Jsem samozřejmě rád, že si na mě trenéři vzpomněli. Kdyby přišla ještě další nominační pozvánka, tak bych se nezlobil. To se teprve uvidí, nechám se překvapit!“

JAROSLAV ZELENÝ Narozen: 20. srpna 1992. Výška: 190 cm. Váha: 77 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Meltem, syn Samuel (3), dcera Evelyn (8 měsíců). Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: AFK Hronov (1997-2003), FK Náchod (2003-2006), Hradec Králové (2006-2014), MFK Karviná (2014-2017), FK Jablonec (2017-2018), Slavia Praha (2018-2020), Ml. Boleslav (2020), FK Jablonec (2020-2022), Sparta Praha (2022-?). Reprezentace: 6 zápasů / žádný gól. Největší úspěchy: postup do základní skupiny Ligy mistrů (2019), postup do skupinové fáze Evropské ligy (2018), postup do základní skupiny Evropské konferenční ligy (2021), český mistr (2019, 2020), vítěz MOL Cupu (2019).