Jan Chramosta: „Čich na góly pořád mám!“

Jan Chramosta: „Čich na góly pořád mám!“

Ve tváři, zvlášť když se usmívá, což se mu v poslední době stává poměrně dost často, je pořád spíš klukem než ostříleným ligovým harcovníkem. Ale kalendář se nedá ošálit, takže ve středu oslaví JAN CHRAMOSTA dvaatřicáté narozeniny. Už v minulé sezoně oživil svoji trochu uvadající kariéru na hostování v „Ďolíčku“, i proto se mu moc nechtělo vracet se zpátky do Jablonce. Ale nový kouč Severočechů David Horejš ho přesvědčil, že má týmu pořád co dát, a udělal dobře, neboť „Chram“ zatím zapsal šest ligových branek, a to ještě v úvodu podzimu absentoval kvůli zranění kotníku…

Bohemka mně za ten rok hodně přirostla k srdci. Sice to nebyla úplně ideální sezona, protože jsme hráli o záchranu až do poslední chvíle, ale o to víc se tým semknul a vnímal jsem z něj velkou sílu. I sám osobně jsem vnímal podporu od trenéra, v klubu jsem se cítil fakt výborně, to byl hlavní důvod, proč jsem chtěl dál na Bohemce pokračovat.


TRENÉR PŘEKOPAL PRAKTICKY VŠECHNO…“

V Jablonci o tom nechtěli ani slyšet, že mě chce nový trenér vidět v přípravě, jak vypadám. Na začátku jsme se hodně bavili jak s panem Peltou, tak s panem Horejšem. Řešili jsme moji situaci, říkal jsem jim, co bych si přál. Kdyby tam zůstal trenér Rada, tak bych se určitě vracet nechtěl, a bylo by to, myslím, i daleko jednodušší. Trenér Horejš o mě stál, po třech týdnech nebo po měsíci mi řekl, že se mě nechce zbavit, že mám týmu co dát. Nebyl jsem z toho nešťastný, ani to nebylo postavené, že nechci být v Jablonci, ale že se mi v Bohemce líbilo a chtěl jsem tam ještě zůstat.

Trenér po svém příchodu překopal prakticky všechno, co se do té doby v Jablonci dělalo. Spousta moderních technologií, spousta videa. Měnily se návyky hráčů, co po nich vyžaduje, do toho přišli v létě do mančaftu noví kluci. Bylo tam hodně práce a informací, na hřišti se nám tolik nedařilo je všechny přenést do zápasu. Postupem času se to zlepšovalo a byla z toho série tří vítězství. Bohužel v sobotu s Pardubicemi jsme ji přerušili, ale herně se nemáme za co stydět, byli jsme lepším týmem, měli jsme však tentokrát smůlu. Víme přesně principy, co chceme hrát, ne aby to bylo na náhodu. Pro každý tým jsme nepříjemným soupeřem.


JSEM RÁD, ŽE SE MI DAŘÍ PLNIT ROLI STŘELCE!“

V záloze máme dost kreativních fotbalistů, což já jako útočník potřebuju, dostávat od nich včasné a chytré přihrávky. Hráči jako Houska, Považanec, Kratochvíl, Jovovič mi je umějí dát, na mně pak je, abych si s nimi poradil a dal gól. Fotbal je týmová hra, každý v ní máme nějakou roli, útočníci jsou od toho, aby dávali góly. Jsem rád, že se mi tuhle roli daří docela plnit, a doufám, že to takhle bude pokračovat i nadále. Sto ligových branek je blízko, ale zároveň i daleko. Čich na góly mám, umím je dávat. Když budu zdravý, tak mám na to, abych tu stovku zvládl.

Trenér Horejš mi hned na začátku říkal, že ví, jaký jsem hráč, že problémem byla moje častá zranění. Přál mi proto, ať jsem hlavně zdravý, což se úplně nepovedlo, protože na soustředění v Itálii jsem si v prvním zápase po deseti minutách pochroumal pravý kotník, který jsem si zvrtnul. Vypadalo to špatně, naštěstí šlo o natažené vazy, takže jsem vypadl jen na tři týdny. Proto jsem nastoupil až od třetího kola. Ale velkou letní přípravu jsem absolvoval, takže si myslím, že natrénováno mám. Cítím se fakt dobře, poslední dobou šlapeme i na hřišti, což se pak hraje i trénuje daleko líp.


SPADLI JSME Z VLNY ZPÁTKY NA ZEM…“

V sobotu jsme prohráli s posledními Pardubicemi. Nebyli jsme přesní hlavně v poslední třetině hřiště. Měli jsme spoustu situací a přečíslení, která jsme nedokázali ideálně vyřešit. A když se nám už něco povedlo, tak jsme ztroskotali na domácím brankáři Markovičovi. To nás stalo tři body. Nemůžeme se ani vymlouvat na terén, který byl v pohodě. Spíš to bylo v našem neumění a pak jsme si z ojedinělé šance nechali dát gól, který zápas rozhodl. Měl jsem dvě-tři střely, v dalších situacích, kdyby ke mně balon došel, tak bych byl sám před gólmanem. Možná i trochu štěstí mi scházelo, abych se prosadil. Po dlouhé době jsme vyšli střelecky naprázdno, což nás hodně mrzí. Byli jsme na nějaké vlně, stačí jeden zápas, a jsme z ní zase zpátky na zemi… V úterý hrajeme utkání MOL Cupu doma s druholigovým Vyškovem. Musíme ho zvládnout a postoupit dál. Je dobře, že jdou zápasy takhle rychle za sebou, nemáme moc čas o téhle zbytečné porážce přemýšlet a babrat se v ní.


UŽ JE NAČASE, ABY PLZEŇ NĚKDO PORAZIL!“

Zápas s Pardubicemi bylo potřeba zvládnout i kvůli nejbližšímu losu. To se nám nepovedlo, takže si body budeme muset vzít někde zpátky. Třeba teď v sobotu doma s Plzní, už je, myslím, načase, aby ji někdo porazil! A pak jedeme do Liberce na podještědské derby se Slovanem. Na tyhle zápasy se hodně těšíme, hraje se v nich mnohem líp, než v „Ďolíčku“ proti Pardubicím, kde jsou na cizím stadionu a do hlediště přijde pět stovek lidí, takže atmosféra chybí. Doufám, že svůj stadion brzy dostaví, protože tohle ligu degraduje. Podobně je na tom i Hradec, který má azyl v Boleslavi. Liga je vyrovnaná, i Plzeň a Slavia, když jedou ven, tak je domácí týmy potrápí. Když vidím naši sílu, tak věřím, že do šestky bychom se mohli dostat a uděláme pro úspěch maximum!“

JAN CHRAMOSTA

Narozen: 12. října 1990. Výška: 180 cm. Váha: 73 kg. Fotbalový post: útočník. Hráčská kariéra: FK Mladá Boleslav (1999-2014), Viktoria Plzeň (2014-2015), FK Mladá Boleslav (2015-2017), FK Jablonec (2018-2021), Bohemians Praha 1905 (2021-2022), FK Jablonec (2022-?). Největší úspěchy: postup do semifinále mistrovství Evropy hráčů do 21 let (Dánsko 2011), postup do osmifinále mistrovství světa hráčů do 20 let (Egypt 2009), český mistr (2015), vítěz Ondrášovka Cupu (2011, 2016), čekatel Klubu ligových kanonýrů týdeníku GÓL (aktuálně 78 branek).