Jakub Brabec: „Pokřik mi přišel na doping!“
Jakub Brabec: „Pokřik mi přišel na doping!“
Vyzařuje z něj klidná šéfovská síla, takhle to měl JAKUB BRABEC nastavené ve všech týmech, kterými prošel, včetně těch juniorských reprezentačních. V „áčku“ mu tuto klíčovou roli trenéři svěřili až na prahu třicítky a na kompaktnosti české defenzívy, praktikující hru se třemi stopery, je to pozitivně znát. V pátek večer v Edenu dokázal se spoluhráči ve vstupním duelu kvalifikace o postup na EURO 2024 s Polskem eliminovat jednoho z nejlepších světových útočníků Roberta Lewandowského.
Jak se vám usínalo po těžkém a vítězném zápase s Polskem?
„Dost těžko. Člověk má výbornou náladu, když se vyhrálo, panovala velká euforie. Do toho se mísí únava, tyhle zápasy začínají až pozdě večer. Ale dobře se vstávalo, i když já jsem na ranní brzké probuzení zvyklý od dětí.“
Dostali jste za odměnu i nefotbalovou pozdní večeři?
„Po vítězných utkáních máme nefotbalovou večeři. Ale nebudu prozrazovat, co jsme od našeho kuchaře v pátek v noci měli nachystané.“
Složení základní sestavy bylo překvapivé se dvěma nováčky, také brankář Jiří Pavlenka nechytal v reprezentaci v poslední době skoro žádné „ostré“ utkání…
„Beru to tak, že jsou to všichni reprezentanti, kteří podávají kvalitní výkony, mají formu, a proto jsou v nominaci. Potvrdilo se to i proti Polsku.“
A co obranná trojka, kterou trenér Jaroslav Šilhavý poprvé nasadil před rokem v baráži se Švédskem ve Stockholmu, s Ladislavem Krejčím mladším?
„Myslím si, že nám to dost sedí. Cítíme se bezpečnější, vždycky jeden z této trojky zaskočí a zajistí. Snažím se klukům z prostředka hlídat záda.“
Je to rozestavení, které týmu nejvíc sedí i vám osobně?
„Mně nejvíc sedí, když vyhráváme! Ve finále je mi jedno, jestli hrajeme na tři, čtyři nebo pět beků, hlavně když neumožňujeme soupeřům dostávat se do šancí a nejsme tak zalezlí. Je pecka, že nám to proti Polákům vyšlo a jsme za to moc rádi.“
Bylo to taktický záměr začít zápas s Poláky aktivně a ofenzivním tlakem?
„Chtěli jsme jednoznačně využít domácího prostředí. Víme, že proti kvalitnějším soupeřům si musíme pomoci i fanoušky, a vyšlo to exkluzivně. Samozřejmě, vždycky chcete vstoupit dobře do utkání a nám se to v pátek povedlo excelentně.“
Co vám prolétlo hlavou po druhém vstřeleném gólu už ve třetí minutě?
„Že máme velký závazek dohrát zápas do vítězného konce, zvlášť když jde o začátek kvalifikace EURO 2024, novou sestavu a ještě k tomu o utkání s největším favoritem skupiny. Jdete do něj s určitou opatrností, když pak rychle vedete 2:0, tak cítíte obrovskou šanci tři body získat a nepromarnit to, co se nám v prvních třech minutách povedlo.“
Zažil jste ve svojí kariéře podobný zápas s tak efektivním vstupem?
„Asi ne, možná někdy brzký gól, ale dva do tří minut je pro mě rarita.“
Která časová a herní pasáž v utkání s Polskem byla pro českou defenzívu nejsložitější?
„Hrozně nám pomohly dva rychlé góly, zvedly nám hodně sebevědomí, Poláky naopak takový vstup dostal dolů. Bylo tam pak pár kritických pasáží, důležité bylo, že jsme ve druhé půli vstřelili třetí branku. Pak nám postupně docházely síly, protože jsme se všichni jednoznačně vydali. S takovým soupeřem to taky ani jinak nejde.“
Už v prvním poločase jste s kapitánem Tomášem Součkem vyfasovali od řeckého rozhodčího žluté karty. Jak moc velká to byla ve zbývajícím čase psychická zátěž v osobních soubojích, abyste se případně nevyfaulovali a neoslabili tým ve skvěle rozjetém zápase?
„Byla to velká komplikace jak pro mě, tak pro „Suka“ (Tomáše Součka). Nemyslím si, že fauly byly na žluté karty. Hra je rychlá se spoustou soubojů, máte proti sobě hráče jako Lewandowski, který je i lehce chráněný od rozhodčího, aby tam nedošlo k nějakému nepříjemnému nebo hloupému kontaktu, abyste neoslabili svůj tým.“
Která situace nejvíc zaváněla kontaktním gólem?
„Úplně si nevybavuji nějakou konkrétní šanci soupeře, vydrželi jsme jejich tlak hlavně po vystřídání. Snažili jsme se Poláky vytlačovat, nezůstávat ve vápně a jen nebránit výsledek 2:0.“
Jak se hlídal jeden z nejobávanějších světových útočníků Robert Lewandowski?
„Těžko se hlídá! Už několik sezon v řadě prokazuje, že jedním z nejlepších světových útočníků, a v pátek večer tomu nebylo jinak. Má úplně rozdílný pohyb, umí pracovat neskutečně s prostorem a dělalo nám obrovské problémy se s ním dostat do soubojů, abychom je zvládali je, víc ho vytlačovali. Těžko se do něj dostáváte. I když se proti nám střelecky neprosadil, tak v každém okamžiku prokazoval špičkou kvalitu a museli jsme být maximálně koncentrovaní celých devadesát minut.“
Měli jste si ho přebírat nebo zdvojovat?
„Nebyl na něj nějaký speciální plán, kdybychom se upnuli jen na něj, tak by měli prostor další velmi kvalitní ofenzivní hráči polského nároďáku a mohlo nás to třeba stát i výsledek. Byli jsme si vědomi jeho kvality, výběru místa ve vápně. Bylo super, že jsme tlakem našich halvbeků nepustili Poláky k centrům ze stran, takže tolik nelétaly. Byla to pro nás stopery velká pomoc.“
Ve druhé půli vás chytaly křeče…
„Bylo to enormním nasazením, v jakém se zápas hrál. Už se mi dlouho nestalo, aby mě chytaly křeče! Jen to vypovídá, jak moc jsme se fyzicky vydali, jak jsme byli po utkání vycucaní, a tak by to mělo být.“
Kdy jste začal věřit, že vstup do kvalifikace EURO 2024 bude nad největším favoritem skupiny E vítězný? Až po třetím gólu Jana Kuchty?
„Věřil jsem už po prvním našem gólu! Bylo to sice překvapení, že jsme ho dali takhle brzy, ale nejsme úplný trpaslík. Nemůžeme se pořád dokola podceňovat. V momentě, když doma vedeme, a rozjedeme si takhle skvěle utkání, tak chceme a musíme zápas vyhrát! Máme na to i kvalitu, což se, myslím, také potvrdilo.“
Dlouhé auty byly tajnou zbraní?
„Je to obrovská pomoc, když z autu dostanete balon do vápna jako z rohu. A využili jsme toho, praktikovalo se to už ale dřív, využívají to i jiné týmy. Když z toho padne gól, tak se o tom víc mluví. Není to žádná novinka.“
Inkasovali jste až pár minut před koncem po rohovém kopu, kdy jste vehementně reklamoval útočný faul právě Lewandowského!
„Rozhodčí mi na moje protesty nic neřekl, neodpískal to, tak to asi faul nebyl. I když mě jeden z polských hráčů evidentně odstrčil, když jsem se chystal hlavičkovat. Ale celou situaci jsme měli dohrát daleko líp, i když balon vypadl za mnou. Ještě že to už bylo 3:0, takže závěr nebyl tak dramatický, jako kdyby se jednalo o kontaktní gól. Mohli jsme to i za stavu 3:1 dohrát v klidu, a ne v křeči, že můžeme ještě o vítězství nakonec přijít. Pořád musíme mít na paměti, že jsme hráli proti kvalitnímu soupeři. Proto jsme museli být připravení a koncentrovaní po celých devadesát minut.“
Jak „Lewa“ nesl porážku? A kdo ukořistil při pozápasové výměně jeho dres?
„Nevím, jak to nesl, ani kdo ukořistil jeho dres. Musel jsem jít totiž co nejrychleji na doping. Měl jsem radost, že jsme vyhráli a utkání celkově zvládli.“
Počkali na vás spoluhráči s vítězným pokřikem?
„Byl jsem na dopingu až přes půlnoc, je těžké po takovém utkání ze sebe vymačkat vzorek, ale dopadlo to. Kluci mi pokřik poslali z kabiny přes video na mobil.“
V Kišiněvě jste páteční výhru nad Polskem nepotvrdili a uhráli s domácím Moldavskem jen bezbrankovou remízu…
„Prali jsme se se vším, i sami se sebou. Všichni makali, snažili se, moc jsme chtěli uspět a navázat na cenné vítězství nad Polskem. To, že nás proti Moldavsku nepotkala nejlepší forma, bylo očividné. Věděli jsme, do čeho jdeme, co nás tu čeká. Máme bohužel jen jeden bod. Je to jednoznačně ztráta a zklamání."
Řecká liga pokračuje ještě nadstavbovou částí, ve které se Aris už nemůže výš posunout. Jak sezonu hodnotíte?
„Hodnotím ji špatně. Hlavně fanoušci Arisu ji nesou těžce. Chtěli jsme být konkurenceschopní, hrát o přední příčky, měli jsme ale spoustu nevyrovnaných výkonů v utkáních a poztráceli tak hodně bodů.“
V Soluni jste stále druzí za městským rivalem PAOK, se kterým jste prohráli derby před odjezdem na reprezentační sraz…
„Derby nechcete nikdy prohrát. V této sezoně jsme PAOK ani jednou neporazili, v minulém roce jsme s ním ani jednou neprohráli, to je další důvod k rozmrzelosti.“
V klubu už nejste od zimy sám, krajan a parťák Vladimír Darida se po přestupu z berlínské Herthy ihned zabydlel v základní sestavě, má góly i asistence…
„Jednoznačně potvrzuje svoji kvalitu, i to co má odehrané v bundeslize. Moc nám pomáhá, má velký akční rádius, hodně toho oběhá, a to se v řecké lize cení. Díky tomu se dostává i do gólových situací.
Kdy se vracíte do Soluně?
„Letím zpátky ve středu ráno, manželka s dětmi odletěla v sobotu. V úterý oběhám úřady a papíry, když jsem v Česku po delší době. Uvidím se také s rodiči.“
JAKUB BRABEC Narozen: 6. srpna 1992. Výška: 186 cm. Váha: 78 kg. Stav: ženatý, manželka Kateřina, dcera Natálie (7,5), syn Antonín (4), Anna (7 měsíců). Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: Viktoria Žižkov (2008-2011), Sparta Praha (2011-2012), Zbrojovka Brno (2012-2013), Sparta Praha (2013-2016), KRC Genk (Belgie, 2016-2018), Caykur Rizespor (Turecko, 2018-2019), KRC Genk (Belgie, 2019) Viktoria Plzeň (2019-2021), Aris Soluň (Řecko, 2021-?). Reprezentace: 34 zápasů / dva góly. Největší úspěchy: postup do čtvrtfinále EURO 2020, postup do skupiny A Ligy národů (2020), vicemistr Evropy hráčů do 19 let (Rumunsko 2011), účast na EURO hráčů do 21 let (Česko 2015), český mistr (2014), vítěz Poháru České pošty (2014), vítěz Superpoháru FAČR (2014). |