David Douděra: „Radost mám z každého okamžiku na hřišti!“

David Douděra: „Radost mám z každého okamžiku na hřišti!“

Soupeře cupuje rychlostí a týrá góly. DAVID DOUDĚRA z Mladé Boleslavi se rozparádil, v posledních osmi zápasech, v nichž nastoupil, se trefil osmkrát. Sedí mu, že se v sestavě posunul na křídlo, ale vysvětluje, že nejprve musel získat zkušenosti coby pravý obránce. V létě bude jistě interesantním hráčem pro nejlepší české kluby, jenže zůstává v klidu, případný přestup mu musí dávat smysl. Teď ho čeká se Středočechy finále prostřední skupiny proti Olomouci.

České Budějovice jste porazili i podruhé a zahrajete si finále v prostřední skupině o finanční prémii. Jaká byla odveta?

„Chtěli jsme uspět, což se nám podařilo. Vypracovali jsme si hodně šancí, za to jsme rádi, mohli jsme vyhrát vyšším rozdílem. Postoupili jsme do finále této skupiny s Olomoucí, rozdáme si to s ní.“

 

Opět jste dal gól, byl váš už desátý v sezoně. Kde se ve vás vzal střelec?

„Řešíme to doma s tátou (trenér Zbuzan v ČFL) a bráchou (Martin, nyní působící ve Vlašimi), protože fotbal sledujeme od rána do večera. Smějeme se tomu a rozebíráme to. Napadá nás, že roli mohou hrát zkušenosti. V lize už nějakou dobu působím, vyhrál jsem se. Nejprve jsem potřeboval nabrat zkušenosti na místě, kde si věřím. Z Dukly jsem přišel jako bek, na ní jsem si věřil, a na tuhle pozici mě postavil až trenér Jarolím, který mi dal důvěru. Myslím, že kdyby mě tam nepostavil, bůhví, kde bych dneska byl. Trenér Hoftych mě posunul výš. Útočný hráč má dávat góly, tak se je snažím střílet. Nic speciálního jsem ale neudělal, nic jsem neměnil, pořád jedu svou práci tak, jak ji mám nastavenou. Takhle to přirozeně vyplynulo.“

 

Cítíte, že vám pozice na křídle sedí víc než na kraji obrany?

„Učím se na téhle pozici nové věci, což chci a svým způsobem i potřebuji. Na záložníkovi vnímám jiné prostory, jiné hráče, musím pracovat úplně jinak. Fotbal mě baví, z každého doteku a okamžiku na hřišti mám radost. Nemám problém zahrát beka nebo křídlo, dřív jsem to hodně řešil. Byl jsem i naštvaný, když jsem cítil, že nejsem vyhraný, a trenéři mě šoupali na křídlo. Teď se to změnilo, jsem zkušenější, je mi jedno, co budu hrát. Přesně vím, co od sebe mám očekávat.“

 

Připouštíte si, že tým na vás teď víc spoléhá?

„Ne. Vždycky jdu pokorně den po dni. Každý večer si uvědomím, kde jsem začínal a kde bych byl, kdybych nešel do Boleslavi. Rozhodně ale nepřemýšlím, že bych měl něco táhnout. Spíš mě těší, že jsem se těmi góly týmu a celému klubu odvděčil.“

 

Hodně těžíte i ze spolupráce s Markem Matějovským, že?

„Je to pro mě až neuvěřitelné, protože já k němu vzhlížím a hltám každé jeho slovo. Je pro mě sen a zadostiučinění, že si s ním na hřišti rozumím. Nedokážu ani popsat slovy, jak šťastný jsem. Jsme na stejné notě, samozřejmě on umí s míčem, já to mám hlavně o běhání, nechci se zveličovat. Všechna čest a chvála Markovi, bez něj bych takový nebyl. Vždycky je lehčí běhat než tvořit, takových hráčů, jako je on, je málo. Vím, že když si naběhnu, dostanu od něj míč přesně tam, kam potřebuji. Spolupráce s ním mě baví.“

 

Soutěžíte s bratrem, kdo dá víc gólů?

„Doteď jsme nesoutěžili, ale asi začneme (smích). Ale vážně, spíš se o všem bavíme jako kamarádi. Vše probíráme i s tátou, který trénuje třetiligové Zbuzany, on nám předává myšlenky trenéra, my jemu postřehy ze strany hráče. Takhle jsme si to v rodině vysnili, teď to musíme jen udržet. Všichni v rodině jsme mladí, máme spoustu let před sebou. Brácha měl střeleckou formu před půlrokem v béčku Slavie. Vždycky jsme si zavolali, chodil za mnou i Milan Škoda a říkal mi, že brácha dal zase gól.“

 

Dá se předpokládat, že o vás bude v létě zájem. Řešíte to?

„Budoucnost jsem nikdy neřešil. Přítelkyně s tím měla na začátku vztahu problém. Když se ptala, kam pojedeme za čtrnáct dní, řekl jsem jí, že nevím, že je pondělí, tak ať si užívá pondělí. Celá rodina žijeme tím, co je teď, neplánovali jsme, co bude za měsíc nebo za rok. V tom pokračuji, cesta, kterou jsem doteď žil, mě někam dovedla. Nechci ji měnit. Na budoucnost nedokážu odpovědět.“

 

Přesto vaše forma ostatním jistě neunikne.

„Jo, agent mi volal, že mě top trojka sleduje, ale na stole nemám žádné nabídky a nevadí mi to. Vše budu řešit po sezoně, v Boleslavi jsem spokojený. Když nic nevyjde, budu tu moc rád pokračovat. Proč se někam hnát, když jste spokojený? Ale samozřejmě každý hráč se chce posunout výš, platí to i pro mě. Ale kdybych měl někam odejít, zase bych potřeboval jistotu a vědět, že to pro mě má smysl. Že tam nejdu jako pětadvacátý hráč, ale bojovat o místo. Rozhodně to nebude kvůli penězům. Cestu si utvářím sám, ne že mi manažer řekne: ‚Támhle ti dají pět set tisíc, jdi‘. To neexistuje. Musím vědět, proč tam jdu, že tam bude dobré prostředí pro mě.“

DAVID DOUDĚRA

Narozen: 31. května 1998. Výška: 175 cm. Váha: 66 kg. Fotbalový post: krajní obránce/záložník. Hráčská kariéra: Xaverov Horní Počernice (2005-2007), Viktoria Žižkov (2007-2011), Meteor Praha (2011-2014), Dukla Praha (2014-2020), Mladá Boleslav (2020-?). Česká liga: 115 zápasů / 14 gólů.