Před Vánoci plánoval, že v zimní přípravě zabojuje o lepší pozici ve Stuttgartu. Mezi svátky však od manažera bundesligového klubu obdržel esemesku: nepočítáme s tebou, můžeš si hledat nový klub. Český obránce ADAM HLOUŠEK nečekal příliš dlouho, na konci ledna mu přistála na stole nabídka Legie Varšava. Dohoda byla blesková, Hloušek s polským vicemistrem podepsal 3,5letý kontrakt. Pár hodin poté si odbyl premiéru, na poslední čtvrthodinu zasáhl do přípravy proti Plzni (2:2) na Maltě, kde byla Legie na soustředění. Pro 27letého obránce, jehož kariéru lemují těžká zranění, jde o pozitivní změnu. Po letech bojů o záchranu v dresech Norimberku a Stuttgartu bude hrát o příčky nejvyšší. A pokud se mu jaro vydaří, může živit naději na EURO...

Jak se přestup do Legie vlastně upekl?

„O zájmu Legie jsem se dozvěděl jen pět dnů předtím, než jsem s ní podepsal smlouvu (pozn. - k podepsání kontraktu došlo 31. ledna na soustředění na Maltě). Bylo to všechno rychlé, během chvíle jsem měl jasno, že chci do Legie jít. Nejdříve bylo ve hře hostování, manažerovi jsem ale sdělil, že bych raději přestup. Nakonec dopadlo všechno tak, jak jsem si přál.“

Ve Stuttgartu už nebyla šance?

„V lednu už jsem byl bez šance, že se moje situace zlepší. V Česku jsem byl ale asi trochu za hlupáka.“

Co se přihodilo?

„Kvůli rozhovoru, který jsem dělal před Vánoci, po utkání s Wolfsburgem, s jedním německým novinářem. Skončila podzimní sezona, cítil jsem, že v zimní přípravě budu mít šanci zase zamakat o lepší pozici. Přesně tak jsem mu to vylíčil. Jenže mezi svátky jsem obdržel zprávu od šéfa Stuttgartu, že se mnou nepočítá. Že by bylo pro mě lepší, kdybych si našel nový klub. Nepochopil jsem, že ten novinář vydal rozhovor až po měsíci, v lednu, kdy situace byla úplně jiná. A česká média to převzala...“

Jak se k vám v přípravě za této konstelace choval trenér Stuttgartu Kramny?

„Mluvil se mnou na rovinu, korektně. Řekl mi, že pokud si najdu klub, bránit v odchodu mi nebude.“

Přitom Stuttgart jste si nemohl vynachválit. I když vás, klasického krajního hráče, posunuli na stopera.

„Už v létě jsem to měl těžké, tehdejší trenér Zorniger mi říkal, že přivedou nové hráče, že to chtějí překopat. Navzdory tomu jsem se probojoval do základní sestavy, byť jako stoper. Smůla byla, že na začátku sezony se prohrávalo, logicky se muselo něco změnit. Pak přišel ještě jeden stoper a já ze sestavy vypadl.“

Co vám daly roky v Německu?

„Strašně moc zkušeností. Co se týká fotbalu i normálního života. Poznal jsem, jak se dělá fotbal na nejvyšší úrovni. Když se ohlédnu zpátky, fotbalově nejúspěšnější štací pro mě byl Kaiserslautern. I když se jednalo pouze o pět měsíců. Odehrál jsem všechny zápasy, z posledního místa jsme se vyšvihli až na sedmou příčku v bundeslize. Zpočátku to úspěšně pokračovalo i v Norimberku, bohužel přišlo zranění a začalo se to lámat. Spíš než na hřišti jsem bojoval sám se sebou. Abych se zdravotně dostal zpátky a udržel se v bundeslize co nejdéle. Nakonec přišel Stuttgart.“

Kdy přesně pro vás ve Stuttgartu nastal zlom k horšímu?

„Odchodem manažera Bobiče. Tehdy se začalo se změnami, byl velký tlak od sponzorů, nikdo nebyl zvyklý na sestupové příčky. Vymyslel se plán, v němž kouč Zorniger figuroval jako šéf všech klubových týmů od žáků po A-tým. Dorost i žáci měli jet po vzoru prvního mužstva. V tréninku i v chování.“

V chování?

„Dám příklad: držení se kolem ramen před každým tréninkem. A vůbec chování vůči spoluhráčům. Všechny týmy měly dělat totéž. Jenže plán nevyšel, přišel nový trenér. A dál už to pro mě bylo plácání. Na Německo ale budu vždycky vzpomínat. Je to fotbalový ráj.“

V Polsku má fotbal podobné postavení...

„To byla další věc, která mě přitahovala. Poláci žijí fotbalem. Legia má skvělé fanoušky, viděl jsem jejich chorea, je to něco neuvěřitelného. Oni klub milují.“

Berete přestup do Legie jako vysvobození?

„Nevím, jestli vysvobození. O Stuttgartu nemůžu říct nic špatného, ve fotbale se prostě stává, že nehrajete. Pak záleží na vás a ostatních, jakou cestou se uberete. Spíš než vysvobození je to pro mě nová šance. Po sportovní stránce se kouknu do úplně jiných příček v tabulce. Zatímco ve Stuttgartu jsme hráli o padáka, teď budu mít možnost bojovat o evropské poháry, o polského mistra nebo o Polský pohár. Je to pro mě nebe a dudy v tomto směru. Znamená to velkou šanci, abych měl zase z fotbalu trošku radost a nehrál stále o sestup.“

Zvlášť když vám polský klub dal kontrakt na tři a půl roku.

„Tak nastavenou smlouvu by bral každý. Počítal jsem se dvěma a půl roky, v den podpisu jsem se dozvěděl, že je kontrakt o rok delší. Nevěděl jsem, že se to takhle změnilo, byl jsem mile překvapený.“

Přesto, neváhal jste s přestupem ani vteřinu? Přece jen, polská nejvyšší soutěž není bundesliga...

„Opravdu jsem neváhal, líbilo se mi to od první chvíle.“

V souvislosti s vámi se mluvilo také o návratu do Slavie. Jak vážné to bylo?

„Můžu říct, že nic konkrétního nebylo. Můj manažer pan Paska mě po telefonu informoval, že nějaký zájem ze Slavie je. Ovšem že bychom si oba řekli - pojďme se nad tím zamyslet a pobavit se o tom, to zase ne. Takový impulz nevzešel ani ze strany klubu.“

Za Legii jste už odehrál 15 minut v duelu s Plzní (2:2), a celou generálku na jaro s norským Stabaekem (výhra 2:0). Jaký z toho máte pocit?

„Zápas se Stabaekem byl o něčem jiném, hráli jsme o dost lépe než proti Plzni. Dominovali jsme. Tým má velkou kvalitu, jsou tu kluci, kteří umí kopat, v kádru je spousta reprezentantů. Mužstvo je věkově dobře poskládané.“

Cílem je mistrovský titul?

„Stoprocentně. Uplynulou sezonu o něj Legia přišla, teď pro ni existuje jedině první místo. Na lídra Piast sice máme ztrátu pět bodů, ale to není zase tolik. Co jsem četl, trenér Piastu pan Látal prý tipuje na titul spíš nás, než svůj celek. Což od něj beru jako taktický manévr. Legia je však v Polsku ve stejné pozici jako v Česku Sparta, bere se jen titul.“

Měl jste už možnost poznat zázemí Legie?

„Před koncem ledna jsem přiletěl do Varšavy na zdravotní prohlídku, končil jsem ji až v osm večer. V pauzách jsem poznal celý stadion i všechno okolo. Smekám klobouk. Věděl jsem, že to bude na vysoké úrovni, ale ono je to na vynikající úrovni. Kdybych nevěděl, že jsem v Polsku, řekl bych, že jsem přestoupil do předního klubu elitní západoevropské soutěže. Koukal jsem jako puk. Parádní stadion, nová rehabilitace, prvotřídní servisu kolem klubu.Je to prostě stejný level jako v Německu.“

Polsky se domluvíte?

„Ve Stuttgartu jsem měl za spoluhráče polského brankáře Tytoně, bavili jsme se česko-polsky. Proto jsem věděl, že s řečí velký problém nebude. Polsky rozumím, byť ne všechno, zbylá slova se nějak doplní. Když mluvím česky, kluci mi taky rozumějí.“

Vidíte nyní šanci na návrat do reprezentace?

„Ve chvíli, kdy se nabídka rýsovala, jsem tuto myšlenku v hlavě neměl. Sportovní ředitel Legie mi však při našem prvním setkání řekl, že udělají všechno pro to, abych se mohl dostat na mistrovství Evropy. To byl další impulz do Legie jít. Komunikace s lidmi z klubu je úžasná, jsem až vykulený, jak hezky se ke mně chovají.“

Naději na nominaci EURO tedy vidíte?

„Pokud budu pravidelně nastupovat, budeme hrát o titul, o evropské poháry, šance na EURO je. Ale teď to není můj hlavní cíl.“

ADAM HLOUŠEK Narozen: 20. prosince 1988. Výška: 188 cm. Váha: 78 kg. Stav: svobodný. Fotbalový post: levý záložník nebo obránce. Hráčská kariéra: SK Semily (1993-1999), FK Jablonec (1999-2009), Slavia Praha (2009-2011), 1. FC Kaiserslautern (Německo, 2011), FK Jablonec (2011), Slavia Praha (2011), 1. FC Norimberk (Německo, 2012-2014), VfB Stuttgart (Německo, 2014-2016), Legia Varšava (Polsko, 2016-?). Reprezentace: 7 zápasů / žádný gól. Největší úspěchy: bronz na EURO hráčů do 21 let (Dánsko 2011), vítěz ankety Talent roku (2009).