Zdeněk Ondrášek: „Skalp Sparty jsem si užil!“

Zdeněk Ondrášek: „Skalp Sparty jsem si užil!“

Bylo ho plné hřiště. Hecoval spoluhráče, vyhrával osobní souboje, rozdával rány, vstřelil parádní gól. Útočník Plzně ZDENĚK ONDRÁŠEK byl hrdinou nedělního ligového hitu se Spartou (3:1). Od pondělí se ale už chystá s reprezentací na středeční přípravu v Německu a duely Ligy národů s Izraelem a Slovenskem

Byl jste mile překvapený, s jakým přehledem jste v neděli porazili Spartu? Přijela do Plzně v pozici lídra, navíc tři dny po velkém triumfu 4:1 na Celtiku Glasgow v Evropské lize.

„Sparta hrála tři zápasy v Evropské lize, my jsme nehráli soutěžní zápas přes měsíc. Byli jsme hladoví. Tréninky byly zdlouhavé, týdny se vlekly. Nikdo nevěděl, kdy se zase bude liga hrát. Týden před restartem byl už ale jiný, na každém bylo vidět, že chce bojovat. Příprava byla stoprocentní, což se ukázalo na hřišti. Naprosto zaslouženě jsme vyhráli.“

Neobával jste se, že po několika týdnech bez ostrého zápasu bude mužstvo „šlapat vodu“?

„Nechci mluvit za ostatní kluky, ale já jsem si utkání a skalp Sparty užil. Ano, trénink není zápas, ale neřekl bych, že bylo náročné se přešaltovat. Jsem moc rád, jak skvěle jsme duel zvládli.“

Na Spartu jste vyrukovali s vysokým napadáním, agresivitou. Byl tento taktický plán klíčem k úspěchu?

„Vyšel nám dokonale. Šli jsme do toho s důrazem, táhli jsme za jeden provaz. Několikrát jsme vystihli jejich rozehrávku, díky tomu jsme vstřelili i první gól. Vůbec branky jsme dali všechny hezké.“

Vy jste vstřelil tu nejhezčí. Položil jste se do nadýchaného centru Limberského, volejem jste málem protrhnul síť.

„Říkal jsem si, že mi konečně od Limby přistála na noze jeho legendární přihrávka šajtlí. Prosil jsem ho o ní už delší čas. (směje se) Snažil jsem se jen trefit bránu, volej vyšel parádně. Jen mě trošku mrzí, že výsledek nebyl ještě výraznější.“

Narážíte na neproměněnou penaltu Buchy za stavu 3:0 a inkasovanou branku v nastavení?

„Musíme si prostě uvědomit, že jsme mohli dát gólů mnohem víc. Neproměnili jsme penaltu, nedotáhli jsme do konce několik brejků. Vyčítal jsem klukům i po předposledním duelu s Brnem, že musejí chtít dávat góly pořád. Musíme za nimi jít, být hladoví. Mužstvu to pak dodává dílu a sebevědomí. Tři jedna porazit Spartu je super, ale je škoda, že jsme si nechali dát v závěru gól.“

Kazí závěr dojem z vynikajícího výkonu?

„Že bychom litovali? Kdepak, tak to vůbec není. Člověk je moc rád za vítězství nad Spartou, navíc ve stylu, v jakém jsme zahráli. Není to o tom, že bychom byli zklamaní. Ale já chci prostě mladý kluky naučit být pořád hladový. Říct jim, že v klubu s nejvyššími ambicemi, jako je Plzeň, se musí tlačit neustále do koncovky, do šancí, za góly.“

Je právě větší zarputilost Viktorie cestou, aby mohla po dvou letech vzít Slavii mistrovský titul?

„Jde o jednoduché počty. Když budete dávat góly, vyhrávat, dodá to sebevědomí všem hráčům. Jasně, nejde stále vyhrávat, dávat tři góly za zápas. Jsme jenom lidi. Ale když má plzeňské mužstvo předpoklady být nejlepší, proč za tím nejít.“

Berete za svůj úkol naučit hračičky typu Jana Kopice, Pavla Buchy nebo Aleše Čermáka, větší zarputilosti?

„Kluci jsou výborní fotbalisti, každý z nich je výjimečný něčím jiným Já se je ale snažím učit, abychom si na hřišti pomáhali, hecovali se, šli za vítězstvím. Čím víc se budeme cpát do velkého vápna, tím víc šancí budeme mít. A budeme střílet víc branek. Takže se je snažím nabádat, aby nehráli, jak se říká do kuchyně, ale pokusili se řešit finální fázi a koncovku jednodušeji.“

V Plzni máte zatím bilanci pěti odehraných zápasů a čtyř vstřelených gólů. Probíhá úvod angažmá podle vašich představ?

„Bilance je na první pohled super. Nic není perfektní, ale špatná není. Když o tom člověk přemýšlí, pořád ho v koutku duše bolí, že jsme se nedostali do Ligy mistrů ani potom do Evropské ligy. Samozřejmě jsem rád, že mi tam góly padají, že se nám v mezích možností daří. Věřím, že se nám bude dařit ještě víc.“

Nelitujete po vynikajícím výkonu proti Spartě, že je nyní reprezentační přestávka a liga se zase na čtrnáct dnů přeruší?

„Nelituju. Tak to prostě je, taková je doba. Už mě toho v ní vlastně moc nepřekvapí. Všichni z plzeňského týmu budeme makat, abychom po reprezentační pauze na výkon se Spartou navázali.“

Kolikátý restart jste letos už zažil?

„V Dallasu dva. Jen, co jsme začali hrát, půlka týmu měla pozitivní testy na koronavirus. Takže jsme si moc nezahráli, až zase po nějaké době. Takže nynější restart je třetí.“

Je pro fotbalistu složité připravovat se a přitom nevědět, kdy se rozeběhnou soutěžní zápasy?

„Trénink zápas nenahradí, pochopitelně. Nejhorší právě je, že se nevědělo, kdy se začne zase hrát. Na jednu stranu by tohle hráč neměl řešit, měl by trénovat a makat stoprocentně každý den. Ale jsme lidi, týdny bez zápasů jsou dlouhé.“

Jste v kontaktu s bývalými spoluhráči z Dallasu?

„Jsem komunikativní typ, jsem tedy v kontaktu se spoluhráči ze všech bývalých klubů. Kluci z Dallasu mi psali, že je fajn, že do hlediště smí solidní procento diváků. Brzy by snad měla být povolena polovina kapacity stadionu. Dneska v noci se dohrála základní část, začne play off. Na dálku klukům bude držet palce.“

Jak snášíte prázdné tribuny? Zvykl jste si?

„Jsem rád, že proti Spartě pouštěli fandění z reproduktorů. Byla aspoň nějaká atmosféra. Daleko lepší, než když je při utkání ticho jako na tréninku... Sport bez diváků je, jak já říkám, smažený sýr bez dvojité tatarky. Čím déle to bude trvat, tím hůř. Upřímně, fotbal miluju, rád se na něj i dívám. Ale když sleduju v televizi zápas bez diváků, není to ono. Věřím, že situace se změní a fanoušci se na stadiony budou vracet. Protože bez atmosféry jsou utkání zvláštní, divná.“

Dostanete se vůbec do varu, když hrajete před prázdnými tribunami?

„Pro někoho může být předzápasové vyhecování těžší. Také já mám rád, když je v hledišti rušno. Ať už je atmosféra pozitivní nebo negativní.“

Diváky si neužijete ani nyní v reprezentaci. Uplynulý sraz jste zmeškal kvůli onemocnění koronavirem, těšil jste se na ten současný o to víc?

„Za každou nominaci jsem šťastný. Mít na sobě dres národního mužstva je nejvíc, cítím obrovskou hrdost. Máme před sebou tři zápasy v deseti dnech, moc se těším. Chci předvést dobrý výkon a mužstvu pomoct.“

V Lize národů ztrácíte na první Skotsko dvě kola před koncem čtyři body. Věříte ještě v postup?

„Oba zápasy budeme mít doma, navíc já, Kopi (Jan Kopic) a Brába (Jakub Brabec) úplně. Jak s Izraelem, tak se Slováky se bude hrát v Plzni. Jiný cíl než šest bodů mít nemůžeme. Utkání budou jen o nás. Věřím, že máme kvalitnější tým než Izrael a Slováci, jsme i ve větší formě. Nikdo nám ale nic zadarmo nedá, pochopitelně.“

Po dlouhých letech v zahraničí jste se vrátil do Česka. Zvykl jste si už?

„Nemyslím, že bych si musel zvykat. Spíš jde o to, že se musím zaregistrovat na všech možných úřadech. Všechno je ok. Jen se musím naučit pořádně česky. Skáčou mi tam polská slovíčka.“ (směje se)