Vítězslav Lavička: „Kluky správně nabudil názor, že tato kategorie není nejsilnější!“

Vítězslav Lavička: „Kluky správně nabudil názor, že tato kategorie není nejsilnější!“

Bez angažmá zůstal jen krátce. Dva a půl měsíc poté, co předčasně skončil ve Spartě, převzal kouč VÍTĚZSLAV LAVIČKA zkraje července českou jednadvacítku. Nešel do neznáma, lvíčata trénoval už před sedmi lety. Tentokrát však do toho skočil po hlavě - první kvalifikační duel o EURO 2017 s Maltou byl pro nově se rodící tým zároveň premiérový. Dopadl vítězně, celkově mužstvo pod Lavičkou vede po pěti utkáních tabulku skupiny, dva body před Belgií, která sehrála o utkání méně. „Jsme na cestě. Především poslední dva zápasy nám daly velkou motivaci a odhodlání do další části kvalifikace,“ těší Lavičku listopadové výhry nad Belgií a v Moldavsku. Možná i díky nim probíhá výborně jeho rekonvalescence po operaci menisku z minulého týdne.

Muselo být nezvyklé vést tým v premiéře hned do ostrého zápasu...

„Bral jsem to jako realitu. Bylo to však zvláštní. Začíná nový kvalifikační cyklus a skočíte do toho rovnýma nohama. Bez možnosti sehrát přípravný zápas. Ale měli jsme možnost se sejít alespoň
na krátký, jednodenní sraz, abychom se poznali.“

Co jste před premiérou prožíval?

„Netušil jsem, co z toho může vzejít, byl jsem v očekávání. V o to větším, když jsem slyšel, že tento ročník není úplně nejsilnější. Musím říct, že od první chvíle jsem tento pocit neměl, nemám ho
ani teď. Naopak si myslím, že toto označení kluky správně nabudilo.Chtějí ukázat, že hrát fotbal umí.“

Jak složité bylo vybrat základní sestavu?

„Pomohlo mi, že v budově FAČR vedle sebe v kancelářích sedí trenéři, kteří kluky vedli v nižších kategoriích. Ve dvacítce a v devatenáctce. Hodně jsem s nimi mluvil, využil jsem také cenné poznatky Jakuba Dovalila, mého předchůdce. Poskládali jsme mozaiku. Nejdřív jsme sestavili širší kádr, z něhož se vyprofiloval ten užší. Důležité ovšem bylo vybrat také správně i realizační tým.“

Povedlo se?

„Stoprocentně. Je tvořen částečně lidmi z minulé jedenadvacítky a lidmi, které jsem si přivedl. Za půl roku našeho fungování musím konstatovat, že klima v mužstvu je nastavené dobře.“

Příchod asistenta Václava Jílka byl vaší prioritou?

„Vaška znám ze Sparty, má dobré oko na fotbal. Je to mladý trenér, moderního střihu. I mně dává impulzy, které jsou ku prospěchu celého týmu. Důležitou roli hraje manažer mužstva Jarda
Šeterle, který nám dělá pečlivě servis. A máme i ženský prvek, Terezku Šílovou, vedoucí mužstva.“

Vítají hráči ženský prvek?

„Nezneužívají toho. Nebývá obvyklé, aby u týmu pracovala žena, Terezku však znám z našeho společného fungování na FAČR před osmi lety. Má velký přehled o organizačních věcech.“

Pojďme zpátky ke kvalifikaci. Jste s podzimem spokojený?

„Jsme na cestě. Především poslední dva vítězné zápasy nám daly velkou motivaci a odhodlání do další části kvalifikace. Hodně si považuji především výhry nad Belgií. Ne náhodou je belgický
fotbal aktuálně na nejvyšších příčkách ve světovém žebříčku. Jsem rád, že jsme zápas zvládli nejen výsledkově, nýbrž i herně. Pak ovšem byla utkání, která jsme chtěli zvládnout lépe.“

Jistě máte na mysli remízy s Lotyšskem a s Černou Horou. Která vás mrzí víc?

„Obě stejně. Zápasy však měly rozdílný průběh, proti Černé Hoře jsme vedli dvakrát o dva góly, a je špatně, že jsme duel nedokázali dohrát na tři body. Měli jsme dobré momenty, o úspěch nás
připravily zkraty v defenzivě. V Lotyšsku to bylo po herní stránce nejméně vydařené.“

Je potěšitelné, že mužstvo s Belgií ukázalo vnitřní sílu? Mělo totiž nůž na krku.

„Byli jsme si všichni vědomi, že pokud bychom to s Belgií nezvládli, už by si odstup od nás pohlídala. Atmosféra před utkáním byla vysoce odhodlaná, cítil jsem, že kluci mají vnitřní motivaci
rozdat si to s nimi a dosáhnout dobrý výsledek.“

Proč jste před Belgií vyměnil brankáře? Tehdejší jedničku Vorla jste nahradil Zimou.

„Vyhodnocovali jsme si s kolegy odehrané zápasy. To byl jeden pohled. Ten druhý je, že na některých postech ještě spokojenost není taková, jakou bychom si představovali. Pozice brankáře do toho spadá. Ne, že by Vorel nějak výrazně chyboval, nicméně na pár gólech měl svůj podíl. Ke změně mezi tyčemi přispěl i fakt, že po zápase s Černou Horou měl menší autonehodu, nemohl určitou dobu trénovat.“

Vyprofilovala se během podzimu osa týmu?

„Vykrystalizovala se. Patří do ní stoper Lüftner, u kterého bych si však představoval, aby si bral při některých okamžicích víc zodpovědnosti při organizaci hry. Patří k nejzkušenějším v kádru, v budoucnu může vyrůst ve velkého stopera. Stále má ale co zlepšovat.“

Kdo další tvoří kostru?

„Máme poměrně silnou středovou řadu. Kluci hrají pravidelně ligu, někteří mají zkušenosti z minulé jedenadvacítky. Ať je to Trávník nebo Čermák, velmi dobře se profiluje Souček. A v útoku Schick.“

Co říkáte na 18letého Václava Černého, který se začíná prosazovat i v Ajaxu Amsterdam?

„Vašek je náš benjamínek, patří k našim ofenzivním mladým puškám. Pozici si zápas od zápasu buduje i v Ajaxu. Je příslibem nejen pro jedenadvacítku, nýbrž i pro celý český fotbal. Je to takzvaný
rozdílový hráč, má skvělé fotbalové myšlení.“

Další kvalifikační duel odehrajete až koncem března. Plánujete v mezidobí sraz?

„Pracujeme na tom, abychom dlouhé okno vyplnili alespoň krátkým kempem. Máme v plánu odletět zkraje ledna na čtyři dny na Kanárské ostrovy. Bylo třeba najít termín, aby hráčům nenarušil
přípravu v klubech. Máme povolení od FAČR, čehož si vážím, jelikož tyto záležitosti jsou nad rámec těch oficiálních. Moc mě také těší, že velmi dobře funguje komunikace s kluby, jejichž hráči jsou
do jedenadvacítky nominovaní.“

Po letech na klubové úrovni se vám naskýtá více času. Chodíte často na Synot ligu?

„Samozřejmě, je to součást mé práce. Navštěvuji i druhou nejvyšší soutěž. I v ní působí někteří kluci z našeho mužstva. V terénu je celý náš trenérský tým. Pravidelně jednou týdně se sejdeme,
vyhodnotíme si hráče, které jsme viděli v akci. Při skladbě nominace je to potom jednodušší.“

Co říkáte průběhu této sezony Synot ligy?

„Nahoře je to očekávané, je tam Sparta s Plzní. Potěšila mě výkonnost a způsob hry Mladé Boleslavi. Když jsem ji viděl v úvodu sezony, kdy hrála předkolo Evropské ligy, bylo patrné, že mužstvo
ještě není úplně sladěné. Během podzimu se to hodně stabilizovalo, mají jasně daný ofenzivní fotbal. Pěkně se na ně dívá, můžou zamíchat kartami na nejvyšších příčkách.“

Je pro vás velkým překvapením, jak si po uplynulé, záchranářské, sezoně vede Liberec?

„Je to pro mě obrovsky pozitivní překvapení. Velkým impulzem pro Slovan byl triumf v domácím poháru. Majitel a akcionáři dostali opět chuť a motivaci vidět Liberec zase v Evropě. Sestavili kvalitní
kádr, přivedli progresivního trenéra. To všechno s duchem, který v klubu je, a výborným publikem, dává dohromady současný stav. Do kolonky pozitivních zjištění řadím i Zlín. Trenér Bob Páník, kterého znám dlouho, odvádí skvělou práci. Stejně jako všichni v klubu.“

Beznadějně poslední je ostravský Baník. Může se vůbec ještě zachránit?

„Jeho situace není jednoduchá, a s každým dalším kolem je složitější.“

V uplynulém týdnu jste podstoupil operaci menisku. Jak jste ke zranění přišel?

„V létě při fotbálku, při vzpomínkové akci na kamaráda. Koleno je opotřebované z dob, kdy jsem hrával fotbal závodně, teď jsem si ho dodělal. Lékaři Petr Novák s Jirkou Váchalem mi to ale nyní
dobře spravili.“

Jste v rehabilitačním režimu?

„Mám teď čas to léčit. Koupím si permanentku do fitcentra, budu jezdit na kole a koleno všelijak posilovat. S fotbálky je ale zřejmě konec.“

VÍTĚZSLAV LAVIČKA

Narozen: 30. dubna 1963. Hráčská kariéra: Plzeň (1972-1982), Sparta Praha (1983-1985), Cheb (1985-1986), Sparta Praha (1986-1990), Hradec Králové (1990), Sparta Praha (1990-1992), Bohemians Praha (1992-1994), Chrudim (1994-1996). Trenérská kariéra: Chrudim (1996-1997), Sparta Praha (1998-2002, asistent), Sparta Praha (2002, hlavní trenér), Žižkov (2002-2003), Liberec (2004-2007), reprezentace ČR do 21 let (2007-2008), Sparta Praha (2008), FC Sydney (2009-2012), Sparta Praha (2012-2015). Největší úspěchy: vítěz české ligy (2006, 2014), vítěz australské ligy (2010), vítěz českého poháru (2014), Trenér roku ČR (2006), nejlepší trenér australské ligy (2010). Zajímavost: jako hráč vyhrál se Spartou 7x československou ligu (1984, 1985, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991).