Václav Černý: „Koleno drží, všechno jde podle plánu!“

Václav Černý: „Koleno drží, všechno jde podle plánu!“

Dře na návratu. Útočníka VÁCLAVA ČERNÉHO v lednu přibrzdilo podruhé v kariéře těžké zranění kolene, v duelu proti mateřskému Ajaxu si přetrhl křížový vaz. Bohužel ve chvíli, kdy si výbornými výkony na hostování v nizozemském Twente Enschede vydobyl místo v reprezentačním áčku. Dva měsíce po operaci se dívá k budoucnosti s nadějí.

Jaký je momentálně váš zdravotní stav?

„Operace proběhla výborně, všechno vyhlíží tak, jak má. V koleni se udělalo, co se udělat mělo. Od prvního týdne po zákroku mi začal tréninkový proces. Pokud půjde všechno podle plánu, bude probíhat dál. Bylo moc dobře, že poškozený byl, v uvozovkách, tentokrát jen křížový vaz. Ostatní části kolene byly v pořádku.“


Zvolil jste stejnou kliniku i operatéra?

„Tentokrát jsem zůstal v Nizozemsku, přímo v Enschede. Operoval mě náš klubový lékař, který je specialista na kolena. Nebyl tedy žádný důvod jezdit do zahraničí. Jedná se o vyhlášenou kliniku.“


Klub vám toto nabídl?

„V takové situaci je volba, kde proběhnou operace a rehabilitace, vždycky na hráči. Nabídli mi tuto možnost, já byl ten, kdo rozhodl. Rehabilitace tedy také probíhá v Enschede. Na klinice, která také spolupracuje s klubem. Jsem tam vlastně každý den.“


Jak vypadá váš nynější trénink?

„První týdny po operaci byly hodně o stereotypu. O rozhýbávání kolene, o masážním stole. Dělaly se základy pohybu rozhýbání, teď se každým týdnem tato hranice posouvá. Nyní je všechno především o síle, kterou musím do kolene i do svalů kolem něho získat zpátky. Celkově jde o to, aby si koleno začalo zvykat na zátěž. Postupem času se na sebe tréninky nabalují. Jsou delší, přidává se intenzita, zátěž. Přecházíme nyní na dvoufázové. Koleno drží, takže zatím všechno pobíhá tak, jak má.“


Kdy plánujete první výklus?

„První běhání je nějakým způsobem naplánované. Ale potřebuju si nejdřív otestovat různé věci, než se do tohoto kroku půjde. Běhání je třetí fáze rehabilitace, jsem momentálně ve druhé. Ještě mi pár krůčků chybí, než se vrhnu do klasického běhu. Takhle daleko ještě nejsem.“


Kdy zhruba budete?

„Doufám, že do měsíce a půl, maximálně do dvou měsíců bych běhat mohl. Je ale ještě velký rozdíl běhat rovně, nebo se změnou směru.“


V uvozovkách, ulevilo se vám, že jste si neporanil operované koleno?

„Je to tak. Měl jsem dobrý pocit z první operace, byla výborně udělaná. Koleno je dobře vytrénované. Staral jsem se o něj skvěle. Takže ano, ulevilo se mi hodně, že už operované koleno drží.“


Podobnou zkušenost jste zažil před třemi lety. Je pro vás malá výhoda, že víte, co vás čeká?

„Dostávám tuto otázku často. Jsem ale nyní v jiném prostředí, není všechno stejně. I průběh rekonvalescence je lehce jiný. Řekl jsem si, že to prostě vezmu tak, jak to je. Nemá smysl se dívat měsíce dopředu. Samozřejmě, co se týká dlouhé rehabilitace, jsem připravený, že bude probíhat víceméně podobně.“


Před duelem s Venlo vás dojemně podpořili spoluhráči. Pořád jejich podpora pokračuje?

„Vůbec jsem tohle nečekal. Měl jsem tehdy pocit, že se příliš řešilo, kde budu na tribuně sedět. Nedocházelo mi, proč. Jak kluci vyběhli na hřiště, došlo mi to. Měli na sobě trička s nápisem na moji podporu. Neuvěřitelně povzbuzující gesto. Snažím se od operace jednou týdně přijít do kabiny. Být součástí týmu, vidět, jaká nálada v šatně je. Jak se kluci připravují na zápasy. Tuto sezonu máme dobře rozehranou, saháme po účasti v play off. Chci být toho součástí.“


Nepřepadá vás ale v kabině smutek? Po příchodu do Twenete jste si v mužstvu bleskově vybudoval silnou pozici.

„Proto většinou trénuju externě, ne na klubu. Abych se těmto emocím vyhýbal. Jde o klišé, ale opravdu není příjemné, když jste v kabině a víte, že nemůžete hrát. Když přijdou kluci zvenku, mám smíšené pocity.“


Nakoukl jste do reprezentačního áčka, které v březnu vstoupilo do kvalifikace o MS 2022. V červnu ho čeká EURO. Už jste se v hlavě srovnal s tím, o co jste pravděpodobně přišel?

„Moc dobře si uvědomuju, jakou sezonu jsem měl. O co jsem hrál. Šance na nominaci na mistrovství Evropy byla. Ale bohužel... nic z toho mít nebudu. Teď mám čas se dostat zpátky, abych mohl usilovat o reprezentaci znovu. Tyto věci jsou dost nepříjemné. Pokud se nad jimi přemýšlí, hodně bolí.“


Sledoval jste úvod světové kvalifikace?

„Myslím, že kluci do kvalifikace dobře vkročili. Co se týká remízového zápasu s Belgií, uhráli strašně dobrý výsledek, ale výborný byl i předvedený výkon. Byl neskutečně pozitivní. Je vidět, že pokud se český tým dobře připraví, může hrát rovnocennou partii i s takovým soupeřem, jakým je Belgie. Ta je na žebříčku FIFA nejlepší na světě. Utkání s ní ukázalo, že současné české mužstvo má velkou vnitřní sílu.“


Padlo ale ve Walesu.

„Velká škoda, že se neuhrál aspoň bod. Ale kvalifikace je dlouhá. Pokud se pohlídají duely s papírově slabšími týmy, k tomu se uhrají dobré výsledky v Belgií a doma s Walesem, bude z toho minimálně baráž.“


Může nynější celek udělat dobrý výsledek na EURO?

„Samozřejmě, jsem optimista. Když jsem viděl vzpomínaný zápas proti Belgii, viděl jsem kompaktnost, týmovost. Z mužstva jednoznačně sálá soudržnost, kabinová síla. Když si všechno sedne, jak má, vidím šampionát dobře. Mohl by to být z našeho pohledu hodně zajímavý turnaj.“


Naopak se nedařilo jedenadvacítce, která na březnovém EURO zklamala.

„Musí říct, že jsem zápasy českého celku neměl možnost vidět. Výsledky samozřejmě dobře znám.“


Vystoupení Lvíčat bylo zklamáním, tým byl kritizovaný.

„O kritice vím. Sám jsem zažil, když jsme se dostali na EURO jedenadvacítek. Byli jsme před turnajem pasovaní skoro na medaili. Ten šampionát je ale strašně specifický, jsou tam nejlepší týmy z Evropy, může se stát cokoli. Teď se navíc skupinová fáze EURO konala v koronavirové době, kdy je ve hře spousta aspektů. Škoda, že klukům turnaj nevyšel, ta generace si zasloužila jít dál.“


Jaký je váš vysněný scénář, co se týká zapojení do plného tréninku?

„Jelikož jsem si s tím prošel s druhým kolenem, vysněný scénář nemám. Přeju si jen, aby probíhalo všechno tak, jak doposud probíhá. Aby koleno drželo. Abych mohl dělat věci, které jsou naplánované. Dejme tomu, abych se na začátku příští sezony začal připravovat na hřišti. To by bylo fantastické. Udělám maximum. Ale jsem realista, musím se dívat nejvýše měsíc dopředu.“


Zůstanete v Twente i po létě?

„Přání takové je, ale nemám situaci ve svých rukou. Vím, že kluby jsou v kontaktu. Co vím od svého manažera Davida Nehody, jedná se. Uvidíme, jak všechno dopadne. Mám z toho ale dobrý pocit.“

VÁCLAV ČERNÝ

Narozen: 17. října 1997. Výška: 178 cm. Váha: 67 kg. Stav: svobodný. Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: 1. FK Příbram (2004-2014), Ajax Amsterdam (2014-2019), Utrecht (2019-2020), Twente (2020-?). Nizozemská liga: 45 zápasů / 7 gólů. Reprezentace: 2 zápasy / žádný gól. Největší úspěchy: vítěz nizozemské ligy (2019), vítěz Nizozemského poháru (2019), účastník skupiny Evropské ligy (2015), účast na EURO U 21, vítěz nizozemské ligy hráčů do 19 let (2014, 2015, 2016), člen reprezentačních výběrů U16, U17, U 19, U 21.