Tomáš Souček: „Věřím, že nahoře zůstaneme!“

Tomáš Souček: „Věřím, že nahoře zůstaneme!“

Sestavu londýnských „Kladivářů“ i českého národního týmu si bez něj nedovedou David Moyes a Jaroslav Šilhavý ve středu hřiště představit. Neúnavně pendluje na trávníku po celých devadesát minut, dokáže hasit nebezpečné situace ve vlastní šestnáctce, aby se o chvíli později tlačil a nabízel do koncovky na opačné straně. Při rohových kopech hlásí obrany soupeřů stav nejvyššího ohrožení ze vzduchu. Šestadvacetiletý záložník TOMÁŠ SOUČEK zároveň burcuje a povzbuzuje spoluhráče, sám jde příkladem v nasazení a osobních soubojích, ve kterých nikdy neuhne i za cenu krvavých šrámů.

Minulou středu jste v penaltovém rozstřelu vyřadili z anglického Ligového poháru Manchester City, který vyhrál poslední čtyři ročníky. Kolikátý byste šel na penaltu vy?

Asi hned šestý. Chtěl jsem jít na penaltu, ale pět hráčů už bylo určených. Nechtěl jsem se do toho hrnout a něco měnit. Šel bych tedy na řadu v následující sérii, ale byl jsem rád, že to kluci zvládli skvěle a postoupili jsme na penalty i přes druhý klub z Manchesteru.“


Kdy jste kopal penaltu naposledy?

Ještě ve Slavii. V klubu o tom vědí, že jsem jich kopal hodně, ale ve West Hamu zatím žádnou.“


Jsou tam jiní exekutoři…

Mark Noble sice nedal jednu penaltu nedávno v Premier League doma proti Manchesteru United, ale jinak je jeho penaltová úspěšnost jedna z nejlepších v Evropě nebo dokonce na světě. Je to zkušený hráč, věřil si na penaltu i proti „Citizens“, a proto šel na ni hned jako první.“


Sobotní los vám na 20. prosince přisoudil dalšího těžkého soka Tottenham!

Měli jsme asi nejtěžší los, protože jsme narazili na oba kluby z Manchesteru – nejdřív na Old Trafford na United, které jsme porazili 1:0, a teď doma na „Citizens“. Ve čtvrtfinále nás čeká Tottenham venku. Všichni se na to těšíme a věříme, že pojedeme dál, že přes něj postoupíme do semifinále.“


Špice Premier League je letos ohromně vyrovnaná!

Je to hodně vyrovnané, bodové rozdíly mezi týmy jsou jen minimální. Myslím si, že tahle sezona je speciální, protože se vracejí fanoušci zpátky na stadiony, je to také sezona po COVID-19. Může to být jedna z nejúspěšnějších a zároveň i nejzábavnějších sezon. Jsem rád, že se stále držíme nahoře, a doufám, že tam dlouho vydržíme. Rozdáváme si to s nejlepšími týmy, časem se to bude trhat, ale věřím, že nahoře zůstaneme!“


West Ham se mezi anglickou elitou už zabydlel?

To se takhle nedá říct. West Ham hrál hodně dlouho kolem dvanácté, třinácté pozice, dva-tři roky zpátky se málem padalo. Vloni to byla nejúspěšnější sezona klubu v Premier League, proto nemůžeme říct, že by už patřil do top-šestky. Ale když se budeme prezentovat takovými výkony, jaké nyní podáváme, tak v ní klidně můžeme zase skončit. Je to i náš cíl. Musíme to ale brát s respektem. Jít zápas od zápasu.“


Kádr zůstal až na hostujícího Lingaarda, který se po sezoně vrátil do Manchesteru United, pohromadě. Jste tedy i víc kompaktnější a sehranější?

Minulou sezonu se udělal jeden velký tým, hráči i parta se sešli. Držíme pospolu a je to vidět i na hřišti, kde nevypustíme nic jeden za druhého. Jessie (Lingaard) sice odešel, ale přišli noví hráči Zouma, Vlašič a Alex Král, kterými se se to trochu ještě vyztužilo, což je vzhledem ke spoustě zápasů důležité. Ale základ mančaftu zůstal a těžíme z toho i v této sezoně.“


Letos navíc tancujete na dvou svatbách – v Premier League a v Evropské lize…

Doufal jsem, že do Evropské ligy dobře vkročíme, protože hodně kluků nezná, co je hrát se zahraničními týmy. Všichni jsme se na to připravili a chceme být úspěšní nejen v Premier League, ale ve všech soutěžích, co hrajeme.“


Zatím si v „Evropě“ vedete stoprocentně!

Ze Slavie znám, že jsme vždycky chtěli postoupit do jarních vyřazovacích bojů a dostat se v nich co nejdál. Doufal jsem, že to bude i s West Hamem, a zatím se to vyplňuje. Jsme v polovině zápasů ve skupině, máme tři výhry, ale musíme pokračovat dál. Můžeme dojít hodně daleko!“


V posledním zápase s Genkem jste si zase zahrál proti explzeňskému záložníkovi Patriku Hrošovskému. Dali jste po zápase spolu řeč?

Bavili jsme se spolu, a dokonce jsme si po utkání vyměnili dresy. Je vždycky fajn se potkat s hráči, kteří mluví prakticky stejnou řečí. Známe se z ligy, hrávali jsme proti sobě. Pozdravili jsme se před zápasem, po něm jsme si sedli a chvilku jsme si povídali o všem možném.“


Proti Evertonu jste musel v závěru zápasu odstoupit kvůli krvavému zranění po srážce se Salomonem Rondónem. Kolik stehů si vyžádala tržná rána? Není to ale váš první šrám v Premier League…

Ze začátku jich bylo asi devět na třech různých dírách. Nakonec jsem jel ještě druhý den k doktorovi a ten to zvýšil asi na dvacet stehů. Jsem opravdu sešívaný… Nebyl to můj první šrám a radši to ani nepočítám. Když si vzpomenu, tak dvakrát mě šili ve Slavii, jednou v nároďáku a tady už taky dvakrát. Stehů mám hodně, ale naštěstí ten zákrok, který nevypadal vůbec dobře, odnesla jen kůže a spravily to stehy. Měl jsem tři díry v hlavě, ale jinak nic vážného. Chtěl jsem ještě po šití pokračovat na těch posledních deset-patnáct minut, ale stehy by trvaly dlouho, tak bylo lepší vystřídat. Byl jsem rád, že jsem už za tři dny mohl hrát Evropskou ligu doma proti Genku.“


Jak vaše fotbalové „úpravy“ obličeje komentuje manželka?

Říká mi z legrace, že ať jsem rád, že jsem s ní ženatý, když mám tolik stehů v obličeji…“


V londýnském derby doma s Tottenhamem jste měl za stavu 0:0 na hlavě gól!

V této sezoně jsem měl velké šance, ale něco tomu vždycky chybělo, někdy jen kousek. V loňské mi naopak padalo skoro všechno. Jsem ale rád, že se do šancí dostávám jako s Tottenhamem. Chce to jen zpřesnit a góly určitě zase přijdou. Důležité je, že tým vyhrává a podáváme dobré výkony. Doufám, že dám gól, až to bude potřeba, ne třeba, když vedeme 2:0, dát na 3:0. Že dám vítězný gól!“


Před vítěznou brankou Michaela Antonia jste při rohovém kopu stáhl s sebou na malém vápně hostující beky. To byl nacvičený signál nebo improvizace?

Byla to moje improvizace. Jdu do všeho naplno, viděl jsem tam balon, skočil jsem mezi dva nebo tři jejich hráče. Šli se mnou do souboje na přední tyči a míč skočil Mikymu přímo na nohu. Trenér Moyes mi po zápase říkal, že to byla skvělá práce, že by to jinak obránce odehrál, ale takhle musel jít se mnou do souboje a Miky se tak mohl uvolnit a zakončit. Jsem rád, že i takovými maličkostmi můžu týmu pomoct.“


Kdo je největší londýnským rivalem „Kladivářů“?

Pro West Ham je největším rivalem právě Tottenham, o to je lepší, že jsme derby s ním vítězně zvládli. I atmosféra na stadionu byla úplně jiná než na normální ligové zápasy, naši fanoušci si výhru užívali. Čekali rok a půl, aby mohli jít na stadion, a my jsme pro ně vyhráli prestižní derby.“


V neděli jste zvítězili v Birminghamu nad Aston Villou 4:1 a před reprezentační pauzou vás čeká doma další zkouška ohněm – duel s rozjetým Liverpoolem!

Zápas na Aston Ville jsme skvěle zvládli a všichni podali velmi dobré výkony. Ukázali jsme v něm formu z posledních týdnů a doufám, že to bude dál pokračovat. Výhra nám pomohla posunout se vpřed v tabulce Premier League. Jsme tým, který myslí zápas od zápasu. To je pro nás důležité, a ne se soustřeďovat jen velké soupeře. Na Liverpool budeme myslet až tři dny před zápasem, máme tam předtím ještě utkání Evropské ligy v Genku, kde chceme uspět a přiblížit se k postupu ze skupiny.“


Z českého trojlístku jste zůstal v základní sestavě sám. Kdy vás parťáci Coufal s Králem doplní?

Cuf (Vladimír Coufal) hrál první zápas po zranění proti Tottenhamu, vyběhl na posledních osm minut. Vypadá, že je v pořádku, což je hrozně důležité. Pro každého hráče je hodně složité, když nemůže nastoupit a pomoci týmu. Jsem rád i za něj, že se vrátil, a věřím, že se během pár dnů dostane zpátky do dřívější formy. Naštěstí jeho zranění nebylo tak dlouhé, aby ho fyzicky i v hlavě poznamenalo. Je připravený hrát za West Ham i český nároďák. Také Alex se už vrátil do týmu, normálně s námi trénuje. Věřím, že se dá rychle do kupy a bude připravený na další zápasy v klubu i v reprezentaci. Desetidenní karanténa pro něj byla v naplno rozběhlé sezona hodně nepříjemná.“


Pomalu se blíží epilog kvalifikace MS 2022. V boji o druhé místo ve skupině a nasazení v baráži soupeříte s Walesem, s nímž má ale Česko horší vzájemnou bilanci. V čem vidíte s odstupem času, že se národnímu týmu herně mnohem víc povedl březnový zápas v Cardiffu než říjnová odveta v Edenu?

Za prvé musíme říct, že Wales je hodně kvalitní tým, má skvělé hráče a pořád to ukazuje. Není to tak, že bychom ho měli přehrávat celých 90 minut. Je ale pravda, že Cardiffu jsme hráli líp, tam jsme měli vyhrát, a nakonec jsme prohráli. V Edenu to z naší strany nebyl tak dobrý výkon a zápas skončil remízou. To je prostě fotbal. Náš tým byl trošku jinak poskládaný, byla řada zdravotních absencí, také forma se v pravý čas nesešla. Pořád věřím, že budeme ve skupině druzí, že zvládneme doma zápas s Estonskem. Je pravda, že nám musí pomoct Belgie výhrou ve Walesu. Věřím, že se to stane, protože Belgičané jdou do každého zápasu s tím, že ho chtějí vyhrát. Tyhle dva listopadové zápasy budou už taková příprava na březnovou baráž. Složit ten nejlepší tým, aby se sehrál a v baráži uspěl.“


Jistě i na dálku sledujete, jak si doma vede Slavia…

Slavii hodně sleduji, když to jde, tak na cestách nebo i doma. Nemyslím si, jak někdo tvrdí, že je v krizi. Vždyť za poslední rok a půl prohrála jeden ligový zápas! Věřím, že jsou kluci pořád na jedné vlně a že budou nadále úspěšní. Pořád udávají směr, co a jak se má hrát. Jsou dominantním týmem proti soupeřům a věřím, že to bude pokračovat. Absence jsou vždycky složité. Když se zraní dva-tři hráči, tak to ještě jde zvládnout, s pěti už je to skoro jiný tým. Zranili se kluci-reprezentanti, což je velký zásah. Věřím, že se všichni dají do kupy a budou připraveni jak pro Slavii, tak pro nároďák.“

TOMÁŠ SOUČEK

Narozen: 27. února 1995. Výška: 192 cm. Váha: 86 kg. Stav: ženatý, manželka Natálie, dcera Tereza (2,5). Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: Slovan Havlíčkův Brod (2000-2005), Slavia Praha (2005-2014), Viktoria Žižkov (2015), Slavia Praha (2015-2017), Slovan Liberec (2017), Slavia Praha (2017-2020), West Ham United (Anglie, 2020-?). Reprezentace: 45 zápasů / 7 gólů. Největší úspěchy: postup do čtvrtfinále EURO 2020, účast na EURO hráčů do 21 let (Polsko 2017), český mistr (2017, 2019. 2020), vítěz MOL Cupu (2018, 2019), vítěz ankety Fotbalista roku (2019. 2020).