Původně vypadalo, že TOMÁŠ SOUČEK absolvuje poločas přípravy s Belgií a vyrazí za jedenadvacítkou do Kaprunu, kde se v uplynulém týdnu chystala na EURO. Nakonec bylo všechno jinak. Záložník pražské Slavie, který na jaře hostoval v Liberci, odehrál nejen celý zápas v Bruselu (prohra 1:2) nýbrž i sobotní kvalifikaci v Norsku (1:1). Výkony mile překvapil, v obou utkáních byl i blízko gólu. Bohužel trefoval jen tyče.

„OHLASY NA MOJE VÝKONY BYLY PŘÍZNIVÉ“

Poslední půlrok byl takový zamotaný. Odešel jsem ze Slavie, neboť jsem chtěl hrát. To se mi v Liberci splnilo. Navíc jsem teď dostal druhou pozvánku do reprezentace, což jsem opravdu nečekal. A dalším obrovským překvapením pro mě bylo, že jsem během reprezentačního srazu odehrál oba celé zápasy. V Belgii i v Norsku. Jsem za to hrozně rád, bohužel výsledkově to nebylo ono. Nervozita tam byla, ale jenom lehká, přece jen už jsem něco odkopal. Ohlasy na moje výkony byly příznivé, což mě moc potěšilo. Bylo to lepší, než jsem čekal.

„VYMĚNIL JSEM SI DRES S DE BRUYNEM“

Utkání s Belgií si budu pamatovat dlouho, poprvé v reprezentaci jsem nastoupil v základní sestavě. Další mojí vzpomínkou na utkání je, že jsem si po utkání vyměnil dres se záložníkem Kevinem de Bruynem. To je světový hráč, ne náhodou je klíčovým mužem Manchesteru City. Ale takových hvězd byla na straně Belgičanů celé kabina. Velkým zážitkem pro mě bylo už jen, když jsme před zápasem nastupovali na trávník a vedle mě pochodovali borci v belgických dresech, které jsem doposud vídal jen v televizi. Lukaku, Kompany, Courtois.

„DRUHÝ POLOČAS V NORSKU NÁM NEVYŠEL“

„Pár dnů po duelu v Belgii jsem si promítal v hlavě šanci ke konci zápasu, kdy jsem střílel do protipohybu Courtoise. Bohužel míč skončil na tyči. Viděl jsem to v pádu, trochu jsem si zanadával. To samé v sobotu v Oslu, kde jsem pro změnu trefil břevno. Byl to možná klíčový moment. Pokud bychom Norům odskočili na dvě branky, byli bychom v pohodě. Druhý poločas nám ale vůbec nevyšel. Domácí nakopla penalta. Ztráceli jsme lehké míče, naopak Norové byli na koni. Zajistit si druhé místo bude už složité. Ale pořád jsou před námi čtyři zápasy. Tři výhry by na druhou příčku měly stačit. Je to hratelné.

„TRENÉRU TRPIŠOVSKÉMU JSEM VDĚČNÝ“

Když se ohlédnu za mým zimním krokem odejít do Liberce, musím ho vyhodnotit jedině pozitivně. Byla to prospěšná škola. Nevím, co by se stalo, kdybych neodešel. Ale jsem spokojený. Kdybych stál v té samé situaci, zvolil bych toto řešení znovu. Trenér Trpišovský mi dal mi důvěru, za což jsem mu vděčný. Ve Slovanu je pohodová atmosféra. Téměř všechny kluky jsem znal, od prvního momentu mi pomohla herní praxe. Ta byla důležitá. Navíc se nám i dařilo, vyhrávali jsme, všechno se ideálně sešlo. To mi pomohlo, abych se mohl solidně prezentovat v Belgii a v Norsku.

„SLAVIA, NEBO PŘESTUP? NECHÁM TO OSUDU“

Hostování u Nisy mi po ligové sezoně skončilo, od té chvíle jsem znovu hráčem Slavie. Spousta lidí se mě vyptává, jestli budu od podzimu zase v Edenu, nebo někam přestoupím. Co bude, má v gesci můj manažer. Moc to neřeším, řekl jsem si, že vypnu. Mám s jedenadvacítkou před sebou mistrovství Evropy. Na turnaj jezdí manažeři ze všech významných evropských klubů. Pokud uděláme úspěch, může to někoho z nás posunout k vysněnému angažmá. Zahrát si někdy v Anglii, Německu, Itálii, Španělsku nebo ve Francii je pro každého fotbalistu nejvíc. Nejsem výjimka. Když se něco podaří, tak se podaří. Nechám to osudu.“