Tomáš Petrášek: „Věřím, že přidám další starty!“

Tomáš Petrášek: „Věřím, že přidám další starty!“

Téměř dvoumetrový český stoper Rakówu Čenstochova diriguje defenzívu polského vicemistra, který ve finiši Ekstraklasy znovu bojuje o titul. Čerstvý třicátník TOMÁŠ PETRÁŠEK, který se na podzim po desetiměsíčním kurýrování poškozené podkolenní šlachy vrátil zpátky na trávníky, figuruje v nominaci národního týmu na nadcházející play-off o postup na letošní mistrovství světa v Kataru. Zatím je jistý jen čtvrteční semifinálový soupeř Švédsko. Pokud by svěřenci trenéra Jaroslava Šilhavého ve Stockholmu uspěli, o pět dnů později by je čekalo v Chórzowě na Národním stadionu, přezdívaném „Kotel čarodějnic“ domácí Polsko. Symbolicky kolem něj projížděl v neděli cestou na sraz do Prahy.

Po utkání minulé pondělí doma se Stalem Mielec, které jsme vyhráli 2:1, jsme se dostali na první příčku Ekstraklasy. Já jsem ale v něm nehrál, měl jsem osm žlutých karet, což, myslím, není na stopera zase tak moc. V Polsku se stojí po čtyřech kartách, ale vždy jen jeden zápas, nesčítá se to jako u nás. Dlouhodobě hrajeme s Pogoněm Štětím a Lechem Poznaň na špici a v posledních osmi kolech Ekstraklasy si to rozdáme o to, kdo titul získá. Bodový odstup od ostatních týmů je už tak velký, že by se nikdo jiný do toho neměl přimíchat.


JINÝ CÍL NEŽ TITUL LETOS MÍT NEMŮŽEME…“

Vloni jsme vyhráli Polský pohár a Superpohár, byli jsme vicemistrem Ekstraklasy. To všechno se nám povedlo navíc v roce stého výročí založení klubu. Jiný cíl než titul, který nám chybí, proto mít ani nemůžeme. Je to, myslím, i reálné o něj zabojovat ve finiši sezony. Už se tohoto finále nemůžu dočkat! Máme výhodu, že naším cílem před sezonou byla účast v evropských pohárech. Lech slaví letos sto let a chce k tomu vyhrát titul. Sobotnímu utkání doma s Jagiellonií Bialystok, kterým klubové oslavy vyvrcholily, přihlíželo čtyřicet tisíc diváků. Vypadalo to úchvatně, výhra 3:0 jim určitě dodala ještě větší energii. Lech má obrovsky nádherný stadion, Štětín podobný stadion buduje. My jsme bohužel jen lehce zmodernizovali náš stařičký stadion, ale nepláčeme. Snažíme se tuhle chybějící infrastrukturu nahradit prací a touhou vyhrát. Máme hlad po každém vítězství!


S TRENÉREM TÁHNEME KÁRU OD TŘETÍ LIGY!“

Jsem v klubu spolu s trenérem Papszunem nejdéle sloužícím, táhneme spolu káru od třetí ligy až do Ekstraklasy. Progres klubu byl tak dynamický, že se každého půl roku kádr mančaftu obměňoval. Po loňské sezoně, která byla nejlepší v historii, se už do toho moc nezasahovalo. Jen se dělali fotbalisté, kteří by nám pomohli skočit ještě na vyšší úroveň. Přišli velmi dobří hráči, ukazujeme to výsledky, že můžeme bojovat o mistrovský titul. Do Ekstraklasy přichází v poslední době i stále víc českých fotbalistů. S Petrem Schwarzem si často napíšeme, hráli jsme spolu v Rakówu, známe se ještě z Hradce Králové. Jsem v kontaktu s dalšími českými hráči, ale ne pochopitelně se všemi, protože s některými se osobně neznám. Přeji těm, kteří bojují o záchranu, aby se v Ekstraklase udrželi, protože je vždycky příjemné se potkávat při vzájemných zápasech. V zimním přestupním termínu usiloval Raków o útočníka Vencu Jurečku ze Slovácka. Jednání byla velmi intenzivní, ale k dohodě nakonec nedošlo. Český fotbalový trh je pro Raków a ostatní polské kluby zajímavý, protože máme k sobě jazykově blízko a také mentalita je podobná.


MÁM TEĎ LEPŠÍ VYJEDÁVACÍ POZICI O SMLOUVĚ…“

Klub chce se mnou už asi rok prodloužit smlouvu, která mi končí v červnu 2023. Začali jsme jednat, když se chýlila ke konci moje rekonvalescence zraněné podkolenní šlachy. Nyní jsme to odložili, vedení zná moje představy. Soustředil jsem se hlavně na to, abych se do nového roku vrátil v co nejlepší formě, to se, myslím, docela povedlo. Každopádně moje vyjednávací pozice je nyní úplně někde jinde, než byla, když jsem se vracel po deseti měsících. Jsem jeden ze tří zvolených kapitánů, když je na hřišti Andrzej Niewulis, tak má pásku on. Je to prestižní věc, když jste kapitánem v zahraničním týmu. Dovedu si představit, že v Rakówě zůstanu do konce kariéry, když se tam budu cítit dobře a doceněný.


STŘETLY SE DVĚ TĚŽKÉ VÁHOVÉ KATEGORIE…“

S Legií, která je úřadujícím šampionem, to byl v sobotu prestižní zápas. Bylo vyprodáno, lidé se na utkání dlouhou dobu těšili. Myslím si, že i jeho kvalita byla dobrá a emoce až do konce. Měli jsme utkání celkem pod kontrolou, ale v první půli se nám hosté jednou utrhli a šli do vedení 1:0. Museli jsme dotahovat, špatně jsme vstoupili do druhého poločasu. Tempo jsme pak postupně zvyšovali a dvacet minut před koncem jsme z penalty vyrovnali. Posledních deset minut jsme dohrávali v deseti a jsem strašně rád, že jsme dál do Legie šlapali a hráli na vítězství. Objektivně je ale remíza zasloužená. Bylo vidět, že Legie pod staronovým trenérem Vukovičem zase jde nahoru a už nebude dávat body zadarmo jako v předchozím průběhu sezony. Věřím, že je sebere i našim konkurentům a že ta sobotní remíza může být nakonec pro nás cenná. Byl jsem na Tomáše (Pekharta) připravený, protože v poslední době je ve výborné formě, měli jsme ho i dobře zanalyzovaného. Bohužel po jednom našem hlavičkovém souboji musel ze hřiště zraněný odejít, střetly se dvě těžké váhové kategorie… Doufám, že to nebude nic vážného a potkáme se spolu na reprezentačním srazu. Po utkání jsme se bavili, ujistil jsem ho, že v tom z mojí strany nebyl žádný naschvál. Jsem tvrdý, ale ne zákeřný hráč.


ZATÍM JEN JEDEN GÓL…“

Vstřelil jsem v této sezoně zatím jen jeden gól na podzim Termalice. Byl jsem vždycky známý tím, že jsem dával góly. Myslím si, že v Ekstraklase jsou na mě týmy už zkoncentrované při standardních situacích, takže je obrovsky těžké se prosadit. Do šancí se ale přesto dostávám, takže branek mohlo být určitě víc. Jako obránce si víc považuji, že jsme ze šesti zápasů, při kterých jsem byl letos na hřišti, obdrželi jen dva góly, což je skvělá vizitka. Odjakživa jsem chodil i na penalty při pohárových utkáních nebo v Superpoháru, nemám s tím problém je proměnit. Často je i po trénincích nacvičuji a považuji se za dobrého exekutora. V Rakówě je kope Ivi Lopez, který si balon moc vzít nenechá… Je jedním z našich lídrů, největší hvězdou a chce být králem střelců Ekstraklasy, což mu všichni přejeme. A zároveň doufáme, že nás svými góly dotáhne k vytouženému titulu! Když se reprezentační nominace na březnovou baráž blížila, tak jsem cítil na sobě, že jsem ve velmi dobré formě. A že když mě trenér bude potřebovat a ukáže na mě, tak budu připravený. Týden před nominací mi trenér Šilhavý zavolal, jestli jsem zdravotně v pohodě, tak jsem tušil, že by to mohlo na baráž dopadnout.


POLÁCI SI NIC JINÉHO NEŽ POSTUP NEPŘIPOUŠTĚJÍ!“

Poláci mají semifinálový zápas bez boje za sebou, tak se mohou připravit a soustředit na finále doma. Budou čekat, přijedeme do Chórzowa my nebo Švédové. Mají silný tým, změnili trenéra, vsadili na Czeslawa Michniewicze, který nedávno vedl Legii. Myslím, že také proto, že dokáže v mančaftu udělat dobrou atmosféru. Očekávání jsou obrovská, nic jiného, než postup, si Poláci nepřipouštějí! Pevně věřím, že jim v tom budeme moct zabránit. Hrát se bude na Národním stadionu, který je multifunkční, vejde se na něj šedesát tisíc diváků. Je už beznadějně vyprodaný. Od Poláků vím, že má přezdívku „Kotel čarodějnic“, protože se na něm vždycky děly velké věci. Věří v jeho kouzlo, a proto mu dali přednost před Národním stadionem ve Varšavě. I zdejší Slezané dokáží udělat v hledišti velkou atmosféru. Ideální možnost stadion utišit a hodit do smutku! Švédskou nominaci jsem si projel. Zbytek nechám na trenérech, jak nás na čtvrteční zápas takticky připraví. V národním týmu mám zatím dva starty z podzimu 2020. Věřím, že můžu přidat další jako asi každý nominovaný hráč. Jsem připravený!“

TOMÁŠ PETRÁŠEK

Narozen: 2. března 1992. Výška: 199 cm. Váha: 99 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Kateřina. Fotbalový post: obránce. Kariéra: AFK Častolovice (1998-2001), Rychnov nad Kněžnou (2001-2006), SK Náchod (2006-2007), FC Hradec Králové (2007-2011) SK Hlavice (2012), SK Roudnice nad Labem (2013-2014), FK Kolín (2014), SK Převýšov (2014-2015), Slavoj Vyšehrad (2015-2016), Viktoria Žižkov (2016), Raków Čenstochova (Polsko, 2016-?). Reprezentace: dva zápasy / žádný gól. Největší úspěchy: vítěz Polského poháru (2021), vítěz polského Superpoháru (2021), polský vicemistr (2021), postup do polské Ekstraklasy (2019), český dorostenecký mistr (2011).