Tomáš Holeš: „Stý zápas jsem si představoval jinak…“

Tomáš Holeš: „Stý zápas jsem si představoval jinak…“

Loni v létě odešel ze sestupujícího Hradce do Jablonce, ale na pokračování kariéry na prvoligových trávnících si bývalý juniorský reprezentant TOMÁŠ HOLEŠ musel pár měsíců počkat. Na jaře už pod novým trenérem Petrem Radou začal stabilně nastupovat na pravém kraji obrany Severočechů, kteří senzačně vyšplhali až na třetí ligovou příčku, garantující přímý postup do Evropské ligy. Ovšem na prahu nové sezony zůstávají zatím překvapivě na nule…

„Věděli jsme, že máme v úvodu těžký los. Všichni jsme si ale mysleli, že na Baníku budeme bodovat, jeli jsme do Ostravy vyhrát, a pak že si to doma rozdáme se Spartou. Bohužel jsme v obou dosavadních utkáních doplatili na neproměňování šancí, kdybychom dali vedoucí gól, určitě by se pak zápasy vyvíjely úplně jinak…

„BARY MĚ ZEZADU TROCHU PŘISTRČIL!“

V Ostravě to bylo hodně bojovné utkání, měli jsme v něm víc příležitostí než domácí Baník, ale s přibývajícím časem to vypadalo na bezbrankovou remízu. Jenže pár minut před koncem jsme nepohlídali při rohovém kopu nabíhající protihráče, balon se dostal po hlavičce Stronatiho na zadní tyč, kde jsem měl na zádech přilepeného Milana Baroše. Byla to dost těžká situace, která se ale nechala vyřešit, kdybych trefil míč nártem a poslal ho mimo tyče. Jenže „Bary“ mě v souboji zkušeně trochu přistrčil, takže jsem balon v pádu zasáhl jen špičkou a usměrnil ho do vlastní sítě. Byl to můj první „vlastenec“ v kariéře a ještě k tomu ve stém ligovém zápase, který jsem chtěl vyhrát a nějak k tomu také přispět. Že tohle kulaté jubileum dopadne takhle, to jsem si vůbec nepředstavoval… Nikdo z kluků mi nic nevyčítal, jen já sám jsem se s tím den nebo dva ještě trápil, ale potom jsem to už hodil za hlavu, protože nás čekala doma Sparta.

„SPARTA BYLA K PORAŽENÍ, ALE…“

Po její nečekané čtvrteční porážce v předkole Evropské ligy 0:2 se Suboticí a následném odvolání trenéra Hapala jsme předpokládali, že se sparťané budou chtít v Jablonci rehabilitovat, že podají jako tým jiný výkon. Myslím si, že byli k poražení, jenže to bychom museli některou z příležitostí, které jsme si hlavně v prvním poločase vypracovali, proměnit. Ty největší měl „Maso“ (Lukáš Masopust), který střílel zblízka těsně vedle a potom běžel sám na brankáře, mně také jedna střela z dobré pozice nesedla a i jeden průnik ze strany jsem měl vyřešit líp, aby přihrávka našla některého ze spoluhráčů.

Trenér Rada po nás chce tyhle náběhy, abychom vytvářeli přečíslení na stranách a odtud posílali centry na „Doliho“ (Martina Doležala). Na jaře nám to parádně vycházelo, ale nyní jsme s efektivitou zatím na štíru. Maximálně mi to vyhovuje, baví mě hrát nahoře, zapojovat se do ofenzívy a centrovat do šestnáctky.  Vloni na podzim jsem toho moc neodehrál, přišel jsem z Hradce až týden před začátkem ligy, neabsolvoval s mančaftem žádnou přípravu. Obránci to mají těžší v tom, že se většinou střídají, jen když se někdo zraní. Proto si teď moc považuji, že nastupuji pravidelně v základní sestavě.

„SRAZILY NÁS CHYBY V ROZEHRÁVCE!“

Se Spartou nás srazily dvě chyby v rozehrávce ve středu hřiště, po kterých šli sparťané do rozhozené obrany a obě situace nakonec dokázali využít, i když první rány brankář Vlasta Hrubý ještě vyrazil. Byl jsem na pravé straně pokaždé už v náběhu na přihrávku a nestihl se vrátit zpátky. Potom jsme už hráli na riziko, trenér nasadil další útočníky, ale kontaktní gól „Lišáka“ (Davida Lischky) po rohovém kopu padl až těsně před koncem, takže jsme už neměli moc času pokusit se aspoň o vyrovnání na 2:2.

„VE ZLÍNĚ DO TŘETICE VÍTĚZNÉ KOUZLO?“   

Po nedělním zápase nám trenér Rada v kabině řekl v emocích pár vět, se spoluhráči jsme jako po každém domácím utkání zašli do jedné restaurace na večeři. V pondělí jsme měli klasický pozápasový trénink, po kterém jsme se všichni rozjeli domů vyčistit si hlavy od porážky se Spartou. V úterý máme volno a ve středu si teprve v klidu nedělní utkání rozebereme. No a začneme se zároveň pomalu chystat na Zlín, kde hrajeme v sobotu. Na jaře se nám tam výsledkově i herně dařilo, protože jsme vyhráli ligové i pohárové utkání. Doufám, že vítězné kouzlo pro nás bude platit i do třetice, protože potřebujeme třemi body zlomit nulový vstup do sezony. Potom hostíme doma Karvinou, a když i tenhle zápas vyhrajeme, tak věřím, že se rozjedeme jako na jaře. Pomalu se už také blíží los skupin Evropské ligy. Přál bych si dostat do ní jak hratelné soupeře, tak i anglický tým. To by byla bomba!“

TOMÁŠ HOLEŠ

Narozen: 31. března 1993. Výška: 177 cm. Váha: 80 kg. Stav: ženatý, manželka Monika. Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: SK Polička (2001-2008), FC Hradec Králové (2008-2017), FK Jablonec (2017 - ?). Největší úspěchy: finalista MOL Cupu (2018), člen širšího kádru reprezentace do 21 let na EURO 2015.