Tomáš Hübschman: „Nemám věšteckou kouli!“

Tomáš Hübschman: „Nemám věšteckou kouli!“

Na začátku září mu sice bylo sedmatřicet, ale na jeho výkonech v jabloneckém dresu na českých i evropských trávnících to nebylo vůbec vidět, spíš naopak. Fotbalová vyzrálost TOMÁŠE HÜBSCHMANA byla tmelem sympatického herního projevu Severočechů, jejichž kapitán se netají chutí si loňskou spanilou jízdu zopakovat. Zároveň ale přiznává, že neví, jestli on u toho ještě bude…

Považujete podzimní umístění Jablonce vzhledem k premiérové kombinaci se skupinovou fází Evropské ligy za solidní?

„Myslím si, že jsme tam, kde jsme po podzimu chtěli být, tedy v první šestce. V minulé sezoně jsme se do špičky prodrali až jarním finišem a měli nakonec štěstí, že třetí místo zároveň znamenalo přímý postup do skupiny Evropské ligy. Chtěli jsme na podzim hrát v lize důstojnou roli, být v tabulce hned pod Plzní a Slavií, čekal jsem nad námi i Spartu, ale místo ní je tam ostravský Baník.“

Doma jste v lize prohráli s oběma pražskými „S“, když jste doplatili na neproměňování vyložených šancí… Je to největší jablonecký problém?

„Dá se to tak říct a je slabou útěchou, že problémy s koncovkou má většina českých týmů. Hlavně v Evropské lize to byla v tomto směru pro nás tvrdá lekce. Vypracovali jsme si v utkání dvě nebo tři vyložené příležitosti, ale neproměnili ani jedinou. Soupeři byli mnohem efektivnější, trestali okamžitě i naše chyby, kterých jsme se dopustili. V podzimní lize to platilo i o třech domácích zápasech, které jsme prohráli – se Spartou, Slavií a asi nejvíc s Mladou Boleslaví, která zužitkovala dva brejky ve dvě branky, a když jsme pak hru ve druhé půli víc otevřeli, přidala třetí. Herně jsme sice měli navrch, šancí jsme si vypracovali také víc než „Bolka“, a prohráli jsme 0:3… Neproměnili jsme na podzim ani padesát procent tutovek. Tahle bilance nejde jen za útočníky, ale i za záložníky, krajními beky i třeba stopery při standardních situacích, kdy se díky vysokým postavám dostávají do zakončení. I tak jsme nastříleli po Slavii druhý největší počet gólů.“

V Evropské lize jste sice nepostoupili do jarního play-off, ale ve všech zápasech jste se soupeři drželi herně krok. Které bodové ztráty vás bolely nejvíc?

„Asi hned v tom prvním zápase v Rennes, kde jsme ve druhé půli vyrovnali na 1:1 a pak Honza Chramosta hlavičkoval jen o pár centimetrů vedle opuštěné branky. Těsně před koncem pak „Holy“ (Tomáš Holeš) při centru, který by letěl do zámezí, zbytečně zatáhl za dres jednoho z domácích hráčů, bylo to taky asi částečně i z nezkušenosti. Rozhodčí pískl penaltu a domů jsme si neodvezli ani bod…Také v Astaně jsme mohli bodovat, Eda Sobol měl na začátku druhé půle vyloženou šanci. Domácí nás zatlačili až pět minut před koncem a z tohoto krátkého tlaku vytěžili i vítězný gól. Když k tomu přidám domácí prohru v odvetě s Rennes, kdy jsme byli opticky lepší, ale inkasovali z jediné povedené rány, tak jsou to tři body, které nám proklouzly mezi prsty, protože se za předvedený herní projev nedávají. Ve všech utkáních jsme herně nepropadli, ukázalo se, že jsme se vydali s Jabloncem dobrou cestou – praktikovat otevřený fotbal, který baví nás i diváky, i proto na něj přicházely pozitivní ohlasy. Nepovedlo se nám to předvést v každém zápase, v lize jsme zbytečně prohráli v Karviné, a hlavně s Opavou v jejím tehdejším brněnském azylu. Potřebné fotbalové štěstí nám zase přálo třeba v Teplicích nebo v Edenu se Slavií.“   

Na závěr Evropské ligy jste vyhráli v Kyjevě nad Dynamem, které bylo pro vás během desetiletého ukrajinského angažmá tradičním rivalem. Zavzpomínal jste s někým na staré dobré časy?

„Nahrálo nám, že o den dřív hrál Šachtar v Kyjevě utkání Ligy mistrů s Olympique Lyon a trenér Rada dovolil, že kdo chce, tak se může jít podívat, protože jsme stíhali i náš oficiální předzápasový trénink. Měl jsem tak možnost se potkat s lidmi, se kterými jsem se dlouho neviděl. Samozřejmě, klub je nyní ve velmi složité situaci a jeho majitel Rinat Achmetov, který ho zhruba před dvaceti lety začal budovat, to přesto nezabalil, i když je to pro všechny hrozně náročné. Mají tréninkovou základnu včetně mládeže v Kyjevě, domácí zápasy hrával Šachtar ve Lvově a nyní v Charkově. Když jsem v Doněcku ještě byl, tak jsme si často říkali, že můžeme prohrát všechny zápasy, ale Dynamo musíme porazit. I proto jsem byl moc rád, že se nám to s Jabloncem povedlo, i když domácí už měli zajištěný postup ze skupiny do jarního play-off Evropské ligy.“

Jste s někým z bývalých spoluhráčů ze Šachtaru pořád v kontaktu?

„Je jich docela dost. S brankářem Andrejem Pjatovem jsme se denně vídávali osm let, občas si zavoláme nebo napíšeme. Stěpaněnko, Rakickij, Taison a další kluci tam pořád hrají. Rád jsem se s nimi zase potkal, to samé, myslím, platilo i o nich, protože jsme toho hodně společně prožili.“

Trenér Rada si vás nemůže vynachválit, dokonce v jednom z rozhovorů prohlásil, že byste v případě potřeby mohl zaskočit i v reprezentaci!

„Jsem rád, že je trenér se mnou spokojený, ale s tím nároďákem bych to neviděl tak horké. Měli by v něm už dostávat příležitost mladší hráči, aby se tým za rok-dva dal zase dohromady. Nikdo asi nečekal, jak rychle se pod Jardou Šilhavým zvedl. Povedlo se udržet v Lize národů a předvedené výkony jsou příslibem do nadcházející kvalifikace EURO 2020. Je vidět, že mančaft drží při sobě, to je základ úspěšný výsledků. Věřím, že Česko se opět probojuje na mistrovství Evropy, zažil jsem na vlastní kůži, že většinou je obtížnější se na závěrečný turnaj vůbec dostat, než pak na něm hrát.“

Řada mladých jabloneckých hráčů se vloni velmi zviditelnila a byl o ně zájem v movitějších tuzemských klubech. Očekával jste, že v zimě dojde k tolika odchodům?

„Už v létě byl o některé kluky zájem, jen se čekalo na správnou nabídku, která bude zajímavá jak pro hráče, tak pro klub. Na Michala Trávníka, který se zviditelnil už na mistrovství Evropy hráčů do 21 let v roce 2017 v Polsku, a i teď při utkáních skupiny Evropské ligy, ještě taková nedorazila. Je jasné, že Jablonec si nemůže dovolit přeplácet hráče jako pražská „S“ i Plzeň, jde i o jejich další fotbalový růst. Rozumím tomu, že fanoušci jsou třeba naštvaní, také trenér není nadšený, ale taková je prostě realita nejen u nás, ale i všude ve světě, kde si největší kluby kupují hráče z těch méně bohatých.“ 

Každý je samozřejmě nahraditelný, povede se to i v tomhle šibeničním čase?

„Je jednodušší zabudovat do týmu ty hráče, kteří už v klubu byli, ale zatím nedostávali tolik herního prostoru než úplné nováčky. Myslím si, že už v létě přivedl Jablonec některé kluky jako adekvátní náhrady pro případné odchody – například Břečku, Sobola, Acostu. Na druhou stranu je každý hráč typologicky jiný a tým si na něj musí zvyknout. Asi nejtěžší bude nahradit „Masa“ (Lukáše Masopusta), který odehrál podzim ve výborné formě, jezdil na pravé straně dopředu-dozadu, fungovala i jeho součinnost s „Trávou“ (Michalem Trávníkem) a „Holym“ (Tomášem Holešem). Ale i on se v Jablonci začal výrazně prosazovat až ve své třetí sezoně. Víc napoví až herní soustředění v Portugalsku, jak bude možná naše jarní sestava vypadat. Faktem je, že v poslední době byla dost ustálená, takže to do ní bude dost citelný zásah.“

V této sezoně je kratší zimní dovolená i kratší zimní příprava. Vyhovuje vám tenhle model?

„Řeknu to stručně. Kratší dovolená mi moc nevyhovuje, kratší zimní příprava mi naopak nevadí. Zároveň chápu, že na delší volno prostě nebyl čas, trenér nám aspoň pár dnů oproti ostatním týmům přidal, protože jsme začali s testy až 5. a 6. ledna. Během dovolené stejně nikdo neležel na gauči a nepřejídal se, chodili jsme si zahrát halové turnaje nebo se jinak hýbali při různých sranda mačích.“

Kdy jste byl naposledy trénovat v Jablonci?

„Trénujeme tam pořád, i když napadla spousta sněhu. Začátek přípravy a běhání na zmrazcích kolem Jablonecké přehrady nebylo nic příjemného, ale s dalším sněhem už to bylo v pohodě. Chodili jsme také na umělku v Mšeně, kde je veškerá mládež. V téhle fázi přípravy jde hlavně o fyzičku, horší by bylo, kdyby takové fotbalu nepříznivé počasí panovalo týden před startem jarní ligy. To bychom museli vyrazit někam do nížiny, kde budou terény na herní tréninky mnohem příznivější.“

Jarní cíl Jablonce má opět evropské pohárové parametry?

„S jídlem, jak se říká, roste chuť, takže bychom si zase chtěli zahrát kvalifikaci o evropské poháry. Bylo by skvělé zopakovat loňský jarní finiš, ale taková šňůra vítězství se málokdy povede zopakovat.“

Co osobně očekáváte od premiérové ligové nadstavby?

„Sám jsem zvědavý, jak její průběh bude vypadat. Pokud budou hrát o titul jen dva týmy, tak to moc velký náboj asi mít nebude. Hodně napoví, jak bude bodově vypadat tabulka po třicátém kole. Třeba loňská liga byla zajímavá až do konce.“

V počtu startů evropských pohárových utkáních jste vyrovnal Pavla Nedvěda. Troufáte si ho předskočit?

„Jsem moc rád, že jsem se v takové vybrané společnosti ocitl! Tohle je asi jediná věc, ve které se můžu s „Méďou“ (Pavlem Nedvědem) srovnávat, protože to je jeden z našich nejlepších fotbalistů v historii, a těší mě, že jsem si s ním mohl v jednom dresu zahrát. I pro mě je lákavé se zase dostat do pohárové Evropy, ale to je ještě hodně daleko.  Ale nemám věšteckou kouli, jestli se mi to povede.“

Smlouvu máte do konce sezony, už jste se s Miroslavem Peltou bavil o jejím prodloužení?

„Po podzimu bych měl chuť pokračovat, ale do nové sezony zbývá ještě půl roku, to je hrozně dlouhá doba. Bude záležet na tom, jak mi bude držet zdraví, jestli na vrcholový fotbal budu mít pořád ještě odpovídající výkonnost. S Mírou Peltou jsme se o případném pokračování rámcově bavili, a pokud tohle téma bude na stole, tak jsme, myslím, za týden schopni se spolu domluvit, nebo ne.“

TOMÁŠ HÜBSCHMAN

Narozen: 4. září 1981. Výška: 180 cm. Váha: 74 kg. Stav: ženatý, manželka Jana, dcera Michaela (12,5), syn Tomáš (9,5). Fotbalový post: stoper nebo defenzivní záložník. Hráčská kariéra: Sparta Praha (1988-1999), FC Zlín (1999), Sparta Praha (2000), FK Jablonec (2000-2001), Sparta Praha (2001-2004), Šachtar Doněck (Ukrajina, 2004-2014), FK Jablonec (2014 - ?). Reprezentace: 58 zápasů / jeden gól. Největší úspěchy: bronz z EURO 2004 v Portugalsku, postup do čtvrtfinále EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, mistr Evropy hráčů do 21 let (2002), čtvrté místo na ME hráčů do 18 let v Německu (2000), postup do osmifinále MS hráčů do 20 let v Argentině (2001), vítěz Evropské ligy (2009), čtvrtfinalista Ligy mistrů (2011), mistr české ligy (2003), mistr ukrajinské ligy (2005, 2006, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014), vítěz Poháru ČMFS (2004), vítěz Ukrajinského poháru (2008, 2011, 2012), vítěz ankety Talent roku (2002), držitel stříbrného odznaku Klubu ligových šampionů týdeníku GÓL (2018).