Theodor Gebre Selassie: „Na Ukrajině musíme být efektivní!“

Theodor Gebre Selassie: „Na Ukrajině musíme být efektivní!“

Během srazu národního týmu je samý úsměv. Brémy šlapou, po letech se vrátily mezi německou elitu, v reprezentaci se THEODOR GEBRE SELASSIE setkal s koučem Šilhavým, s nímž před šesti lety v Liberci slavil mistrovský titul, a v sobotu byl u výhry 2:1 na půdě Slovenska v Lize národů.

Rozebírali jste úspěšný duel se Slováky ještě na hotelu?

„Chvilku jsme poseděli. Po dlouhé době jsme uhráli dobrý výsledek, tak to se pochopitelně mnohem líp povídá než po nějakém propadáku.“

Hodinu sobotního utkání jste odehrál na levé straně obrany, odkud jste se moc nedostal k podpoře ofenzívy…

„Skoro vůbec, není to moje ideální pozice, ale trenér mě na tomhle postu potřeboval, tak jsem se snažil podat co nejlepší výkon.“

V prvním poločase jste na poslední chvíli zastavil průnik slovenského forvarda Nemce.

„Ztratili jsme balon ve středu hřiště a domácí hned využili kolmou přihrávkou, že jsme vzadu nebyli zformovaní. Stihl jsem ale míč Nemcovi na hranici šestnáctky ukopnout.“

Po přestávce měli Slováci dvě ideální možnosti ke vstřelení gólu, které se zrodily na vaší levé straně. Hlavně při té druhé měl Mak spoustu času zamířit, ale naštěstí míč ideálně netrefil…

„Myslím si, že se v tu chvíli projevilo, že jsem se pohyboval na opačné straně, než jsem zvyklý. Nepodíval jsem se za sebe, takže jsem neviděl, že tam sbíhá a má najednou tolik prostoru i času. Když kopu vpravo, mám lajnu i hráče před sebou.“

Po zdravotním odstoupení Pavla Kadeřábka jste se přesunul na svůj post, kde vás pro změnu proháněl čerstvý Vladimír Weiss.

„Takový šikovný hráč, jako je on, který umí přejít jeden na jednoho, se velmi těžko brání. Snažil jsem se ho proto ihned při převzetí míče atakovat a udržet co nejdál od naší šestnáctky. Jednou jsem ho ale musel chytit za dres i za cenu žluté karty.“

Podle jmen hráčů, a hlavně zahraničních klubů, ve kterých působí, šel ze slovenské středové řady docela strach.

„Věděli jsme, že mají kvalitu, když jsou na balonu. Nechávali jsme je kombinovat podle libosti i deset metrů na naší polovině, proto také vyznělo procentuální držení míče výrazně ve slovenský prospěch. Ale potom jsme je už bránili kompaktně jako tým, zdvojovali jsme je a myslím si, že i z tohoto důvodu se do vyložených šancí kromě těch, o kterých jsme se bavili, nedostali.“

Vzhledem k tomu, že obranná čtveřice nastoupila v netradičním složení, tak je pochvala o to větší…

„I za těch pár dnů před utkáním jsme si na sebe jakž takž zvykli, ale náš výkon nebyl ideální. Nepouštěli jsme se ale do žádných komplikovaných řešení, která by se nám mohla následně vymstít. Díky ostatním klukům, kteří také spolehlivě makali směrem dozadu, jsme očekávanou slovenskou ofenzívu otupili. Chtěli jsme především uhrát dobrý výsledek, a to se nám podařilo. Myslím si, že na sehrání potřebujeme delší čas, víc vzájemnou součinnost a některé automatismy natrénovat. Zažil jsem to v poslední době v Brémách, kde jsme některé věci podle představ a pokynů trenéra Kohfeldta neustále nacvičovali, až se nám dostaly do krve. A v bundesligových zápasech se to potom projevilo.“

V čem byl kromě zodpovědné defenzívy ještě další klíč k vítězství ve federálním derby, která vrátilo Česko zpátky do hry o postup ze skupiny?

„Byli jsme tentokrát efektivní v koncovce, připravovali jsme se na rychlé protiútoky do otevřené slovenské obrany a dva z nich nám ve druhé půli gólově vyšly.“

U obou branek si připsal asistenci navrátilec Bořek Dočkal, který jako správný, byť nový kapitán hru týmu neúnavně dirigoval…

„Bořek znovu potvrdil to, co se o něm dlouhodobě ví. Že je silný na míči, že se neustále zapojuje do akcí a vymýšlí ta nejlepší řešení. Další jeho předností jsou kvalitní standardní situace a centry z jakékoliv pozice. Takhle se zrodil i náš vítězný gól, když po zdánlivě ztraceném balonu ho dokázal ihned skoro od rohového praporku vrátit zpátky do slovenské šestnáctky přesně na hlavu zezadu nabíhajícího „Schickyho“ (Patrika Schicka), kterého domácí stopeři zaregistrovali až příliš pozdě.“

Ještě delší dobu, rovné dva roky, chyběl v reprezentaci Matěj Vydra, který se sice mezi úspěšné střelce nezapsal, ale několikrát k tomu měl blízko!

„Myslím si, že „Vydris“ (Matěj Vydra) byl velký přínosem pro naši ofenzívu. Je to rychlostní typ, který se stále nabízí o průnikovou přihrávku. Navíc po tolika odehraných sezonách v Anglii má už v sobě velkou odolnost v osobních soubojích.“

Po necelých šesti týdnech si znovu zahrajete proti Ukrajině, se kterou národní tým prohrál na začátku září 1:2 v Uherském Hradišti. Co musí být oproti tomuto vstupnímu zápasu do skupiny Ligy národů v českém provedení jinak?

„Musíme vycházet z týmového kompaktního výkonu z Trnavy. Zodpovědně hrát zezadu a čekat na možnost rychlého protiútoku. V šancích si pak musíme počínat efektivně, to je cesta k dobrému výsledku.“

Nechá se předpokládat, že znovu dostanete od trenéra Jaroslava Šilhavého důvěru a nastoupíte v úterý večer v Charkově v základní sestavě. Bude to váš jubilejní padesátý reprezentační start.

„Je fajn odehrát v národním týmu tolik mezistátních utkání. Nejlepší oslavou a vzpomínkou by pro mě bylo uhrát s Ukrajinou dobrý výsledek, který by potvrdil ten sobotní se Slovenskem.“

V něm vedl tým poprvé kouč Šilhavý. Vzpomínáte si na vaše společné působení v Liberci?

„Když s někým vyhrajete mistrovský titul, pochopitelně na ten čas vzpomínáte velmi rádi.

Pan Šilhavý je výborný trenér, super člověk s lidským přístupem. Tyto hodnoty jsou především důležité v reprezentaci. Všichni ví, že tu není tolik času toho natrénovat. A v tom minimu to musíme dělat opravdu kvalitně.“

Platí: nový trenér, jiná atmosféra?

„Co jsme v minulé pondělí přijeli na sraz, je v týmu pozitivní atmosféra. I na trénincích byla. Věřím, že teď bude všechno mnohem lepší. Pochopitelně se to musí odrazit na výsledcích.“

V Brémách si nyní užíváte pohody. Podzim jste odstartovali báječně, po sedmi kolech držíte v bundeslize čtvrtou příčku. Začíná na Weserstadionu nová éra, v níž Werder bude usilovat o evropské poháry?

„Z celého města sálá pozitivní atmosféra. Z fanoušků i z lidí v klubu je cítit, že se čekalo dlouhých osm let, než bude Werder zase nahoře. Poprvé za mého působení jsme si před sezonou v kabině nastavili cíl, že chceme hrát o Evropu. Je skvělé, pokud jdete do sezóny s takovým předsevzetím.“

Nakolik se na vzestupu podílí trenér Florian Kohfeldt, který spoustu let působil u mládežnických celků Brém?

„Pravděpodobně je úplně nejlepším trenérem, jakého jsem v kariéře zažil. Od perfektní přípravy na zápas, přes taktický plán na jednotlivé soupeře. Hrajeme pod ním fotbal, který mi je blízký.“

Je pro vás psychickým dopingem, že jste v tabulce před Bayernem Mnichov? I to je silný signál, že se v Brémách dílo daří.

„Je určitě nezvyk být před Bayernem. (směje se) Co jsem v Brémách, nevím, jestli jsme před ním někdy byli. Ale na každého během sezony přijde slabší období, kdy se tolik nedaří. Myslím, že Bayern se zase brzy rozjede. Zároveň věřím, že na úspěšné vlně vydržíme co nejvíc. A že pokud přijde nepříznivé období, nepotrvá dlouho.“

Stejně jako v české reprezentaci, také ve Werderu, kde jste začal sedmou sezonu, patříte mezi nejzkušenější. Změnilo se pro vás něco v hierarchii týmu?

„Asi jen, že jsem od léta dostal na starosti týmovou kasu. (směje se) Čas hrozně letí, patřím bohužel už mezi starší. Má to ovšem i příjemné stránky. Momentálně si této pozice užívám, protože nechodím na trénincích do baga.“

THEODOR GEBRE SELASSIE

Narozen: 24. prosince 1986. Výška: 182 cm. Váha: 72 kg. Stav: ženatý, manželka Leona, synové Noe (4,5 roku) a Eli (11 měsíců). Fotbalový post: pravý obránce. Hráčská kariéra: Velké Meziříčí (1994-1998), Vysočina Jihlava (1998-2007), Slavia Praha (2007-2008), Slovan Liberec (2008-2012), Werder Brémy (Německo, 2012-?). Reprezentace: 49 zápasů, 3 góly. Německá liga: 184 / 16. Česká liga: 108 / 8. Největší úspěchy: postup do čtvrtfinále EURO 2012, účast na EURO 2016, české mistrovské tituly se Slavií (2008) a Libercem (2012).