Stefan Simič: „S Hajdukem se zvedneme!“

Stefan Simič: „S Hajdukem se zvedneme!“

V uplynulém roce byl kvůli zranění tři měsíce mimo hru, potom usedl na lavičku. Stoper Hajduku Split STEFAN SIMIČ měl potíže s tehdejším koučem i s vedením chorvatského klubu. Po personální revoluci v Hajduku pookřál, posledních pět zápasů byl v základní sestavě.

Blýskání na lepší časy?

„Pořád jde jen o pár zápasů, takže bych byl opatrný. Ale máme nového trenéra, jsem maximálně spokojený. Co se týká výsledků, spokojený být nemůžu, Věřím ale, že se zvedneme.“


O víkendu jste ale prohráli v Osijeku.

„Osijek je první. Do padesáté páté minuty, kdy jsme dostali červenou kartu, šlo o vyrovnaný zápas. Vyloučení jeho průběh změnilo, dostali jsme dva góly.“


Jaký je italský kouč Tramezzani?

„Má charakter i zkušenosti z předchozích angažmá. Přivedl si navíc skvělé asistenty. Tahle změna je jednoznačně pozitivní. Přinesl si zkušenosti z Itálie, hodně nacvičujeme taktiku, defenzívu, jak se pohybovat po hřišti. Aby každý hráč věděl, co má dělat.“


Vypadá to, že máte jeho důvěru.

„Po zranění v uplynulém roce jsem se nedostával do sestavy, měl jsem problémy s předchozím trenérem. I spory s vedením. Od momentu, kdy do klubu přišli správní lidé včetně nového prezidenta, kteří chtějí, aby Hajduk dobře fungoval, začal jsem hrát. Přeju si i za ně, abychom se odrazili výsledkově nahoru.“


Proběhla v Hajduku jakási revoluce?

„Dá se to tak říct. Ale nejdřív se vrátím o rok zpátky, do doby, kdy potíže začaly. Přišli tehdy dva noví sportovní ředitelé a jako hlavní trenér Tudor. Ten v klubu bohužel napáchal jenom škody.“


Proč jste si nepadli do oka?

„Bez jakéhokoli zdůvodnění mě vyndal ze sestavy. Zůstal jsem na lavičce, přestože se mužstvu nedařilo. Přišel, když jsme byli na druhém místě, postupně jsme spadli až na páté. Nedařilo se výsledkově ani herně. On i lidé z vedení na podzim odešli. Ti, co je nedávno zastoupili, dávají postupně věci do pořádku.“


Jaký problémy jste měl s bývalým vedením?

„Stálo za trenérem. V první části minulé sezony jsme měli druhou nejlepší obranu v chorvatské lize. Byli jsme čtyři kvalitní stopeři, velmi dobrá konkurence. Jenže vedení přivedlo nesmyslně dva další.“


Což k pohodě mezi stopery zřejmě nepřispělo.

„Tento tah neudělal dobře v kabině celkově. Především ale nebyly dobré výsledky. Kdyby nás stoperů bylo třeba deset, přišli by pak další dva a vyhrávalo se, neřeknu ani popel. Jenže se nedařilo.“


Navíc jste si přivodil nepříjemné zranění na noze.

„Praskly mi kůstky a vaz na nártu, od operace mě dělily doslova milimetry. Naštěstí se všechno obešlo bez zákroku. Rekonvalescence ale trvala tři měsíce. Bylo to pro mě psychicky těžké období. Naštěstí jsem měl k ruce skvělého kondičního trenéra. Na to, jak jsem byl dlouho mimo, vrátil jsem se v relativně dobré formě.“


Byl pro vás rok 2020 tedy nejhorším v kariéře?

„Byl složitý. Změna trenéra, vysedávání na lavičce, potom pandemie koronaviru. Jako jediný z týmu jsem aspoň mohl solidně trénovat. Doma na Brači. Fantasticky jsem se připravil, vrátil jsem se ve skvělé fazoně. Bohužel tři týdny potom jsme se na tréninku zranil.“


Je páté místo Hajduku velkým zklamáním?

„Něco takového je pro nás neakceptovatelné. Jedná se o jedno z nejhorších umístění v novodobé historii klubu.“


Dávají fanoušci najevo nespokojenost?

„Nechodím na sociální sítě, určitě je to ale pro ně problém. Ve Splitu jistě není atmosféra ideální. Tady totiž platí, že pokud vyhrajeme, je všechno super. Pokud ale prohrajeme, je všechno špatně.“


Hajduk má fanoušky po celém Chorvatsku. Cítíte velkou zodpovědnost?

„Hajduk Split je prostě náboženství. Fandí nám nejen celá Dalmácie, ale prakticky celá země. Kdo tady nepůsobil, nemůže nikdy pochopit, co znamená být hráčem Hajduku. Podpora fanoušků je mimořádná, neuvěřitelná. Doma i venku.“


Lze postavení Hajduku srovnat s pozicí Sparty nebo Slavie v českých podmínkách?

„Ani trochu. To říkám se vším respektem k pražským S. Slavii mám v srdci, proti Spartě osobně nic nemám. Nejde to ale srovnat s tím, co prožíváme tady v Hajduku, když se daří. Ale zvlášť, když se nedaří.“


Peklo?

„Naštěstí mám zatím s fanoušky Hajduku jenom samé pozitivní zkušenosti. Stáli na mé straně, když jsem měl problémy s předchozím trenérem Tudorem. Pár mých spoluhráčů ale jejich zlobu docela silně pocítilo. Například výhrůžkami. Jednomu posprejovali dům jeho rodičů, zanechali na něm hodně drsný vzkaz. Po špatném výsledku prostě není radno vyrážet do města.“


Jaká opaření panují v chorvatských kubech v souvislosti s koronavirem?

„Samozřejmě, fanoušci nemůžou na stadióny, my se tam nesmíme zbytečně dlouho zdržovat. Opatření oproti Česku jsou ale v Chorvatsku poměrně uvolněnější. Kromě restaurací a kaváren je otevřené v podstatě všechno. Včetně obchodních center. Jen se nesmí nikde sedět v uzavřených místnostech.“


Jste před zápasy testovaní?

„Vůbec. Měli jsme ale několik odložených zápasů. S týmy, kteří hrají evropské poháry. V Chorvatsku je pravidlo, že účastníci pohárů si můžou utkání odkládat. Proto nás teď čeká náročný program.“


Zmínil jste ostrov Brač, vyhlášené letovisko. Vzhledem k pandemii, jaká byla uplynulá turistická sezona?

„Když korona vypukla, všichni se obávali, že půjde o obrovský problém. Nakonec se sezona aspoň trochu podařila zachránit. Spoustě malých restaurací a apartmánům však korona přinesla problémy. Jejich vlastníci museli prodat část svého majetku, aby přežili. Bohužel, taková je doba.“


Na podzim 2019 jste se naposledy mihnul v reprezentaci. Láká vás mistrovství Evropy?

„Nejdřív musím v Hajduku pravidelně hrát. Mám cíl se na šampionát dostat. Ale co mě hodně těší, je, že je to cíl i našeho sportovního ředitele a nového trenéra. Byli by rádi, kdybych se na mistrovství Evropy dostal. Berou mě jako výborného fotbalistu. Takovou podporu jsem od minulého vedení ani trenéra vůbec necítil.“


Byl jste poslední měsíce v kontaktu s reprezentačním trenérem Jaroslavem Šilhavý?

„Byl jsem zraněný, soustředil jsem se na léčbu a návrat. Doufám, že teď začneme vyhrávat. Pak se teprve uvidí, co dál. Jestli budu mít šanci na nominaci.“


Do Hajduku jste přestoupil po angažmá v AC Milán. Sledujete, jak jde v Serii A za titulem?

„AC Milán pro mě není uzavřená kapitola. Sleduju jeho zápasy, jsem s lidmi z klubu v kontaktu. Například s obráncem Calabriou nebo záložníkem Calhanogluem. Byli jsme si nejbližší. Nebo si volám i s fyzioterapeuty. Soutěž mají dobře rozehranou, přeju jim, ať jim titul vyjde.“


V lednu jste měl údajně dvě zajímavé nabídky. Prozradíte, jaké?

„Jednu konkrétní z italské Serie A, druhou z turecké ligy. Po domluvě se sportovním ředitelem a také na základě svých pocitů jsem se rozhodl zůstat v Hajduku. Klub mi věří, já jemu. Umístění, na kterém nyní jsme, je jen dočasné.“

 

STEFAN SIMIČ

Narozen: 20. ledna 1995. Výška: 187 cm. Váha: 79 kg. Stav: svobodný. Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: Slavia Praha (2001-2012), FC Janov (2012-2013), AC Milán (2013-2014), Varese (2014-2016), Mouscron (2016-2017), Crotone (2017-2018), Frosinone (2018-2019), Hajduk Split (2019-?). Reprezentace: 2 zápasy / žádný gól. Největší úspěchy: člen reprezentačních výběrů ČR do 16, 17, 19, 20 a 21 let.