Stanislav Tecl: „V Jablonci mi to sedí!“

Stanislav Tecl: „V Jablonci mi to sedí!“

Na jaře slavil mistrovský titul se Slavií, po letním přívalu posil by však v Edenu nedostal příliš prostoru. Leštit lavičku útočník Stanislav Tecl zavrhl, zvolil hostování v Jablonci, odkud v zimě do Slavie přestupoval. Návrat je to veleúspěšný, v šesti ligových utkáních vstřelil pět branek. V sobotu na půdě Bohemians 1905 sice další nepřidal, radoval se však z výhry 1:0.

Souhlasíte, že to bylo vydřené vítězství?

„Naprosto. Myslím, že jsme z minima vytěžili maximum. Prvních třicet minut jsme nehráli dobře, udělali jsme nějaké chyby. Kdyby nás Bohemka potrestala, zápas by asi vypadal jinak. Postupem času jsme se z toho ale dostali, začali jsme hrát líp. Celkově utkání mělo blíž k boji než k fotbalu.“

Nebyli jste na to nachystaní?

„Naopak, přesně takový styl jsem očekával. Na Bohemce se to takhle hraje dlouho. Zápasy v Ďolíčku jsou vždycky strašně těžké a náročné. Byli jsme na to připraveni, nicméně chvíli jsme se hledali.“

Je složité čelit agresivnímu stylu Klokanů?

„Bohemka dobře brání, je vidět práce trenéra Haška. Odcouvali po ztrátě míče na velké vápno, měli jsme minimum prostoru pro kombinaci. Jediná možnost, jak se dostat za jejich záda, byla po křídlech. Nám se to naštěstí povedlo. Dá se říct, že do té doby jsme měli snad jednu podobnou akci.“

Proč úvodní třicetiminutovka nebyla podle představ? Podílela se na tom únava ze středečního pohárovém duelu se Žižkovem?

„Ne, v tom to není. Vymlouvat se na to, že jednou za měsíc hrajeme tři zápasy za týden, nepřipadá v úvahu. Naopak si myslím, že je lepší ve středu hrát než trénovat. Spíš nám chvíli trvalo, než jsme se srovnali s jejich agresivitou a zhušťováním prostoru před vápnem. Po půlhodině jsme přišli, jak na ně, začali jsme držet míč. Potom už to bylo dobré.“

Rozjeli jste se naplno po ztrátách v úvodu sezony, kdy jste zremizovali tři zápasy, v nichž jste vedli? Ve dvou dokonce o dvě branky.

„Musím říct, že jsem ty trestuhodné ztráty ještě nevydýchal. Kdybychom aspoň dvě z těchto utkání dotáhli do vítězného konce, byli jsme úplně jinde. Mohli jsme prohánět celou špičku. Je to velká škoda. Teď nás čekají tři těžké zápasy (pozn. Boleslav, Olomouc, Sparta), budeme to muset dohnat tam.“

Která ztráta mrzí nejvíc?

„S Baníkem a s Duklou, kdy jsme vedli o dva góly. K tomu ještě počítám zápas v Teplicích, kde jsme dostali vyrovnávací branku krátce před koncem. Byly to naprosto zbytečné kolapsy. Zatáhli jsme se nesmyslně dozadu, přestali jsme hrát. Jenom jsme odkopávali míče. Jenže ne na soupeřovu polovinu, ale na půlku naší půlky. Soupeř si míče hned sebral a valil to na nás. Usnadnili jsem mu to. Ještě bych do toho zařadil utkání doma s Plzní, to jsem ještě byl ve Slavii. Kluci mohli klidně vyhrát, ale nakonec nezískali ani bod.“

Vy osobně, prožíváte šťastný rok?

„Zatím ano, jde to. Ale některé svoje góly bych určitě vyměnil za vítězství s Duklou a v Ostravě.“

V uplynulé sezoně jste vstřelil šest gólů, teď po osmi kolech máte na kontě už pět. Trumfnete loňský ročník?

„No, to doufám. (směje se) Pokud mi vydrží zdraví, dám to. Bylo by špatné, pokud bych v následujících dvaadvaceti kolech nevstřelil dva góly. Dávám si rozhodně vyšší cíle, co se týká branek.“

Zaútočíte na svůj rekordní počin, 12 gólů za sezonu?

„Někdy mě napadne, že bych se nad toto číslo dostal. Ale na druhé straně se k tomu neupínám. Jsem hlavně rád, že se mně i týmu daří.“

Hra Jablonce vám evidentně sedí.

„Musím říct, že je to skvělé. Hrajeme dobrý fotbal, podle mého gusta. Dopředu, ofenzivně. Sedí mi to.“

Vyhovujete si s druhým útočníkem Martinem Doležalem?

„Jsem přesvědčený, že se k sobě hodíme, vhodně se doplňujeme. Martin je vysoký, soubojový, já rychlý. Ze strany nás výborně podporuje Lukáš Masopust. Je to fajn, vyhovuje to všem.“

Ofenziva Jablonce budí respekt…

„To nevím, nicméně v útočné fázi se cítíme silní. Navíc góly dává nebo je připravuje také Ondra Mihálik. Je důležité, že to máme vyvážené, defenzivu máme také kvalitní. Myslím, že v lize se nemusíme bát nikoho.“

Právě na defenzivu jste loni na podzim dopláceli, museli jste se srovnat se s téměř kompletním složením obranné čtyřky....

„To už je naštěstí pryč. Změny v obranné řadě jsou vždycky citlivé, ideální je, když se vůbec nemění, což se nyní děje. Teď se ustálilo vlastně všechno. Když si vzpomenu na loňský podzim...“

O to víc vás současný stav musí těšit.

„Stoprocentně! Tehdy jsme se trápili. Mužstvo ale zůstalo pohromadě, teď se to Jablonci vyplácí.“

Kde Jablonec vidíte na konci soutěže?

„Pokud zvládneme nadcházející čtyři zápasy, mohli bychom prohnat čtvrté, páté místo. Tam bychom mohli dosáhnout.“

Prošel jste Plzní, na jaře jste slavil titul se Slavií. Jak vidíte bitvu o nového českého mistra?

„Teď má velkou výhodu Plzeň, má poměrně značný náskok. Ale zase si nemyslím, že by projela celou ligou bez prohry. Může se to ještě zamotat. Podle mě se ale o titulu rozhodne jen mezi těmito dvěma kluby.“

Nemrzí vás, že ve Slavii nepokračujete?

„Pochopitelně jsem nešel do Slavie s tím, že se do kádru neprosadím. Na druhou stranu, když jsem v létě viděl, jací noví hráči přicházeli... Je to prostě fotbal, musíte v něm počítat se vším.“

Vycítil jste během letní přípravy, že se do kádru nevejdete?

„Nebylo to tak, že bych do posledních chvíle věřil, že zůstanu. Mluvil jsem s trenérem Šilhavým, moji situaci jsme důkladně probrali. Prostor pro mě by nebyl takový, jaký bych čekal. Připadalo mi škoda, kdybych měl vysedávat na lavičce a naskakovat do hry jen zřídka.“

Na to máte ještě čas...

„Přesně tak. Cítím se dobře, fotbal mě baví. Tribunu jsme nechtěl zažívat. Zvolil jsem proto možnost hostování v Jablonci. Jsem rád, že mi to Slavie v čele s panem Tvrdíkem umožnila. Dopadlo to pozitivně.“

Přišel jste do známého prostředí, adaptace tudíž odpadla?

„Je to každopádně velká výhoda, adaptace pro mě byla naprosto jednoduchá. Zvykání si na nové spoluhráče, na nový klub, to všech mi odpadlo. Právě to hrálo velkou roli, že jsem se rozhodl pro Jablonec.“

Máte před sebou cíl, zkusit to někdy v zahraničí?

„Samozřejmě bych byl rád, ale nic neplánuju. Je to i těžké, nevím, co se bude dít v létě, až mi vyprší hostování a vrátím se do Edenu. Teprve pak se rozhodne, co dál. Všechno je o tom, jestli budu hrát dobře a dávat góly.“

STANISLAV TECL

Narozen: 1. září 1990. Výška: 182 cm. Váha: 78 kg. Stav: ženatý, manželka Aneta, syn Matěj (9 měsíců). Fotbalový post: útočník. Hráčská kariéra: Vysočina Jihlava (2002-2009), Slavia Praha (2010), Vysočina Jihlava (2010-2012), Viktoria Plzeň (2013-2015), FK Jablonec (2015-2017), Slavia Praha (2017), FK Jablonec (2017-?). Reprezentace: 2 zápasy / žádný gól. Největší úspěchy: mistr české ligy (2013, 2015, 2017), postup do základní části Ligy mistrů (2013), postup do osmifinále Evropské ligy (2013, 2014).