Roman Pivarník: „Plzeň jsme chtěli potrápit víc!“

Roman Pivarník: „Plzeň jsme chtěli potrápit víc!“

Návrat na místo činu. Ještě na jaře Roman Pivarník trénoval Plzeň, útočil s ní na titul. Po remíze s Teplicemi dostal padáka, byť Viktoria soutěž vedla. Důvodem byl špatný herní projev. V neděli se do Doosan Arény vrátil v roli kouče Brna, které převzal po 9. kole. Zázrak nesvedl, musel zkousnout porážku 0:3.

Plzeň vás na jaře odvolala, když stála na první příčce. Snil jste nyní o satisfakci?

„Chtěl jsem samozřejmě uspět, to je ale stejné v každém jiném zápase. Plzeň doma ztrácí výjimečně. Jsou vynikající, výsledkově to zvládají. Při určité konstelaci jsme mohli překvapit. Ale to by museli podat nadprůměrný výkon úplně všichni hráči, soupeř by zápas musel podcenit, a navíc ještě zahodit šance. To se nesešlo.“

Věřil jste v podstatně lepší výsledek?

„Po fotbalové stránce se Plzni nemůžeme rovnat. Ovšem představoval jsem si, že ji potrápíme daleko víc. Do přestávky jsme jí situaci ulehčili našimi chybami. Viktorka má kvalitu, že si šance vždycky vytvoří. Pak je to jen otázka jejich využití.“

S jejich realizací proti vašemu týmu problém neměla. K první brance však Plzni dopomohlo zaváhání stopera Kijanskase, který při stíhání Krmenčíka zakopl. Vyčítal jste mu to?

„Co k tomu říct. Bylo to obrovská chyba, vždyť měl míč na noze. Měl ho kopnout pryč. Pak jsme prohráli hlavičkový souboj a dostali druhý gól.“

A těsně před pauzou třetí branka. Proč tak hororová čtvrthodinka?

„Totálně jsme závěr poločasu nezvládli, mrzí mě to. Měli jsme obrovský respekt ze soupeře, báli jsme se hrát, zbavovali jsme se míče z jednoho doteku, jen abychom nechybovali. Z toho pramenilo obrovské množství chyb, dostali jsme se pod tlak.“

Neobával jste se, že odjedete s debaklem?

„Bylo důležité, že po přestávce jsme dokázali lépe dostupovat soupeře, poločas jsme odehráli slušně. Měli jsme i určité šance. Ale znovu jsme se nevyvarovali obrovských chyb, domácí jsme pustili do několika příležitostí. Naštěstí neproměnili.“

Je pro vás zneklidňující, že chybovali zkušení Pilík a Juhar?

„To je zásadní otázka. Mám rád hráče, kteří jsou na hřišti sebevědomí. Ti kluci umí hrát. Je to o týmovém výkonu. Jenže pak zjistíte, že čtyři hráči se schovávají a týmový výkon jde domů. Pilík má určitý problém v bránění a osobních soubojích, o to kvalitnější a klidnější musí být na balónu. Když jsem přišel do Brna, tak jsme se o tom bavili. Obecně kluci musí hrát nikoliv pod své možnosti, ale na jejich hranici.“

Považoval jste za výhodu, že Viktorii dokonale znáte?

„Určitě ano, protože můžu svým hráčům podat detailní informace. Jenže ti je musejí na hřišti realizovat. A to se nám nedařilo. Zemana jsme měli přečteného, způsob, jak si chystá pozice na centry. Dal úplně všechny, nezablokovali jsme mu ani jeden. Krmenčíka jsme měli také nastudovaného, přesto jeden gól dal a na druhý přihrál.“

Jak vám bylo, když fanoušci Viktorie vyvolávali vaše jméno?

„Odehrávaly se ve mně fantastické emoce. Měl jsem štěstí, že na Bohemce, kde jsem působil dřív, tak i pak v Plzni, bylo téměř pokaždé vyprodáno. Od plzeňských fanoušků to bylo hrozně milé. Jsou slušní, skvěle povzbuzují. Klobouk dolů před nimi.“

Brno jste převzal před několika dny. Lze tuto štaci přirovnat k té v Ďolíčku?

„Je to pro mě odlišné. Do Bohemky jsem přišel v době, kdy se zachránila. Byla výhoda, že jsem jí přebíral v létě, mohl jsem si tým poskládat. Do Brna jsem naopak přišel v rozehrané soutěži.“

Pumpujete do mužstva sebevědomí?

„Důležité je, aby si kluci začali věřit. Nesmějí hrát pod svoje možnosti. Fotbal jsem hrál, vím, že to není snadné. Ale věřím, že to bude lepší a lepší.“

ROMAN PIVARNÍK

Narozen: 17. února 1967. Hráčská kariéra: VSS Košice (1980-1986), VTJ Tábor (1986-1987), ČH Bratislava (1987), Dukla Banská Bystrica (1987-1988), Dukla Praha (1988-1992), Sigma Olomouc (1992-1994), Rapid Vídeň (Rakousko, 1994-1997), SV Gerasdorf (Rakousko, 1997-1998), Bnei Jehuda Tel Aviv (Izrael, 1998-1999), Carl Zeiss Jena (Německo, 1999-2000). Největší úspěchy: mistr Rakouska (1996). Trenérská kariéra: HFK Olomouc (2000-2002), Vysočina Jihlava (2002-2003), Al Qadisiyah (Saúdská Arábie 2003-2004) Slavia Kroměříž (2004-2005), Rapid Vídeň (Rakousko, 2005-2006, asistent trenéra), Tatran Prešov (Slovensko, 2006-2010), DAC Dunajská Streda (Slovensko, 2010) Vysočina Jihlava (2011-2012), Sigma Olomouc (2012-2013), Bohemians Praha 1905 (2014-2016), Viktoria Plzeň (2016-2017), Zbrojovka Brno (2017-?). Největší úspěchy: postup do základní skupiny Evropské ligy (2016),  vítěz Superpoháru FAČR s Olomoucí (2012), postup s Jihlavou do Gambrinus ligy (2012). Rodinné zajímavosti: je synovcem mistra Evropy z Bělehradu 1976 Jána Pivarníka a švagrem brankáře Martina Vaniaka, který je s ním nyní v Brně, kde vykonává funkci trenéra gólmanů.