Roman Pivarník: „Na jaře budeme ještě silnější!“

Roman Pivarník: „Na jaře budeme ještě silnější!“

V létě dostal nečekanou nabídku převzít mistrovskou Plzeň. Ambiciózní a náročný trenér ROMAN PIVARNÍK byl sice smluvně vázán ve vršovickém „Ďolíčku“, ale oba kluby se dohodly, takže se mohl i se svými asistenty přesunout na ještě lepší fotbalovou adresu. Ve Viktorii se totiž pravidelně skloňují pojmy titul, Liga mistrů či Evropská liga, což zažil nový kouč na vlastní kůži hned při ostrém rozjezdu podzimní sezony, ve které dovedl úřadujícího mistra k přezimování na první příčce ligové tabulky.

Jak jste prožil zimní dovolenou, byla jiná než ty předchozí?

„Každý rok jezdíme s rodinou na osm dnů lyžovat do Itálie do střediska Madonna di Campiglio a ani letošek nebyl výjimkou. Před Vánocemi se vracíme zpátky domů do Olomouce, kde jsme všichni pohromadě až do konce moji dovolené, protože v průběhu roku jsem většinu času mimo domov.“

Do Prahy jste předtím cestoval většinou pendolinem, které ale do Plzně nejezdí…

„Během podzimu jsem se domů do Olomouce dostal jen čtyřikrát, když byla reprezentační přestávka. Jinak jsme měli tak nabitý zápasový program, že to prostě nebylo možné. Naštěstí mladšímu synovi Samuelovi je šest let a do školy půjde až v září, takže mohli za mnou s manželkou i třeba na týden do Plzně přijet.“

O dovolené jste si dolaďoval program plzeňské zimní přípravy. Liší se výrazně od té, kterou jste předtím ordinoval „Klokanům“?

„Zásadně se příliš neliší, její obsah a objem jsou podobné. Mnohem větší změny jsem udělal, když jsem nastupoval do Bohemky. S Viktorkou pojedeme v zimě na dvě soustředění do Španělska, proto je fotbalová složka dominantnější, neboť na tamních kvalitních přírodních terénech se i v lednu na rozdíl od podmínek v Česku můžeme věnovat také technicko-taktickým nácvikům.“ 

Které období v průběhu sezony bylo pro vás trenérsky nejsložitější?

„Řekl bych, že hned úvod podzimu. Přicházel jsem jako nový trenér, reprezentanti se po červnovém mistrovství Evropy ve Francii zapojili do letní přípravy později, pouhé dva týdny před prvním ostrým zápasem. I proto si myslím, že jsme neodstartovali úplně optimálně.  Postupně si vše sedalo, důležité bylo, že jsme postoupili do skupinové fáze Evropské ligy.“ 

Předtím jste působil v klubech, které neměly takové zázemí a zabezpečení jako Viktoria. Na změnu k lepšímu si každý trenér jistě rád zvykne!

„Klub funguje na špičkové úrovni, jakou jsem zažil jako hráč v Rapidu Vídeň. Ne náhodou Plzeň v posledních šesti letech čtyřikrát získala mistrovský titul. Dostavěním věže na stadionu se ještě víc zkvalitnily tréninkové podmínky pro ligové „áčko“, máme k dispozici moderní posilovnu, regeneraci včetně wellness.“

Když jste v létě usedl na lavičku mistra, musel jste počítat s velkými očekáváními i tlaky všeho druhu včetně mediálních. Bylo to v normě?

„V každém klubu jste jako trenér pod tlakem jak okolním, tak vnitřním, který si sám na sebe vytváříte.  Jiný je v Jihlavě, Olomouci, Bohemce nebo v Plzni. Buď hrajete týden co týden o body, které potřebujete k záchraně, nebo se chcete dostat do evropských pohárů. Viktorka má každoročně mistrovské ambice, a aby se naplnily, tak musíte pravidelně vítězit. Remíza se většinou považuje spíš za neúspěšný výsledek a o porážce ani nemluvě. Jsem rád, že se nám z patnácti podzimních ligových zápasů v jedenácti podařilo vyhrát. Proto také po podzimu ligu vedeme. Mám už také, myslím, jako hráč i trenér, něco za sebou, abych se s případným narůstajícím tlakem dokázal vypořádat.“

Jak funguje vaše součinnost s náročným klubovým vedením?

„Když pominu plánované oficiální schůzky, tak se o fotbale a aktuálních věcech kolem týmu bavíme několikrát denně. Po osmé ráno si dáme s panem Šádkem a panem Myslivečkem kávu, při které probereme první část fotbalové agendy, jdeme pak pravidelně i společně na oběd. A když je to zapotřebí, tak se potkáme třeba i po odpoledním tréninku. Pokud má majitel pan Paclík čas, tak se často k nám připojí. Tenhle model neformální každodenní komunikace mi maximálně vyhovuje.“

V úvodu podzimu jste řízli do hráčského kádru, do Turecka odešli reprezentanti-třicátníci Daniel Kolář s Františkem Rajtoralem, naopak tři nováčkové měli okysličit tým. Povedlo se to?

„Je to přirozený generační proces, kterým procházejí všechny fotbalové kluby včetně těch úspěšných, mistrovských. Musíte postupně a citlivě místo starších opor, které už jsou pomalu za zenitem své skvělé formy nebo se k němu neodvratně blíží, zařazovat mladší fotbalisty. Nestihli jsme to ale zvládnout už na začátku sezony, kdy bylo ještě hodně objektivních faktorů proti tomuto nutnému kroku, především start předkol Ligy mistrů. Když přijde nový mladý hráč do tak kvalitního a dlouhodobě konsolidovaného mančaftu, jakým disponuje Viktorka, tak mu většinou trvá i půl roku, než se do něj plnohodnotně fotbalově etabluje. Myslím si, že se to podařilo u Jakuba Hromady, který se brzy stal důležitou součástí základní sestavy. Klub určitě na něj uplatní opci, kterou má zakotvenou v ročním hostování. Martinu Zemanovi pomohlo, že nepřišel do úplně neznámého prostředí, také už toho poměrně dost předtím odkopal. I on splnil v zápasech to, co jsme si od jeho angažování slibovali. Věřím, že se postupně prosadí i další noví hráči.“

V útoku máte docela přetlak kvalitních forvardů, ale vzadu tomu tak není!

„Zaskočilo nás dlouhodobé zranění stopera Honzy Baránka, který absentoval tři měsíce, a také opakované zdravotní problémy levého obránce Davida Limberského. Na těchto dvou postech, které jsme neměli zdvojené, jsme pak v některých utkáních museli improvizovat.  Byli jsme tím i víc zranitelní vzhledem k podzimnímu nabitému programu, neboť jsme museli některé hráče šetřit třeba v zápasech MOL Cupu. Ukázalo se také, jakou nezastupitelnou roli v týmu má kapitán Roman Hubník. Když ze zdravotních důvodů chyběl, bylo to velmi znát.“

Zatím k nějakým výraznějším změnám v týmu pro jarní odvety nedošlo…

„Věřím, že jeden nebo dva další hráči, které máme vytipované, v zimě přijdou. Přivést je z tuzemských klubů bývá hodně složité, protože Sparta a v poslední době i Slavia hodně vysoko a často i nesmyslně vyšroubovaly částky za odstupné. Viktorka má ale stabilizovaný kádr, to je naše výhoda, takže nemusíme hráče kupovat za každou cenu. Do zimní přípravy každopádně vezmeme dva-tři talentované mladé odchovance, aby si na vlastní kůži osahali, jaké jsou prvoligové parametry.“

Plzeň je největším dodavatelem hráčů do slovenské reprezentace. Jste v kontaktu s trenérem Jánem Kozákem, který má stejně jako vy kořeny v Košicích?

„Známe se spolu velmi dlouho. Ale v pravidelnějším kontaktu jsem s jeho asistentem Štefanem Tarkovičem, který mi dělal asistenta před lety při angažmá v Tatranu Prešov. Minimálně dvakrát do měsíce si spolu voláme, nedávno jsme se potkali na exhibici v Popradu, kde byli ještě Tomáš Ujfaluši s Markem Heinzem.“

I když jste nepostoupili do jarního play-off Evropské ligy, domácí epilog ve skupině zvládli vaši svěřenci obdivuhodně, neboť dokázali v deseti otočit dvoubrankový náskok Austrie Vídeň, která naopak měla postupovou motivaci. Myslím si, že to byla ta nejlepší psychologická injekce pro jaro!

„Chtěli jsme samozřejmě postoupit ze skupiny do jarního play-off Evropské ligy, ale doplatili jsme bohužel na jediné nepovedené utkání – doma s Astrou Giurgiu, které jsme prohráli. Když nebudu počítat utkání v Římě s AS, který je fotbalově někde jinde, tak jsme zbývající čtyři utkání zvládli. Ale na postup to už nestačilo. Poslední duel doma s Austrií Vídeň byl extrémní, protože jsme měli k dispozici jen jednoho stopera, který byl po naší vlastní chybě v rozehrávce už ve dvacáté minutě vyloučen. Hráli jsme potom vzadu v úplně improvizovaném složení, odolali tlaku Austrie a po kontaktním gólu v závěru prvního poločasu jsme začali průběh i výsledek zápasu postupně otáčet. I v deseti v posledním zápase podzimu, během kterého jsme jich odehráli osmadvacet, neměl tým kondiční problémy. Naopak na něm byla vidět ohromná týmová sebedůvěra, která přinesla nakonec pro hráče, celý klub i naše fanoušky málokdy vídané vítězství na této úrovni. Souhlasím s tím, že to byl i obrovský psychologický impulz do druhé části sezony. Vyřazení z Evropské ligy nás mrzí, ale na druhou stranu nevíte, jak dlouho bychom v jarním play-off vydrželi, jestli by z toho třeba nebyla určitá komplikace pro domácí ligovou soutěž.“

Poslední ligový duel ve vršovickém „Ďolíčku“ se nakonec neodehrál kvůli zmrzlému terénu. Je to pro Viktorii komplikace nebo spíš výhoda?

„Oba týmy byly před zápasem v odlišném rozpoložení. Nám se dařilo, měli jsme vítěznou sérii, naopak Bohemka třikrát v řadě prohrála. Je škoda, že se zápas neodehrál hlavně kvůli divákům, ale terén v „Ďolíčku“ byl opravdu hodně zmrzlý a tím pádem i nebezpečný pro zdraví hráčů. Zatím nevíme, kdy bude náhradní termín utkání, které máme na jaře k dobru, mluví se většinou o březnu.“

Souboj o mistrovský titul v této sezoně už není pouze o Plzni a Spartě, protože na druhé příčce přezimuje Slavia. Jarní odvety čekají Viktorku jak na Letné, tak ještě předtím v Edenu!

„To je pravda, ale pod větším tlakem v nich budou spíš domácí týmy, které musejí vyhrát. Myslím si, že Viktorka opakovaně dokazuje, že umí tyto těžké zápasy díky týmové zkušenosti, koncentraci i sebevědomí zvládat lépe než soupeři. Věřím, že to bude platit i na jaře, kdy bychom měli být herně ještě kompaktnější a silnější, protože pracujeme společně teprve půl roku. Zažil jsem to i vloni v Bohemce, která byla na jaře oproti podzimu k nepoznání, protože tým už dobře věděl, co má hrát.“

ROMAN PIVARNÍK

Narozen: 17. února 1967. Hráčská kariéra: VSS Košice (1980-1986), VTJ Tábor (1986-1987), ČH Bratislava (1987), Dukla Banská Bystrica (1987-1988), Dukla Praha (1988-1992), Sigma Olomouc (1992-1994), Rapid Vídeň (Rakousko, 1994-1997), SV Gerasdorf (Rakousko, 1997-1998), Bnei Jehuda Tel Aviv (Izrael, 1998-1999), Carl Zeiss Jena (Německo, 1999-2000). Největší úspěchy: mistr Rakouska (1996). Trenérská kariéra: HFK Olomouc (2000-2002), Vysočina Jihlava (2002-2003), Al Qadisiyah (Saúdská Arábie 2003-2004) Slavia Kroměříž (2004-2005), Rapid Vídeň (Rakousko, 2005-2006, asistent trenéra), Tatran Prešov (Slovensko, 2006-2010), DAC Dunajská Streda (Slovensko, 2010) Vysočina Jihlava (2011-2012), Sigma Olomouc (2012-2013), Bohemians Praha 1905 (2014-2016), Viktoria Plzeň (2016-?). Největší úspěchy: postup do skupinové fáze Evropské ligy (2016), vítěz Superpoháru FAČR s Olomoucí (2012), postup s Jihlavou do nejvyšší soutěže (2012). Rodinné zajímavosti: je synovcem mistra Evropy z Bělehradu 1976 Jána Pivarníka a švagrem brankáře Martina Vaniaka, který byl jeho asistentem v Bohemians 1905 a vzal si ho s sebou i v létě do Plzně.