Roman Hubník: „Nenávidím prohry!“

Roman Hubník: „Nenávidím prohry!“

V jeho případě se snad zastavil čas. Kapitán Plzně ROMAN HUBNÍK i s pětatřicítkou na krku válí jako za mlada. Vyhlášený válečník drží dál defenzívu mistrovské Viktorie. V neděli proti Bohemians 1905 byl však v permanenci daleko víc, než očekával. Drama s klokany Západočeši nakonec těsně vyhráli.

Po dvou rychlých brankách jste si zřejmě představoval klidnější průběh zápasu.
„Po delší době jsme chytili začátek, jenže pak jsme polevili. Přežili jsme penaltu, poločas jsme zvládli s nulou vzadu, jenže po přestávce... Nedovedu si vysvětlit, proč jsme hráli takovou údržbu. Nebylo poprvé, co jsme propadli dojmu, že máme výhru v kapse, a soupeř nás potrestal. Konečně se k nám ale přiklonilo štěstí, v závěru jsme dali vítězný gól. Byly to ale pořádný nervy.“

Neobával jste se porážky?
„Taková myšlenka mi hlavou proběhla. Dřív, když jsme inkasovali nebo soupeř vyrovnal, jsme hned přepnuli a začali ho válcovat. Ale tentokrát jsme byli tak omráčení, že Bohemka měla dvě obrovské šance. Řezňa (obránce Radim Řezník) míč vykopával z prázdné brány. Myslel jsem si, že je to jasný gól.“

Trenér Bohemians 1905 Martin Hašek po utkání prohlásil, že vzhledem k několika hráčům v sestavě Plzně s menší herní praxí očekával, že budete ztrácet síly. Trefil se?
„Je pravda, že někteří kluci delší čas nehráli. Je to ale spíš o něčem jiném.“

Můžete být konkrétní?
„Do některých situací jsme nedali maximum. Tím jsme Bohemku posadili na koně. Snažili jsme se dopředu, ale když jsme pokazili přihrávku, soupeř vyrážel do otevřené obrany. Kontaktní gól nás psychicky poznamenal. Namísto, abychom vedli tři nula, to bylo najednou o gól. Zaplaťpánbůh, že se vyhrálo.“

Když se na obranu valil jeden útok za druhým, neměl jste chuť nějak zasáhnout? Například zvýšeným hlasem?
„Upřímně, měl jsem chuť někomu vynadat. Ale nakonec jsem si, jak se říká, ulevil do luftu. Někteří kluci, i kdybych jim řekl cokoli, se stejně zařídí podle sebe.“

Mnozí experti už delší čas tvrdí, že Plzeň není hladová. Že už nemůžete dosáhnout víc, chybí vám motivace, mužstvo nedává do, v uvozovkách všedních zápasů, všechno. Souhlasíte?
„Myslím, že má pravdu trenér Vrba, když říká, že je to všechno o hlavě. Vedete o gól, o dva, v podvědomí si říkáte: zápas už nějak dohrajeme. Pak se stane, že se vypustí nějaká situace a vznikne problém. Za nerozhodného stavu se tohle nestane. Bohemka měla víc šancí než my. Když k nám přijel Jablonec, který má vynikající ofenzívu, prakticky jsme ho nepustili do ničeho. Jezdili jsme na doraz, všichni. Stejně tak se Slavií, která všem dává čtyři góly. Kvůli našemu uspokojení si Bohemka vytvořila spoustu šancí. Důvod je evidentní: Hlava, hlava, hlava.“

Chybějící hladovost tedy odmítáte?
„Stoprocentně. Chceme vyhrát každý zápas. Se Spartou jsme jasně prohráli, nezasloužili si ani bod. Ale třeba v Teplicích jsme si minimálně jeden zasloužili. Šlo o dva extrémy během týdne. Znovu opakuji, Plzeň chce být úspěšná. Někdo tvrdí, že jsme získali to a to. Ale všechno je to o jednotlivcích. Někdo žere trávu, jiný nikoli. Bohužel v některých zápasech je víc těch druhých. I když se snaží bojovat, já jasně vidím, že je to málo.“

Ale v mužstvu drajv evidentně je. Důkazem jsou skvělé zápasy se Slavií, AS Řím, CSKA Moskva.
„Proti takovým týmům se dokážeme vyhecovat. Hlava najednou funguje u všech, jak má. Koncentrace je na maximu. Jeden mákne za druhého, táhneme za jeden provaz. Tím se mužstvo chytne celkově.“

Co udělat, abyste tak hráli každý týden, nikoli výjimečně?
„Těžká otázka. Můžete si říkat před zápasem, v poločase, že nepolevíme, ale v podvědomí bráníte výsledek. Pokud ale chceme být i nadále úspěšní, musíme jezdit po zadku každý zápas.“

Jak výrazně vám v těchto chvílích pomáhají diváci?
„Vnímáme to, že by od nás chtěli výhry a víc gólů, stejně jako my, ale žádný zápas teď není lehký, a proto jsou velmi důležitou součástí. Příští týden se začínají prodávat permanentky na novou sezónu, tak doufám, že se jich prodá víc než loni a lidi nám budou pomáhat.“

Na vedoucí Slavii ztrácíte sedm bodů. Nakolik věříte obhajobě?
„Dokud je šance, budeme o titul bojovat. Ale slávisté to mají ve svých rukách. Na jaře hrají dobře, mají výsledky i v Evropské lize. Je jasné, že boj o titul bude velice těžký. Ale nic se nemůže vzdávat. Třeba Slavie znovu klopýtne, dotáhneme se k ní na čtyři body. Slávisty to pak může nahlodat. Je lepší dohánět než náskok bránit.“

To dobře znáte z uplynulé sezony. Po podzimu jste vedli o čtrnáct bodů, o titul se pak hrálo až do konce.
„Ztráceli jsme, ztráceli, najednou jsme vedli o sedm bodů a začali jsme se obávat. To samé může potkat i Slavii.“

Slavia hraje na třech frontách. Kromě ligy ji čeká čtvrtfinále Evropské ligy proti Chelsea, je v MOL Cupu. Může jí náročný program doběhnout?
„Mají široký kádr. Po Evropské lize vyměnili v české lize snad sedm hráčů. Ti dokázali, že jsou hladoví, trenérovi ukázali, že mají na základ. Zátěž rozmělňují na celý tým, nemyslím tedy, že je pro ně náročný program problém.“

Pokud sezona neskončí obhajobou, i tak ji budete považovat za úspěšnou?
„Ano. Šli jsme přímo do skupiny Ligy mistrů, měli jsme za cíl postup do jarní části Evropské ligy. Povedlo se. Kdybychom v lize skončili druzí, myslím, že je to pořád úspěch. Ať si říká, kdo chce, co chce. V tvrdé konkurenci Sparty a Slavie se roky pohybujeme na špici. Buď slavíme titul, nebo končíme těsně pod vrcholem. Každý chce úspěchy, získat titul, ale rok od roku je těžší ho obhajovat.“

Vyhýbaly se vám výkyvy. Považujete to za mimořádné vzhledem k finanční převaze pražských „S“?
„Rozhodně. Na začátku minulého ročníku se vědělo, že český mistr půjde rovnou do základní skupiny Champions League. Sparta se Slavií mocně nakupovaly, my jsme šli do boje se stejným mužstvem. Přesto jste jsme se smáli my. Myslím, že jsme si za ty roky, za získané body do pohárového koeficientu, Ligu mistrů zasloužili.“

Věříte, že si ji ještě zahrajete?
„Těžko říct, roky běží. Každý z nás v Plzni by si ji ještě jednou přál zažít. Člověk ale musí brát každý zápas, jako by byl poslední. Jde o klišé, ale v mém případě sedí. Jsem moc rád, že jsem si poháry zahrál, budu mít na co vzpomínat.“

Který okamžik v letošní Ligy mistrů je pro vás nejsilnější?
„Asi poslední dva zápasy ve skupině s CSKA Moskva a doma s AS Řím. Pokud si odmyslím duel na Realu, kde jsme mohli bodovat. Museli jsme CSKA porazit, nakonec i Italy. Po zápase s AS Řím to byly hodně emotivní chvíle. Nikdy na ně nezapomenu.“

Jak vlastně čelíte fotbalovému stárnutí, abyste byl pořád v top formě?
„Pro mě je prvořadé být zdravý. Nejraději bych jenom hrál. Anglické týdny jsou pro mě ideální. Reprezentační pauzy nebo zranění, mě hrozně brzdí. Potřebuju pořád hrát, cítím se pak na hřišti dobře. Musím jen víc regenerovat, protahovat se. Najel jsem na systém, který mi vyhovuje. Klepu si na zuby, držím se.“

Cítíte stále sílu, drajv, motivaci?
„Fotbal mě pořád baví. Nenávidím prohry, ani na tréninku. Někdy chytím i nerva. Považuji to za důležité, protože tady všechno začíná.“

ROMAN HUBNÍK

Narozen: 6. června 1984. Výška: 190 cm. Váha: 83 kg. Stav: svobodný, syn Patrik (7). Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: Sigma Olomouc (1998-2007), FK Moskva (Rusko, 2007-2008), Sparta Praha (2009), Hertha BSC Berlín (Německo, 2010-2013), Viktoria Plzeň (2013-2015), Sigma Olomouc (2015 - ?), Viktoria Plzeň (2016-?). Česká liga: 254 zápasů/12 gólů. Reprezentace: 29/3. Největší úspěchy: postup do čtvrtfinále EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, účastník základní skupiny Ligy mistrů (2013, 2018), české tituly se Spartou (2010) a Plzní (2015, 2016, 2018), účastník mistrovství Evropy hráčů do 21 let v Nizozemsku (2007), postup do osmifinále Evropské ligy (2014), postup do vyřazovací části Evropské ligy (2013, 2017, 2018), vítěz Superpoháru FAČR (2015).