Robert Hrubý: „Už to chtělo změnu…“

Robert Hrubý: „Už to chtělo změnu…“

S ostravským Baníkem prožil turbulentní období. Jako host ze Slavie s ním spadl z ligy, o rok později už jako jeho hráč pomáhal k návratu mezi elitu. Byl i u jeho renesance po nástupu nového majitele klubu. Ale v příští sezoně už šestadvacetiletý středopolař ROBERT HRUBÝ modrobílý dres oblékat nebude. Den po konci nadstavbové části ve skupině o titul, se dohodl s Jabloncem na ročním hostování, ve kterém je zakotvena i opce na další dvouleté angažmá v severočeském klubu.

I když jste strávil většinu kariéry v Edenu, patřil jste paradoxně k nejdéle sloužícím hráčům Baníku!

Když pominu „Laštyho“ (Jana Laštůvku) a „Baryho“ (Milana Baroše), kteří se do Baníku vrátili zpátky po dlouhých letech v zahraničí, tak asi jo. Nejdřív jsem přišel v zimě na půlroční hostování, když se v lize zachraňoval, ale bohužel se nám to nepovedlo. Na přestup jsem pak dorazil o rok později do druhé ligy, ze které se na jaře postoupilo opět do první.“

V posledních dvou sezonách jste postoupili do skupiny o titul, ale na evropské poháry nedosáhli…

Pokaždé se nám povedl podzim, ale na jaře to skřípalo. Letos do jarní části ligy nepříjemně zasáhla pandemie koronaviru. Přesto nám moc nescházelo, abychom si evropské poháry zahráli. Vloni jsme bohužel prohráli doma finálový zápas play-off s Mladou Boleslaví, letos jsme potřebovali získat o pár bodů víc po restartu ligy i pak v nadstavbě, abychom se dostali alespoň na pátou příčku místo Liberce, který pak doma porazil „Bolku“ a zahraje si předkolo Evropské ligy.“

Kdy jste začal uvažovat o tom, že ostravskou fotbalovou kapitolu uzavřete?

Už jsem na sobě trochu cítil, že by to chtělo po těch čtyř a půl letech změnu. Nikdo mě ale z Baníku nevyhazoval. Jsem strašně rád, že to takhle dobře i rychle dopadlo.“

Byl tím pověstným jazýčkem na rozhodovacích vahách domácí zápas v předposledním kole základní části s mistrovskou Slavií, do kterého vás trenér Luboš Kozel poslal v 69. minutě a v 85. vystřídal?

Když jdete na hřiště ve druhé půli jako střídající hráč a trenér vás za nějakou chvíli stáhne, tak to je velmi nepříjemné. Navíc to bylo proti Slavii, ve které jsem strávil většinu své fotbalové kariéry, tak jsem to kousal ještě mnohem hůř. Trenér Kozel za mnou hned po utkání přišel, říkal mi, že v tom nebylo nic osobního, že chtěl dostat v tu chvíli do hry, kdy narůstal slávistický tlak, někoho důraznějšího, než jsem já. V tu dobu jsem už vychladl, pustila mě předchozí velká naštvanost. Vzal jsem jeho argumenty, nebral jsem to jako křivdu. Náš vztah byl v pohodě, neměli jsme spolu problémy. Ale říkal jsem si, že mi zřejmě tolik nevěří…“

Poslední zápasy jste nebyl ani v nominaci. Proč?

Proti Spartě jsem měl nastoupit v základní sestavě, ale dva dny před utkáním jsem si poranil tříslo. Když jsem se uzdravil, tak jsem musel do karantény, protože jsem se dostal do kontaktu s osobou, nakaženou COVID-19 a podstoupit po tom testy, takže jsem přišel o další zápasy. Před tím posledním v Jablonci jsme se s trenérem domluvili, že by nemělo cenu, abych tam s mančaftem cestoval, protože už jsme neměli šanci posunout se na páté místo.“

O pár dnů později jste si právě Jabloncem plácl minimálně na příští sezonu, měl jste i jiné nabídky?

Probírali jsme moji aktuální situaci s manažerem Jirkou Müllerem, druhý den mi zavolal, že se mi ozve pan Pelta. Jablonec o mě stál už v zimě, a protože tentokrát nebyl ani Baník proti, seběhlo se to všechno hrozně rychle. Den po konci ligy jsme podepsali roční hostování s opcí na další dvě sezony.“

Zahrajete si premiérově evropské poháry!

Doufám, že to nebude jen jednozápasová zkušenost, že v předkolech zabojujeme o postup do základní skupiny Evropské ligy.“

Od pondělí vám začala letní příprava. Jak dlouho jste měl dovolenou?

Dovolenou jsme měli necelé tři týdny, v posledních dnech jsme už plnili individuální tréninkové plány. Jezdil jsem většinou za jedním trenérem-specialistou do Prahy, u kterého jsem se potkával i s lidmi z jiných druhů sportů, než je fotbal.“

Trenér Petr Rada vás nepovede poprvé…

S trenérem Radou se trochu známe ze Slavie, tehdy si mě vytáhl z dorostu do ligového „áčka“, což je už dost dávno… Bavili jsme se spolu krátce, když jsem podepisoval smlouvu s Jabloncem, říkal mi, co ode mne zhruba očekává.“

Zase vás čeká dojíždění, i když už ne na druhý konec republiky. Jak to budete praktikovat?

V Ostravě jsme s manželkou bydleli, když se narodila malá, tak zůstávaly v Kostelci nad Černými lesy, žena také dodělávala vysokou školu. Pendolinem jsem za nimi dost často jezdil. Do Kolína, kde jsem vystupoval, to trvalo jen dvě a půl hodiny, a pokud bylo po ligovém zápase, mohl jsem si ho za tu dobu cesty znovu v klidu přehrát v hlavě. Do Jablonce nechci dojíždět každý den, budu někdy přespávat na hotelu, který mi klub zařídí, nebo si něco najdu sám. Připojím se ke skupině spoluhráčů, kteří dojíždějí z Prahy, a mají vždycky sraz na Černém Mostě, odkud pak autem najedou na dálnici.“

ROBERT HRUBÝ

Narozen: 27. dubna 1994. Výška: 184 cm. Váha: 78 kg. Stav: ženatý, manželka Denisa, dcera Hana (17 měsíců). Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: Slavia Praha (2000-2016), Baník Ostrava (2016), FK Teplice (2016), Baník Ostrava (2017-2020), FK Jablonec (2020-?). Reprezentace: dva zápasy / žádný gól. Největší úspěchy: postup na EURO hráčů do 21 let (Polsko 2017), účast na turnaji v Kataru (2017).