Vloni na jaře převzal Piast Gliwice s jediným úkolem – zachránit ho v polské nejvyšší soutěži, což se českému trenérovi RADOSLAVU LÁTALOVI podařilo, takže si prodloužil angažmá v tomto provinčním klubu o další sezonu. V ní se však jeho svěřenci postarali o obrovské překvapení. Od úvodních kol se totiž usadili na čele tabulky Ekstraklasy, vydrželi tam po celý podzim a ani v jarní nadstavbě jim nedošel dech, byť je ve finiši o mistrovský titul předstihla favorizovaná Legia Varšava. Jako polský vicemistr si nyní poprvé v historii zahrají v pohárové Evropě, samozřejmě pod Látalovým vedením.

„Dovolenou jsme měli tři týdny. I já jsem ji potřeboval jako sůl, ligové jaro bylo ohromně psychicky náročné, protože do nadstavbové části jsme šli jen s polovičním bodovým ziskem, takže rozdíly mezi týmy byly minimální. Druhou příčku jsme nakonec uhájili, tak se mi k moři do Španělska letělo v pohodě a v klidu. Ve smlouvě jsem měl klauzuli, že když postoupíme mezi elitní osmičku, tak se mi automaticky prodlouží o další rok.

„LOS NÁM V ÚVODU MOC NEPŘÁL…“

S přípravou jsme začali kvůli předkolu Evropské ligy už 6. června. Na prvním kondičním soustředění jsme byli poblíž Olomouce, na druhé herní jsme vyrazili do sportovního centra kousek od Budapešti, kde to také nemělo chybu. Nyní nás čeká už ostrý zápasový program. Los nám ale moc nepřál. Dostali jsme totiž IFK Göteborg, což je velmi těžký a mezinárodně zkušený soupeř. Ve čtvrtek večer hrajeme doma úvodní utkání a v neděli pak ligový zápas na Cracowii, která v minulé sezoně skončila čtvrtá. V úvodních čtyřech kolech kopeme třikrát venku, všechno se silnými soupeři včetně mistrovské Legie.

„KAMIL VACEK MĚL NEREÁLNÉ POŽADAVKY!“

V klubu panuje docela klid, uvidíme, jak to bude vypadat v příštích týdnech po několika odehraných utkáních. Cíl Piastu je stejný jako vloni – probojovat se do první osmičky. V hráčském kádru už bohužel nemám oba české kluky. Martin Nešpor, který tu byl na ročním hostování, s námi absolvoval obě soustředění, ale Sparta za něj chtěla tak vysoké odstupné, že jsme jeho přestup nemohli uskutečnit. U Kamila Vacka jsme využili opci, kterou v hostování měl, a získali ho z Letné natrvalo. Jenže jeho následné požadavky byly finančně pro Gliwice úplně mimo realitu. I když jsme skončili v lize druzí, pořád jsme klubem jako Slovácko. A tak se v Česku připravuje individuálně a čeká na nabídku odjinud… Vloni na podzim byl tady za boha, protože se stal největší oporou týmu. Podával skvělé výkony, vrátil se i do české reprezentace, jaro už v takové formě neodehrál, možná i proto se nevešel do závěrečné nominace na EURO do Francie. Protože oba nastupovali v základní sestavě, sháníme na jejich místa náhrady. Místo Vacka přichází z Legie Maslowski, který je napsaný i na soupisce pro předkola Evropské ligy, místo Nešpora jsme si vytipovali forvarda z Lechu Poznaň.

„POSTUPY POLÁKŮ A SLOVÁKŮ MĚ NEPŘEKVAPILY…“

Mistrovství Evropy jsem samozřejmě sledoval. Počítal jsem s tím, že jak Poláci, tak i Slováci postoupí ze skupiny do play-off. Mají pohromadě kvalitní týmy, stačí se podívat, za jaké špičkové evropské kluby hráči nastupují. Oba nároďáky jsou navíc také věkově velmi vyvážené, dalším bonusem do budoucna jsou silné „jedenadvacítky“. O té slovenské jsem se opakovaně bavil s „Hapim“ (Pavlem Hapalem), kromě Škriniara, který už byl už nyní v nominaci „áčka“, tam má ještě další mladé šikovné kluky. O Polácích platí totéž, ti mají i velmi silnou „devatenáctku“. Bohužel my v tomto směru zaostáváme a propadáme se stále níž. Vzpomínám si, jak Pepa Chovanec vzal na EURO 2000 do Belgie a Nizozemska na poslední chvíli „Jankula“ (Marka Jankulovského), který předtím na mistrovství Evropy „jedenadvacítek“ na Slovensku patřil k největším oporám, v základní sestavě nastupoval devatenáctiletý „Rosa“ (Tomáš Rosický), další mladé hráče si pak vytáhl k sobě trenér Karel Brückner.

„SIGMA SE Z PŘEDCHOZÍHO SESTUPU NEPOUČILA!“

Nyní dojde ke generační obměně, protože končí starší kluci. S některými jsem ještě já na sklonku reprezentační kariéry hrával nebo v české lize proti nim. Tak to prostě chodí, bude u toho i nový trenér místo Pavla Vrby, který do toho spadne rovnýma nohama, protože nová kvalifikace na mistrovství světa 2018 v Rusku začíná už za necelé dva měsíce. Já jsem v Polsku spokojený, liga se hraje na moderních stadionech, také diváci chodí ve větším počtu než už nás. Z Gliwice to mám domů do Olomouce půldruhé hodiny jízdy po dálnici, což je paráda. Jen mně dělají starosti oba kluby, za které jsem hrával. U Baníku mě sestup do druhé ligy nepřekvapil, klub si o něj v posledních letech koledoval a po bídném podzimu bylo jasné, že se tentokrát nezachrání. Třeba mu to pomůže, aby se vrátil na dřívější pozice, které v českém fotbale vždycky míval. Mnohem víc jsem zklamaný z pádu Sigmy, která se naopak vůbec nepoučila ze sestupu před dvěma lety. Má fantastické podmínky k trénování i vybudované zázemí. Asi je uvnitř klubu něco špatně, když to opakovaně nefunguje…“