Radoslav Látal: „Chceme přivézt dobrý výsledek pro odvetu!“

Radoslav Látal: „Chceme přivézt dobrý výsledek pro odvetu!“

Na přelomu roku vyrazil na další zahraniční angažmá, tentokrát do Dynama Brest. V běloruském městě poblíž polských hranic však zůstal jen několik měsíců, i když cíl – postup do pohárové Evropy splnil a přidal i výhru v tamním Superpoháru. Pak si ale mocný klubový šéf vyhlédl místo trenéra RADOSLAVA LÁTALA náhradu – jednoho z nejslavnějších světových fotbalistů Diega Maradonu! Osmačtyřicetiletý český kouč ale nezůstal dlouho bez práce a znovu v blízké cizině – převzal totiž čerstvého slovenského mistra Spartak Trnava!

„Tři nebo čtyři týdny po tom, co jsem skončil v Brestu, se mi ozval Liberec, že by o mě měli od nové sezony zájem. Jednali jsme, jednou jsem tam i zajel, ale myslím si, že oslovili víc trenérů. Potom však přišla s mnohem konkrétnější nabídkou Trnava. Generální manažer Pavel Hoftych mi řekl, co ode mne ve Spartaku očekávají, abych navázal na to dobré, co tenhle slavný slovenský klub po pětačtyřiceti letech opět dovedlo k titulu. Dohodli jsme se na roční smlouvě se stejně dlouhou opcí.

„S MICHALEM ŠČASNÝM JSME SI VZÁJEMNĚ SEDLI!“
Musel jsem si najít také nového asistenta, protože Marcel Lička zůstal smluvně vázaný v Brestu. Oslovil jsem Michala Ščasného, který působil v Senici, kde také žije. Měl dokonce i platný kontrakt, který kvůli trnavskému angažmá ukončil. Sedli jsme si, klape nám to. Už na začátku letní přípravy jsem viděl, že během krátké dovolené hráči nelenošili, protože dostali individuální tréninkové plány. Kvůli startu Spartaku v prvním předkole Ligy mistrů to bylo nutné, abychom nezačínali úplně od nuly.

„PŘEDSTAVOVAL JSEM SI VYDAŘENĚJŠÍ LIGOVÝ START…“
Začátek sezony je opravdu hektický, vždyť už máme za sebou osm soutěžních utkání! Posledních čtrnáct dnů jsem se ani nedostal domů do Olomouce. Prostě nebyl čas, i když to mám z Trnavy autem dva a půl až tři hodiny podle toho kudy jedu, jestli přes Bratislavu, nebo na Zlín, a taky jak rychle… Je to náročný kolotoč ligových a evropských zápasů, mezi kterými musíte zvládnout kromě tréninků i cestování a nezbytnou regeneraci.

Ve slovenské lize jsem si představoval vydařenější start, abychom teď měli aspoň o tři body víc. Nepovedlo se nám bohužel hned úvodní utkání v Senici, kde jsme zahráli opravdu katastrofálně. Doma jsme pak porazili Zlaté Moravce 1:0 gólem z penalty a v sobotu jsme opět stejným výsledkem prohráli v Podbrezové. Výkon nebyl špatný, i když není jednoduché dostat hráče z evropské pohárové euforie rychle zpátky na zem.  Do šedesáté minuty jsme byli lepším týmem, ale potom jsme doplatili na jedinou chybu, kterou domácí potrestali.

„LEGIA NÁS, MYSLÍM, PODVĚDOMĚ TROCHU PODCENILA…“
Postup do třetího předkola Ligy mistrů nám garantuje další čtyři utkání na evropské scéně, i kdybychom přes Crvenou zvezdu nepostoupili do play-off Ligy mistrů. Už úvodní dvojzápas se Zrijnskim Mostarem byl hrozně těžký. Začínali jsme doma a hráli kvůli trestu UEFA bez diváků, což je pro Trnavu velký handicap. Byl to vyrovnaný zápas, který mohl skončit bezbrankovou remízou, naštěstí se nám povedlo dvacet minut před koncem aspoň jednu branku vstřelit. V Mostaru jsme dali v prvním poločase vedoucí branku ze standardní situace a v tu chvíli jsme věděli, že by domácí museli vstřelit tři góly, aby nás vyřadili.

Do druhého předkola jsem si opravdu přál polský tým, i když jsem věděl, že bude jasným favoritem. Procentuálně jsem viděl postupové šance 90:10 pro Legii. Chtěl jsem ale, aby kluci zažili ve Varšavě nádhernou atmosféru na vyprodaném stadionu, protože jsem si to moc dobře pamatoval ještě ze svého trenérského působení v Piastu Gliwice. Myslím si, že jsme se na první utkání v Polsku velmi dobře připravili, tým v něm podal výborný výkon. Vedli jsme 1:0, zahodili pak několik dalších vyložených šancí, ale v nastaveném čase jsme dali krásný druhý gól, který se nakonec ukázal jako rozhodující. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale řekl bych, že nás domácí trochu podvědomě podcenili, když viděli tu hrůzu, kterou jsme pár dnů předtím předvedli v ligovém utkání v Senici…

 „Z TĚCH NERVŮ SE MI NAJEDNOU ZAMOTALA HLAVA!“
Že půjdeme do domácí odvety s dvoubrankovým náskokem, nikdo nečekal. Stadion mohl mít dvojnásobnou a možná i trojnásobnou kapacitu, aby se na něj dostali všichni zájemci! První poločas byl z naší strany dobrý, ale když pár minut před přestávkou vyloučil rozhodčí po druhé žluté kartě záložníka Legie, padla na nás deka.  Že za této příznivé konstelace máme senzační postup na dosah a že bychom byli za idioty, kdybychom to proti deseti nezvládli. Vytvořili jsme si sami na sebe enormní tlak a na trávníku to podle toho po přestávce také vypadalo. Nezvládali jsme přečíslení tři na jednoho nebo na dva protihráče, naše brejkové protiútoky končily vesměs zbytečným ofsajdem, naopak Legia logicky vsadila všechno na ofenzivní kartu, protože jí také nic jiného nezbývalo. Když se pak dostala do vedení, tak jsme se klepali až do konce, třebaže dohrávala jen v devíti hráčích. Prožíval jsem to hodně emotivně, jsem takový nervák a pořád jsem od čáry na hráče řval pokyny. Až se mi najednou zamotala hlava a musel mě potom chvilku uklidňovat klubový doktor…

„ČEKÁ NÁS JEŠTĚ SILNĚJŠÍ SOUPEŘ A BOUŘLIVĚJŠÍ ATMOSFÉRA…“
Po závěrečném hvizdu vypukla obrovská euforie, ale na žádné velké oslavy nebyl čas. Potěšily mě gratulace z Gliwic, volal mi i manažer Piastu. To, že jsme vyřadili Legii, mělo v Polsku velký ohlas, protože tam má stejnou pozici jako u nás Sparta. Dělal jsem i rozhovor do polské televize, protože polsky trochu umím. Teď toho ale moc nenaspím. Už v sobotu jsme hráli v Podbrezové, v noci jsme se vrátili domů, usnul jsem až ve tři nebo ve čtyři hodiny. V neděli dopoledne jsme měli regenerační trénink a v pondělí v osm ráno jsme odlétali do Bělehradu, kde nás v úterý čeká ještě silnější soupeř, než jakým byla Legia… Také prostředí na stadionu bude hodně bouřlivé, tím jsou fanoušci Crvene zvezdy proslulí. Věřím, že nám pomůže svými zkušenostmi Marek Bakoš, takového důrazného útočníka a týmového srdcaře jsme potřebovali, aby ukočíroval na hřišti mladé kluky. Dorazil až ve čtvrtek, absolvoval jeden trénink a hrál i v Podbrezové. Přál bych si, abychom si přivezli do domácí odvety takový výsledek, který by nám dával reálnou šanci bojovat o postup do play-off Ligy mistrů!

Po vyřazení Legie už nás ale nikdo nepodcení, udělali jsme si tím docela dobré jméno v Evropě. A ještě se navíc o Trnavě všude mluvilo i kvůli tomu nazeleno nastříkanému trávníku, který během zápasu s Legií pouštěl barvu.  A hráči obou týmů ji na sebe nechtěně stírali… Ale když senzačně postoupíte, tak je vám úplně jedno, jak vypadáte!“

RADOSLAV LÁTAL
Narozen
: 6. ledna 1970. Ligová hráčská kariéra: Sigma Olomouc (1987-1989), Dukla Praha (1989-1990), Sigma Olomouc (1991-1994), Schalke 04 (Německo, 1994-2001), Sigma Olomouc (2001), Baník Ostrava (2002-2005). Reprezentace: 58 zápasů, 3 góly. Největší úspěchy: vicemistr Evropy z Anglie 1996, účastník EURO 2000 v Belgii a Nizozemsku, vítěz Poháru UEFA 1997, mistr české ligy (2004), vítěz Německého poháru (2001). Trenérská kariéra: MFK Frýdek-Místek (2008-2009), SFC Opava (2009-2010), Baník Sokolov (2010-2012), Baník Ostrava (2012), MFK Košice (Slovensko, 2013-2014), Piast Gliwice (Polsko, 2015-2017), Dynamo Brest (Bělorusko, 2018), Spartak Trnava (Slovensko, 2018-?). Největší úspěchy: postup do třetího předkola Ligy mistrů (2018), vicemistr polské Ekstraklasy (2016), vítěz Slovenského poháru (2014), nejlepší trenér slovenské Corgoň ligy (2014), nejlepší trenér polské Ekstraklasy (2016).