Patrizio Stronati: „Příště na penaltu už asi půjdu já…“

Patrizio Stronati: „Příště na penaltu už asi půjdu já…“

Stabilně patří do stoperské dvojice Baníku, do kterého se natrvalo vrátil po angažmá v Austrii Vídeň. V létě měl čtyřiadvacetiletý urostlý bek PATRIZIO STRONATI opět nakročeno do ciziny, když mu přiletěla nabídka od polských sousedů z Lechu Poznaň, ale představy obou klubů o transferu se diametrálně lišily, takže z něj sešlo. I proto, že ostravské ligové ambice opět míří vysoko, byť tomu vstup do nové sezony zatím zrovna nenapovídá…

I když jsme hráli v pondělí derby v Karviné a už v pátek doma s Teplicemi, žádnou větší únavu jsem necítil. Pro mě je naopak nejhorší, když je mezi zápasy delší pauza než obligátní týden. Bohužel jsme i podruhé v domácím prostředí prohráli, což je na začátku sezony vždycky hodně nepříjemné. Ale obě utkání nejde, myslím, moc srovnávat. Proti Teplicím jsme předvedli lepší výkon než v úvodním kole s Libercem, ale doplatili jsme na největší problém, který nás v poslední době trápí – vstřelit gól. Souvisí s naší nepříliš kvalitní předfinální fází, takže se jen velmi obtížně dostáváme do šancí.

TEPLICE NA NAŠI BRANKU UŽ NEVYSTŘELILY!“

S Teplicemi jsme měli přitom spoustu času, abychom zápas otočili, protože jsme inkasovali branku už ve třetí minutě. Hosté potom zalezli, bránili od půlky a na naši branku již nevystřelili… Zachytal jim i brankář Grigar, ale přesto jsme měli naplno bodovat. Největší příležitost k obratu jsme měli z penalty po hodině hry. Byli jsme před zápasem určení s „Barym“ (Milanem Barošem), který to vzal na sebe, ale jak teplický gólman po utkání přiznal, vystihl stranu, kam to kopne… Kdyby vyrovnal na 1:1, určitě bychom ve zbytku zápasu dostali Severočechy pod tlak, do konce zbývala skoro půl hodina.

INKASUJEME GÓLY JAKO PŘES KOPÍRÁK…“

Nevěděl jsem, že jsme už pět pokutových kopů v řadě neproměnili. Příště už na penaltu možná půjdu já a doufám, že tu černou sérii, která nás obírá o ligové body, zlomím. Před dvěma týdny proti Liberci ji Robert Hrubý nedal za stavu 1:1 a nakonec jsme nebrali nic, protože jsme dostali v nastaveném čase gól ze standardní situace, když střílený centr prodloužil hostující Potočný hlavou ke vzdálenější tyči. To samé jako přes kopírák se nám stalo v závěru derby v Karviné. Domácí kontaktní gól pochopitelně nakopl, a kdyby nás pak svými zákroky nepodržel „Buďa“ (Viktor Budinský), tak jsme možná nevyhráli… Když se trápíme v koncovce, tak to musíme aspoň uhrát vzadu na nulu, což se nám zatím ani jednou nepovedlo. Soupeři na rozdíl od nás dokáží chyby gólově potrestat. A aby se to nepletlo, tak jsme i s Teplicemi inkasovali po centru do vápna…

V sobotu dopoledne jsme měli my, co jsme odehráli zápas s Teplicemi, regenerační trénink a dostali jsme jako obvykle den volna. Odpoledne jsme zašli do kina na film „Lví král“ a v neděli jsme vyrazili s přítelkyní, malým Markem a přáteli do zábavního parku v Polsku, kam to je z Ostravy hodinu a dvacet minut jízdy autem.

ČEKÁ NÁS JEŠTĚ VYHECOVANĚJŠÍ SLEZSKÉ DERBY!“

Po třech kolech jsme čekali, že budeme mít víc než tři body, které jsme navíc přivezli z venku. Teď nás čeká v sobotu další slezské derby, ale ještě mnohem vyhecovanější – v Opavě. Moc ji sice nemusím, ale jsem rád, že je v první lize, protože derby jsou vrcholem a kořením každé sezony. Zažil jsem ta nejprestižnější vídeňská i v Rakousku, když jsme s Austrií hráli s Rapidem. Na národní stadion v Prátru přišlo 35 tisíc diváků, když se Rapid vrátil na svůj stadion, tak jich bylo v hledišti 28 tisíc. V Opavě bude určitě vyprodáno, derby bude mít obrovský náboj. Jsem zvědavý, s jakou velkou motivací se v kabině vytáhnou „Kuzma“ (Nemanja Kuzmanovič) a Tomáš Smola, kteří za ni v minulé sezoně hrávali. Pokud chceme uspět, tak se musíme vyvarovat chyb z předchozích zápasů. V dalších dvou kolech hrajeme s pražskými kluby – nejdřív doma s Bohemkou a potom na Letné se Spartou, což je další velký rival Baníku. S „Klokany“ musíme každopádně naplno bodovat!

PROMARNILI JSME TŘI EVROPSKÉ MEČBOLY…“

V minulých dnech zasáhly do předkol evropských pohárů i české týmy. Klidně jsme mohli být mezi nimi a cestovat třeba do Kazachstánu nebo Arménie. Bohužel jsme na jaře promarnili tři mečboly. V nadstavbové části ligy jsme přišli o naději na čtvrté místo, které obsadil Jablonec. V MOL Cupu jsme hráli doma semifinále se Slavií, která šla do vedení z hodně diskutabilní penalty. Ve druhé půli jsme hru víc otevřeli a slávisté to využili ke druhé brance, kterou si pojistili postup do finále. A do třetice jsme nezvládli rovněž v domácím prostředí před deseti tisíci diváky rozhodující zápas play-off s Mladou Boleslaví. V tomhle zápase jsme měli do pohárové Evropy nejblíž. Tak snad se nám to povede třeba v té sezoně, která se teprve rozbíhá.

NABÍDKA Z POLSKA BYLA DOCELA LÁKAVÁ!“

V létě to jednu chvíli vypadalo, že se přesunu do polské Ekstraklasy. S vážnou nabídkou se ozval Lech Poznaň, docela mě to lákalo jak z fotbalového hlediska, protože v Polsku chodí na fotbal hodně fanoušků, tak i z toho finančního. Mám v Ostravě ale smlouvu ještě na tři roky, takže kluby musely o přestupu jednat a nedohodly se. Už se dozadu neohlížím, jedu dál a uvidíme, co budoucnost přinese. Chtěl bych s Baníkem opět hrát o špici tabulky, a když budu podávat dobré výkony, tak věřím, že bych zase mohl dostat pozvánku na sraz reprezentačního „áčka“, za které jsem ale ještě nenastoupil.“

PATRIZIO STRONATI

Narozen: 17. listopadu 1994. Výška: 190 cm. Váha: 86 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Sabina, syn Marek (4). Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: FC Hlučín (2002-2010), Zbrojovka Brno (2010-2012), FC Hlučín (2012-2013), Baník Ostrava (2013–2015), Austria Vídeň (Rakousko, 2015–2016), Mladá Boleslav (2017), Austria Vídeň (Rakousko, 2018), Baník Ostrava (2018-?). Největší úspěchy: účast na EURO hráčů do 21 let (Polsko 2017), nominace do reprezentačního „áčka“ (2018).