Ondřej Čelůstka: „Ten gól přišel shůry!“

Ondřej Čelůstka: „Ten gól přišel shůry!“

Dlouho byl v reprezentaci opomíjený, ačkoli hrál Ligu mistrů a v Turecku pravidelně nastupoval. Díky zarputilosti a trpělivosti se obránce ONDŘEJ ČELŮSTKA dočkal. Nyní patří mezi klíčové postavy výběru kouče Šilhavého, kterému vítězným gólem proti Kosovu pomohl k postupu na EURO.

Byl to váš nejdůležitější ve vaší kariéře?

„Možná ano. Já jsem branek moc nedal, jsem obránce. Obrovsky si cením trefy za Trabzonspor proti Interu Milán v Lize mistrů. Tenhle byl ale postupový za celou Českou republiku. Hrozně moc si ho vážím. Cítím, že padl tak trochu shůry, možná to bylo znamení. Satisfakce za léta, kdy mě reprezentace míjela.“

Padl poněkud neobvykle...

Někdy ani takové góly nepadají lehce. Byl jsem v pravý čas na pravém místě, kolenem jsem tečoval balon do brány. Určitě jsem dal v kariéře hezčí góly. Ale tenhle byl vítězný a postupový, takže mám velkou radost. Dostali jsem se i díky mé trefě na mistrovství Evropy, což je pro mě další splněný fotbalový sen.

Šlo o vaši druhou branka za národní mužstvo. Vzpomenete si na první?

Stoprocentně. Bylo to při mém debutu v reprezentaci proti Kanadě na stadionu v Olomouci. Myslím, že šlo o můj vůbec první dotek s balonem. A určitě byl tehdejší gól hezčí než ten s Kosovem.

Na druhý jste čekal přesně šest let.

„No vidíte. Je to hodně osudové a symbolické.

Při radosti jste se rozprchli na dvě skupinky. Ta větší běžela za autorem hlavičky Králem, vy s útočníkem Zdeňkem Ondráškem na opačnou stranu. Proč?

„Dělali jsme si z toho srandu ještě v šatně. Protože jediný, kdo tu mojí teč kolenem zaregistroval, byl právě Zdeněk Ondrášek. Ten jediný běžel se mnou slavit k rohovému praporku. Kdyby nebylo Zdeňka, asi bych slavil úplně sám, protože všichni ostatní upalovali k Alexovi. Ale je to naprosto jedno. Hlavně, že gól padnul, protože po těch šancích, co jsme měli...

Bál jste se, že vám není souzeno vstřelit druhou branku?

Patrik Schick, který zápas sledoval z tribuny, říkal, že to bylo jako na playstationu. Jak cinkaly za stavu jedna jedna tyče a břevna. Byla by obrovská škoda, kdybychom zápas neotočili. Považoval bych za hodně nešťastné, kdyby měl postoupit soupeř. Byli jsme lepší než Kosovo.“

V čem se vám Kosovo nepozdávalo?

Upřímně, i v Kosovu domácí vytěžili skoro maximum z toho, co měli. A myslím, že Černou Horu ani Bulharskonepřehrávali takovým způsobem, jako my. Ve čtvrtek jsme v Plzni potvrdili, že jsme byli lepším týmem. Po Anglii, která je v mých očích super mužstvem, patřícím mezi tři nejlepší na světě, měl jednoznačně jako druhý postoupit náš tým. Jsme oprávněným postupujícím.

Bylo těžké ustát situaci za stavu 0:1?

„Nebylo to vůbec příjemné. Přirovnal bych duel s Kosovem k domácímu utkání s Bulharskem, od kterého jsme inkasovali v Praze brzký gól. Tady všechno umocnilo, že bylo odehraných šedesát minut a nebylo tolik času na obrat. Ale ukázali jsme ohromnou vnitřní sílu, jak jsme šli za vítězstvím.

Otočili jste několik utkání.

Přesně tak, povedlo se nám to opakovaně. Tým má velký charakter, proti Kosovu to jenom potvrdil.“

Řekl jste, že svoji postupovou branku berete jako osobní satisfakci. Pokusíte se to rozvést?

Budu otevřený a upřímný. Jako velkou satisfakci postup vnímám, protože roky mě národní tým míjel. Nebylo to pro mě jednoduché. Ale vyplatilo se mi bojovat. Nezůstal jsem na místě, neustrnul a pořád dělal na tom, abych se do reprezentace dostal.“

Když jste měl největší formu, hrál jste Ligu mistrů, pozvánky do reprezentace vám nechodily. Napadlo by vás, že se ještě dočkáte?

„Věřil jsem tomu. Vzpomínám si, jak mi táta, který hrál fotbal profesionálně za Zlín, předpověděl, že se jednou dočkám a v národním týmu se objevím. Tvrdil mi, že se situace otočí v dobré. Beru si od něj hodně věcí. Kritiku pozitivní i negativní. Dodával mi víru. Pracoval jsem na sobě, teď se mi plní sny.“

Jaký ohlas měl váš vítězný gól mezi vašimi kamarády a blízkými? Kolik gratulací vám přišlo?

„Byl jsem mile překvapený, gratulací mi přišlo strašně moc. Fakt jsem tolik nečekal, měl jsem telefon úplně zahlcený. Odpovídám na ně vlastně doteď, určitě na všechny gratulace nezvládnu odpovědět. Navíc, jak probíhaly oslavy po zápase s Kosovem, nebyl jsem pořád na telefonu.“

Psali vám také fanoušci?

„Ano, spousta gratulací mi přišla právě od fanoušků. Těm nemůžu všem poděkovat, možná jednou velkou zprávou na sociální síti. Je příjemné, že se mi ozval i velký počet kamarádů, známých, radovali se se mnou. Je to moc příjemný pocit.“

Zmínil jste, že po utkání s Kosovem proběhla týmová oslava postupu na EURO. Jaká byla?

„Poseděli jsme s mančaftem. Byli jsem na hotelu, moc jsme si to užili. Tím, jak nám všem spadl kámen ze srdce, že jsme si dokázali postup zajistit, panovala uvolněná nálada. Ten pocit v takové situaci je nepopsatelný, krásný. Najednou je všechno v pohodě, výborná nálada. li jsme i nějaké pivko, což k takové výjimečné chvíli patří. Byla ohromná legrace, oslava byla strašně fajn.“

Poslední zápasy nastupujete vedle Jakuba Brabce, sedí vám spolupráce s ním? Dokážete si na hřišti ve všem vyhovět?

„Naše spolupráce vypadá velmi dobře. V doposud odehraných společných zápasech jsme si vyhověli. Myslím, že vyšly celému mužstvu i nám dvěma s Kubou, ve středu obrany nevznikl větší problém.

Konzultujete spolu herní situace i mimo hřiště?

„Ano. Přese všechno pozitivní, přece jen toho spolu při reprezentačním srazu moc nenatrénujeme, každý z nás hraje v jiném klubu, který vyznává odlišný herní styl, působíme v jiných ligách. Proto si spolu hodně řekneme i před utkáním. Jak se budeme na hřišti vedle sebe chovat, jak budeme vystupovat, jak se budeme zajišťovat. Kdo kde bude stát při rozehrávce.“

Bude sledovat los, ve kterých destinacích byste chtěl hrát skupinu?

Přiznám se, že jsem to moc nesledoval, nemám tušení. Necháme všechno na losu v Bukurešti, těšíme se hrozně. Aspoň tedy já určitě. Kolikrát se mi ještě poštěstí hrát mistrovství Evropy. Nejsem přeci jen nejmladší.“

Chtěl byste mít ve skupině Turecko?

„Docela jo. Na konfrontaci s nimi bych se těšil, střet s nimi by pro mě byl speciální. Ale celkově jsem zatím příliš nepřemýšlel, kdo by se mi zamlouval do skupiny. Asi bych si přál nějaké top mančafty typu Holandska. Líbila by se mi také Itálie. Uvidíme. Spíš jsem ale typ, který se nechává rád překvapit, takže extra přání vlastně žádné nemám. Hlavně, že jsme na EURO. Strašně se na něj těším.“

ONDŘEJ ČELŮSTKA

Narozen: 18. června 1989. Výška: 186 cm. Váha: 80 kg. Stav: ženatý, manželka Hana, syn Sebastien (1 rok). Fotbalový post: obránce. Hráčská kariéra: Tescoma Zlín (1996-2009), Slavia Praha (2009-2010), Palermo (2010), Slavia Praha (2010-2011), Trabzonspor (2011-2013), Sunderland (2013-2014), Norimberk (2014-2015), Antalyaspor (2015-?). Česká liga: 65 zápasů / 6 gólů. Reprezentace: 17/2. Největší úspěchy: postup na EURO (2019), postup do základní skupiny Ligy mistrů (2011), finalista Anglického poháru (2014), účastník EURO U21 (2011), účastník MS U19 (2009).