Michal Trávník: Neúnavný univerzál s kapitánskou páskou

Michal Trávník: Neúnavný univerzál s kapitánskou páskou

Jako správný kapitán příkladně táhl svůj tým od první do poslední minuty proti všem třem silným soupeřům, se kterými se česká „lvíčata“ střetla ve skupině C na stadionu v Tychy. Jablonecký univerzální a neúnavný středopolař MICHAL TRÁVNÍK patřil spolu se stoperem Stefanem Simičem k největším oporám, svoje kvalitní výkony na evropském šampionátu v Polsku vyšperkoval i pohotovým vedoucím gólem do italské sítě, ale jen jedna výhra právě nad „squadrou azzurrou“ na vysněný postup do semifinále nestačila. Možná však třiadvacetiletého záložníka výrazně posunula, aby si v příštích dnech a týdnech splnil jiný sen – přestoupit do některé z elitních lig v Evropě!

Když se zpětně podíváte za nedávnými zápasy na mistrovství Evropy, proč zrovna takhle dopadly?

„Německo bylo hrozně těžkým soupeřem hned na úvod, možná úplně nejtěžším ze všech. Věděli jsme, že tenhle vstupní zápas bude klíčový pro naše další fungování na evropském šampionátu. Bohužel jsme ho nezvládli podle představ, s jakými jsme do něj šli.“

S podobně silnou Itálií to naopak dopadlo nad očekávání!

„Hráli jsme o naději na postup, abychom o něj mohli ještě reálně zabojovat i v posledním utkání s Dánskem.“

Váš vedoucí gól po dlouhém sólu byl asi tím nejpotřebnějším impulzem…

„Propadl ke mně balon po vyhrané hlavičce Patrika Schicka, a protože se italský stoper smekl, měl jsem najednou volnou cestu až k brance. Čekal jsem do poslední chvíle, co poslední bek udělá, jestli proti mně vystoupí nebo zůstane stát, aby mohl případně zastavit moji přihrávku doprava na nabíhajícího Jakuba Jankta. Vzal jsem to na sebe, vypálil z velkého vápna k tyči po pravé ruce brankáře a vyšlo to! Měl jsem obrovskou radost, protože jsme se dostali do vedení, ale zároveň jsem tušil, že Italové zaberou na plné obrátky. Do konce zápasu bylo ještě hrozně daleko a bylo pravděpodobné, že nám jen tenhle gól na důležité vítězství asi stačit nebude… Ke konci zápasu, kdy jsme už vedli 3:1, jim tekly nervy, dohrávali nás v osobních soubojích a hádali se s rozhodčím. My jsme to naopak docela v klidu zvládli bez zbytečných emocí.“

Před utkáním s Dánskem byly možné postupové varianty hodně neschůdné!

„Mohli jsme si sice postup uhrát sami, ale při výhře 3:0 a ještě k tomu bez žlutých karet. Nebo vyhrát ještě vyšším tříbrankovým rozdílem. Asi jsme to měli v hlavách víc, než bylo zdrávo, zlomem byl brzký gól, který jsme inkasovali. Chtěli jsme zápas každopádně vyhrát, protože nám i nejtěsnější vítězství dávalo postupovou naději, pokud by Italové porazili Němce 2:0. Hned po vyrovnání na 1:1 jsme mohli jít dokonce do vedení, kdyby Venca Černý zbytečně nevymýšlel a přihrál úplně volnému „Schickymu“ (Patriku Schickovi). Pak bychom se možná dostali na koně místo Dánů. Místo toho o chvíli později dali druhý gól z brejku po naší špatné rozehrávce na útočné polovině a museli jsme zase dotahovat.“

Na rozdíl od kvalifikace jste v Tychy nebyli v koncovce tolik efektivní…

„To je pravda, i proti Němcům a hlavně Dánům jsme si vytvořili dost vyložených šancí, ale bohužel nám to z nich nepadalo jako předtím v kvalifikaci…“

Chyběl citelně v ofenzívě zraněný režisér Aleš Čermák?

„Jednoznačně, protože byl naším ofenzivním tahounem v kvalifikaci, vstřelil několik gólů, na další klukům přihrál. Byli jsme na sebe ve středu zálohy zvyklí, věděli jsme, co ten druhý v nějaké konkrétní situaci na trávníku nejspíš udělá a navzájem jsme se doplňovali.“

Převzal jste po něm kapitánskou pásku. Byla to pro vás ještě větší odpovědnost, umocněná i tím, že jste se jako jediný zúčastnil EURO už před dvěma lety v Česku?

„Nijak zvlášť mě to nesvazovalo, spíš mě to ještě víc nabudilo, abych se snažil podat co nejlepší výkon. Nebyla to ale pro mě úplně nová role, byl jsem zástupcem Aleše (Čermáka), a když do nějakého kvalifikačního zápasu z nějakého důvodu nenastoupil, tak jsem se stal kapitánem automaticky já.“

Jak vypadalo vaše loučení se šampionátem i týmem?

„Kolem půlnoci jsme dorazili do Katovic na hotel, po večeři měl trenér Lavička ke všem proslov, protože někteří kluci už cestovali domů. My, co jsme zůstali až nedělního odletu do Prahy, jsme si sedli na pokojích, abychom si naposledy pokecali, protože v tomhle složení se už nikdy nesejdeme.“

I v Polsku jste potvrdil, že jste univerzálním záložníkem – na krajích, v jejím středu i coby podhrotový hráč… Kde se cítíte nejlíp?

„Nejvíc mi, myslím, sedí střed zálohy, ale zvládnu to i na jejím kraji. Nemám ani problém, když se posunu na pozici podhrota, pokud to momentální situace vyžaduje.“

V Jablonci i v reprezentaci zahráváte většinu standardních situací. Trénujete je nějak speciálně?

„Teď na šampionátu jsme se jim věnovali na každém předzápasovém tréninku. Čerpám i z toho, že v Jablonci kopu rohy z obou stran, takže do nohou potřebnou kopací jistotu pravidelně dostávám.“

Zdálo se, že některým vašim spoluhráčům v posledním utkání ve skupině proti Dánsku už očividně docházely fyzické síly, i proto nestačili eliminovat útočné akce soupeře. Jak jste na tom byl vy?

„Na EURO se mi hrálo celkem dobře, zvládal jsem to i fyzicky, i když s Dánskem jsem už únavu trochu pociťoval. Zápasy byly po třech dnech, na nějakou větší regeneraci ani nebyl čas. Navíc při utkáních ubíralo síly i horko a dusno, které na stadionu panovaly, i když jsme s Dány kopali až ve 20.45.“

Kolik dnů zasloužené dovolené jste dostal?

„Deset. Teď jsem doma v Mutěnicích a příští středu se mám hlásit na tréninku v Jablonci.“

Chystáte se někam do zahraničí?

„Spíš na pár dnů vyrazíme do nějakého tuzemského wellnessu. Přítelkyně chodí do práce, takže by se stejně nemohla na delší dobu uvolnit.“

Smlouva v Jablonci vám končí přesně za rok. Pokud ji neprodloužíte, tak vás klub musí prodat nejspíš už teď v létě?

„Jablonec mi její prodloužení zatím nenabídl, uvidíme, co přinesou příští dny.“

Jsou aktuálně ve hře nějaké přestupové nabídky?

„Zaslechl jsem něco o italských klubech, ale nic konkrétního nevím. V Serii A by to nebylo špatné, ale záleželo by na případných nabídkách a odkud by přišly. Asi teď nastal správný čas zkusit zahraniční angažmá, když jsem se ukázal na EURO. Další taková možnost by už třeba nemusela přijít…“

V „jedenadvacítce“ jste z věkových důvodů skončil, ale někteří vaši mladší spoluhráči mají za sebou už debut v reprezentačním „áčku“…

„To je pro mě teď obrovská motivace dostat se do českého nároďáku, zvlášť když nyní dostávají v něm šanci i mladí kluci v mém věku!“

MICHAL TRÁVNÍK

Narozen: 17. května 1994. Výška: 174 cm. Váha: 69 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Karolína. Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: FK Mutěnice (1998-2005), 1. FC Slovácko (2005-2015), FK Jablonec (20-15-?). Největší úspěchy: účast na mistrovství světa hráčů do 17 let (Mexiko 2011), účast na EURO hráčů do 21 let (Česko 2015, Polsko 2017).