Martin Nešpor: „Od Albánie si fotbal užívám!“

Martin Nešpor: „Od Albánie si fotbal užívám!“

S trenérem Látalem se po úspěšné štaci s polských Gliwicích sešel v létě Olomouci, kterou bývalý reprezentant převzal. Útočník MARTIN NEŠPOR věří, že i Sigma bude pod Látalem kvést. A že k tomu přispěje nějakými góly. Na podzim se zatím trefil jednou. V pátek s Teplicemi (výhra 2:0) byl blízko druhé branky, v závěru ale nastřelil břevno.

Měl jste před Teplicemi obavy, jestli s týmem nezamává prohra na Bohemians? U Botiče jste prohráli, byť jste vedli o dva góly.

„Co si budeme povídat, každé takové utkání, které ztratíte, vás po psychické stránce poznamená. Proto je pro nás po nezdaru v Ďolíčku výsledek velmi pozitivní. Potřebovali jsme zápas s Teplicemi zvládnout, klidně i na úkor fotbalové kvality.“

Jak jste prožíval situaci, kdy videorozhodčí zrušil Teplicím vyrovnávací gól?

„Ještě jsem seděl na lavičce, akce se odehrála na druhé straně hřiště. S brankářem Milošem Buchtou jsme si ale hned říkali, že teplický hráč zahrál rukou. Jak šel hlavní řešit situaci s videorozhodčím, byli jsme přesvědčeni, že gól neuzná. Bohudík pro nás.“

Jakou zkušenost zatím s videem máte?

„Zažil jsem ho poprvé během angažmá v Polsku, nasadili ho tam dřív než u nás. Na můj vkus brání plynulosti hry, která je při zkoumání situací zastavována. Přimlouval bych se za to, aby rozhodli sudí u videa a jen informaci poskytli hlavnímu. Ten, když se pak jde ještě dívat na obrazovku u postranní čáry, vzniká další prodleva. Souhlasím, že s videem je fotbal spravedlivější, ale občas na úkor plynulosti.“

Nakolik se změnila Olomouc pod novým koučem Radoslavem Látalem?

„Každý trenér má svůj systém. Pana Látala znám ze společného působení v Gliwicích. Vyznává nátlakový fotbal, co nejrychleji dostat míč dopředu, do šestnáctky musí chodit spousta centrů. Co se týká předchozího trenéra Jílka, nesetkal jsem se s koučem, který by byl takový detailista. Ohledně taktiky, presinku. Jenže i z malých věcí vznikají velké. Látal vyžaduje extrémně nasazení, agresivitu. Pro mě nic nového, tehdy v Gliwicích si všechno sedlo jako zadek na hrnec. Pasovali nás na sestup, jenže my jsme od začátku šlapali.“

Na podzim nastupujete střídavě. Představoval jste si větší vytížení?

„Dal jsem gól Zlínu, jenže kvůli problémům s kotníkem jsem pak nejel do Liberce. Ve fotbale je to jako na houpačce. Během týdne se změní tolik věcí... Jsem šťastný, že dělám věc, která mě baví.“

Fotbal i život prý od angažmá v Albánii berete s nadhledem...

„Zrovna v sobotu jsme se bavili s Milošem Buchtou. Je mu čtyřicet, na každý zápas se ale připraví, jako kdyby šel do brány. Mám to stejně. Albánie byla škola života. Člověk si tam potvrdí, že ho fotbal strašně baví, ale že životní priority jsou jinačí. Například ta čerstvá.“

Povídejte.

„V neděli jsem si vezl do Olomouce dcerku Stellu. Narodila se v pondělí... Prostě od Albánie si fotbal užívám. Ale pozor, prožívám ho pořád. Jsem typ, který v tréninku nebo v zápase nic neošidí. Když se na tréninku hraje o sušenku, a já jsem v týmu, který prohraje, jsem pořádně naštvaný jako dřív. Ovšem koukám na to všechno jinak než před Albánií. Je důležité, aby se člověk cítil dobře po všech stránkách, což tam nebylo.“

Co nejvíc vám v Albánii vadilo?

„Věci se pomalu víc a víc nabalovaly. Třeba záchod na stadionu. Nebylo u něj prkýnko, chyběl toaletní papír. Nebo po tréninku nám, aniž by předtím něco alespoň naznačili, zničehonic sdělili: Sbalte se, vyrážíme na hotel, kde budeme týden. Hráli jsme navíc kvalifikaci o Evropskou ligu, takže po týdnu jsme letěli na pohár, po něm zase návrat na hotel. Žádná organizace, nic.“

Taková ruská báza?

„Majitel klubu měl hotel blízko Tirany, vedle byla tréninková hřiště. Když se hrálo venku, vyráželi jsme tam také. Pět hodin v autobuse, Korce, kde jsem působil, totiž leží dole u řeckých hranic. Takže před odjezdem rychle zařídit manželce letenku, taxíka do Soluně, aby odletěla do Prahy. Já byl zavřený na hotelu, čekal jsem na pátou hodinu na trénink. Ale i přes to všechno, Albánie pro mě byla pozitivní životní zkušenost.“

MARTIN NEŠPOR

Narozen: 5. června 1990. Výška: 183 cm. Váha: 75 kg. Stav: ženatý, manželka Karolína, dcera Stella (8 dnů). Fotbalový post: útočník. Hráčská kariéra: Bohemians 1905 (1997-2012), Mladá Boleslav (2012-2014), Sparta Praha (2014-2015), Piast Gliwice (Polsko, 2015-2016), Zaglebie Lubin (Polsko, 2016-2017), Skënderbeu Korcë (Albánie, 2017-2018), Sigma Olomouc (2018-?). Česká liga: 137 zápasů / 32 gólů. Největší úspěchy: vítěz Českého superpoháru (2014), člen reprezentačních výběrů do 20 a 21 let, účastník základní skupiny Evropské ligy (2014).