Martin Doležal: „Štěstí mi přinesl synek Adam!“

Martin Doležal: „Štěstí mi přinesl synek Adam!“

Sezona jako víno. Z pohledu jabloneckého útočníka MARTINA DOLEŽALA životní. Zatím v ní nastřílel patnáct gólů, přitom jeho dosavadním maximem za ligový ročník bylo osm branek. Český reprezentant se trefil i v sobotním duelu s Ostravou, díky výhře si Severočeši zajistili s předstihem čtvrtou příčku.

Nedávno jste se proti Ostravě blýskl hattrickem, teď v sobotu jste jí dal gól znovu. Sedí výhra 2:0?

„Mám dojem, že ano. Byť šlo o úplně jiný zápas než ten poslední s Baníkem na konci základní části. Teď bylo v sázce čtvrté místo. Rozhodl asi první gól. Úvodní poločas byl vyrovnaný, nebylo ani moc šancí. Měli jsme snad jen jednu střelu na bránu. Naštěstí jsme pak proměnili pokutový kop, moje druhá branka pak definitivně rozhodla. Po ní už Baník nehrozil.“

Bylo znát, že Baník si po nedávném debaklu dává víc záležet?

„Byl zodpovědnější. I když měl v sestavě nějaké změny, hrál ze zabezpečené obrany. Zápas byl hodně bojovný. Šlo o hodně. Kdyby vyhrál Baník, mohl se k nám přiblížit, souboj o čtvrtou příčku by byl otevřený.“

Prosadil jste se zblízka, kdy vám míč nachystal jako na podnosu Jovovič. Šlo takovou šanci zahodit?

„Zřejmě šlo, v uvozovkách, o jeden z lehčích gólů. Ale nedat se dá úplně všechno. (směje se) Křiknul jsem si na Vlada (Jovoviče), přistrčil mi míč, brankář Budínský se přemísťoval. Pálil jsem do jeho protipohybu.“

Dá se říct, že se Jablonec baví fotbalem? Hezky se na vás z tribuny dívá.

„Neřekl bych, že se fotbalem vyloženě bavíme. Musíme tvrdě pracovat. Ale ano, máme z toho dobrý pocit. Pomohla nám účast v základní skupině Evropské ligy. Sice jsme do jara nepostoupili, chybělo nám ale jen trocha štěstí. Ostudu jsme rozhodně neudělali. Výkony jsme si dokázali, že se můžeme měřit s kýmkoli. Psychicky nás to posílilo, na hřišti si dovolíme víc.“

Máte jisté čtvrté místo. Jste spokojení nebo jste pomýšleli na bronzovou pozici, kterou jste nějaký čas drželi?

„Určitě jsme chtěli třetí místo. Ale bohužel jsme ztráceli s týmy ze spodku tabulky. To bylo rozhodující. Kdybychom je zvládli, ještě bychom se o třetí místo prali. Se sezonou jsme ale celkově spokojení. Chtěli jsme skončit na příčkách, které nám zaručí boj o Evropskou ligu. To jsme splnili.“

Proč ztrácíte s papírově slabšími soupeři?

„První nečekaná ztráta byla v úvodu sezony s Opavou, která ještě hrála v azylu v Brně. To byl možná nejhorších zápas sezony. Nevím, prostě jsme nezahráli dobře, přitom kolo předtím jsme vyhráli. Nedařilo se nám také v Karviné. Spíš si myslím, že slabší soupeři nás přetlačili v soubojích. Mysleli jsme si možná, že zápasy uhrajeme fotbalově. Sice jsme nic nepodcenili, výsledkově jsme je ale nezvládli.“

Rozdýchal jste už nešťastnou porážku z Plzně, kterou jste přehrávali a vytvořili jste si spoustu šancí?

„Bylo těžké prohru skousnout. Ale pořád je to sport, nejde o život. Po zápase vás porážka štve. Den, možná dva o něm přemýšlíte, ale pak se musí jít dál. Byla velká škoda, měli jsme tolik šancí. Nepamatuju, že by měl jakýkoli tým v Plzni tolik příležitostí.“

Venku na jaře jste vyhráli pouze jednou, zkraje února v Olomouci. Proč máte tak rozdílnou bilanci domácích a venkovních utkání?

„Těžko říct, fakt nevím. Asi venku chceme víc bránit, nehrajeme tak, jak bychom si představovali. Nedokážu ale objektivně říct. Rozdíl ve výsledcích je značný, bohužel. Možná je někdy lepší hrát špatně a vyhrát.“

Taková varianta se vám příliš nedaří. Jste překvapený, že jste udrželi vysokou herní úroveň i přes zimní odchody opor Masopusta a Hanouska? Navíc kvůli operaci srdce vypadl klíčový stoper Lischka.

„Hodně nám pomohl Vataleju. Přišel a hned mu vyšel první zápas. Hanouska zase zastoupil Eda Sobol, je možná ještě o něco aktivnější, co se týká hry dopředu. Kraje zálohy máme také dobré, Jovovič a Acosta hrají výborně. Skvělý je i Kratochvíl. Prostě si všechno rychle sedlo. Každý zápas nevyjde, ale většina ano. Jedině dobře, že nám forma z podzimu vydržela. Což je i zásluha trenéra Rady. Když je člověk poblíž postranní čáry, nemůže vypustit vůbec nic.“ (směje se)

Kouč Rada byl nyní kvůli trestu na tribuně. I tak byl slyšet?

„Párkrát jsem ho během zápasu zaslechl. On na nás často píská, což nejde přeslechnout. Ani když je na tribuně.“

V lize už nemůžete být lepší ani horší. Je možné, že trenér Rada dá ve zbývajících utkáních příležitost méně vytíženým hráčům?

„Je možné, že sáhne ke změnám. Na druhou stranu je nemá rád, takže je možná i varianta, že do sestavy nesáhne. Uvidíme.“

Budete držet palce Slavii ve finále MOL Cupu? Pokud v něm porazí Baník, mine vás dodatečná „evropská“ baráž s vítězem druhé skupiny nadstavby.

„Pochopitelně budeme přát Slavii. Když vyhraje pohár Baník, budeme muset do baráže o Evropskou ligu, což nikdo z nás nechce. Snad tento scénář nenastane. Doufáme, že Slavie finále zvládne.“

V této sezoně jste už vstřelil patnáct gólů, téměř dvakrát jste vylepšil svoje dosavadní maximum. Na jakou metu se cítíte?

„Jsem strašně rád, že góly dávám. V předchozích sezonách jsem měl také spousty šancí, koncovku jsem ale nezvládal. V tomto ročníku je to jiné. Jsem ale především rád, že se daří mužstvu. Nehraju na svoje statistiky. Většinou, když se daří týmu, vyjdou z toho dvě tři individuality. Každopádně věřím, že se do konce soutěže ještě trefím.“

Celkově jste se za svoji kariéru dostal už na šedesát branek. Co vám říká Klub ligových kanonýrů?

„Upřímně, nikdy jsem nad tímhle nepřemýšlel. Čtyřicet gólů do stovky je strašně moc. Je možné, že se mi to povede, ale neupínám se k tomu. Nemá smysl se tím zaobírat. Co přijde, přijde. Jsem šťastný, radost mi dělá roční synek Adam.“

Stojí za vaší úspěšnou také synek?

„Na svět přišel přesně před rokem, od jeho narození se mi fotbalově daří. Asi nám s manželkou přinesl oběma štěstí.“

V zimní přestávce o vás měla zájem pražská Slavia. Může přestup vyjít nyní v létě?

„Nemám žádné takové zprávy.“

Připouštíte přesun do zahraničí? Po takové sezoně se nabízí...

„Jsem v kontaktu s panem Peltou (šéf Jablonce), který chce se mnou prodloužit smlouvu. Co mám informace od manažera, nějaké oťukávání z ciziny tam je. Zatím ale žádná konkrétní nabídka na stole neleží.“

Na podzim jste si připsal premiérové reprezentační starty. Dáváte si naději, že při červnové kvalifikaci s Bulharskem a Černou Horou přidáte další?

„Byl bych pochopitelně rád, kdyby se mě sraz týkal. Záleží na trenérovi Šilhavém. Pokud mě vybere, bude to fajn. Pokud ne, svět se nezboří. Dobře si uvědomuju, že v zahraničních klubech máme spoustu kvalitních fotbalistů. Mě těší mě, že v lize střílím góly a potvrzuji formu.“

MARTIN DOLEŽAL

Narozen: 3. května 1990.Výška: 188 cm. Váha: 82 kg. Stav: ženatý, manželka Eva, syn Adam (1 rok). Fotbalový post: útočník. Hráčská kariéra: Sokol Rajnochovice (1996-2001), FK Bystřice pod Hostýnem (2001-2004), Sigma Olomouc (2004-2009), FK Fotbal Třinec (2009-2010), Sigma Olomouc (2010-2011), Zbrojovka Brno (2011-2012), Sigma Olomouc (2012-2014), FK Jablonec (2014-?). Česká liga: 197 zápasů / 60 gólů. Reprezentace: 2 / 0. Největší úspěchy: účastník Ligy národů (2018), účastník základní skupiny Evropské ligy (2018), třetí místo v první lize (2015, 2018), finalista MOL Cupu (2018), člen reprezentačních výběrů do 18 a 19 let.