Marek Suchý: „Byla to nejhorší sezona…“

Marek Suchý: „Byla to nejhorší sezona…“

V pátek odjel na otočku do Augsburgu, aby absolvoval s ostatními spoluhráči testy na COVID-19. Víkend strávil s rodinou ještě v Praze, ale v pondělí ráno vyrazil dvaatřicetiletý reprezentační stoper MAREK SUCHÝ po stejné trase do bavorského města opět. Nejprve na druhé povinné testování, neboť negativní výsledky byly podmínkou úterního startu letní přípravy na novou sezonu, která bude mít pro zkušeného českého obránce v tomto bundesligovém klubu pořadové číslo dvě.

Bundesliga se stihla dohrát v plánovaném termínu do konce června, takže jste nemuseli mít zkrácenou dovolenou jako fotbalisté ve většině evropských restartovaných lig…

„Přes všechny obavy se bundesliga zvládla dohrát, bohužel bez diváků. Hlavně v prvních kolech po jejím restartu to byl pro nás hráče velký problém, když vyběhnete na úplně prázdné stadiony bez tradiční bouřlivé atmosféry. Ale postupem času, pokud budu mluvit za sebe, jsem si na to zvykl. Malá dcerka začala chodit do první třídy, v Německu škola končí až v polovině července, takže jsme zůstali do té doby v Augsburgu a o víkendech vyráželi s rodinou na výlety do okolních zajímavých míst, kterých tu je spousta. Do hor to odtud máme půldruhé hodiny autem, týden dovolené jsme strávili v horském hotelu v nadmořské výšce 1200 metrů, vyráželi jsme na túry a děti zde měly hodně vyžití.“

Už víte, jak bude vypadat letní příprava Augsburgu?

„Dostali jsme zatím takový hrubý termínový náčrt. Budeme se připravovat v domácích podmínkách, na jeden víkend pojedeme k jezeru poblíž Mnichova na team-building, kterého se mohou zúčastnit i manželky a partnerky. Příprava potrvá pět týdnů, 12. září rozjedou po reprezentační pauze novou sezonu tradičně zápasy Německého poháru a o týden později pak už startuje bundesliga.“

V minulé, pro vás premiérové sezoně, jste nastoupil jen čtyřikrát v základní sestavě, to dlouho nepamatujete…

„Byla to moje nejhorší sezona v kariéře, o polovinu z ní jsem přišel kvůli zranění. Naštěstí mě to potkalo až ve dvaatřiceti letech…“

Šlo o zranění ze zářijové kvalifikace EURO 2020 v Černé Hoře, kde jste po prvním poločase odstoupil?

„Tam jsem to dorazil. Od srpna mě tahal zadní stehenní sval na levé noze, ale protože jsem v létě přestoupil z Basileje do Augsburgu, nechtěl jsem v novém klubu začít jako marod. Bojoval jsem s bolestí, doufal jsem, že se to postupem času vykurýruje a usadí.“

Co se vám vlastně přihodilo?

„Utrhl jsem si úpon zadního stehenního svalu, který jde k hýžďovému svalu, bolest vystřelovala až do zad. Rekonvalescence se stále protahovala, v listopadu jsem proto byl u specialisty, který zjistil, že mám posunutý nerv, který mi vrátil do původní pozice. Potom už jsem mohl běhat a před Vánocemi jsem byl schopný zase trénovat s týmem. I tyhle dlouhé zdravotní pauzy k fotbalu ale prostě patří.“

V březnu se v Augsburgu změnil trenér, jaká je vaše pozice u nového kouče Heiko Herrlicha?

„Po pěti týdnech společné přípravy jsem se cítil dobře, ale musel jsem čekat na šanci. Trenér Herrlich nastoupil v týdnu a na jeho konci se bundesliga kvůli koronaviru přerušila, takže se moje čekání na návrat neplánovaně znovu protáhlo. Myslím si, že moje pozice je slušná, kouč vidí, jak v trénincích pracuju, nepřehlíží mě. Musím se ale předvést v zápasech, po restartu mě třikrát nasadil do základní sestavy proti Wolfsburgu, na Hertě a doma s Hoffenheimem, dvakrát jsem střídal, takže konec sezony byl pro mě lepší než její loňský začátek. Jsem proto plný očekávání, jak to bude vypadat v novém ročníku bundesligy, opět počítám s tím, že to bude boj o místa v základní sestavě. Odešel sice jeden z mých konkurentů Jedvaj, kterému skončilo hostování z Leverkusenu, ale kromě tří nových hráčů, kteří přišli do Augsburgu po vypršení smlouvy, je docela reálné, že ještě někdo další dorazí.“

Se starousedlíkem Janem Morávkem a brankářem Tomášem Koubkem, který do bavorského klubu přestoupil loni v létě jako vy, tvoříte českou minikolonii. Můžete se v kompletním složení sejít i na trávníku?

„Všichni si to přejeme. Honza si po prvním zápase, který odehrál po zranění, na tréninku poranil sval, předtím jsem převzal od něj štafetu na marodce já. Když bude zdravý, měl by stabilně nastupovat. „Koubis“ (Tomáš Koubek) to měl v minulé sezoně těžké, svezl se s naší prostupnou defenzívou, inkasovali jsme hodně branek. Na jaře toho moc neodchytal, ale každý, myslím, vidí, jak v trénincích maká, aby se dostal zpátky na post brankářské jedničky. Klub nyní přivedl Gikiewicze z Unionu Berlín, takže bude mít o konkurenta víc.“

Překvapila vás něčím bundesliga?

„Samozřejmě, že jsem ji sledoval dávno předtím, než jsem do ní přestoupil. Věděl jsem o kvalitě hráčů a týmů, o vysoké úrovni zápasů a tempu, v jakém se odehrává. Zažíval jsem to na vlastní kůži, viděl jsem, že všude je to svátek a společenská událost, na kterou se všichni těší. Proto jsou plné stadiony, i v Augsburgu, který není velkým městem, chodí na bundesligu pravidelně třicet tisíc diváků. Ti jsou teď ochuzeni a emočně je ochuzený i fotbal, když se hraje bez lidí na stadionech. Snad tenhle nenormální stav nebude už trvat příliš dlouho, i když v současné době to moc příznivě nevypadá…“

UEFA v minulých dnech deklarovala, že zatím bez diváků se bude hrát nový ročník Ligy národů a evropské poháry…

„Na začátku září se po dlouhých deseti měsících opět sejde nároďák a zápasy Ligy národů se Slovenskem v Bratislavě, kam by jistě dorazily tisícovky našich fanoušků, i pak v Olomouci se Skotskem se odehrají na prázdných stadionech…Musíme to respektovat a doufat, že takhle to nebude po celou sezonu!“

EURO 2020 je o rok odložené, je to pro vás jedna z hlavních motivací do nové sezony?

„Kdyby se odehrálo v původním termínu, měl bych to asi hodně těžké se probojovat do konečné nominace, protože jsem na jaře v Augsburgu pravidelně nehrál. Teď mám novou sezonu před sebou, jsem zdravý, takže moje pozice je mnohem lepší. Udělám maximum, abych se vrátil do reprezentace a měl reálnou šanci se dostat příští rok v červnu na mistrovství Evropy.“

Švýcarská liga se teprve nyní dohrála, potřetí triumfovali Young Boys Bern, Basilej skončila až třetí, což je její nejhorší umístění od roku 2009… Co způsobilo ústup z dřívějších mistrovských pozic, které jste i vy s brankářem Tomášem Vaclíkem zažívali?

„Změnil se majitel klubu, také hráčský kádr se dost výrazně omladil a nějaký čas vždycky trvá, než si obměněná sestava sedne. Basilej si může sezonu ještě vylepšit v dohrávané Evropské lize. Její někdejší ligovou nadvládu převzali Young Boys Bern, kteří nyní jedou na podobné mistrovské vlně.“

Platí pořád váš záměr ukončit kariéru v Edenu?

„Je to spíš můj sen, že bych si znovu oblékl červenobílý dres a zahrál si za Slavii v Edenu.“

Na jak dlouho máte ještě v Augsburgu smlouvu?

„Na rok s roční opcí, která se automaticky aktivuje po odehrání určitého počtu zápasů. V Augsburgu se nám s rodinou líbí, rád bych tady minimálně tuhle dobu, co mám ve smlouvě, ještě zůstal.“

MAREK SUCHÝ

Narozen: 29. března 1988. Výška: 182 cm. Váha: 76 kg. Stav: ženatý, manželka Alena, dcera Anna (8,5), syn David (3,5). Fotbalový post: stoper. Hráčská kariéra: Slavia Praha (1993-2010), Spartak Moskva (Rusko, 2010-2014), FC Basilej (Švýcarsko, 2014-2019), FC Augsburg (Německo, 2019-?). Reprezentace: 44 zápasů / jeden gól. Největší úspěchy: vicemistr světa hráčů do 20 let z Kanady 2007, postup do čtvrtfinále EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině, účast na EURO 2016 ve Francii, postup na EURO 2020, bronz na EURO hráčů do 21 let (Dánsko 2011), postup do osmifinále Ligy mistrů (2014, 2017), český mistr (2008, 2009), švýcarský mistr (2014, 2015, 2016, 2017), ruský vicemistr (2012).