Lukáš Masopust: „Ve Slavii začínám od nuly!“

Lukáš Masopust: „Ve Slavii začínám od nuly!“

Jeho kariéra se pohybuje po zdravé, stoupající trajektorii. Zprvu se záložník LUKÁŠ MASOPUST „obouchal“ v Jihlavě, následně herně vyrostl v Jablonci. V prosinci pak udělal další velký krok dopředu: upsal se ambiciózní Slavii. V nabitém kádru červenobílých se pokusí prosadit, jako se mu to povedlo na předchozích štacích.

Ve Slavii máte za sebou první měsíc. Jste spokojený, jak se vaše nové angažmá doposud vyvíjí?

„Musím říct, že všechno probíhá podle představ, se kterými jsem do Slavie přicházel. Od Standy Tecla jsem věděl, jak funguje klub i kabina, nešel jsem tedy úplně do neznáma. Jsem spokojený, jak se věci mají.“

Stihl jste už první gól. Zkasíroval vás pokladník?

„Měl jsem i kapitánskou pásku, takže to všechno naskákalo. Bylo ale už na čase, že jsem dal gól.“

Zase tak dlouho v Edenu nejste...

„V každém přípravném zápase jsem měl minimálně jednu šanci, nemohl jsem se trefit. Až na soustředění v Portugalsku proti Brentfordu. Je fakt, že šancí mívám obligátně dost, takže nic nového.“

Je pro vás přesun z provinčního Jablonce do Edenu velký skok?

„Jsem především typ člověka, který nerad mění zaběhnuté věci a zvyky. Bylo toho pro mě hodně nového. Jablonec mi přirostl k srdci, oproti Slavii je to ale malý klub. Je cítit, že Slavia je jinde ve všech směrech. Například aktivit s fanoušky je tady mnohem víc než v Jablonci. Nebo, spousta lidí najednou zjistila, že Masopust přestoupil do Slavie. Ale že hraju ligu šest let, už skoro nikdo neví.“

Co na vás nejvíc dolehlo?

„Bylo to celkově takové složitější. Například stěhování. Máme ani ne dvouletého synka, museli jsme najít doktorku, navíc čekáme druhé dítě, takže jsme rovnou museli hledat i novou porodnici. (směje se) Plus do toho jiný herní systém, pochopit, kde se mám na hřišti pohybovat. A další maličkosti, třeba kudy jezdit na tréninky. Vím, jde o hlouposti, ale změny prostě nemám rád.“

Bydlel jste spíš v menších městech, nejdřív v Jihlavě, pak v Jablonci. Co s vámi dělá Praha?

„Jsem kluk z vesnice, teď je holt ze mě Pražák. Musím si hlavně zvyknout na cestování po městě. Standa Tecl je mi ale k dispozici, stará se o mě, abych nezabloudil. Na pokoji při soustředění tedy spolu nebydlíme, má svého parťáka. Jsme s Vláďou Coufalem, taky on se o mě stará.“

Vzpomínáte někdy s Teclem na společné štace v Jihlavě a v Jablonci?

„Každou chvíli. Říkáme si, že jsme si souzeni. Mydlíme občas playstation, samozřejmě fotbal. Většinou hrajeme spolu proti někomu. Když dáme gól, děláme si ze soupeřů srandu, že válíme jako v Jihlavě nebo v Jablonci.“

Cítíte nyní i vyšší zodpovědnost za klub? Slavia má obrovský počet fanoušků.

„Ještě nezačala sezona, hrajeme jen přáteláky, tohle zatím k sobě nepouštím. Uvidíme, jestli to na mě jednou dolehne.“

Je herní styl Slavie hodně odlišný oproti Jablonci?

„Docela ano. Trenér Rada v Jablonci chtěl, abych hrál hodně z lajny. Ve Slavii zase musím hrát víc z prostředka, jsou tam i jiné náběhy. Musím se víc soustředit, kudy mám nabíhat a tak. Proto je moje hra zatím trošku kostrbatá. Ale zase to není nic, co bych se nenaučil, na co bych si nezvyknul.“

Je fotbal v podání Slavie běhavější, agresivnější?

„Možná trochu agresivnější. Já měl ale vždycky pojetí hry celkově založené na běhání, s tím problém vůbec nemám.“

V Edenu je obrovská konkurence, kterou jste doposud nezažil. Jak si na ni jde přivyknout?

„V Jablonci jsem byl čtyři roky, za tu dobu jsem si vybudoval určitou pozici. Ve Slavii začínám vlastně od nuly, musím si pozici teprve vydobýt. Bude záležet jen na mě, jestli šanci využiju.“

Jaký máte pocit z odehraných utkání?

„Upřímně, zatím to nebylo úplně ono, po hřišti jsem se spíš toulal. Ale věřím, že se všechno bude zlepšovat.“

Je důvodem dlouhá herní pauza, zaviněná zraněním kolene?

„Nechci se na zranění vymlouvat, ale přece jen jsem nehrál zápas skoro tři měsíce. To se prostě musí trochu projevit. Navíc se peru s novým systémem, kolem mě noví spoluhráči. Je toho víc najednou.“

Je znát i na tréninku, že Slavia patří mezi tuzemskou elitu?

„Jakmile by člověk malinko polevil, byl by druhý. V tom je to odlišné oproti Jablonci. Ve Slavii je přes dvacet hráčů na stejné úrovni, kádr je neskutečně široký. Nabitý fotbalisty, kteří by ve většině jiných českých klubů hráli v základní sestavě.“

Jste v kontaktu s bývalými spoluhráči z Jablonce, který oslabil nejen vašim odchodem?

„Voláme si. Především doufám, že Tráva (záložník Michal Trávník) se rychle vyléčí ze zranění a bude zpátky na hřišti. Budu věřit, že Jablonec všechny odchody nahradí a bude se dál prát nahoře v tabulce.“

Litujete trenéra Radu, že se mu skvěle fungující tým poměrně dost rozpadl?

„Byla by škoda, kdyby šel Jablonec herně dolů, bylo to na podzim skvěle nastartované. Přišly změny, nedá se s tím holt nic dělat. Takový je fotbal. Záleží, jak se s tím kluci poperou. Třeba tým pojede pořád stejně.“

Zmínil jste vaše zranění. Jste už stoprocentně fit?

„Koleno je v pořádku, nebolí mě už ani při střelbě. Před koncem podzimní části jsem v Jablonci krátce trénoval, stav kolene se jenom zlepšoval.“

Kolik si dáváte procent, že vyběhnete v jarní premiéře proti Teplicím?

„Nedávám si žádná procenta. Dělám maximum, co umím, abych si místo vybojoval. Záleží na trenérovi Trpišovskému, jak se rozhodne. Já se přizpůsobím.“

Ve druhém kole na jaře čeká Slavii šlágr na půdě Plzně. Napoví zápas o mistrovském titulu?

„Může. Pokud bychom zvítězili, bylo by to pro nás hodně zajímavé. Uvidíme. Buď se náskok zmenší, naroste nebo zůstane stejný. Jiné možnosti nejsou. Každopádně zápas bude moc důležitý.“

V Jablonci jste boj o titul nezažil, o to větší výzvou je pro vás dobýt ho se Slavií?

„Pochopitelně. Hrát nahoře, jako jsem zažil poslední rok v Jablonci, je hrozně hezký. Vyhráváte skoro každý zápas, máte z fotbalu radost. Cítíte sílu z týmu. Na tohle se těším moc.“

I na dobrý fotbal?

„Přesně tak, se spoustou gólů. Ve Slavii jsou dobří, chytří fotbalisti, kteří umí dobře přihrát. Velkou motivací pro mě jsou evropské poháry. Zkusil jsem si na podzim s Jabloncem skupinu Evropské ligy, šlo o velký zážitek. Myslím, že jsme ostudu neudělali, odehráli jsme výborné zápasy. Těším se, že si poháry na podzim zase zahraju. Fantastické by bylo, kdyby šlo o Ligu mistrů. To by byla velká věc. Po reprezentaci je Champions League nejvíc, co může fotbalista dokázat. Bylo by fantastické si tuto soutěž zahrát a poslouchat před výkopy tu nádhernou znělku.“

LUKÁŠ MASOPUST

Narozen: 12. února 1993. Výška: 179 cm. Váha: 75 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Hana, syn Jakub (21 měsíců). Fotbalový post: záložník. Česká liga: 149 zápasů / 21 gólů. Reprezentace: 1 zápas / žádný gól. Hráčská kariéra: Sokol Božejov (1997-1999), Slovan Kamenice nad Lipou (1999-2004), Vysočina Jihlava (2004-2015), FK Jablonec (2015-2018), Slavia Praha (2018-?). Největší úspěchy: účastník základní skupiny Evropské ligy (2018), debut v reprezentačním A-týmu (2018), člen výběru do 20 let, účastník EURO U21 (2015).