Lukáš Mareček: „Potřebujeme zlomový zápas!“

Lukáš Mareček: „Potřebujeme zlomový zápas!“

Už loni v létě po sestupu Lokerenu z belgické Jupiler ligy koketoval záložník LUKÁŠ MAREČEK s myšlenkou na změnu dresu, nebránil se ani návratu zpátky domů. Nakonec ale v tradičním klubu, ve kterém v minulosti působila řada českých fotbalistů, zůstal. Myšlenky na opětovný návrat mezi elitu vzaly brzy za své, tým se propadl na druholigové dno, přidaly se i finanční problémy, takže v zimním přestupovém okně už jednání nabrala na obrátkách. Následoval svého nedávného spoluhráče útočníka Jakuba Řezníčka do Teplic, se kterými podepsal smlouvu na dva a půl roku. Třicetiletý zkušený středopolař však zatím mnoho ligové pohody a radosti na Stínadlech rovněž nezažil…

Nečekal jsem, že Lokeren po sestupu z první ligy prožije ještě strmější pád. V létě přišli do klubu noví majitelé, mluvilo se o urychleném návratu mezi elitu, jenže jsme nechytili začátek soutěže a už jsme se zase vezli dolů tabulkou. Začaly se objevovat i finanční potíže klubu, které teď na jaře vyvrcholily bankrotem a spojením se s Temse, které hraje čtvrtou ligu… Odešel jsem tedy za minutu dvanáct.


S TRENÉREM HEJKALEM JSME SI ČASTO VOLALI…“

Byl jsem v kontaktu s „Řezňou“ (Jakubem Řezníčkem), který do Teplic přestoupil z Lokerenu v létě. Tehdy se mi ozval také trenér Hejkal, kterého znám ještě ze Sparty, kde dělal asistenta. Ptal se na moji situaci, že by o mě měli také zájem, ale k dohodě ještě nedošlo. Na podzim a hlavně na začátku zimní přípravy jsme si spolu volali dost často, mluvil jsem i s „Vachym“ (Štěpánem Vachouškem). Do Lokerenu v tu dobu přišel nový kouč, ale na moje rozhodnutí odejít už to žádný vliv nemělo. Domluvili jsme se s Teplicemi na kontraktu do června 2022 a mohl jsem vyrazit za týmem na Kypr, kde byl na soustředění. V přípravě jsme měli dobré výsledky, také herní projev nebyl špatný. Proto jsme se dívali na zbývající ligové zápasy základní části docela s optimismem, že bychom se v nich mohli posunout mezi mančafty, které si to v nadstavbě rozdají v play-off o možnost startu v evropských pohárech.


V KARVINÉ TO BYLA ÚPLNÁ BLAMÁŽ!“

Ztráceli jsme jen dva body na Olomouc, která přijela na Stínadla k úvodnímu jarnímu zápasu, šlo tedy vlastně o šest bodů. Na herní věci z přípravných utkání jsme bohužel nenavázali, nefungovala součinnost na hřišti, bylo to i o našich hlavách. Po půli jsme prohrávali 0:3, a i když jsme se po přestávce zvedli a měli šance, vstřelili jsme pouze čestný gól. Hrálo se sice na těžkém terénu, ale ten byl pro oba týmy stejný, Sigma se s tím především v koncovce mnohem líp vypořádala. Chtěli jsme to odčinit v příštím kole v Karviné, jenže tam to byla z naší strany úplná blamáž! Zápas jsem nedohrál, rozhodčí mě po druhé žluté kartě poprvé v životě vyloučil, i když si myslím, že jsem za jeden ze zákroků neměl kartu dostat…


TRÁVNÍKU NA STÍNADLECH PŘESTÁVKA POMOHLA…“

Mizerným startem jsme se sami dostali pod tlak, v tabulce se na nás začaly dotahovat další týmy, Bohemka je už před námi. Upínali jsme se ke dvěma utkáním doma za sebou, že v nich zabereme. Jenže s Libercem se kvůli podmáčenému terénu nehrálo a o týden později se Slováckem, kdy byl trávník na Stínadlech o něco lepší, jsme uhráli jen bezbrankovou remízu. Odložený zápas s Libercem se pak nekonal ze stejného důvodu ani v náhradním termínu, takže nyní ho máme před sebou při ligovém restartu do třetice v sobotu… Dvouměsíční přestávka aspoň trávníku očividně pomohla!


NORMÁLNĚ BYCH ASI TŘICETINY NESLAVIL…“

Při koronavirové pauze jsme byli s přítelkyní a dcerkou na Moravě v Domašově, odkud oba pocházíme, takže tam máme i nejbližší příbuzné. Byl tam také lepší vzduch než v Praze, kam jsem občas zajel něco potřebného vyřídit. Měl jsem tréninkový plán na každý den, běhal jsem, jezdil na kole. Bratranec hraje v Brně za dorost, tak jsme dost často trénovali spolu. V rodinném kruhu jsem oslavil v polovině dubna kulaté třicetiny. Připravili mi párty, které mě docela dojalo. Kdyby se liga nepřerušila, tak bych podobnou oslavu určitě nemohl absolvovat, ani domů na Moravu bychom se nejspíš v tu dobu vůbec nedostali. Něco zlého tak bylo aspoň k něčemu dobré…


SNAD STIHNU BOLAVÉ LÝTKO VČAS ZAHOJIT!“

V Belgii jsem byl zvyklý do Lokerenu dojíždět, proto nejsou pro mě skoro každodenní cesty z Prahy do Teplic něco úplně nového. Z Braníka mi to trvá hodinu a čtvrt, pokud nejsou zrovna tunely ucpané. Dojíždí nás z hlavního města víc, takže se občas s kluky domluvíme a v řízení se střídáme. Minulé pondělí mě na tréninku po dni volna píchlo v levém lýtku, se kterým jsem nikdy žádné zdravotní problémy neměl. Mám na něm otok, vyšetření v nemocnici ale potvrdilo, že se naštěstí nejedná o natržený sval. Teď bude záležet na tom, jak se postižené místo bude rychle hojit. Má mě pravidelně v péči náš fyzioterapeut, sobotní přípravný zápas s Ústím nad Labem jsem pochopitelně vynechal.


LIBEREC MÁME DŮKLADNĚ PŘEČTENÝ…“

Věřím, že se stihnu dát do soboty do pořádku, abych mohl proti Liberci nastoupit. Máme ho důkladně přečtený, protože jsme se na něj už dvakrát připravovali… Slovan je silný v rychlých brejcích, kterými zaskočil a porazil na Letné Spartu. Potřebujeme nad ním doma vyhrát, mohl by to být zlomový zápas, který by nás do zbytku sezony psychicky nakopl, abychom se ještě o tu střední skupinu poprali a co nejdřív zažehnali hrozící nebezpečí baráže! Po dohrávce máme dost těžký los. Jedeme na Bohemku, potom hostíme doma Opavu, která se zachraňuje, hrajeme na Letné se Spartou, pak na Stínadlech s Jabloncem, cestujeme do Českých Budějovic a v posledním kole přivítáme nyní poslední Příbram…“

LUKÁŠ MAREČEK

Narozen: 17. dubna 1990. Výška: 182 cm. Váha: 69 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Eva, dcera Julie (5). Fotbalový post: defenzivní záložník. Hráčská kariéra: 1. FC Brno/Zbrojovka Brno (1998-2010), RSC Anderlecht Brusel (Belgie, 2010-2012), SC Heerenveen (Nizozemsko, 2012-2013), Sparta Praha (2013-2018), KSC Lokeren (Belgie, 2018-2020), FK Teplice (2020-?). Reprezentace: tři zápasy, žádný gól. Největší úspěchy: postup do semifinále mistrovství Evropy hráčů do 21 let (Dánsko, 2011), postup do osmifinále mistrovství světa hráčů do 20 let (Egypt, 2009), postup do osmifinále Evropské ligy (2016), belgický mistr (2012), český mistr (2014), vítěz Poháru České pošty (2014), vítěz Superpoháru FAČR (2014), držitel bronzového odznaku Klubu ligových šampionů týdeníku GÓL (2018).