Lukáš Kalvach: „Titul? Zažívám obrovskou euforii!“

Lukáš Kalvach: „Titul? Zažívám obrovskou euforii!“

Zvednout alespoň jednou nad hlavu mistrovský pohár. O tom záložník LUKÁŠ KALVACH snil odmala. Teď se mu sen splnil. S Plzní získal naprosto nečekaný, ale zasloužený titul, a v létě bude s viktoriány bojovat o Ligu mistrů. Díky výborným výkonům pomýšlí také na návrat do reprezentace.

Jak jste si užil svoje premiérové mistrovské oslavy?

„Užil jsem si je opravdu moc, bylo to fakt super. Takhle nějak jsem si je představoval, když jsem snil o tom, že jednou vyhraju ligu. Jsem hrozně moc rád, že se nám to s Plzní povedlo. A že jsme si mohli oslavy užít společně s fanoušky.


Sledoval jste předchozí plzeňské oslavy a snil jste, že jednou taky pojedete v otevřeném autobusu ze stadionu na náměstí Republiky?

„Nejvíc v paměti jsem měl ty poslední, co vyhrála Viktorka ligu před čtyřmi lety. To jsem byl ještě v Olomouci, přišel jsem do Plzně rok poté. Od prvního dne, co jsem tady, jsem měl motivaci zažít něco podobného. Věřil jsem, že by to s mistrovským titulem mohlo jednou vyjít. Povedlo se, zažívám obrovskou euforii.“


Titul jste si zajistili kolo před koncem, po vítězství nad Hradcem Králové. Potřebovali jste ale zároveň pomoc Baníku, aby neprohrál se Slavií. Závěrečné tři minuty souběžně hraného duelu v Ostravě jste sledovali po utkání na trávníku, Baník nakonec remízu udržel. Byl konec utkání v Ostravě nejsilnějším momentem oslav?

„Když zápas skončil, rozeběhli jsme se ke kotli našich fanoušků. Byl to nepopsatelný pocit štěstí. Ale myslím, že oslavy byly celkově emotivní, silné.“


Po utkání s Hradcem byla spousta hráčů dojatá, stejně tak trenér Michal Bílek. Ukápla slza i vám?

„Měl jsem pár chvilek, kdy jsem byl docela naměkko. Ale celkově převládala euforie, velká radost.“


Očekával jste, že oslavy na náměstí Republiky budou až tahle grandiózní? Trvaly přes hodinu, přišly vám poděkovat tisíce fanoušků, na závěr mistrovské party byl několikaminutový ohňostroj.

„Zaslechl jsem názor, že byly možná největší ze všech šesti. Čekal jsem, že přijde hodně lidí, ale až tolik ne. Spousta fanoušků šla vedle otevřeného autobusu, doprovodila nás na náměstí, kde jsme objeli vítězné kolečko. V té chvíli jsem si uvědomil, že se mi splnil sen, se kterým jsem do Plzně před třemi roky přicházel.“


Upřímně, věřil jste v létě, že s Plzní v květnu usednete na ligový trůn? Klub není v dobré finanční kondici, stále marně čeká na příchod nového investora.

„Věděl jsem, že sílu máme. Že se budeme rvát o přední příčky. Ale samozřejmě jsem si uvědomoval, že v konkurenci Slavie a Sparty to budeme mít hodně těžké. Jak jsme si připisovali vítězné zápasy, věřili jsme titulu čím dál víc, šli jsme za ním. Zaslouženě jsme naši cestu dotáhli.“


Slavii jste trumfli o sedm bodů, což zní neuvěřitelně. Byl rozhodujícím krokem k titulu vyrovnávací gól Beauguela z penalty v květnovém utkání v Edenu?

„Gól byl hodně důležitý, díky němu jsme nechali Slavii pod sebou. Šlo o klíčový bod, potom už jsme si to uhráli.“


Kdy poprvé jste si pomyslel, že můžete získat titul?

„Někdy uprostřed jara. Nejvíc pak po zmiňovaném zápase na Slavii. Pak už jsem byl stoprocentně přesvědčený, že obě zbývající domácí utkání zvládneme. Stejně i duel na půdě Hradce Králové.“


Během oslav jste se několikrát objímal s útočníkem Tomášem Chorým: To kvůli společné olomoucké minulosti?

„S Chorasemn se známe odmala. Hráli jsme spolu od šesti let, prošli jsme mládežnickými kategoriemi Sigmy až do áčka. Teď jsme se sešli v Plzni, které jsme pomohli k velkému úspěchu.“


Vaše nastávající manželka Darina Košická, bývalý prvoligová volejbalistka, má nad vámi s tituly nadále navrch. Vede tři jedna. Nedobírá si vás?

„Jsem rád, že mám aspoň jeden titul, že jsem se jí aspoň trochu přiblížil. (směje se) Ale nijak se nešpičkujeme, je moc ráda, že jsem to mohl taky zažít. Mám v ní velkou oporu.“


Dotáhnete ji s tituly?

„Proč ne? Klidně bych jí i rád překonal. Ale vyhrát ligu je nesmírně těžké, nepodaří se to pokaždé.“


Byl mezi prvními gratulanty i váš tchán, legenda Olomouce Jiří Vít?

„Volali mi všichni blízcí i příbuzní, takže i pan Vít. Je srdcem sigmák, ale říká, že od mého přestupu do Viktorky je i malý Plzeňák.“


V úvodu sezony vás přibrzdilo nepříjemné zranění, stál jste dva měsíce. Bylo složité se vracet?

„Nečekal jsem, že návrat bude až tak těžký. První zápasy nebyly ideální, ale trenéři mě podrželi. Jsem rád, že jsem jim důvěru splatil výkony, že jsem byl pro tým přínosem.“


Na jaře jste se dostal do výborné formy, podobně jako kapitán Lukáš Hejda. Během oslav tým často skandoval Hejda do repre, stoper ale dá přednost odpočinku. Jak jste na tom vy v tomto směru?

„Byl bych samozřejmě rád, kdybych dostal nominaci a týkaly se mě červnové zápasy v Lize národů. Bylo by skvělé zahrát si proti Portugalcům nebo Španělům, kteří patří do světové špičky.“


Na klubové úrovni budete mít příležitost bojovat o Ligu mistrů. Má současná Viktoria na to, aby se kvalifikovala do hlavní fáze?

„Když budeme bojovat, jako v této sezoně, proč se nepokusit. Liga mistrů by byla krásná. Ale naším cílem bude dostat se do základní skupiny jakéhokoli poháru.“


Nicméně je jisté, že už u toho nebude král střelců uplynulé sezony, útočník Jean-David Beauguel...

„Jeho odchod pro nás bude velkou ztrátou, vždyť dal devatenáct gólů. Bogy je skvělý útočník, táhl nás celý rok. Ale je tady Choras, který když nastoupil, hrál také skvěle, dával góly. Na hrot máme i mladého Mateje Trusu.“


Bude důležité, aby klub udržel stopera Eduarda Santose a záložníka Jana Sýkoru, kteří se vracejí z hostování do svých klubů?

„Souhlasím, tohle bude hodně důležité. Oba jsou pro nás moc důležití. Ale tohle je otázka spíš na klub.“


Hodně se vyzdvihuje skvělá parta, která se v Plzni po čase zase vytvořila. Kdo má největší podíl na tom, že jste táhli opravdu všichni za jeden provaz?

„Makali jsme jeden za druhého, hecovali jsme se, povzbuzovali se. Věděli jsme všichni, o co hrajeme. Tohle vychází od trenéra, který do nás dostal sebevědomí a víru. Bojovali jsme jak za něj, tak i za tým.“


Teď prožíváte mistrovskou euforii. Vzpomenete si ale na jaro 2017, kdy jste byl na hostování ve druholigovém Táborsku a o něčem takovém se vám ani nesnilo? Neměl jste tehdy obavy, že vaše kariéra se bude ubírat špatným směrem?

„Takové obavy jsem měl, nebylo to úplně ideální. Ale pořád jsem byl mladý, šlo o hostování. Pochopitelně jsem si nepředstavoval, že za pět let budu s Plzní slavit titul.“


Tehdejší sportovní ředitel Sigmy Ladislav Minář vám nevěřil. Dokonce se vsadil o karton šampaňského, že ligu hrát nikdy nebudete...

„Jo, tahle sázka proběhla. Nevěřil mi ani trenér v béčku Sigmy. No a vidíte, teď je ze mě mistr ligy.“ (směje se)

LUKÁŠ KALVACH

Narozen: 19. července 1995. Výška: 181 cm. Váha: 74 kg. Stav: svobodný, přítelkyně Darina. Fotbalový post: záložník. Hráčská kariéra: Sigma Olomouc (2001-2016), MAS Táborsko (2016-2017), Sigma Olomouc (2017-2019), Viktoria Plzeň (2019-?). Česká liga: 152 zápasů / 9 gólů. Reprezentace: 1 zápas / žádný gól. Největší úspěchy: vítěz české ligy (2022), debut v národním týmu (2019), člen reprezentačních výběrů U19 a U20.